Válka na Ukrajině v analýze ISW - 200. den (11. září)
█ CENZOR.CZ █ pondělí 12.09.2022, 07:00
Ukrajinské síly způsobily Rusku těžkou operační porážku a v rychlé protiofenzívě získaly zpět téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinský úspěch byl výsledkem obratného plánování a provedení kampaně včetně snahy maximalizovat účinky západních zbraňových systémů, jako jsou americké lehké salvové raketomety M142 HIMARS.
Ukrajinští vojáci na snímku z 10. září drží modrožlutou vlajku na střeše domu v Kupjansku.
Dlouhé diskuse Kyjeva a následné oznámení o protiofenzivě zaměřené na Chersonskou oblast odlákaly značný počet ruských jednotek ze sektorů, na které ukrajinská armáda v posledních dnech vedla rozhodující útoky. Ukrajinské ozbrojené síly použily k útoku na ruské pozemní komunikační linie (GLOC) v Charkovské a Chersonské oblasti salvové raketomety HIMARS a další západní systémy, čímž vytvořily podmínky pro úspěch této operace. Ukrajinští představitelé však o úderech na jihu hovořili mnohem hlasitěji, čímž úspěšně zmátli Rusy ohledně svých záměrů v Charkovské oblasti. Západní zbraňové systémy byly pro zajištění úspěchu Ukrajiny nezbytné, ale ne dostačující. Ukrajinské nasazení těchto systémů v dobře promyšlené a dobře provedené operaci přineslo pozoruhodný úspěch protiofenzivy v Charkovské oblasti.
Znovudobytí Izjumu ukrajinskou armádou ukončilo vyhlídky na to, že by Rusko mohlo dosáhnout svých cílů v doněcké oblasti. Po ústupu z Kyjeva na začátku dubna bylo deklarovaným cílem Ruska obsadit kompletní území Luhanské a Doněcké oblasti. Ruská kampaň k dosažení těchto cílů spočívala v útoku podél oblouku od Izjumu přes Severodoněck do oblasti poblíž města Doněck. Cílem tohoto útoku bylo zmocnit se Severodoněcka, Lysyčanska, Slovjanska, Bachmutu a Kramatorska a pokračovat k západní hranici doněcké oblasti. Ruským silám se po dlouhém a nesmírně nákladném tažení podařilo 24. června dobýt Severodoněck a 3. července Lysyčansk, ale poté z velké části kulminovaly, nezabraly žádná významnější sídla a jen málo území. Ruské pozice kolem Izjumu však stále ohrožovaly ukrajinské obránce Slovjansku a Rusům zachovaly možnost vrátit se k útoku na severní sektory oblouku, který do poloviny července z velké části opustili, aby se zaměřili na Siversk (u Lysyčansku) a Bachmut.
Ztráta Izjumu je zkázou původního ruského plánu tažení pro tuto fázi války. Znamená, že ruský postup směrem k Bachmutu nebo do okolí Doněcku (pokud k němu vůbec dojde) nebude mít rozhodující význam. Dokonce ani obsazení Bachmutu ruskými jednotkami, k němuž pravděpodobně nedojde vzhledem k tomu, že ruské síly jsou už několik týdnů zaseknuté v drobných okolních osadách, by už nedokázalo podpořit žádnou větší operaci s cílem dosáhnout původních cílů této fáze kampaně, protože by na severu nebylo podpořeno postupem z Izjumu. Pokračující ruské útočné operace proti Bachmutu a v okolí Doněcka tak ztratily pro Moskvu jakýkoli skutečný operační význam a pouze plýtvají částí extrémně omezené efektivní bojové síly, kterou Rusko ještě má.
