Prezident Biden v reakci na ruský útok přislíbil Kyjevu posílení protivzdušné obrany
úterý 09.07.2024, 06:39
Zraněné dítě po pondělním ruském raketovém útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě.
Americký prezident Joe Biden dnes podle tiskových agentur kritizoval pondělní ruský útok na Ukrajinu s desítkami mrtvých a zraněných jako "krutou připomínku brutality Ruska" a přislíbil "nová opatření" k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Tato opatření lze očekávat z nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance, který Biden hostí ve Washingtonu. Českou republiku na summitu reprezentuje prezident Petr Pavel.
"Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery," řekl americký prezident podle agentury AFP.
Pondělní rozsáhlý útok, který mimo jiné zasáhl v Kyjevě největší dětskou nemocnici v zemi, podle aktualizovaného údaje agentury Reuters zabil nejméně 41 lidí a dalších nejméně 170 zranil. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 zraněných.
"Pouhé znepokojení nezastaví teror. Soucit není zbraň. Je nutné sestřelovat ruské rakety. Je nutné ničit ruské vojenské letectvo tam, kde má základny. Jsou nezbytné silné kroky, které nezanechají žádný deficit bezpečnosti," vyzval v předvečer summitu NATO prezident Zelenskyj, který opakovaně vybízí západní spojence, aby posílili protivzdušnou obranu napadené země a také aby Ukrajině dodali zbraně s dlouhým doletem. Ukrajina se už déle než dva roky brání ruské agresi.
● Desítky lidí v Praze demonstrovaly proti Rusku a bombardování Ukrajiny (08.07.2024)
● Svědci po zásahu kyjevské dětské nemocnice popsali zkázu a strach (08.07.2024)
● Prezident Pavel: Zásah nemocnice ukazuje, že Rusko se nezastaví před ničím (08.07.2024)
● Rozsáhlý ruský útok na ukrajinská města zabil desítky lidí, v Kyjevě byla zasažena dětská nemocnice (08.07.2024)
"Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery," řekl americký prezident podle agentury AFP.
Pondělní rozsáhlý útok, který mimo jiné zasáhl v Kyjevě největší dětskou nemocnici v zemi, podle aktualizovaného údaje agentury Reuters zabil nejméně 41 lidí a dalších nejméně 170 zranil. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 zraněných.
"Pouhé znepokojení nezastaví teror. Soucit není zbraň. Je nutné sestřelovat ruské rakety. Je nutné ničit ruské vojenské letectvo tam, kde má základny. Jsou nezbytné silné kroky, které nezanechají žádný deficit bezpečnosti," vyzval v předvečer summitu NATO prezident Zelenskyj, který opakovaně vybízí západní spojence, aby posílili protivzdušnou obranu napadené země a také aby Ukrajině dodali zbraně s dlouhým doletem. Ukrajina se už déle než dva roky brání ruské agresi.
● Desítky lidí v Praze demonstrovaly proti Rusku a bombardování Ukrajiny (08.07.2024)
● Svědci po zásahu kyjevské dětské nemocnice popsali zkázu a strach (08.07.2024)
● Prezident Pavel: Zásah nemocnice ukazuje, že Rusko se nezastaví před ničím (08.07.2024)
● Rozsáhlý ruský útok na ukrajinská města zabil desítky lidí, v Kyjevě byla zasažena dětská nemocnice (08.07.2024)
Ve Washingtonu začne summit NATO, Českou republiku reprezentuje prezident Pavel
Americký ministr obrany Lloyd Austin (vpravo) vítá generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga po jeho pondělním příletu do Washingtonu na summit NATO.
Slavnostní akcí k oslavě 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance (NATO) dnes večer začne alianční summit ve Washingtonu. Samotné setkání lídrů členských států, které potrvá do čtvrtka, bude provázet téma dlouhodobé podpory Ukrajiny napadené Ruskem, ale také například spolupráce se státy Indo-Pacifiku. Českou republiku na summitu reprezentuje prezident Petr Pavel.
Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další ze zasedání navštíví zástupci několika zemí z regionu Indo-Pacifik, například Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje.
