Někteří čeští poslanci Evropského parlamentu kritizovali po Orbánově projevu jeho postoj k Ukrajině
středa 09.10.2024, 11:57
Prokremelský báchorkář a chcimír Viktor Orbán, takto maďarský premiér, při projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.
"Neochota pomáhat Ukrajině Evropě nepomůže, paktování s [ruským prezidentem Vladimirem] Putinem Evropě nepomůže, pouštět přes Maďarsko ruské agenty Evropě nepomůže. Projev Orbána ale ukázal, že naše slabina je naprosto viditelná - posilující vliv extremistů, kteří pro peníze a vlastní zisk neváhají škodit," komentoval Orbánovo vystoupení Ondřej Kolář (TOP09). Dodal, že Orbán "svojí politikou ničí Maďarsko, maďarskou společnost a škodí Evropě."
Také podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) Orbánovo chování "dlouhodobě podrývá jednotu Evropské unie", a to nejen v otázce podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem. "Maďarský premiér Orbán ve svém proslovu zopakoval problémy, které Evropu trápí. Neslyšel jsem ale od něj žádná konkrétní řešení. Faktem je, že maďarské předsednictví je oproti tomu minulému mnohem slabší. A není se čemu divit. Orbán dostal svými postoji Maďarsko na okraj EU," uvedl Zdechovský.
Maďarsko předsedá Evropské unii od 1. července do konce prosince, poprvé bylo předsednickou zemí EU už v první polovině roku 2011, i tehdy byl premiérem Orbán. Ten dnes v EP připomněl, že i za prvního předsednictví čelila Evropská unie řadě krizí, ale nyní je podle něj situace ještě mnohem závažnější. Orbán zmínil krize kvůli válce na Ukrajině i konfliktům na Blízkém východě či v Africe, mluvil i o riziku rozpadu schengenského prostoru volného pohybu kvůli znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, o migrační vlně i o poklesu konkurenceschopnosti EU ve srovnání se Spojenými státy a Čínou.
Orbán dnes také řekl, že jeho země chce dosáhnout míru a prosperity v Evropě a že Evropská unie se musí změnit, chce-li být konkurenceschopná. Maďarský premiér také kritizoval unijní azylový systém, který podle něj nefunguje, a řekl, že nelegální migrace vede k větším projevům antisemitismu, homofobie a nárůstu násilí na ženách.
To "pobavilo" europoslankyni Markétu Gregorovou (Piráti). "I když se dnes Viktor Orbán viditelně snažil o smířlivější rétoriku, nevyhnul se kritice zelené transformace nebo migrace. Pobavilo mě, že se dle svých slov obává homofobie, kterou by uprchlíci měli způsobovat. Přitom je to právě jeho vláda, která vytváří homofobní zákony," uvedla Gregorová. "Vzpomeňme si například na zakazování knížek pro mladistvé s jakoukoliv LGBT tematikou," dodala.
Klára Dostálová (ANO) komentovala reakce těch, kteří vystoupili bezprostředně po Orbánově projevu na plenárním zasedání. "To, co jsme viděli při jednání s premiérem Orbánem, je ostudné zneužití Evropského parlamentu pro osobní útoky a lacinou propagandu," řekla Dostálová. "Namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví, včetně klíčových témat, jako je mír a konkurenceschopnost a migrace, se jednání zvrhlo ve frašku," dodala. Maďarské předsednictví podle ní správně upozorňuje na to, že Evropa musí chránit své občany a podniky před byrokracií, nelegální migrací a ekonomickou stagnací. "Potřebujeme efektivní politiku, která zajistí bezpečnost našich hranic, podporu malých a středních podniků a obnovu naší konkurenceschopnosti, nikoli ideologické projekty, které nás oslabují, ne-li ničí," uvedla Dostálová.
Také Kateřina Konečná (KSČM) kritizovala reakce šéfů frakcí EP na Orbánův projev. "Premiér Orbán ve svém projevu představil program maďarského předsednictví a mluvil o řadě důležitých problémů, které Evropu sužují, tak jak je to běžné během každého začátku jiného předsednictví," řekla Konečná. "Ursula von der Leyenová spolu s předsedy frakcí EP a většiny dalších řečníků však místo možných řešení reálných problémů zneužili tuto příležitost ke kopnutí Maďarska za jejich suverénní a odlišný přístup k politice EU," dodala.
Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu
"Neochota pomáhat Ukrajině Evropě nepomůže, paktování s [ruským prezidentem Vladimirem] Putinem Evropě nepomůže, pouštět přes Maďarsko ruské agenty Evropě nepomůže. Projev Orbána ale ukázal, že naše slabina je naprosto viditelná - posilující vliv extremistů, kteří pro peníze a vlastní zisk neváhají škodit," komentoval Orbánovo vystoupení Ondřej Kolář (TOP09). Dodal, že Orbán "svojí politikou ničí Maďarsko, maďarskou společnost a škodí Evropě."
Také podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) Orbánovo chování "dlouhodobě podrývá jednotu Evropské unie", a to nejen v otázce podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem. "Maďarský premiér Orbán ve svém proslovu zopakoval problémy, které Evropu trápí. Neslyšel jsem ale od něj žádná konkrétní řešení. Faktem je, že maďarské předsednictví je oproti tomu minulému mnohem slabší. A není se čemu divit. Orbán dostal svými postoji Maďarsko na okraj EU," uvedl Zdechovský.