Znovudobytí Izjumu ukrajinskou armádou ukončilo vyhlídky na to, že by Rusko mohlo dosáhnout svých cílů v doněcké oblasti. Po ústupu z Kyjeva na začátku dubna bylo deklarovaným cílem Ruska obsadit kompletní území Luhanské a Doněcké oblasti. Ruská kampaň k dosažení těchto cílů spočívala v útoku podél oblouku od Izjumu přes Severodoněck do oblasti poblíž města Doněck. Cílem tohoto útoku bylo zmocnit se Severodoněcka, Lysyčanska, Slovjanska, Bachmutu a Kramatorska a pokračovat k západní hranici doněcké oblasti. Ruským silám se po dlouhém a nesmírně nákladném tažení podařilo 24. června dobýt Severodoněck a 3. července Lysyčansk, ale poté z velké části kulminovaly, nezabraly žádná významnější sídla a jen málo území. Ruské pozice kolem Izjumu však stále ohrožovaly ukrajinské obránce Slovjansku a Rusům zachovaly možnost vrátit se k útoku na severní sektory oblouku, který do poloviny července z velké části opustili, aby se zaměřili na Siversk (u Lysyčansku) a Bachmut.
Ztráta Izjumu je zkázou původního ruského plánu tažení pro tuto fázi války. Znamená, že ruský postup směrem k Bachmutu nebo do okolí Doněcku (pokud k němu vůbec dojde) nebude mít rozhodující význam. Dokonce ani obsazení Bachmutu ruskými jednotkami, k němuž pravděpodobně nedojde vzhledem k tomu, že ruské síly jsou už několik týdnů zaseknuté v drobných okolních osadách, by už nedokázalo podpořit žádnou větší operaci s cílem dosáhnout původních cílů této fáze kampaně, protože by na severu nebylo podpořeno postupem z Izjumu. Pokračující ruské útočné operace proti Bachmutu a v okolí Doněcka tak ztratily pro Moskvu jakýkoli skutečný operační význam a pouze plýtvají částí extrémně omezené efektivní bojové síly, kterou Rusko ještě má.
Osvobozená území Ukrajiny - stav ke dni 11. září 2022 v 21:00 SELČ
Neexistuje však žádný důvod domnívat se, že protiofenzíva vyhlášená v Chersonské oblasti je pouhou fintou. Ukrajinské síly údajně zaútočily a dosáhly úspěchů na několika důležitých místech na západním břehu řeky Dněpr. Odřízly dva mosty přes řeku a nadále je udržují odříznuté, přičemž narušují ruské snahy o další zásobování jednotek prostřednictvím nákladních říčních člunů a pontonových přívozů. Ukrajina do tohoto směru nasadila značnou bojovou sílu a soustředila významnou část Západem dodaných přesných zbraní dlouhého dosahu a není pravděpodobné, že by tak učinila pouze proto, aby do oblasti přilákala ruské síly.
Ukrajinský tlak v Chersonu v kombinaci s rychlou protiofenzívou v Charkově staví Rusy před strašné časové a prostorové dilema. Rusko pravděpodobně nemá dostatek záložních sil, aby mohlo dokončit formování nové obranné linie podél řeky Oskil. Právě to se údajně snaží učinit dříve, než budou ukrajinské síly pokračovat v postupu přes tuto pozici, pokud se tak rozhodnou. Prozíravost by vyžadovala, aby Rusko stáhlo síly z jiných sektorů bojiště a vytvořilo obranné linie dále na východ od řeky Oskil, čímž by zajistilo, že bude moci udržet hranici Luhanské oblasti nebo linii ležící co nejblíže k této hranici. Ruské jednotky v okolí Bachmutu a u města Doněck však pokračují v útočných operacích, jako by si nebyly vědomy nebezpečí pro Luhansk, a ruské síly v Chersonu stále čelí útokům a hrozbě dalších útoků na tuto osu. Ruský prezident Vladimir Putin riskuje, že se dopustí běžné, ale smrtelné chyby, když bude příliš dlouho váhat s rozkazem k posílení luhanské linie, čímž ohrozí obranu Chersonu nebo ukončí ofenzivní operace v okolí Bachmutu a Doněcka, aniž by vojska stihla zaujmout obranné pozice proti pokračujícím ukrajinským útokům v Luhansku. Zdá se, že ukrajinská kampaň má za cíl postavit Putina právě před takové dilema a těžit z téměř jakéhokoli jeho rozhodnutí.
