Summit EU navrhl do čela Evropské komise opět von der Leyenovou
pátek 28.06.2024, 00:04 - aktualizováno v 01:00
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským (zcela vlevo) a unijními lídry na summitu EU v Bruselu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou, potvrdily diplomatické zdroje. Novým předsedou Evropské rady bude portugalský premiér António Costa a šéfkou unijní diplomacie estonská premiérka Kaja Kallasová. Česká republika s nominacemi údajně neměla žádný problém. Summit EU skončil překvapivě po jednom dni, původně přitom měl trvat i během dneška.
Unijní prezidenti a premiéři se shodli na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii, předtím řešili situaci na Ukrajině i na Blízkém východě. Shodli se rovněž i na takzvané Strategické agendě, tedy dokumentu o směřování Evropské unie v příštích pěti letech.
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise i Kallasové do role vysoké představitelky unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Kallasová bude zároveň místopředsedkyní komise.
O tom, že bylo o nominacích dosaženo dohody, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, spekulovala média už před pár dny. Dnešní vrcholná schůzka v Bruselu měla tuto dohodu jen formálně potvrdit, zejména Maďarsko a Itálie měly ovšem výhrady, že je předsummitové vyjednávání obešlo.
Jako nejsilnější z voleb do Evropského parlamentu vyšla lidovecká frakce EPP (188 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83), ve které je právě strana italské premiérky Giorgie Meloniové. Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (75).
Za evropské lidovce vedl v minulých dnech vyjednávání o obsazení klíčových pozic polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský premiér Mark Rutte. Čtvrtečního jednání se Sánchez z rodinných důvodů neúčastnil, zastupoval ho ale právě Scholz.
Meloniové i maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi vadilo, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v EP. "Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná," řekl ještě před začátkem summitu Orbán. Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran obešla některé větší síly v europarlamentu a bude se opírat o křehkou většinu. Zda nakonec Meloniová či Orbán nominace nakonec podpořili, není jasné.
Český premiér Petr Fiala, jehož ODS se řadí do konzervativní frakce stejně jako Meloniové strana Bratři Itálie, tak nicméně během summitu na sociální síti X učinil. "Pro Českou republiku je klíčové, aby rozložení respektovalo nejen politickou, ale i geografickou rovnováhu," uvedl Fiala. "Jména, která byla dosud navržena, tato kritéria splňují. Navíc je znám všechny osobně, mají pozitivní vztah k České republice a velmi dobře se mi s nimi spolupracovalo," dodal český premiér.
K opětovnému zvolení do čela Evropské komise bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Tam přitom nemá podporu vůbec jistou vzhledem k poměrně značnému počtu kritiků. Potřebuje získat většinu 361 hlasů. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.
Unijní prezidenti a premiéři se shodli na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii, předtím řešili situaci na Ukrajině i na Blízkém východě. Shodli se rovněž i na takzvané Strategické agendě, tedy dokumentu o směřování Evropské unie v příštích pěti letech.
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise i Kallasové do role vysoké představitelky unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Kallasová bude zároveň místopředsedkyní komise.
O tom, že bylo o nominacích dosaženo dohody, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, spekulovala média už před pár dny. Dnešní vrcholná schůzka v Bruselu měla tuto dohodu jen formálně potvrdit, zejména Maďarsko a Itálie měly ovšem výhrady, že je předsummitové vyjednávání obešlo.
Jako nejsilnější z voleb do Evropského parlamentu vyšla lidovecká frakce EPP (188 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83), ve které je právě strana italské premiérky Giorgie Meloniové. Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (75).
Za evropské lidovce vedl v minulých dnech vyjednávání o obsazení klíčových pozic polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský premiér Mark Rutte. Čtvrtečního jednání se Sánchez z rodinných důvodů neúčastnil, zastupoval ho ale právě Scholz.
Meloniové i maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi vadilo, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v EP. "Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná," řekl ještě před začátkem summitu Orbán. Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran obešla některé větší síly v europarlamentu a bude se opírat o křehkou většinu. Zda nakonec Meloniová či Orbán nominace nakonec podpořili, není jasné.
Český premiér Petr Fiala, jehož ODS se řadí do konzervativní frakce stejně jako Meloniové strana Bratři Itálie, tak nicméně během summitu na sociální síti X učinil. "Pro Českou republiku je klíčové, aby rozložení respektovalo nejen politickou, ale i geografickou rovnováhu," uvedl Fiala. "Jména, která byla dosud navržena, tato kritéria splňují. Navíc je znám všechny osobně, mají pozitivní vztah k České republice a velmi dobře se mi s nimi spolupracovalo," dodal český premiér.
K opětovnému zvolení do čela Evropské komise bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Tam přitom nemá podporu vůbec jistou vzhledem k poměrně značnému počtu kritiků. Potřebuje získat většinu 361 hlasů. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.
Kallasová slíbila udržet jednotu EU v době nestability
Estonská premiérka Kaja Kallasová, nominovaná na post šéfky diplomacie EU a místopředsedkyně EK, při vystoupení na tiskové konferenci během unijního summitu v Bruselu.
Udržení jednoty Evropské unie a ochranu jejích zájmů v kontextu války na Ukrajině a rostoucí geopolitické nestability vidí jako svůj hlavní úkol estonská premiérka Kaja Kallasová, kterou ve čtvrtek večer nominoval summit EU na novou šéfku unijní diplomacie.
"Válka v Evropě, rostoucí nestabilita v našem regionu i globálně, to jsou hlavní výzvy pro evropskou zahraniční politiku," uvedla na síti X Kallasová v reakci na svou nominaci. Tu stejně jako v případě von der Leyenové musí schválit Evropský parlament, který by měl o vrcholných funkcích hlasovat na plenárním zasedání v polovině července. Kallasová se v případě potvrzení europoslanci stane také místopředsedkyní komise.
"Budu se snažit pracovat se všemi členskými státy a institucemi pro zachování a posílení jednoty EU," uvedla liberální estonská premiérka.
● Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině (27.06.2024)
● EU a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu (27.06.2024)
● Prezident Zelenskyj přijel do Bruselu, podepíše bezpečnostní dohody (27.06.2024)
Zdroj: ČTK
"Válka v Evropě, rostoucí nestabilita v našem regionu i globálně, to jsou hlavní výzvy pro evropskou zahraniční politiku," uvedla na síti X Kallasová v reakci na svou nominaci. Tu stejně jako v případě von der Leyenové musí schválit Evropský parlament, který by měl o vrcholných funkcích hlasovat na plenárním zasedání v polovině července. Kallasová se v případě potvrzení europoslanci stane také místopředsedkyní komise.
"Budu se snažit pracovat se všemi členskými státy a institucemi pro zachování a posílení jednoty EU," uvedla liberální estonská premiérka.
● Summit EU vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině (27.06.2024)
● EU a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu (27.06.2024)
● Prezident Zelenskyj přijel do Bruselu, podepíše bezpečnostní dohody (27.06.2024)
Zdroj: ČTK