Cílem EU je vycvičit 60.000 Ukrajinců, Borrell chce řešit navýšení kapacit
pátek 30.08.2024, 10:10 - aktualizováno ve 12:18
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Podle šéfa diplomatické služby Evropské unie je nyní cílem EU vycvičit 60.000 ukrajinských vojáků, s ministry obrany chce ale jednat o navýšení tohoto počtu. Josep Borrell to dnes prohlásil v Bruselu před zahájením neformálního jednání ministrů obrany Evropské unie. Českou republiku na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.
"Nejdůležitějším tématem dnešního jednání je vojenská podpora Ukrajině. Budeme diskutovat o navýšení kapacit pro trénink vojáků i o tom, jak zlepšit koordinaci," řekl Borrell novinářům. Dodal, že se situací bránící se země ministry seznámí jejich ukrajinský protějšek Rustem Umerov.
Podle Borrella bylo v posledních dnech jasně vidět, že chce ruský prezident Vladimir Putin uvrhnout Ukrajinu "do tmy a zimy" zničením veškeré energetické infrastruktury. "Ukrajina se může úspěšně bránit, jen když má naši podporu," dodal Borrell, kterého ve funkci letos na podzim nahradí někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová.
Program vojenské asistenční mise Evropské unie na Ukrajině (EUMAM UA) EU zahájila na podzim roku 2022, výcvik ukrajinských vojáků se zatím konal na území členských států EU, v Polsku, Německu, Británii, ale také v České republice. Učili se techniky pozemního boje, odminování, boj proti jaderným, radiologickým, biologickým a chemickým hrozbám nebo údržbu techniky.
Podle pozorovatelů by pro řadu zemí bylo přirozeným pokračováním programu to, aby výcvik probíhal i přímo na Ukrajině, bylo by to logisticky snazší a přineslo by to také výraznou časovou úsporu.
Borrell už na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí vyjádřil své přesvědčení, že země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Svůj postoj dnes zopakoval, Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují, a to i na ruském území. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česká republika, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.
"Myslím, že je absurdní říkat, že když dovolíme Ukrajině mířit i na ruské území, tak to znamená, že jsme ve válce s Ruskem. Nejsme ve válce s Ruskem, jen podporujeme Ukrajinu a její právo na sebeobranu," prohlásil Borrell. Podobně se vyjádřil i švédský ministr obrany Pål Jonson. "Ukrajina má právo bránit se na svém území i mimo něj. Bylo to Rusko, které zahájilo nevyprovokovanou agresi," řekl ministr novinářům v Bruselu s tím, že jeho země bude Kyjev podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Ministři by podle něj měli dnes debatovat právě i o možnostech provádět výcvik ukrajinských vojáků přímo na ukrajinském území. Toto rozhodnutí ale musí být přijato kolektivně.
"Musíme udělat všechno pro to, abychom pomohli Ukrajině vyhrát tuto válku," prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. I jeho země podporuje použití zbraní rovněž na ruském území. "Ukrajina musí mít k dispozici všechny možnosti, jak se bránit," dodal. Stejný názor zastává i jeho nizozemský kolega Ruben Brekelmans. "Ukrajinci mohou zasáhnout vojenské cíle v Rusku, jestliže je to potřeba pro jejich sebeobranu a v souladu s mezinárodním právem," uvedl nizozemský ministr.
● Dodávky v rámci české muniční iniciativy běží podle plánu, uvedl ministr Lipavský (29.08.2024)
● Borrell: Ukrajina má mít možnost vracet údery na místa, odkud Rusko útočí (29.08.2024)
Zdroj: ČTK
"Nejdůležitějším tématem dnešního jednání je vojenská podpora Ukrajině. Budeme diskutovat o navýšení kapacit pro trénink vojáků i o tom, jak zlepšit koordinaci," řekl Borrell novinářům. Dodal, že se situací bránící se země ministry seznámí jejich ukrajinský protějšek Rustem Umerov.
Podle Borrella bylo v posledních dnech jasně vidět, že chce ruský prezident Vladimir Putin uvrhnout Ukrajinu "do tmy a zimy" zničením veškeré energetické infrastruktury. "Ukrajina se může úspěšně bránit, jen když má naši podporu," dodal Borrell, kterého ve funkci letos na podzim nahradí někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová.
Program vojenské asistenční mise Evropské unie na Ukrajině (EUMAM UA) EU zahájila na podzim roku 2022, výcvik ukrajinských vojáků se zatím konal na území členských států EU, v Polsku, Německu, Británii, ale také v České republice. Učili se techniky pozemního boje, odminování, boj proti jaderným, radiologickým, biologickým a chemickým hrozbám nebo údržbu techniky.
Podle pozorovatelů by pro řadu zemí bylo přirozeným pokračováním programu to, aby výcvik probíhal i přímo na Ukrajině, bylo by to logisticky snazší a přineslo by to také výraznou časovou úsporu.
Borrell už na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí vyjádřil své přesvědčení, že země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Svůj postoj dnes zopakoval, Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují, a to i na ruském území. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česká republika, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.
"Myslím, že je absurdní říkat, že když dovolíme Ukrajině mířit i na ruské území, tak to znamená, že jsme ve válce s Ruskem. Nejsme ve válce s Ruskem, jen podporujeme Ukrajinu a její právo na sebeobranu," prohlásil Borrell. Podobně se vyjádřil i švédský ministr obrany Pål Jonson. "Ukrajina má právo bránit se na svém území i mimo něj. Bylo to Rusko, které zahájilo nevyprovokovanou agresi," řekl ministr novinářům v Bruselu s tím, že jeho země bude Kyjev podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Ministři by podle něj měli dnes debatovat právě i o možnostech provádět výcvik ukrajinských vojáků přímo na ukrajinském území. Toto rozhodnutí ale musí být přijato kolektivně.
"Musíme udělat všechno pro to, abychom pomohli Ukrajině vyhrát tuto válku," prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. I jeho země podporuje použití zbraní rovněž na ruském území. "Ukrajina musí mít k dispozici všechny možnosti, jak se bránit," dodal. Stejný názor zastává i jeho nizozemský kolega Ruben Brekelmans. "Ukrajinci mohou zasáhnout vojenské cíle v Rusku, jestliže je to potřeba pro jejich sebeobranu a v souladu s mezinárodním právem," uvedl nizozemský ministr.
● Dodávky v rámci české muniční iniciativy běží podle plánu, uvedl ministr Lipavský (29.08.2024)
● Borrell: Ukrajina má mít možnost vracet údery na místa, odkud Rusko útočí (29.08.2024)
Zdroj: ČTK