Aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnou invazí před více než dvěma lety.

"Je zřejmé, že aliance sleduje jeden ze svých hlavních cílů - pokoření Ruska, jeho strategickou porážku," uvedl Peskov, podle kterého NATO posouvá svou infrastrukturu stále blíže k ruským hranicím.

Členské země NATO ve Washingtonu ve středu přijaly deklaraci, která mimo jiné slibují další podporu Ukrajině. Ta zahrnuje financování ve výši 40 miliard eur (zhruba bilion korun). Lídři také jasně dali najevo, že budoucnost Ukrajiny v alianci je nyní "nezvratná".

"Zavazuje nás to k hluboké analýze přijatých rozhodnutí a uskutečněných diskusí, k velmi pečlivé analýze textu deklarace. Jedná se o velmi vážné ohrožení národní bezpečnosti naší země. To vše od nás bude vyžadovat promyšlená, koordinovaná a účinná opatření v reakci proti NATO," doplnil Peskov.

Aliance ve středu Rusku vzkázala, že si konfrontaci s ním nepřeje. Naopak obvinila Moskvu, která svým vpádem na Ukrajinu rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války, že stupňuje hybridní konflikt s členskými zeměmi bloku skrze sabotáž, kyberútoky nebo šíření propagandy.

Válečný zločinec Sergej Rjabkov, takto náměstek ruského ministra zahraničí.

Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.

"Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu," řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS Rjabkov novinářům na okraj konference hospodářského uskupení BRICS v Petrohradu. "Myslím, že je to jen článek v operačním kursu, jeden z prvků zastrašování, který je dnes téměř hlavní součástí linie NATO a USA směrem k Rusku," uvedl ruský diplomat.

Rusko 24. února 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na sousední Ukrajinu a rozpoutalo tím největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Západ mimo jiné dodávkami zbraní podporuje Kyjev, aby se Ukrajinci ruské agresi mohl bránit.
Jednotlivé členské země NATO v reakci na ruskou invazi také postupně zvyšují své vojenské rozpočty.

USA a Německo ve středu na okraj summitu NATO ve Washingtonu informovaly o dočasném rozmístění amerických střel s dlouhým doletem na německém území. Krok má podle agentury Reuters demonstrovat závazek USA chránit evropské členy Severoatlantické aliance. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu posílily USA svou vojenskou přítomnost v Německu i v dalších evropských státech, uvedla agentura DPA.

● Peking vyzval NATO, aby přestalo vytvářet chaos v Asii a očerňovat Čínu (11.07.2024)
● Prezidenti Pavel a Zelenskyj jednali o mírovém plánu, muniční iniciativě či vstupu do EU (11.07.2024)
● Stoltenberg: Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy (10.07.2024)
● V Německu budou od roku 2026 občasně umístěny americké střely s dlouhým doletem (10.07.2024)
● Prezident Pavel je pro dodávky protivzdušné obrany Ukrajině i vstup do NATO (10.07.2024)
● Stíhací letouny F-16 jsou podle Blinkena na cestě na Ukrajinu (10.07.2024)
● Stoltenberg od summitu NATO očekává shodu na balíku pomoci pro Ukrajinu (10.07.2024)
● Šéf NATO Stoltenberg varoval před rozměry ruské agrese, Biden slíbil zbraně pro Ukrajinu (09.07.2024)

Zdroj: ČTK