Maďarsko předsedá Evropské unii od 1. července do konce prosince, poprvé bylo předsednickou zemí EU už v první polovině roku 2011, i tehdy byl premiérem Orbán. Ten dnes v EP připomněl, že i za prvního předsednictví čelila Evropská unie řadě krizí, ale nyní je podle něj situace ještě mnohem závažnější. Orbán zmínil krize kvůli válce na Ukrajině i konfliktům na Blízkém východě či v Africe, mluvil i o riziku rozpadu schengenského prostoru volného pohybu kvůli znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, o migrační vlně i o poklesu konkurenceschopnosti EU ve srovnání se Spojenými státy a Čínou.
Orbán dnes také řekl, že jeho země chce dosáhnout míru a prosperity v Evropě a že Evropská unie se musí změnit, chce-li být konkurenceschopná. Maďarský premiér také kritizoval unijní azylový systém, který podle něj nefunguje, a řekl, že nelegální migrace vede k větším projevům antisemitismu, homofobie a nárůstu násilí na ženách.
To "pobavilo" europoslankyni Markétu Gregorovou (Piráti). "I když se dnes Viktor Orbán viditelně snažil o smířlivější rétoriku, nevyhnul se kritice zelené transformace nebo migrace. Pobavilo mě, že se dle svých slov obává homofobie, kterou by uprchlíci měli způsobovat. Přitom je to právě jeho vláda, která vytváří homofobní zákony," uvedla Gregorová. "Vzpomeňme si například na zakazování knížek pro mladistvé s jakoukoliv LGBT tematikou," dodala.
Klára Dostálová (ANO) komentovala reakce těch, kteří vystoupili bezprostředně po Orbánově projevu na plenárním zasedání. "To, co jsme viděli při jednání s premiérem Orbánem, je ostudné zneužití Evropského parlamentu pro osobní útoky a lacinou propagandu," řekla Dostálová. "Namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví, včetně klíčových témat, jako je mír a konkurenceschopnost a migrace, se jednání zvrhlo ve frašku," dodala. Maďarské předsednictví podle ní správně upozorňuje na to, že Evropa musí chránit své občany a podniky před byrokracií, nelegální migrací a ekonomickou stagnací. "Potřebujeme efektivní politiku, která zajistí bezpečnost našich hranic, podporu malých a středních podniků a obnovu naší konkurenceschopnosti, nikoli ideologické projekty, které nás oslabují, ne-li ničí," uvedla Dostálová.
Také Kateřina Konečná (KSČM) kritizovala reakce šéfů frakcí EP na Orbánův projev. "Premiér Orbán ve svém projevu představil program maďarského předsednictví a mluvil o řadě důležitých problémů, které Evropu sužují, tak jak je to běžné během každého začátku jiného předsednictví," řekla Konečná. "Ursula von der Leyenová spolu s předsedy frakcí EP a většiny dalších řečníků však místo možných řešení reálných problémů zneužili tuto příležitost ke kopnutí Maďarska za jejich suverénní a odlišný přístup k politice EU," dodala.
Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu
Prokremelský báchorkář a chcimír Viktor Orbán, takto maďarský premiér, při projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.
"Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země," prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.
Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace mluví už od roku 2015. "Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo," uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území Evropské unie.
"Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států," dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.
Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která mluví o posílení evropského hospodářství. "Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny," řekl Orbán.
"Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země," prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.
Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace mluví už od roku 2015. "Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo," uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území Evropské unie.
"Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států," dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.
Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která mluví o posílení evropského hospodářství. "Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny," řekl Orbán.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku kritizovala maďarského premiéra Viktora Orbána za podlézání ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. "Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá," prohlásila předsedkyně Evropské komise a vysloužila si potlesk přítomných.
"Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují [Vladimira] Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?" ptala se von der Leyenová.
Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za "mírovou misi". Maďarsko v posledních měsících rovněž blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.
Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. "Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích Evropské unie, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici," uvedla. "Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé," dodala von der Leyenová.
Maďarského premiéra slova šéfky Evropské komise evidentně pobouřila a jeho následná reakce už nebyla tak klidná jako předchozí projev. "Já bych býval rád mluvil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá," řekl na úvod své reakce. "Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK," dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale "politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu," dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.
"Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou," reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. "V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír," dodal.
● Svět by se měl snažit přimět Ukrajinu a Rusko k příměří, řekl Orbán v Evropském parlamentu (08.10.2024)
Zdroj: ČTK
"Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují [Vladimira] Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?" ptala se von der Leyenová.
Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za "mírovou misi". Maďarsko v posledních měsících rovněž blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.
Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. "Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích Evropské unie, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici," uvedla. "Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé," dodala von der Leyenová.
Maďarského premiéra slova šéfky Evropské komise evidentně pobouřila a jeho následná reakce už nebyla tak klidná jako předchozí projev. "Já bych býval rád mluvil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá," řekl na úvod své reakce. "Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK," dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale "politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu," dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.
"Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou," reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. "V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír," dodal.
● Svět by se měl snažit přimět Ukrajinu a Rusko k příměří, řekl Orbán v Evropském parlamentu (08.10.2024)
Zdroj: ČTK