Lukašenka jmenoval nového ministra zahraničí a šéfa své kanceláře, bývalý velvyslanec spáchal sebevraždu
Běloruský diktátor, vrah a terorista Aljaksandr Lukašenka.
Běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka ve čtvrtek vyměnil ministra zahraničí. Sjarhije Alejnika, který se stal šéfem diplomacie na konci roku 2022 po nečekaném úmrtí Uladzimira Makeje, střídá dvaapadesátiletý Maksim Ryžankou, dosavadní první zástupce vedoucího prezidentské kanceláře. Jejím šéfem se nově stal dosavadní velvyslanec v Moskvě Dzmitryj Kruty.
Někteří pozorovatelé považují jmenování dvaapadesátiletého Ryžankoua za výraz Lukašenkových nadějí na vyjednání zmírnění západních sankcí. Opoziční vůdce Pavel Latuškа, který pod tlakem úřadů po volbách v roce 2020 uprchl ze země, označil Ryžankoua za "stoupence jednání se západními zeměmi".
"Úkolem Ryžankoua je pokusit se najít nástroje a mechanismy k obnovení dialogu mezi Minskem a západními zeměmi, což se Alejnikovi nepodařilo," řekl Latuška. "Lukašenka doufá, že Západ s ním bude muset obnovit dialog po jeho znovuzvolení v roce 2025, a Ryžankou tomu má napomoci," dodal.
Latuška tvrdí, že Ryžankou se nedávno setkal s francouzskými emisary, aby projednal způsoby obnovení dialogu.
Nový šéf prezidentské kanceláře, třiačtyřicetiletý Kruty, je všeobecně považován za zastánce pevných vztahů s Ruskem.
Lukašenka si na úzkých vazbách s Moskvou zakládá a poskytl svou zemi jako nástupiště pro válku na Ukrajině. V roce 2023 Rusko také údajně přesunulo do Běloruska část svých taktických jaderných zbraní.
"V předvečer voleb v roce 2025 Lukašenko obnovuje své oblíbené balancování mezi Východem a Západem, vysílá signály loajality vůči Moskvě, ale zároveň znervózňuje Kreml vyhlídkou na normalizaci vztahů se Západem," uvedl Latuška.
Nezávislý běloruský internetový list Naša Niva mezitím informoval o smrti běloruského diplomata Dzjanise Sidarenky, který byl od roku 2016 velvyslancem v Německu, než jej letos v březnu Lukašenka odvolal. Sidarenka údajně spáchal sebevraždu skokem z okna výškové budovy v Minsku, protože nevydržel ustavičné výslechy a zkoušky na detektoru lži, kterými jej od návratu podrobovala tajná služba KGB.
Někteří pozorovatelé považují jmenování dvaapadesátiletého Ryžankoua za výraz Lukašenkových nadějí na vyjednání zmírnění západních sankcí. Opoziční vůdce Pavel Latuškа, který pod tlakem úřadů po volbách v roce 2020 uprchl ze země, označil Ryžankoua za "stoupence jednání se západními zeměmi".
"Úkolem Ryžankoua je pokusit se najít nástroje a mechanismy k obnovení dialogu mezi Minskem a západními zeměmi, což se Alejnikovi nepodařilo," řekl Latuška. "Lukašenka doufá, že Západ s ním bude muset obnovit dialog po jeho znovuzvolení v roce 2025, a Ryžankou tomu má napomoci," dodal.
Latuška tvrdí, že Ryžankou se nedávno setkal s francouzskými emisary, aby projednal způsoby obnovení dialogu.
Nový šéf prezidentské kanceláře, třiačtyřicetiletý Kruty, je všeobecně považován za zastánce pevných vztahů s Ruskem.
Lukašenka si na úzkých vazbách s Moskvou zakládá a poskytl svou zemi jako nástupiště pro válku na Ukrajině. V roce 2023 Rusko také údajně přesunulo do Běloruska část svých taktických jaderných zbraní.
"V předvečer voleb v roce 2025 Lukašenko obnovuje své oblíbené balancování mezi Východem a Západem, vysílá signály loajality vůči Moskvě, ale zároveň znervózňuje Kreml vyhlídkou na normalizaci vztahů se Západem," uvedl Latuška.
Nezávislý běloruský internetový list Naša Niva mezitím informoval o smrti běloruského diplomata Dzjanise Sidarenky, který byl od roku 2016 velvyslancem v Německu, než jej letos v březnu Lukašenka odvolal. Sidarenka údajně spáchal sebevraždu skokem z okna výškové budovy v Minsku, protože nevydržel ustavičné výslechy a zkoušky na detektoru lži, kterými jej od návratu podrobovala tajná služba KGB.
Bývalý běloruský velvyslanec v Německu Dzjanis Sidarenka, který údajně spáchal sebevraždu po výslechu běloruskou KGB.
Podle Naší Nivy nyní musejí s pečlivým prověřováním počítat všichni diplomaté, kteří se vracejí ze zemí Evropské unie. Tragédie se odehrála v neděli, ale o úmrtí diplomata informovalo běloruské ministerstvo zahraničí až ve středu, dodal deník. Připomněl také, že o sebevraždách se spekulovalo i v případě úmrtí ministrů zahraničí a dopravy Makeje a Aljakseje Auramenky.
Lukašenka rozpoutal rozsáhlé represe proti opozici v reakci na masové protesty, které vyvolalo jeho sporné znovuzvolení v prezidentských volbách v srpnu 2020, jež opozice i Západ odsoudily jako zmanipulované.
Bylo zatčeno více než 35.000 lidí a tisíce jich byly ve vazbě brutálně zbity. Desítky nezávislých zpravodajských organizací a skupin zabývajících se právy byly uzavřeny a novináři uvězněni. Spojené státy a Evropská unie reagovaly na represe řadou sankcí.
Zdroje: AP, ČTK
Lukašenka rozpoutal rozsáhlé represe proti opozici v reakci na masové protesty, které vyvolalo jeho sporné znovuzvolení v prezidentských volbách v srpnu 2020, jež opozice i Západ odsoudily jako zmanipulované.
Bylo zatčeno více než 35.000 lidí a tisíce jich byly ve vazbě brutálně zbity. Desítky nezávislých zpravodajských organizací a skupin zabývajících se právy byly uzavřeny a novináři uvězněni. Spojené státy a Evropská unie reagovaly na represe řadou sankcí.
Zdroje: AP, ČTK