Po rozhovorech amerického prezidenta Bidena s britským premiérem Starmerem žádný nový slib ohledně ukrajinských raket nezazněl
sobota 14.09.2024, 10:47
Americký prezident Joe Biden (vlevo) přivítal v Bílém domě britského premiéra Keira Starmera.
Po pátečním jednání amerického prezidenta Joea Bidena s britským premiérem Keirem Starmerem ve Washingtonu nezazněl žádný příslib ohledně uvolnění podmínek pro používání západních dalekonosných zbraní dodávaných Ukrajině k útokům na cíle v hloubi ruského území. Starmer uvedl, že rozhovory ve Washingtonu se soustředily spíše na "strategii" než na "konkrétní krok nebo taktiku". Podle Bílého domu oba lídři rovněž vyjádřili "hluboké znepokojení nad tím, že Írán a Severní Korea poskytují smrtonosné zbraně Rusku".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Rusko přes noc vypustilo na Ukrajinu více než 70 dronů íránské výroby a že jeho země potřebuje více prostředků protivzdušné obrany a zbraní dalekého dosahu, "aby ochránila život a naše lidi".
"Pracujeme na tom se všemi ukrajinskými partnery," řekl.
Před jednáním v Bílém domě ruský prezident Vladimir Putin varoval západní země, aby nedovolily Ukrajině útočit na Rusko raketami dlouhého doletu. Podle Putina by takový krok představoval "přímé zapojení" NATO do války na Ukrajině.
Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace však v pořadu Today rozhlasové stanice BBC Radio 4 uvedl, že NATO by mělo Ukrajině i přes Putinovy hrozby umožnit odpalovat rakety dlouhého doletu na území Ruska, a dodal, že z rozepří ruský prezident jen těží.
"Jsem prostě zklamaný, že je to opět další přetahovaná o další kapacitu," řekl bývalý poslanec za Konzervativní stranu.
Kurt Volker, bývalý zvláštní zmocněnec USA pro jednání s Ukrajinou, uvedl, že Putin své poznámky pronesl s cílem zabránit dalším akcím Západu.
"Důvodem, proč Putin říká tyto věci, je dosáhnout výsledku, který nás odradí od toho, abychom něco udělali - ne že by to mělo nějaký vliv na to, co se skutečně chystá udělat nebo co si skutečně myslí," řekl v pořadu Today.
V komentáři k debatě o raketách dlouhého doletu Volker uvedl, že Spojené státy "až příliš vytvářejí pocit, že jde o novou červenou linii, jejíž překročení by bylo pro Rusko tak provokativní, že by to vyvolalo nějakou novou eskalaci".
Před setkáním se Starmerem v Bílém domě Biden před novináři řekl: "O Vladimiru Putinovi si toho moc nemyslím."
Spojené státy a Velká Británie dosud nedaly Ukrajině povolení k použití raket dlouhého doletu proti cílům v hloubi území Ruské federace, protože se obávají eskalace.
Zelenskyj však opakovaně vyzval západní spojence Kyjeva, aby takové použití povolili, a uvedl, že je to jediný způsob, jak válku ukončit.
Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v plném rozsahu, jsou ukrajinská města a frontové linie terči každodenního ruského bombardování.
Mnoho raket a klouzavých bomb, které zasahují ukrajinské vojenské pozice, obytné bloky, energetická zařízení a nemocnice, vypouštějí ruská letadla hluboko uvnitř Ruska.
Kyjev tvrdí, že kvůli nemožnosti zasáhnout základny, z nichž jsou tyto útoky vedeny, se nemůže účinně bránit.
Británie už dříve uvedla, že Ukrajina má "jasné právo" použít zbraně poskytnuté Británií k "sebeobraně", což "nevylučuje operace uvnitř Ruska", a to po srpnovém překvapivém přeshraničním vpádu Kyjeva do ruské Kurské oblasti.
Vyloučeno však zůstává použití britských raket dlouhého doletu Storm Shadow na území mimo mezinárodně uznané hranice Ukrajiny.
Spojené státy poskytly Ukrajině na začátku tohoto roku rakety dlouhého doletu ATACMS, ale stejně jako ostatní západní spojenci Kyjeva nepovolily, aby byly použity k útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska.
Na otázku, zda ho zastrašují Putinovy hrozby potenciální válkou s NATO, britský premiér odpověděl, že "nejrychlejší způsob, jak vyřešit" válku na Ukrajině, "spočívá v tom, co Putin skutečně udělá".