Současná protiofenzíva válku neukončí. Kampaň na severovýchodě Ukrajiny nakonec vyvrcholí, což Rusům umožní obnovit únosnou obrannou linii a možná i vést lokální protiútoky. Ukrajina bude muset zahájit několik následných protiofenzivních operací, aby dokončila osvobození Ruskem okupovaného území. Válka se pravděpodobně protáhne až do roku 2023.
Ukrajina zvrátila průběh války ve svůj prospěch. Kyjev bude pravděpodobně stále více diktovat místo a povahu hlavních bojů a Rusko bude stále častěji zjišťovat, že na rostoucí ukrajinský fyzický a psychologický tlak v postupných vojenských kampaních reaguje neadekvátně, pokud Moskva nenajde nějaký způsob, jak znovu získat iniciativu.
Ruští představitelé a vojenští bloggeři sledující ruskou válku na Ukrajině stále častěji obviňují z ruských neúspěchů na frontě ministerstvo obrany (MO). Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prohlásil, že pokud dnes nebo zítra nedojde k žádným změnám v ruské "speciální vojenské operaci", pak se obrátí na Kreml, aby "vysvětlil situaci na bojišti". Kadyrovovo prohlášení je chabě zastřenou kritikou ruského MO za jeho nedostatečnou situační informovanost (nebo poctivost) a tvrdohlavé udržování fasády úspěšné a rychlé ruské invaze na Ukrajinu. Ruské MO nepřiznalo úspěšné ukrajinské protiofenzivní operace v Charkovské oblasti a místo toho hlásá zjevně nepravdivý příběh o záměrném přesunu ruských sil bez jakéhokoli smysluplného zdůvodnění. Jeden z vojenských bloggerů také poznamenal, že ruského ministra obrany Sergeje Šojgua by měl nahradit civilista, například šéf soukromé vojenské jednotky Wagnerovců Jevgenij Prigožin, protože civilisté si lépe poradí se škodlivostí vojenské byrokracie. Sílící veřejné útoky na Šojgua a ruské MO chrání Putina před odpovědností za stanovení nedosažitelných cílů invaze a pravděpodobný mikromanagement vojenských operací tím, že veškerou vinu za ruské neúspěchy svaluje na MO a vyšší vojenské velení. Putin může tyto útoky akceptovat a dokonce je podporovat ve snaze nadále svalovat vinu na kohokoli, jen ne na sebe.
Protiofenzíva v Charkovské oblasti už teď poškozuje vztahy Kremlu s ruským ministerstvem obrany a ještě více prohlubuje příkop mezi Putinem a vyšším vojenským velením. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Putin odložil všechna svá setkání s vedením ruského MO a zástupci ruského obranného průmyslu v Soči, což je vzhledem ke krizi vojenských operací a obranného průmyslu, které Rusko čelí, bizarní rozhodnutí.
Ruská porážka v bitvě o Charkovskou oblast jen posílí veřejnou kritiku Šojgua a MO, což může vést k personálním změnám. Ukrajinská Hlavní vojenská rozvědka (GUR) oznámila, že západní uskupení sil bylo podřízeno náčelníkovi Centrálního vojenského okruhu generálplukovníku Alexandru Lapinovi, který v současné době velí centrálnímu uskupení sil na Ukrajině. GUR dodala, že Kreml hledá náhradu za velitele západního uskupení sil generálporučíka Romana Berdnikova, který 26. srpna nahradil generálporučíka Andreje Syčevoje.
