Stoltenberg od summitu NATO očekává shodu na balíku pomoci pro Ukrajinu
středa 10.07.2024, 01:20 - aktualizováno v 16:37
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na summitu NATO ve Washingtonu.Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která už třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce od summitu NATO další bezpečnostní záruky a stíhačky. Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Støreho.
VIDEO: Vystoupení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga na středečním veřejném fóru NATO ve Washingtonu
NATO by podle Stoltenberga mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil. Připomněl také, že koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít "logistické uzly" i v zemích východního křídla NATO. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
Zároveň by se aliance podle svého šéfa měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc.
Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Všechny tyto prvky pomoci by podle Stoltenberga vytvořily silný most pro Ukrajinu v její cestě za členstvím v alianci. Všichni spojenci podle něj souhlasí s tím, že se Ukrajina stane součástí bloku, je ale brzo na to říci, kdy se tak stane.
Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových amerických prezidentských voleb zůstanou Spojené státy silnými spojenci v alianci. Je to podle něj v bezpečnostním zájmu USA a zároveň to má širokou podporu veřejnosti.
Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.
Ze strany Ruska nyní podle generálního tajemníka nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustřeďuje na Ukrajinu. Existuje ale stálá hrozba ruských kybernetických útoků a sabotáží.
Lídry států NATO dnes čeká první pracovní zasedání, ve čtvrtek budou následovat další dvě týkající se Ukrajiny a spolupráce se zeměmi Indo-Pacifiku. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Petr Pavel, který do Washingtonu přiletěl v pondělí.
Zároveň by se aliance podle svého šéfa měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc.
Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Všechny tyto prvky pomoci by podle Stoltenberga vytvořily silný most pro Ukrajinu v její cestě za členstvím v alianci. Všichni spojenci podle něj souhlasí s tím, že se Ukrajina stane součástí bloku, je ale brzo na to říci, kdy se tak stane.
Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových amerických prezidentských voleb zůstanou Spojené státy silnými spojenci v alianci. Je to podle něj v bezpečnostním zájmu USA a zároveň to má širokou podporu veřejnosti.
Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.
Ze strany Ruska nyní podle generálního tajemníka nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustřeďuje na Ukrajinu. Existuje ale stálá hrozba ruských kybernetických útoků a sabotáží.
Lídry států NATO dnes čeká první pracovní zasedání, ve čtvrtek budou následovat další dvě týkající se Ukrajiny a spolupráce se zeměmi Indo-Pacifiku. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Petr Pavel, který do Washingtonu přiletěl v pondělí.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl premiér Støre
Norský premiér Jonas Gahr Støre na summitu NATO ve Washingtonu.
Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Jonase Gahra Støreho. První z amerických strojů východoevropská země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi, dostane už letos. Jako první však zřejmě dorazí na Ukrajinu dříve slíbené letouny F-16 z Dánska a Nizozemska. Podle dánské vlády jejich předávání už začalo.
"Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová. Norsko se nyní rozhodlo darovat Ukrajině šest stíhaček F-16. S darováním chceme začít v roce 2024," citoval list Støreho, který je nyní ve Washingtonu na summitu NATO.
Dodávky těchto letounů už dříve slíbily Dánsko, Norsko či Belgie. V nejpokročilejší fázi je podle prohlášení dánské vlády předání letounů F-16 z Dánska a Nizozemska. "Proces předávání těchto letounů F-16 běží, a Ukrajina operačně nasadí letouny F-16 v létě," stojí ve společném prohlášení dánské premiérky Mette Frederiksenové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, amerického prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj na sociální síti X pak za dodávku letounů poděkoval Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku.
Norsko patří k velkým podporovatelům Ukrajiny. Letos tato skandinávská země oznámila, že Kyjevu v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard korun). Polovina částky půjde na vojenskou podporu a druhá na humanitární pomoc.
● Šéf NATO Stoltenberg varoval před rozměry ruské agrese, Biden slíbil zbraně pro Ukrajinu (09.07.2024)
Zdroj: ČTK
"Schopnost Ukrajiny bránit se útokům ze vzduchu je pro její obranu proti Rusku klíčová. Norsko se nyní rozhodlo darovat Ukrajině šest stíhaček F-16. S darováním chceme začít v roce 2024," citoval list Støreho, který je nyní ve Washingtonu na summitu NATO.
Dodávky těchto letounů už dříve slíbily Dánsko, Norsko či Belgie. V nejpokročilejší fázi je podle prohlášení dánské vlády předání letounů F-16 z Dánska a Nizozemska. "Proces předávání těchto letounů F-16 běží, a Ukrajina operačně nasadí letouny F-16 v létě," stojí ve společném prohlášení dánské premiérky Mette Frederiksenové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, amerického prezidenta Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj na sociální síti X pak za dodávku letounů poděkoval Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku.
Norsko patří k velkým podporovatelům Ukrajiny. Letos tato skandinávská země oznámila, že Kyjevu v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard korun). Polovina částky půjde na vojenskou podporu a druhá na humanitární pomoc.
● Šéf NATO Stoltenberg varoval před rozměry ruské agrese, Biden slíbil zbraně pro Ukrajinu (09.07.2024)
Zdroj: ČTK