Prezidenti Pavel a Zelenskyj jednali o mírovém plánu, muniční iniciativě či vstupu do EU
čtvrtek 11.07.2024, 00:47 - aktualizováno v 10:19
Český prezident Petr Pavel (vpravo) na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na summitu NATO ve Washingtonu.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Spojenci na summitu NATO učinili další krok, aby se aliance stala silnější a občané byli více v bezpečí, uvedl český prezident Pavel ve Washingtonu.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
"Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU," sdělila prezidentská kancelář.
Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před dnešním jednáním Rady NATO-Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. "Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru," uvedl Zelenskyj.
Jednání ve Švýcarsku v polovině června vycházela především ze Zelenského desetibodového plánu, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu.
Český premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka munice zajištěné skrze českou iniciativu před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně Černochová poté upřesnila, že se jednalo až o 50.000 kusů munice. Česká republika na doručení spolupracovala s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česká republika, která vyhledává munici na trzích mimo Evropskou unii, na iniciativu přispěla téměř 866 miliony korun. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500.000 kusů munice.
Rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii zahájila Ukrajina koncem června na první mezivládní konferenci v Lucemburku. Za historický den pro Ukrajinu i Evropu to tehdy označil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
"Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU," sdělila prezidentská kancelář.
Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před dnešním jednáním Rady NATO-Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. "Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru," uvedl Zelenskyj.
Jednání ve Švýcarsku v polovině června vycházela především ze Zelenského desetibodového plánu, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu.
Český premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka munice zajištěné skrze českou iniciativu před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně Černochová poté upřesnila, že se jednalo až o 50.000 kusů munice. Česká republika na doručení spolupracovala s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česká republika, která vyhledává munici na trzích mimo Evropskou unii, na iniciativu přispěla téměř 866 miliony korun. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500.000 kusů munice.
Rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii zahájila Ukrajina koncem června na první mezivládní konferenci v Lucemburku. Za historický den pro Ukrajinu i Evropu to tehdy označil ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Prezident Pavel: Spojenci učinili na summitu další krok k posílení NATO a bezpečí občanů
Český prezident Petr Pavel (uprostřed) na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem (vlevo) a generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem během summitu NATO ve Washingtonu.
Spojenci na summitu Severoatlantické aliance (NATO) učinili další krok k tomu, aby se aliance stala silnější a občané byli více v bezpečí. Po středečním prvním pracovním zasedání lídrů členských států NATO to na síti X uvedl prezident Petr Pavel, který vede českou delegaci.
"Shodli jsme se na poskytnutí další pomoci Ukrajině, aby se mohla lépe bránit ruské agresi. Vítám také skutečnost, že doporučení pro nový strategický přístup vůči Rusku jakožto všeobecné a dlouhodobé hrozbě budou prezentována před příštím summitem," uvedl Pavel.
Lídři podle něj také poděkovali Jensi Stoltenbergovi za jeho deset let ve funkci generálního tajemníka NATO. Na podzim jej vystřídá dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.
Stoltenberg po úvodním jednání řekl, že NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem. Otázkou podle něj není, zda se tak stane, ale kdy. Potvrdil závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi bilion korun).
Účastníci summitu mluvili také o Číně i v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa NATO je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
● Stoltenberg: Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy (10.07.2024)
● V Německu budou od roku 2026 občasně umístěny americké střely s dlouhým doletem (10.07.2024)
● Prezident Pavel je pro dodávky protivzdušné obrany Ukrajině i vstup do NATO (10.07.2024)
● Stíhací letouny F-16 jsou podle Blinkena na cestě na Ukrajinu (10.07.2024)
● Stoltenberg od summitu NATO očekává shodu na balíku pomoci pro Ukrajinu (10.07.2024)
● Šéf NATO Stoltenberg varoval před rozměry ruské agrese, Biden slíbil zbraně pro Ukrajinu (09.07.2024)
Zdroj: ČTK
"Shodli jsme se na poskytnutí další pomoci Ukrajině, aby se mohla lépe bránit ruské agresi. Vítám také skutečnost, že doporučení pro nový strategický přístup vůči Rusku jakožto všeobecné a dlouhodobé hrozbě budou prezentována před příštím summitem," uvedl Pavel.
Lídři podle něj také poděkovali Jensi Stoltenbergovi za jeho deset let ve funkci generálního tajemníka NATO. Na podzim jej vystřídá dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.
Stoltenberg po úvodním jednání řekl, že NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem. Otázkou podle něj není, zda se tak stane, ale kdy. Potvrdil závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi bilion korun).
Účastníci summitu mluvili také o Číně i v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa NATO je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
● Stoltenberg: Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy (10.07.2024)
● V Německu budou od roku 2026 občasně umístěny americké střely s dlouhým doletem (10.07.2024)
● Prezident Pavel je pro dodávky protivzdušné obrany Ukrajině i vstup do NATO (10.07.2024)
● Stíhací letouny F-16 jsou podle Blinkena na cestě na Ukrajinu (10.07.2024)
● Stoltenberg od summitu NATO očekává shodu na balíku pomoci pro Ukrajinu (10.07.2024)
● Šéf NATO Stoltenberg varoval před rozměry ruské agrese, Biden slíbil zbraně pro Ukrajinu (09.07.2024)
Zdroj: ČTK