Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg při projevu na slavnostním večeru ve Washingtonu k 75. výročí založení NATO.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při dnešním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Spojené státy a spojenci z NATO poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky, prohlásil na summitu americký prezident Joe Biden.

Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. "Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika," řekl šéf NATO.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. "Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo," podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.

Zelenskyj v projevu na půdě Institutu Ronalda Reagana apeloval na spojence, aby se nebáli "silných rozhodnutí" bez ohledu na to, jak bude po listopadových volbách vypadat americká politika. "Všichni čekají na listopad. Američané čekají na listopad, v Evropě, na Blízkém východě, v Pacifiku, celý svět vyhlíží listopad. A popravdě řečeno, [ruský prezident Vladimir] Putin také čeká na listopad," řekl Zelenskyj. Narážel na fakt, že v amerických prezidentských volbách má proti současnému prezidentovi Joeu Bidenovi šanci uspět bývalý vládce Bílého domu Donald Trump, který slibuje omezit americkou pomoc Ukrajině. Dodal, že neví, jak se po případném zvolení Trump směrem k Ukrajině skutečně zachová.

Aliance musí podle Stoltenberga prokazovat v budoucnu stejnou odvahu jako v minulosti. "Naše aliance není perfektní a budeme nadále čelit obtížným rozhodnutím," prohlásil generální tajemník. Ač není jasné, jaké krize nastanou, je nutné přijímat rozhodnutí s politickou odvahou, míní. "Vím, že jsme silnější a více v bezpečí společně v NATO. Je dobré mít přátele," dodal na závěr.

Slavnostní ceremoniál se uskutečnil nedaleko Bílého domu v auditoriu Andrewa Mellona, kde byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva o založení NATO. Za Českou se dnešní akce zúčastnil prezident Petr Pavel.

Stoltenberg se v projevu věnoval i minulosti aliance a označil ji za nejúspěšnější takové uskupení v historii. Když mluvil o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy v roce 1999 a pak v dalších letech, připomněl i někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a také vůdce polské Solidarity Lecha Wałęsu. Tehdejší rozšíření NATO nebylo jednoduchým rozhodnutím, ale bylo rozhodnutím, které sjednotilo Evropu způsobem dříve nepředstavitelným, prohlásil generální tajemník.

Americký prezident Joe Biden při projevu na slavnostním večeru ve Washingtonu k 75. výročí založení Severoatlantické aliance.

Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.

"Ukrajina může zastavit [ruského prezidenta Vladimira] Putina a udělá to... Má naši plnou podporu," prohlásil Biden. Podle něj USA dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany spolu s Německem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem.

Biden v projevu mluvil o trvalé podpoře, kterou jeho vláda poskytuje Kyjevu. Na závěr pak ocenil působení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v čele aliance a udělil mu Prezidentskou medaili svobody, která je ve Spojených státech nejvyšším civilním vyznamenáním. Mandát norského politika, který NATO vede desátým rokem, spojenci opakovaně prodlužovali, mimo jiné právě kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Letos v říjnu Stoltenberga v jeho nynější funkci vystřídá dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.

Americký prezident Joe Biden (vpravo) na slavnostním večeru ve Washingtonu k 75. výročí založení NATO udělil končícímu generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Jensi Stoltenbergovi nejvyšší americké vyznamenání - Prezidentskou medaili svobody.

Bidenova zhruba čtvrthodinová řeč na úvod aliančního summitu měla podle amerických médií i vnitropolitický rozměr a měla přesvědčit prezidentovy demokratické spolustraníky, že současný šéf Bílého domu je schopen znovu kandidovat a v letošních prezidentských volbách opět porazit svého republikánského soka Donalda Trumpa. Část demokratů vyzývá Bidena, aby odstoupil z tohoto souboje, neboť jeho první televizní debata s Trumpem na konci června podle nich vyvolala vážné pochybnosti o prezidentově schopnosti zvítězit ve volbách a vést zemi další čtyři roky.

Ukrajinský voják s americkým přenosným protiletadlovým raketovým kompletem Stinger.

Severoatlantická aliance pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

"Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte," ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.

Šéf NATO dnes prohlásil, že se spojenci stále více zaměřují na společnou produkci a pořizování zbraní. Jako příklad uvedl zmíněný kontrakt na nákup střel Stinger, který alianční agentura podepsala jménem několika nespecifikovaných států.

Růst výdajů dokládá podle něho fakt, že zatímco před začátkem ruské invaze plnilo závazek dvouprocentních výdajů na armádu jen několik zemí, letos jich bude již 23 z celkových 32. Je mezi nimi i Česká republika, jejíž vláda hodlá nad tímto prahem zůstat i v dalších letech. Nový britský premiér Keir Starmer dnes prohlásil, že jeho země hodlá v budoucnu zvýšit výdaje na 2,5 procenta, musí však nejprve zhodnotit svou dosavadní vojenskou strategii.

Německý kancléř Olaf Scholz kráčí ke svému letadlu na letišti Schönefeld před cestou na summit NATO ve Washingtonu.

Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně, už teď na to připravuje svůj rozpočet. Dnes to před odletem na začínající summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony korun), což je o 28 miliard eur více, než má v rozpočtu na letošní rok.

"Armáda může počítat s tím, že Německo v nadcházejících letech bude vždy dodržovat alianční kvótu dvou procent," řekl Scholz o investicích do obrany. Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014, velká část členských zemí včetně Německa ale závazek neplnila.

Německo kvótu letos dodrží, a to díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Tento fond, který stojí mimo státní rozpočet, Německo zřídilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Podle Scholze bude fond do roku 2027 vyčerpán, spolková republika ale posílí zbrojní investice v běžném každoročním rozpočtu.

Scholz k summitu NATO řekl, že schůzka se koná v době, kdy v Evropě opět zuří válka. V této souvislosti ujistil Ukrajinu, že na pomoc Německa v obraně před ruskou invazí může nadále spoléhat. "A to dokud to bude nutné," řekl. Zároveň vyzval ostatní země, aby pomohly posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Německo předalo Ukrajině třetí systém protivzdušné obrany Patriot a bylo by rádo, kdyby i další země poslaly na Ukrajinu další takové komplety.

Spojené státy letos čekají prezidentské volby, ve kterých se o znovuzvolení uchází Joe Biden. Jedenaosmdesátiletý prezident nyní čelí vnitrostranickým debatám, zda by se kvůli věku a mentální způsobilosti měl o úřad opět ucházet. Jeden z novinářů se dnes Scholze na Bidenův zdravotní stav v souvislosti se summitem NATO zeptal, ale kancléř uvedl, že o prezidentově kondici nepochybuje.

"Z četných telefonických rozhovorů s americkým prezidentem vím, že summit společně s námi velmi dobře a důkladně připravil," odpověděl Scholz.

Zdroj: ČTK