Slovensko chce rozšířit opravnu ukrajinské vojenské techniky na východě země
pátek 11.10.2024, 13:15
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se v Berlíně setkala se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem, hájícím na diplomatickém poli proruskou politiku Putinova břichomluvce v křesle slovenského premiéra Roberta Fica.
Slovensko chce rozšířit provozovnu na opravy ukrajinské vojenské techniky na východě země. Na tiskové konferenci po jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou to dnes řekl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Financování oprav zajišťuje Německo, slovenská strana poskytuje prostory. Blanár je na své první návštěvě Německa ve funkci, s Baerbockovou mluvil především o válce na Ukrajině, migraci a otázkách vzájemných vztahů.
Opravna, která je umístěna ve vojenském útvaru slovenské armády v Michalovcích, začala fungovat na konci roku 2022. Podle Blanára ji nyní chce Slovensko v rámci pomoci Ukrajině rozšířit. Zároveň zopakoval, že Slovensko už nebude Ukrajině dodávat vojenský materiál za zásob vlastní armády, protože podle něj už nemá z čeho. Vláda premiéra Roberta Fica zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob už loni na podzim po nástupu do funkce. Podle Blanára ale bude Bratislava dál dodávat Ukrajině, která se už více než dva roky brání ruské agresi, humanitární pomoc. Hodlá se také podílet na odminování země.
Válka na Ukrajině byla podle vyjádření obou stran na tiské konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava "podporuje všechna mírová řešení" konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.
"Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech," uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede "hybridní válku" i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že "německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy", proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytovalo Slovensko za předchozích vlád Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc. Kyjevu předalo různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, dále systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky, v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2. Přijalo také tisíce ukrajinských uprchlíků. Čtvrtá Ficova vláda, která se k moci dostala po předčasných parlamentních volbách z loňského září, však dosavadní postoj Slovenska vůči Ukrajině radikálně změnila. Kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu země. Podle Fica by se měla Evropská unie postupně snažit o standardizaci vztahů s Ruskem. Blanár několikrát jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, naposledy na okraj zářijového Valného shromáždění OSN.
Zdroj: ČTK
Opravna, která je umístěna ve vojenském útvaru slovenské armády v Michalovcích, začala fungovat na konci roku 2022. Podle Blanára ji nyní chce Slovensko v rámci pomoci Ukrajině rozšířit. Zároveň zopakoval, že Slovensko už nebude Ukrajině dodávat vojenský materiál za zásob vlastní armády, protože podle něj už nemá z čeho. Vláda premiéra Roberta Fica zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob už loni na podzim po nástupu do funkce. Podle Blanára ale bude Bratislava dál dodávat Ukrajině, která se už více než dva roky brání ruské agresi, humanitární pomoc. Hodlá se také podílet na odminování země.
Válka na Ukrajině byla podle vyjádření obou stran na tiské konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava "podporuje všechna mírová řešení" konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.
"Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech," uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede "hybridní válku" i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že "německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy", proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytovalo Slovensko za předchozích vlád Ukrajině vojenskou i humanitární pomoc. Kyjevu předalo různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, dále systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky, v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2. Přijalo také tisíce ukrajinských uprchlíků. Čtvrtá Ficova vláda, která se k moci dostala po předčasných parlamentních volbách z loňského září, však dosavadní postoj Slovenska vůči Ukrajině radikálně změnila. Kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu země. Podle Fica by se měla Evropská unie postupně snažit o standardizaci vztahů s Ruskem. Blanár několikrát jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, naposledy na okraj zářijového Valného shromáždění OSN.
Zdroj: ČTK