Polský voják hlídkuje na hranici s Běloruskem v Bělověžském lese.

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před dnes začínajícím summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.

"Vybudování systému obranné infrastruktury podél vnější hranice EU s Ruskem a Běloruskem bude řešit naléhavou a urgentní potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami," stojí v dopise vedoucích představitelů čtyř zemí. Plánování a realizace obranné linie by přitom měla být koordinována s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských, jakož i skrytých nebo otevřených prostředků. Patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.

Představitelé Polska a trojice pobaltských zemí dále uvedli, že projekt potřebuje finanční podporu všech členů. Někteří unijní diplomaté náklady na vybudování obranné linie na 700 kilometrů dlouhé hranici Evropské unie s Ruskem a Běloruskem odhadují na přibližně 2,5 miliardy eur (přes 62 miliard korun).

Evropské investice do obrany a jejich financování mají být podle Reuters jedním z hlavních témat jednání vedoucích představitelů EU na dvoudenním summitu, který dnes začíná v Bruselu.

Moskva už třetím rokem vede rozsáhlou vojenskou agresi proti Ukrajině. Minsk se do ní přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku. Polsko, Litva a Lotyšsko se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se z Běloruska na jejich území pokoušelo dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky. Varšava a Evropská unie obvinily autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU. Situace na hranicích se do určité míry zklidnila, ale podle Polska bude tlak na hranici pokračovat. Podobnou zkušenost má za sebou také Finsko, kde výrazně vzrostly příchody migrantů přes hranici s Ruskou federací.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise adresovaném před summitem členským zemím toto úterý napsala, že státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost. "Členské státy musejí být schopny účinně čelit těmto typům aktivit a zaručit stabilitu a bezpečnost naší unie," zdůraznila. Bude podle ní nutné uvažovat o posílení právního rámce Evropské unie.

● Von der Leyenová: Rusko a Bělorusko chtějí migrací destabilizovat EU (26.06.2024)
● Polsko obnoví nárazníkovou zónu při hranici s Běloruskem, oznámily úřady (10.06.2024)
● Zemřel polský voják, jehož napadl migrant na hranici s Běloruskem (06.06.2024)
● AP: Polsko tvrdí, že Moskva a Minsk migrací podporují ultrapravici (05.06.2024)
● Migranti u hranic s Běloruskem zranili dva polské vojáky, uvedli pohraničníci (31.05.2024)
● Polsko znovu zavede 200metrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem (29.05.2024)
● Polsko plánuje dát miliardy na obranu hranice s Ruskem a Běloruskem (18.05.2024)
● Polský stát v poslední době podle premiéra Tuska překazil pokusy o sabotáže (14.05.2024)
● ByPol: Běloruské služby plánují poslat migranty na polskou hranici (10.05.2024)
● Do Polska se z Běloruska snažilo i za pomoci žebříků dostat asi 220 migrantů (11.04.2024)

Zdroj: ČTK