Hlavním tématem ale zůstává válka Ruska proti Ukrajině, jejíž konec zůstává v nedohlednu i po téměř 30 měsících bojů a desetitisících mrtvých. NATO poskytuje napadené zemi téměř 100 procent zahraniční vojenské pomoci a chce Moskvě ukázat, že tato podpora v dohledné době neskončí.
Spojenci se nedávno shodli, že i v příštím roce poskytnou Kyjevu vojenskou podporu v hodnotě okolo 40 miliard eur (přes bilion korun). Na summitu by tento slib měli oficiálně potvrdit, na dlouhodobějších plánech ale před washingtonskou schůzkou shoda nebyla. Americká vláda médiím avizovala, že během setkání představí nový balík pomoci s důrazem na protivzdušnou obranu Ukrajinců.
Kolem budoucnosti americké podpory panuje nejistota v souvislosti s listopadovým soubojem o Bílý dům. Už letos republikáni v Kongresu dlouho blokovali nové peníze na tento účel a do nadcházejících voleb je vede exprezident Trump, jehož stanovisko k této pomoci je nejasné. Minulý měsíc si na mítinku stěžoval, že ukrajinské žádosti o pomoc "neberou konce".
Podle amerických médií se scénářem Trumpova znovuzvolení souvisí chystaný plán přesunout pod hlavičku NATO koordinaci bezpečnostní pomoci Ukrajině, kterou dosud vedly USA. I v této souvislosti se konečné schválení očekává ve Washingtonu.
Stejně jako loni ani letos Ukrajina nedostane pozvánku do NATO, kterou aliance avizovala už před 15 lety. Místo toho jí spojenci nabídnou "most" ke členství, tedy plán přípravy ukrajinské armády na připojení k NATO, až na takovém kroku bude mezi členskými státy shoda. Tento program se zaměřuje na dlouhodobou spolupráci s ukrajinskou armádou i dalšími hráči včetně ukrajinského zbrojního průmyslu.
Půjde už o třetí summit Severoatlantické aliance konaný v době ruské války, která spustila rozsáhlé přehodnocování plánů NATO na kolektivní obranu, vystupňování snah o navyšování obranných rozpočtů a také rozšíření aliance. Ve Washingtonu se sejde jako blok 32 zemí poté, co se letos členem stalo Švédsko. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel.
Lídři se v americké metropoli scházejí v době maximální nejistoty, uvádí analýza deníku The Washington Post. Poukazuje na nedávné volby v Evropě, v nichž posílily populistické strany včetně některých sil skeptických k NATO. Jako další faktor uvádí vývoj v USA, kde po červnové předvolební debatě a nejistém výkonu prezidenta Bidena ještě nabraly na intenzitě polemiky o tom, zda by se v 81 letech měl ucházet o druhý mandát.
"Můžete si být jistí, že všichni lídři dostanou otázku na jejich názor na výkon amerického prezidenta," napsal o nadcházejícím summitu zpravodaj televize Sky News.
Biden potřebuje nejen voliče, ale i kolegy z Demokratické strany rychle přesvědčit, že jeho nesrozumitelná vyjádření v debatě nejsou důkazem o celkovém zhoršení mentální kondice. Na závěr summitu plánuje tiskovou konferenci, což je v případě nejstaršího prezidenta v dějinách USA poměrně vzácná událost.
V úterý přivítá představitele ostatních členů NATO na ceremoniálu nedaleko Bílého domu, který připomene založení aliance podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949. První pracovní setkání lídrů je pak na programu ve středu po poledni místního času (večer SELČ), zbylá dvě ve čtvrtek.
Summit NATO naposledy povede generální tajemník Jens Stoltenberg, který s koncem září odchází z funkce po deseti letech v čele aliance. Jako jeho nástupce spojenci krátce před vrcholnou schůzkou vybrali bývalého dlouholetého premiéra Nizozemska Marka Rutteho. Premiéru na mezinárodní scéně naopak zažije nový šéf britské vlády Keir Starmer, který se svou Labouristickou stranou minulý týden dokráčel k drtivému vítězství v parlamentních volbách.
● NATO na summitu potvrdí podporu Ukrajině na pozadí prezidentské kampaně v USA (08.07.2024)
Zdroj: ČTK
Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO mají na programu tři pracovní jednání. Jedno se týká Ukrajiny a zúčastní se ho stejně jako loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další ze zasedání navštíví zástupci několika zemí z regionu Indo-Pacifik, například Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje.