Ukrajinské úřady 11. září odstavily poslední aktivní reaktor v Záporožské jaderné elektrárně (ZJE). Ukrajinská agentura pro jadernou energii Enerhoatom oznámila, že začala připravovat jaderný reaktor č. 6 na studené odstavení, poté co 11. září obnovila záložní elektrické vedení spojující ZJE s ukrajinskou energetickou sítí. Agentura uvedla, že reaktor vyráběl energii na 10-15 % své kapacity, což je minimum nezbytné pro udržení provozu ZJE. Energoatom vysvětlil, že studené odstavení je pro ZJE nejbezpečnějším stavem, protože časté ruské ostřelování nadále poškozuje elektrické vedení nezbytné pro bezpečný provoz elektrárny. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ukrajinské síly ostřelují ZJE v rámci širší kampaně proti energetické infrastruktuře na okupovaných územích, a ruští vojenští bloggeři toto tvrzení posílili. Enerhoatom a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zopakovaly, že ostřelování ZJE musí skončit a že ruské úřady musejí demilitarizovat a kolem ZJE vyhlásit bezpečnou zónu.
Ruské síly provedly 11. září vlnu přesných úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Tyto útoky zřejmě mají Moskvě umožnit, aby tvrdila, že zahajuje novou fázi ofenzivních operací, i když na bojišti prohrává, a snad i potrestat Ukrajinu za zavření ZJE navzdory snaze Rusů udržet ji v provozu.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Istitute for the Study of War (ISW)
Ukrajinský tlak v Chersonu v kombinaci s rychlou protiofenzívou v Charkově staví Rusy před strašné časové a prostorové dilema. Rusko pravděpodobně nemá dostatek záložních sil, aby mohlo dokončit formování nové obranné linie podél řeky Oskil. Právě to se údajně snaží učinit dříve, než budou ukrajinské síly pokračovat v postupu přes tuto pozici, pokud se tak rozhodnou. Prozíravost by vyžadovala, aby Rusko stáhlo síly z jiných sektorů bojiště a vytvořilo obranné linie dále na východ od řeky Oskil, čímž by zajistilo, že bude moci udržet hranici Luhanské oblasti nebo linii ležící co nejblíže k této hranici. Ruské jednotky v okolí Bachmutu a u města Doněck však pokračují v útočných operacích, jako by si nebyly vědomy nebezpečí pro Luhansk, a ruské síly v Chersonu stále čelí útokům a hrozbě dalších útoků na tuto osu. Ruský prezident Vladimir Putin riskuje, že se dopustí běžné, ale smrtelné chyby, když bude příliš dlouho váhat s rozkazem k posílení luhanské linie, čímž ohrozí obranu Chersonu nebo ukončí ofenzivní operace v okolí Bachmutu a Doněcka, aniž by vojska stihla zaujmout obranné pozice proti pokračujícím ukrajinským útokům v Luhansku. Zdá se, že ukrajinská kampaň má za cíl postavit Putina právě před takové dilema a těžit z téměř jakéhokoli jeho rozhodnutí.
Současná protiofenzíva válku neukončí. Kampaň na severovýchodě Ukrajiny nakonec vyvrcholí, což Rusům umožní obnovit únosnou obrannou linii a možná i vést lokální protiútoky. Ukrajina bude muset zahájit několik následných protiofenzivních operací, aby dokončila osvobození Ruskem okupovaného území. Válka se pravděpodobně protáhne až do roku 2023.
Ukrajina zvrátila průběh války ve svůj prospěch. Kyjev bude pravděpodobně stále více diktovat místo a povahu hlavních bojů a Rusko bude stále častěji zjišťovat, že na rostoucí ukrajinský fyzický a psychologický tlak v postupných vojenských kampaních reaguje neadekvátně, pokud Moskva nenajde nějaký způsob, jak znovu získat iniciativu.