Starmer uvedl, že setkání v Bílém domě s Bidenem bylo příležitostí k diskusi o strategii ve vztahu k Ukrajině, "nikoliv pouze o konkrétním kroku nebo taktice".
Oba lídři rovněž diskutovali o situaci na Blízkém východě, kde už téměř rok zuří válka mezi Izraelem a Gazou, a o "dalších oblastech po celém světě", dodal Starmer.
Novinářům pak řekl, že další příležitost k diskusi o těchto otázkách dostanou příští týden na Valném shromáždění OSN.
Na samostatném brífinku v pátek před setkáním obou vedoucích představitelů mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby uvedl, že Washington neplánuje žádnou změnu v omezeních, která stanovil pro Ukrajinu, pokud jde o použití zbraní vyrobených v USA k zasažení ruského území.
Už dříve v pátek Moskva vyhostila šest britských diplomatů, zrušila jejich akreditaci a obvinila je ze špionáže.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) ve svém prohlášení uvedla, že obdržela dokumenty, které naznačují zapojení Británie do aktivit, které mají způsobit "strategickou porážku" Ruska. Britské ministerstvo zahraničí tato obvinění odmítlo jako "zcela nepodložená".
Britský obranný analytik Justin Crump v rozhovoru pro BBC uvedl, že Putin testuje novou labouristickou vládu a odcházející Bidenovu administrativu.
"V konečném důsledku Rusko už dodává zbraně protivníkům Británie a už se podílí na "aktivních opatřeních", jako jsou podvratná činnost, špionáž, sabotáž a informační/kybernetické operace proti zájmům členů NATO.
"To vše se může zrychlit, ale vybrat si boj proti celému NATO si Rusko nemůže dovolit vzhledem k tomu, jak těžce bojuje jen proti Ukrajině," dodal Crump.
V pátek USA také oznámily nové sankce proti ruskému mediálnímu kanálu RT a obvinily jej, že je "de facto odnoží ruského zpravodajského aparátu".
Americký ministr zahraničí Antony Blinken novinářům řekl, že RT je součástí sítě Ruskem podporovaných médií, která se snaží skrytě "podkopávat demokracii ve Spojených státech".
V reakci na obvinění USA, že se RT snažila ovlivnit volby, šéfredaktorka stanice Margarita Simonjanová - na kterou USA minulý týden uvalily sankce - uvedla, že se jedná o vynikající učitele, a dodala, že mnoho zaměstnanců RT studovalo v USA, a to za finanční podpory USA.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že v USA by měla vzniknout "nová profese" specialisty na sankce uvalené na Rusko.
● Prezident Biden přivítal premiéra Starmera k jednání o Ukrajině a Blízkém východě (13.09.2024)
Zdroj: BBC, Reuters
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Rusko přes noc vypustilo na Ukrajinu více než 70 dronů íránské výroby a že jeho země potřebuje více prostředků protivzdušné obrany a zbraní dalekého dosahu, "aby ochránila život a naše lidi".
"Pracujeme na tom se všemi ukrajinskými partnery," řekl.
Před jednáním v Bílém domě ruský prezident Vladimir Putin varoval západní země, aby nedovolily Ukrajině útočit na Rusko raketami dlouhého doletu. Podle Putina by takový krok představoval "přímé zapojení" NATO do války na Ukrajině.
Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace však v pořadu Today rozhlasové stanice BBC Radio 4 uvedl, že NATO by mělo Ukrajině i přes Putinovy hrozby umožnit odpalovat rakety dlouhého doletu na území Ruska, a dodal, že z rozepří ruský prezident jen těží.
"Jsem prostě zklamaný, že je to opět další přetahovaná o další kapacitu," řekl bývalý poslanec za Konzervativní stranu.
Kurt Volker, bývalý zvláštní zmocněnec USA pro jednání s Ukrajinou, uvedl, že Putin své poznámky pronesl s cílem zabránit dalším akcím Západu.
"Důvodem, proč Putin říká tyto věci, je dosáhnout výsledku, který nás odradí od toho, abychom něco udělali - ne že by to mělo nějaký vliv na to, co se skutečně chystá udělat nebo co si skutečně myslí," řekl v pořadu Today.
V komentáři k debatě o raketách dlouhého doletu Volker uvedl, že Spojené státy "až příliš vytvářejí pocit, že jde o novou červenou linii, jejíž překročení by bylo pro Rusko tak provokativní, že by to vyvolalo nějakou novou eskalaci".
Před setkáním se Starmerem v Bílém domě Biden před novináři řekl: "O Vladimiru Putinovi si toho moc nemyslím."
