Opoziční vůdkyně Cichanouská apeluje na západní země, aby neopouštěly Bělorusko
Exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Aljaksandra Lukašenky. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.
"Udělejme vše, abychom to nepřipustili," apelovala Cichanouská. "Čas utíká a Lukašenka krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost," prohlásila. "Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první," řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.
Cichanouská v létě 2020 namísto svého uvězněného manžela kandidovala v prezidentských volbách proti vůdci autoritářského režimu Lukašenkovi. Toho úřady znovu vyhlásily vítězem voleb, které opozice a Západ považují za zfalšované. Následovala bezprecedentní vlna masových protestů, kterou však Lukašenka za podpory Moskvy tvrdě potlačil a umlčel v zemi veškerý odpor.
Cichanouská přijela do Polska z litevského exilu na běloruský festival a ve Varšavě vedla jednání prozatímní vlády, kterou vytvořili opoziční politici v exilu. Má také jednat s polskými úřady o legalizaci pobytu běloruských emigrantů a řešení jejich dalších potíží. Opoziční vůdkyně je v Polsku letos už podruhé, ale dosud se jí nepodařilo setkat se s premiérem Donaldem Tuskem. Cichanouská tvrdila, že je tomu tak proto, že nebyl čas, protože nová polská vláda musí řešit spoustu jiných problémů na domácí scéně.
"Bělorusko už není v centru pozornosti a nejde jen o Polsko, protože Polsko je ještě stále v popředí z hlediska podpory poskytované svobodnému Bělorusku," řekla a ocenila, že polská omezení vůči Minsku mají postihnout přepravu zboží, a ne pohyb lidí, zatímco Estonsko uzavřelo hranice autům s běloruskými čísly.
"Sankce by měly postihnout obchod, a ne obyčejné lidi. Takové dárky by se diktátorovi neměly dávat. Diskriminace Bělorusů je voda na mlýn Lukašenkovy propagandy," usoudila. O to důležitější je podle ní zachovat televizi Belsat vysílající z Polska v běloruštině.
"V roce 2020 byl přístup úplně jiný. Dnes na to hledí odlišně. Vidí, že nepokračují protesty a jakoby se nic neděje. Ale takový přístup zbavuje Bělorusy motivace," postěžovala si na adresu Západu opoziční vůdkyně, která nedávno v USA jednala o potřebě větší podpory pro nezávislá média, obhájce lidských práv a další iniciativy. "Bojujeme teď o přežití a nemáme prostředky, abychom dosáhli velkých vítězství," připustila. Demokratické státy by si podle ní měly uvědomit, že pomoc pro Bělorusko není almužna, ale investice do bezpečnosti Evropy, a tak by se neměly s touto investicí zpozdit.
Připomněla také příklad polského protikomunistického hnutí Solidarita, které režim potlačil vyhlášením stanného práva, ale Poláci se nevzdali a nakonec komunismus padl. "Kolik potřebovalo času? Nedá se tedy mluvit o tom, že jsme prohráli. Musíme dál bojovat," zdůraznila. "Naši partneři nemají morální právo [vzdát boj]. Jak se budou moci podívat západní politici sami sobě do očí poté, co odmávnou boj proti Lukašenkovi? (...) Vím, co je realistická politika, ale chci věřit v demokracii," dodala s tím, že v Bělorusku panují "represe jako za Stalina".
Lukašenka sice v poslední době podnikl smírná gesta, například propustil několik politických vězňů či stáhl vojsko od hranic s Ukrajinou, ubylo migrantů pokoušejících se překonat hranici s Polskem, ale podle Cichanouské jde jen o hru, která má uklidnit veřejnost. "Pokud zazní rozkaz z Moskvy, znovu pustí ruskou armádu [do Běloruska k útoku na sousední zemi]. Nemá jiné východisko. Zbyl mu jen [ruský prezident Vladimir] Putin," řekla.
Za důkaz, že mezinárodní instituce nefungují tak, jak by měly, pokládá Cichanouská skutečnost, že na rozdíl od Putina nebyl na Lukašenku vydán zatykač, přestože existují důkazy o účasti na zločinech proti lidskosti, včetně zavlečení ukrajinských dětí. "Západu chybí vůči Lukašenkovu režimu rozhodnost," postěžovala si a dodala, že od svého uvězněného manžela naposledy dostala zprávu loni 9. března a už déle než rok nedala o sobě vědět uvězněná opoziční politička Maryja Kalesnikavová a další vězňové režimu.