Ruští představitelé a vojenští bloggeři sledující ruskou válku na Ukrajině stále častěji obviňují z ruských neúspěchů na frontě ministerstvo obrany (MO). Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prohlásil, že pokud dnes nebo zítra nedojde k žádným změnám v ruské "speciální vojenské operaci", pak se obrátí na Kreml, aby "vysvětlil situaci na bojišti". Kadyrovovo prohlášení je chabě zastřenou kritikou ruského MO za jeho nedostatečnou situační informovanost (nebo poctivost) a tvrdohlavé udržování fasády úspěšné a rychlé ruské invaze na Ukrajinu. Ruské MO nepřiznalo úspěšné ukrajinské protiofenzivní operace v Charkovské oblasti a místo toho hlásá zjevně nepravdivý příběh o záměrném přesunu ruských sil bez jakéhokoli smysluplného zdůvodnění. Jeden z vojenských bloggerů také poznamenal, že ruského ministra obrany Sergeje Šojgua by měl nahradit civilista, například šéf soukromé vojenské jednotky Wagnerovců Jevgenij Prigožin, protože civilisté si lépe poradí se škodlivostí vojenské byrokracie. Sílící veřejné útoky na Šojgua a ruské MO chrání Putina před odpovědností za stanovení nedosažitelných cílů invaze a pravděpodobný mikromanagement vojenských operací tím, že veškerou vinu za ruské neúspěchy svaluje na MO a vyšší vojenské velení. Putin může tyto útoky akceptovat a dokonce je podporovat ve snaze nadále svalovat vinu na kohokoli, jen ne na sebe.
Protiofenzíva v Charkovské oblasti už teď poškozuje vztahy Kremlu s ruským ministerstvem obrany a ještě více prohlubuje příkop mezi Putinem a vyšším vojenským velením. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Putin odložil všechna svá setkání s vedením ruského MO a zástupci ruského obranného průmyslu v Soči, což je vzhledem ke krizi vojenských operací a obranného průmyslu, které Rusko čelí, bizarní rozhodnutí.
Ruská porážka v bitvě o Charkovskou oblast jen posílí veřejnou kritiku Šojgua a MO, což může vést k personálním změnám. Ukrajinská Hlavní vojenská rozvědka (GUR) oznámila, že západní uskupení sil bylo podřízeno náčelníkovi Centrálního vojenského okruhu generálplukovníku Alexandru Lapinovi, který v současné době velí centrálnímu uskupení sil na Ukrajině. GUR dodala, že Kreml hledá náhradu za velitele západního uskupení sil generálporučíka Romana Berdnikova, který 26. srpna nahradil generálporučíka Andreje Syčevoje.
Ukrajinské úřady 11. září odstavily poslední aktivní reaktor v Záporožské jaderné elektrárně (ZJE). Ukrajinská agentura pro jadernou energii Enerhoatom oznámila, že začala připravovat jaderný reaktor č. 6 na studené odstavení, poté co 11. září obnovila záložní elektrické vedení spojující ZJE s ukrajinskou energetickou sítí. Agentura uvedla, že reaktor vyráběl energii na 10-15 % své kapacity, což je minimum nezbytné pro udržení provozu ZJE. Energoatom vysvětlil, že studené odstavení je pro ZJE nejbezpečnějším stavem, protože časté ruské ostřelování nadále poškozuje elektrické vedení nezbytné pro bezpečný provoz elektrárny. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ukrajinské síly ostřelují ZJE v rámci širší kampaně proti energetické infrastruktuře na okupovaných územích, a ruští vojenští bloggeři toto tvrzení posílili. Enerhoatom a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zopakovaly, že ostřelování ZJE musí skončit a že ruské úřady musejí demilitarizovat a kolem ZJE vyhlásit bezpečnou zónu.
Ruské síly provedly 11. září vlnu přesných úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Tyto útoky zřejmě mají Moskvě umožnit, aby tvrdila, že zahajuje novou fázi ofenzivních operací, i když na bojišti prohrává, a snad i potrestat Ukrajinu za zavření ZJE navzdory snaze Rusů udržet ji v provozu.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Istitute for the Study of War (ISW)