Hlavním tématem ale zůstává válka Ruska proti Ukrajině, jejíž konec zůstává v nedohlednu i po téměř 30 měsících bojů a desetitisících mrtvých. NATO poskytuje napadené zemi téměř 100 procent zahraniční vojenské pomoci a chce Moskvě ukázat, že tato podpora v dohledné době neskončí.
Spojenci se nedávno shodli, že i v příštím roce poskytnou Kyjevu vojenskou podporu v hodnotě okolo 40 miliard eur (přes bilion korun). Na summitu by tento slib měli oficiálně potvrdit, na dlouhodobějších plánech ale před washingtonskou schůzkou shoda nebyla. Americká vláda médiím avizovala, že během setkání představí nový balík pomoci s důrazem na protivzdušnou obranu Ukrajinců.
Kolem budoucnosti americké podpory panuje nejistota v souvislosti s listopadovým soubojem o Bílý dům. Už letos republikáni v Kongresu dlouho blokovali nové peníze na tento účel a do nadcházejících voleb je vede exprezident Trump, jehož stanovisko k této pomoci je nejasné. Minulý měsíc si na mítinku stěžoval, že ukrajinské žádosti o pomoc "neberou konce".
Podle amerických médií se scénářem Trumpova znovuzvolení souvisí chystaný plán přesunout pod hlavičku NATO koordinaci bezpečnostní pomoci Ukrajině, kterou dosud vedly USA. I v této souvislosti se konečné schválení očekává ve Washingtonu.
Stejně jako loni ani letos Ukrajina nedostane pozvánku do NATO, kterou aliance avizovala už před 15 lety. Místo toho jí spojenci nabídnou "most" ke členství, tedy plán přípravy ukrajinské armády na připojení k NATO, až na takovém kroku bude mezi členskými státy shoda. Tento program se zaměřuje na dlouhodobou spolupráci s ukrajinskou armádou i dalšími hráči včetně ukrajinského zbrojního průmyslu.
Půjde už o třetí summit Severoatlantické aliance konaný v době ruské války, která spustila rozsáhlé přehodnocování plánů NATO na kolektivní obranu, vystupňování snah o navyšování obranných rozpočtů a také rozšíření aliance. Ve Washingtonu se sejde jako blok 32 zemí poté, co se letos členem stalo Švédsko. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel.
Lídři se v americké metropoli scházejí v době maximální nejistoty, uvádí analýza deníku The Washington Post. Poukazuje na nedávné volby v Evropě, v nichž posílily populistické strany včetně některých sil skeptických k NATO. Jako další faktor uvádí vývoj v USA, kde po červnové předvolební debatě a nejistém výkonu prezidenta Bidena ještě nabraly na intenzitě polemiky o tom, zda by se v 81 letech měl ucházet o druhý mandát.
"Můžete si být jistí, že všichni lídři dostanou otázku na jejich názor na výkon amerického prezidenta," napsal o nadcházejícím summitu zpravodaj televize Sky News.
Biden potřebuje nejen voliče, ale i kolegy z Demokratické strany rychle přesvědčit, že jeho nesrozumitelná vyjádření v debatě nejsou důkazem o celkovém zhoršení mentální kondice. Na závěr summitu plánuje tiskovou konferenci, což je v případě nejstaršího prezidenta v dějinách USA poměrně vzácná událost.
V úterý přivítá představitele ostatních členů NATO na ceremoniálu nedaleko Bílého domu, který připomene založení aliance podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949. První pracovní setkání lídrů je pak na programu ve středu po poledni místního času (večer SELČ), zbylá dvě ve čtvrtek.
Summit NATO naposledy povede generální tajemník Jens Stoltenberg, který s koncem září odchází z funkce po deseti letech v čele aliance. Jako jeho nástupce spojenci krátce před vrcholnou schůzkou vybrali bývalého dlouholetého premiéra Nizozemska Marka Rutteho. Premiéru na mezinárodní scéně naopak zažije nový šéf britské vlády Keir Starmer, který se svou Labouristickou stranou minulý týden dokráčel k drtivému vítězství v parlamentních volbách.
● NATO na summitu potvrdí podporu Ukrajině na pozadí prezidentské kampaně v USA (08.07.2024)
Zdroj: ČTK