Spojené státy a Velká Británie dosud nedaly Ukrajině povolení k použití raket dlouhého doletu proti cílům v hloubi území Ruské federace, protože se obávají eskalace.
Zelenskyj však opakovaně vyzval západní spojence Kyjeva, aby takové použití povolili, a uvedl, že je to jediný způsob, jak válku ukončit.
Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v plném rozsahu, jsou ukrajinská města a frontové linie terči každodenního ruského bombardování.
Mnoho raket a klouzavých bomb, které zasahují ukrajinské vojenské pozice, obytné bloky, energetická zařízení a nemocnice, vypouštějí ruská letadla hluboko uvnitř Ruska.
Kyjev tvrdí, že kvůli nemožnosti zasáhnout základny, z nichž jsou tyto útoky vedeny, se nemůže účinně bránit.
Británie už dříve uvedla, že Ukrajina má "jasné právo" použít zbraně poskytnuté Británií k "sebeobraně", což "nevylučuje operace uvnitř Ruska", a to po srpnovém překvapivém přeshraničním vpádu Kyjeva do ruské Kurské oblasti.
Vyloučeno však zůstává použití britských raket dlouhého doletu Storm Shadow na území mimo mezinárodně uznané hranice Ukrajiny.
Spojené státy poskytly Ukrajině na začátku tohoto roku rakety dlouhého doletu ATACMS, ale stejně jako ostatní západní spojenci Kyjeva nepovolily, aby byly použity k útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska.
Na otázku, zda ho zastrašují Putinovy hrozby potenciální válkou s NATO, britský premiér odpověděl, že "nejrychlejší způsob, jak vyřešit" válku na Ukrajině, "spočívá v tom, co Putin skutečně udělá".
Starmer uvedl, že setkání v Bílém domě s Bidenem bylo příležitostí k diskusi o strategii ve vztahu k Ukrajině, "nikoliv pouze o konkrétním kroku nebo taktice".
Oba lídři rovněž diskutovali o situaci na Blízkém východě, kde už téměř rok zuří válka mezi Izraelem a Gazou, a o "dalších oblastech po celém světě", dodal Starmer.
Novinářům pak řekl, že další příležitost k diskusi o těchto otázkách dostanou příští týden na Valném shromáždění OSN.
Na samostatném brífinku v pátek před setkáním obou vedoucích představitelů mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby uvedl, že Washington neplánuje žádnou změnu v omezeních, která stanovil pro Ukrajinu, pokud jde o použití zbraní vyrobených v USA k zasažení ruského území.
Už dříve v pátek Moskva vyhostila šest britských diplomatů, zrušila jejich akreditaci a obvinila je ze špionáže.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) ve svém prohlášení uvedla, že obdržela dokumenty, které naznačují zapojení Británie do aktivit, které mají způsobit "strategickou porážku" Ruska. Britské ministerstvo zahraničí tato obvinění odmítlo jako "zcela nepodložená".
Britský obranný analytik Justin Crump v rozhovoru pro BBC uvedl, že Putin testuje novou labouristickou vládu a odcházející Bidenovu administrativu.
"V konečném důsledku Rusko už dodává zbraně protivníkům Británie a už se podílí na "aktivních opatřeních", jako jsou podvratná činnost, špionáž, sabotáž a informační/kybernetické operace proti zájmům členů NATO.
"To vše se může zrychlit, ale vybrat si boj proti celému NATO si Rusko nemůže dovolit vzhledem k tomu, jak těžce bojuje jen proti Ukrajině," dodal Crump.
V pátek USA také oznámily nové sankce proti ruskému mediálnímu kanálu RT a obvinily jej, že je "de facto odnoží ruského zpravodajského aparátu".
Americký ministr zahraničí Antony Blinken novinářům řekl, že RT je součástí sítě Ruskem podporovaných médií, která se snaží skrytě "podkopávat demokracii ve Spojených státech".
V reakci na obvinění USA, že se RT snažila ovlivnit volby, šéfredaktorka stanice Margarita Simonjanová - na kterou USA minulý týden uvalily sankce - uvedla, že se jedná o vynikající učitele, a dodala, že mnoho zaměstnanců RT studovalo v USA, a to za finanční podpory USA.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že v USA by měla vzniknout "nová profese" specialisty na sankce uvalené na Rusko.
● Prezident Biden přivítal premiéra Starmera k jednání o Ukrajině a Blízkém východě (13.09.2024)
Zdroj: BBC, Reuters