Ukrajina schválila zákon zakazující působení ruské pravoslavné církve
úterý 20.08.2024, 12:45 - aktualizováno v 16:33
Výsledek hlasování ukrajinské Nejvyšší rady (parlamentu) o zákazu ukrajinských náboženských organizací napojených na Ruskou federaci.
Ukrajinský parlament dnes přijal návrh zákona, který zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát, který je považován za šiřitele vlivu Ruska. Informují o tom domácí i zahraniční média. Rusko už téměř dva a půl roku vede proti Ukrajině válku.
"Byl přijat zákon o naší duchovní nezávislosti," ocenil krok parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Představitelé dotčených církví naopak mluví o pronásledování církve jako za komunismu.
Zákon, pro který hlasovalo 265 poslanců, na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve, která otevřeně podporuje kroky Kremlu a jejíž patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Kvůli tomu je Kirill na sankčním seznamu na Ukrajině, v Británii či České republice.
Další část zákona, podle níž mohou soudy na základě žádosti úřadů zakázat působení i dalším církvím, je podle ukrajinských médií namířena především proti Ukrajinské pravoslavné církvi. Ta měla před vpádem ruských vojsk do země v oficiálním názvu i dovětek "moskevského patriarchátu", po invazi se však s Moskvou oficiálně rozešla. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Ruskem.
BBC ale poznamenává, že Ukrajinská pravoslavná církev je složena z několika tisíc samostatných právních subjektů, které bude zřejmě nutné zakázat jednotlivě. Navíc je třeba počítat s tím, že soudní spory mohou trvat měsíce, takže skutečný zákaz jakýchkoliv struktur Ukrajinské pravoslavné církve může přijít třeba až rok po podpisu zákona prezidentem.
Na Ukrajině působí rovněž "národní" Pravoslavná církev Ukrajiny, která získala v roce 2019 autokefální, tedy samosprávný status od ekumenického konstantinopolského patriarchátu.
"Přijatý zákon je správně přezdíván zákonem o zákazu Ukrajinské pravoslavné církve. Je to nezákonný akt, představující nejhrubější porušení základních představ o svobodě svědomí a lidských právech. Vytváří se tím právní základ pro totální likvidaci farností církve, která sdružuje většinu Ukrajinců," napsal na sociální síti mluvčí moskevského patriarchátu Vladimir Lagojda. Jde podle něj o odplatu za to, že se Ukrajinská pravoslavná církev odmítla spojit s Pravoslavnou církví Ukrajiny, vytvořenou podle něj jako politický projekt kvůli rozchodu s Ruskem.
Ukrajinská pravoslavná církev, uznávaná "drtivou většinou ukrajinských věřících", nadále "plánuje žít jako opravdová církev", ujistil metropolita Kliment podle serveru Hromadske a varoval, že jakékoliv pokusy církev zakázat povedou jen k diskreditaci strůjců jejího pronásledování. Domnívá se však, že přijatý zákon není ani tak o církvi, ale o jejím majetku, což mu prý připomíná historické paralely s komunistickou minulostí.
Zdroj: ČTK
"Byl přijat zákon o naší duchovní nezávislosti," ocenil krok parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Představitelé dotčených církví naopak mluví o pronásledování církve jako za komunismu.
Zákon, pro který hlasovalo 265 poslanců, na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve, která otevřeně podporuje kroky Kremlu a jejíž patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Kvůli tomu je Kirill na sankčním seznamu na Ukrajině, v Británii či České republice.
Další část zákona, podle níž mohou soudy na základě žádosti úřadů zakázat působení i dalším církvím, je podle ukrajinských médií namířena především proti Ukrajinské pravoslavné církvi. Ta měla před vpádem ruských vojsk do země v oficiálním názvu i dovětek "moskevského patriarchátu", po invazi se však s Moskvou oficiálně rozešla. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Ruskem.
BBC ale poznamenává, že Ukrajinská pravoslavná církev je složena z několika tisíc samostatných právních subjektů, které bude zřejmě nutné zakázat jednotlivě. Navíc je třeba počítat s tím, že soudní spory mohou trvat měsíce, takže skutečný zákaz jakýchkoliv struktur Ukrajinské pravoslavné církve může přijít třeba až rok po podpisu zákona prezidentem.
Na Ukrajině působí rovněž "národní" Pravoslavná církev Ukrajiny, která získala v roce 2019 autokefální, tedy samosprávný status od ekumenického konstantinopolského patriarchátu.
"Přijatý zákon je správně přezdíván zákonem o zákazu Ukrajinské pravoslavné církve. Je to nezákonný akt, představující nejhrubější porušení základních představ o svobodě svědomí a lidských právech. Vytváří se tím právní základ pro totální likvidaci farností církve, která sdružuje většinu Ukrajinců," napsal na sociální síti mluvčí moskevského patriarchátu Vladimir Lagojda. Jde podle něj o odplatu za to, že se Ukrajinská pravoslavná církev odmítla spojit s Pravoslavnou církví Ukrajiny, vytvořenou podle něj jako politický projekt kvůli rozchodu s Ruskem.
Ukrajinská pravoslavná církev, uznávaná "drtivou většinou ukrajinských věřících", nadále "plánuje žít jako opravdová církev", ujistil metropolita Kliment podle serveru Hromadske a varoval, že jakékoliv pokusy církev zakázat povedou jen k diskreditaci strůjců jejího pronásledování. Domnívá se však, že přijatý zákon není ani tak o církvi, ale o jejím majetku, což mu prý připomíná historické paralely s komunistickou minulostí.
Zdroj: ČTK