Ve Lvově byla zastřelena bývalá ukrajinská poslankyně Farionová
sobota 20.07.2024, 02:28
Profesorka lingvistiky na lvovské univerzitě a bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu Iryna Farionová, kterou v pátek zavraždil neznámý střelec.
Ve Lvově byla v pátek před svým bydlištěm zavražděna profesorka lingvistiky a bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu Iryna Farionová, která byla známá svými kampaněmi na obranu ukrajinského jazyka. Policie v noci pokračovala v rozsáhlém pátrání po muži, jenž šedesátiletou Farionovou zastřelil na ulici, když vyšla z domu, kde bydlí.
Šéf správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckij na platformě Telegram uvedl, že Farionová zemřela po převozu do nemocnice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko rovněž na telegramu poznamenal, že vyšetřovatelé střelbu zatím spojují buď s politickou činností Farionové, nebo s osobním motivem. Na vypátrání útočníka spolupracují policie a ukrajinská bezpečnostní služba SBU, doplnil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dostává pravidelné zprávy o pátrání po střelci. Dodal, že každý násilný čin je třeba odsoudit.
Jazykovědkyně Farionová se v roce 2005 stala členkou nacionalistické strany Svoboda a v roce 2012 byla zvolena do parlamentu, ale při dalších pokusech o získání mandátu neuspěla. Předtím působila také ve lvovské oblastní radě.
Proslula častými kampaněmi na podporu ukrajinského jazyka a diskreditací veřejných činitelů, kteří mluvili rusky.
V roce 2018, kdy Ukrajina bojovala proti Ruskem financovaným separatistům, kteří se zmocnili území na východě země, vyzvala ke snaze "dát každému rusky mluvícímu člověku do zubů".
V prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Farionová odsoudila ruskojazyčné bojovníky pluku Azov, kteří tři měsíce bránili přístavní město Mariupol.
Ačkoli je ukrajinština jediným státním jazykem Ukrajiny, mnoho obyvatel používá ruštinu jako svůj první jazyk, což je dědictví sovětské éry, kdy byla ukrajinština potlačována.
Podpora tohoto jazyka je na Ukrajině už dlouho důležitým tématem. Parlament přijal zákony, které mají upevnit jeho používání ve veřejném životě a službách.
Zdroj: Reuters
Šéf správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckij na platformě Telegram uvedl, že Farionová zemřela po převozu do nemocnice.
Ministr vnitra Ihor Klymenko rovněž na telegramu poznamenal, že vyšetřovatelé střelbu zatím spojují buď s politickou činností Farionové, nebo s osobním motivem. Na vypátrání útočníka spolupracují policie a ukrajinská bezpečnostní služba SBU, doplnil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dostává pravidelné zprávy o pátrání po střelci. Dodal, že každý násilný čin je třeba odsoudit.
Jazykovědkyně Farionová se v roce 2005 stala členkou nacionalistické strany Svoboda a v roce 2012 byla zvolena do parlamentu, ale při dalších pokusech o získání mandátu neuspěla. Předtím působila také ve lvovské oblastní radě.
Proslula častými kampaněmi na podporu ukrajinského jazyka a diskreditací veřejných činitelů, kteří mluvili rusky.
V roce 2018, kdy Ukrajina bojovala proti Ruskem financovaným separatistům, kteří se zmocnili území na východě země, vyzvala ke snaze "dát každému rusky mluvícímu člověku do zubů".
V prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Farionová odsoudila ruskojazyčné bojovníky pluku Azov, kteří tři měsíce bránili přístavní město Mariupol.
Ačkoli je ukrajinština jediným státním jazykem Ukrajiny, mnoho obyvatel používá ruštinu jako svůj první jazyk, což je dědictví sovětské éry, kdy byla ukrajinština potlačována.
Podpora tohoto jazyka je na Ukrajině už dlouho důležitým tématem. Parlament přijal zákony, které mají upevnit jeho používání ve veřejném životě a službách.
Zdroj: Reuters