Mezi Sýrií a Ruskem panuje po desetiletí důvěra, řekl Asad v Kremlu Putinovi
čtvrtek 25.07.2024, 09:02 - aktualizováno ve 13:44
Setkání dvou válečných zločinců, vrahů a teroristů v moskevském Kremlu: vlevo syrský prezident Bašár Asad, vpravo jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Sýrie a Rusko byly podle prezidenta Bašára Asada po desetiletí schopné udržovat vztahy založené na důvěře navzdory zkouškám a proměnám, kterými procházely. V moskevském Kremlu to dnes syrský prezident řekl svému protějšku Vladimiru Putinovi, píší agentury. Ten jej varoval před zhoršující se situací na Blízkém východě.
"Velmi mě zajímá váš názor na to, jak se situace v regionu jako celku vyvíjí. Bohužel má tendenci se zhoršovat a tíhne k eskalaci. To se týká přímo i Sýrie," poznamenal Putin v úvodu setkání s Asadem, píše agentura TASS.
Syrský prezident Bašár Asad [vlevo] a jeho ruský protějšek Vladimir Putin na schůzce v Moskvě, 24. července 2024. Asadova návštěva v Kremlu se koná jen několik dní po 80. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Sýrií. Kreml ve svém nedělním prohlášení uvedl, že Moskva a Damašek "skrze své vzájemné snahy dosáhly významných úspěchů v boji s mezinárodním terorismem na syrské půdě" a že Rusko bude "plně podporovat vládu [Sýrie] v jejích snahách o udržení suverenity, jednoty a územní celistvosti".
Prohlášení Kremlu o mezinárodním terorismu se vztahuje k začátku syrské občanské války, kdy operace ruské armády i žoldnéřské Wagnerovy skupiny podpořily Asadův režim v boji proti opozičním silám, které naopak podpořily Spojené státy, Francie nebo Británie, ale také proti teroristické organizaci Islámský stát. Část ruských jednotek zůstává v Sýrii rozmístěná dodnes.
Dnes kremelský mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Putin s Asadem mluvili o širokém spektru témat, mezi kterými však nebyla Ukrajina. Do sousední země Rusko v únoru 2022 vyslalo invazní vojska. Režim syrského prezidenta Asada udržuje s Ruskem vřelý kontakt navzdory jeho pokračující invazi, která přiměla většinu západních zemí s Moskvou zpřetrhat vazby.
Asad podle TASS podotkl, že setkání s Putinem považuje za velmi důležité v kontextu dění v "euroasijském regionu i světě jako celku". Důvěra mezi Sýrií a Ruskem je podle něj "ukazatelem vyspělosti" těchto národů.
V Sýrii se začátkem minulého týdne konaly parlamentní volby, v nichž Asadova strana dle očekávání obsadila velkou většinu mandátů. Syrská opozice v exilu označila hlasování za "absurdní", neboť se konalo jen na území, které má pod kontrolou vláda prezidenta Asada. Režim ovládá zhruba dvě třetiny země.
Asadovo prezidentství by podle nyní platné ústavy mělo skončit v roce 2028. Nový parlament však podle očekávání schválí změny, které mu umožní vládnout déle, píše agentura AP. Podobný krok udělal v Rusku i Putin; schválené změny mu umožní vládnout až do roku 2036. Dnes zahájený mandát mu vyprší v roce 2030.
Jedním z možných témat jednání obou prezidentů bylo podle agentury AP obnovení diplomatických vztahů mezi Sýrií a Tureckem. Ty byly prakticky zpřetrhány po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011, v níž Ankara podporovala povstalce usilující o svržení Asada. Naopak Moskva má na Ankaru úzké vazby.
Zdroj: ČTK
"Velmi mě zajímá váš názor na to, jak se situace v regionu jako celku vyvíjí. Bohužel má tendenci se zhoršovat a tíhne k eskalaci. To se týká přímo i Sýrie," poznamenal Putin v úvodu setkání s Asadem, píše agentura TASS.
Syrský prezident Bašár Asad [vlevo] a jeho ruský protějšek Vladimir Putin na schůzce v Moskvě, 24. července 2024. Asadova návštěva v Kremlu se koná jen několik dní po 80. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Sýrií. Kreml ve svém nedělním prohlášení uvedl, že Moskva a Damašek "skrze své vzájemné snahy dosáhly významných úspěchů v boji s mezinárodním terorismem na syrské půdě" a že Rusko bude "plně podporovat vládu [Sýrie] v jejích snahách o udržení suverenity, jednoty a územní celistvosti".
Prohlášení Kremlu o mezinárodním terorismu se vztahuje k začátku syrské občanské války, kdy operace ruské armády i žoldnéřské Wagnerovy skupiny podpořily Asadův režim v boji proti opozičním silám, které naopak podpořily Spojené státy, Francie nebo Británie, ale také proti teroristické organizaci Islámský stát. Část ruských jednotek zůstává v Sýrii rozmístěná dodnes.
Dnes kremelský mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Putin s Asadem mluvili o širokém spektru témat, mezi kterými však nebyla Ukrajina. Do sousední země Rusko v únoru 2022 vyslalo invazní vojska. Režim syrského prezidenta Asada udržuje s Ruskem vřelý kontakt navzdory jeho pokračující invazi, která přiměla většinu západních zemí s Moskvou zpřetrhat vazby.
Asad podle TASS podotkl, že setkání s Putinem považuje za velmi důležité v kontextu dění v "euroasijském regionu i světě jako celku". Důvěra mezi Sýrií a Ruskem je podle něj "ukazatelem vyspělosti" těchto národů.
V Sýrii se začátkem minulého týdne konaly parlamentní volby, v nichž Asadova strana dle očekávání obsadila velkou většinu mandátů. Syrská opozice v exilu označila hlasování za "absurdní", neboť se konalo jen na území, které má pod kontrolou vláda prezidenta Asada. Režim ovládá zhruba dvě třetiny země.
Asadovo prezidentství by podle nyní platné ústavy mělo skončit v roce 2028. Nový parlament však podle očekávání schválí změny, které mu umožní vládnout déle, píše agentura AP. Podobný krok udělal v Rusku i Putin; schválené změny mu umožní vládnout až do roku 2036. Dnes zahájený mandát mu vyprší v roce 2030.
Jedním z možných témat jednání obou prezidentů bylo podle agentury AP obnovení diplomatických vztahů mezi Sýrií a Tureckem. Ty byly prakticky zpřetrhány po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011, v níž Ankara podporovala povstalce usilující o svržení Asada. Naopak Moskva má na Ankaru úzké vazby.
Zdroj: ČTK