Zdroj: ČTK
"Udělejme vše, abychom to nepřipustili," apelovala Cichanouská. "Čas utíká a Lukašenka krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost," prohlásila. "Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první," řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.
Cichanouská v létě 2020 namísto svého uvězněného manžela kandidovala v prezidentských volbách proti vůdci autoritářského režimu Lukašenkovi. Toho úřady znovu vyhlásily vítězem voleb, které opozice a Západ považují za zfalšované. Následovala bezprecedentní vlna masových protestů, kterou však Lukašenka za podpory Moskvy tvrdě potlačil a umlčel v zemi veškerý odpor.
Cichanouská přijela do Polska z litevského exilu na běloruský festival a ve Varšavě vedla jednání prozatímní vlády, kterou vytvořili opoziční politici v exilu. Má také jednat s polskými úřady o legalizaci pobytu běloruských emigrantů a řešení jejich dalších potíží. Opoziční vůdkyně je v Polsku letos už podruhé, ale dosud se jí nepodařilo setkat se s premiérem Donaldem Tuskem. Cichanouská tvrdila, že je tomu tak proto, že nebyl čas, protože nová polská vláda musí řešit spoustu jiných problémů na domácí scéně.
"Bělorusko už není v centru pozornosti a nejde jen o Polsko, protože Polsko je ještě stále v popředí z hlediska podpory poskytované svobodnému Bělorusku," řekla a ocenila, že polská omezení vůči Minsku mají postihnout přepravu zboží, a ne pohyb lidí, zatímco Estonsko uzavřelo hranice autům s běloruskými čísly.
"Sankce by měly postihnout obchod, a ne obyčejné lidi. Takové dárky by se diktátorovi neměly dávat. Diskriminace Bělorusů je voda na mlýn Lukašenkovy propagandy," usoudila. O to důležitější je podle ní zachovat televizi Belsat vysílající z Polska v běloruštině.
"V roce 2020 byl přístup úplně jiný. Dnes na to hledí odlišně. Vidí, že nepokračují protesty a jakoby se nic neděje. Ale takový přístup zbavuje Bělorusy motivace," postěžovala si na adresu Západu opoziční vůdkyně, která nedávno v USA jednala o potřebě větší podpory pro nezávislá média, obhájce lidských práv a další iniciativy. "Bojujeme teď o přežití a nemáme prostředky, abychom dosáhli velkých vítězství," připustila. Demokratické státy by si podle ní měly uvědomit, že pomoc pro Bělorusko není almužna, ale investice do bezpečnosti Evropy, a tak by se neměly s touto investicí zpozdit.
Připomněla také příklad polského protikomunistického hnutí Solidarita, které režim potlačil vyhlášením stanného práva, ale Poláci se nevzdali a nakonec komunismus padl. "Kolik potřebovalo času? Nedá se tedy mluvit o tom, že jsme prohráli. Musíme dál bojovat," zdůraznila. "Naši partneři nemají morální právo [vzdát boj]. Jak se budou moci podívat západní politici sami sobě do očí poté, co odmávnou boj proti Lukašenkovi? (...) Vím, co je realistická politika, ale chci věřit v demokracii," dodala s tím, že v Bělorusku panují "represe jako za Stalina".
Lukašenka sice v poslední době podnikl smírná gesta, například propustil několik politických vězňů či stáhl vojsko od hranic s Ukrajinou, ubylo migrantů pokoušejících se překonat hranici s Polskem, ale podle Cichanouské jde jen o hru, která má uklidnit veřejnost. "Pokud zazní rozkaz z Moskvy, znovu pustí ruskou armádu [do Běloruska k útoku na sousední zemi]. Nemá jiné východisko. Zbyl mu jen [ruský prezident Vladimir] Putin," řekla.
Za důkaz, že mezinárodní instituce nefungují tak, jak by měly, pokládá Cichanouská skutečnost, že na rozdíl od Putina nebyl na Lukašenku vydán zatykač, přestože existují důkazy o účasti na zločinech proti lidskosti, včetně zavlečení ukrajinských dětí. "Západu chybí vůči Lukašenkovu režimu rozhodnost," postěžovala si a dodala, že od svého uvězněného manžela naposledy dostala zprávu loni 9. března a už déle než rok nedala o sobě vědět uvězněná opoziční politička Maryja Kalesnikavová a další vězňové režimu.
Zdroj: ČTK