Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 965. den (15.10.2024)

středa 16.10.2024, 05:08

Kreml pravděpodobně využívá nedávnou dohodu o všestranném strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou z června 2024, aby částečně kompenzoval požadavky na generování ruské živé síly a bezpečnost hranic - což dále posiluje snahu ruského prezidenta Vladimira Putina vyhýbat se mobilizaci tak dlouho, jak to jen bude možné. Ukrajinské servery Suspilne a Liga dne 15. října s odvoláním na anonymní zdroje z vojenské rozvědky informovaly, že ruská 11. výsadková brigáda (VDV) vytváří "prapor" o síle 3000 osob, jehož personál tvoří občané Severní Koreje (tento početní stav daleko přesahuje početní stav praporu).[1] Ukrajinské zpravodajské zdroje vyhodnotily, že se tento "prapor" pravděpodobně zapojí do probíhajících ruských obranných operací v Kurské oblasti, a uvedly, že až 18 severokorejských vojáků už dezertovalo ze svých pozic v Brjanské a Kurské oblasti ještě předtím, než byla jednotka nasazena do bojových operací.[2] ISW nemůže nezávisle potvrdit pravdivost těchto zpráv, ale stojí za povšimnutí, že je ruští představitelé 15. října nepopřeli. Putin 14. října předložil ruské Státní dumě k ratifikaci text rusko-severokorejské dohody o komplexním strategickém partnerství, kterou obě země podepsaly v červnu 2024.[3] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři pro kremelskou tiskovou agenturu TASS zdůraznil, že v ustanoveních o "vzájemné obranné a bezpečnostní spolupráci" je rusko-severokorejská dohoda "jednoznačná".[4] Kreml pravděpodobně využívá ustanovení dohody o "vzájemné obraně" k právnímu zdůvodnění nasazení severokorejských vojáků do bojové zóny v Rusku v reakci na ukrajinský vpád do Kurské oblasti. ISW nedávno zaznamenal zprávy, podle nichž v blízkosti okupovaného města Doněck operuje malý kontingent severokorejských vojáků.[5]

Ochota Kremlu uzavřít dohodu o vzájemné obraně se Severní Koreou, která vyústila v údajné nasazení severokorejských vojáků do bojových operací v Rusku, však kromě právního zdůvodnění takového kroku poukazuje na to, že Putin se i nadále spoléhá na hledání alternativních způsobů generování živé síly namísto vyhlášení částečné nebo všeobecné mobilizace. ISW podrobně informoval o tom, že Putin nadále spoléhá na skrytou mobilizaci a vytváření nových dobrovolnických útvarů, aby se vyhnul vnitrostátním důsledkům všeobecné mobilizace nebo další vlny částečné mobilizace.[6] Toto dilema se pro Putina stalo obzvláště palčivým po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti v srpnu 2024, protože ruská armáda musela počítat s novými požadavky na lidské zdroje, které přinesla potřeba bránit zcela novou frontu uvnitř samotného Ruska. Putinova reakce na vpád do Kurska však byla konzistentní s jeho dosavadním postupem při generování ruské živé síly v průběhu celé války a nadále nebyl ochoten vážněji čelit vpádu širší mobilizací. Místo toho se soustředil na improvizované vytváření nových jednotek teritoriální obrany, přesun stávajících jednotek z Ukrajiny a využívání branců.[7] Využití severokorejského personálu na základě klauzule o vzájemné obraně v rámci rusko-severokorejské dohody je součástí téhož širšího úsilí. Zdá se, že Putin je ochoten spíše začlenit severokorejské vojáky do ruské armády a uchýlit se k dalším snahám o nepravidelné generování živé síly, než aby vyzval k širší mobilizaci, která by skutečně řešila bojovou situaci na válčišti.

Kreml se rozhodl řešit nedávnou kontroverzi týkající se spoléhání na brance při odrážení ukrajinského vpádu do Kurské oblasti tím, že předložil finanční pobídky pro všechny příslušníky ozbrojených složek, kteří se podílejí na obraně státní hranice. Ruské ministerstvo obrany (MO) 14. října navrhlo rozšířit kritéria pro získání statusu ruského válečného veterána o vojáky, kteří bránili zemi proti "invazi do Ruska" nebo "ozbrojeným provokacím na státní hranici", což pravděpodobně zahrnuje i brance a místní složky územní obrany zapojené do konfrontace s vpádem Ukrajiny do Kurské oblasti.[8] Legální status ruského válečného veterána by těmto příslušníkům dával nárok na důchody a další sociální dávky pro veterány. Kremelská tisková agentura TASS poznamenala, že ruské federální výdaje na rozšíření seznamu vojáků klasifikovaných jako váleční veteráni v letech 2025-2027 přesáhnou 3,4 miliardy rublů (810 milionů korun).[9] Současný ruský federální zákon stanoví, že ruští branci se nemohou účastnit bojových operací, a ruské MO místo toho na brance spoléhalo při zabezpečování hranic s Ukrajinou, aby uvolnilo bojovou sílu pro nasazení v jiných částech válčiště.[10] Vpád Ukrajiny do Kurské oblasti odhalil slabá místa v obraně ruských hranic a v politice odvodů do armády, protože ruští branci se v reakci na tento vpád aktivně účastnili bojových operací v oblasti.[11] Vágní návrh ruského ministerstva obrany na rozšíření statusu veterána o personál zapojený do zabezpečování hranic je pravděpodobně další mezerou, která Kremlu umožní tajně spoléhat na brance při obraně hranic, aniž by bylo nutné formálně změnit ruská právní omezení týkající se nasazení branců v boji. Cílem návrhu zřejmě také je upokojit brance a jejich rodiny poskytnutím finančních kompenzací a pobídek s pravděpodobným záměrem vyhnout se reakci podobné kontroverzím, kterým čelil Sovětský svaz a později Rusko v souvislosti s využíváním branců v bojových operacích v Afghánistánu a Čečensku.[12] Putin mohl zvolit změnu ruského zákona, která by formálně umožnila brancům vykonávat bojové funkce, ale místo toho se rozhodl rozšířit kritéria pro získání statusu válečného veterána a zvýšit výdaje na válečné veterány.[13] Smyslem poskytnutí statusu válečného veterána také zřejmě je stimulovat nábor do nově vytvořených útvarů teritoriální obrany, jako jsou BARS-Kursk a BARS-Belgorod. Putin se stále častěji uchyluje k poskytování nejrůznějších dlouhodobých finančních pobídek, aby vygeneroval živou sílu, uklidnil mobilizované vojáky a jejich rodiny a prodloužil své válečné úsilí na Ukrajině, a jeho vytrvalé spoléhání na tyto pobídky naznačuje, že se nadále obává možných negativních důsledků pro stabilitu svého režimu, pokud bude od ruské společnosti vyžadovat nedobrovolné oběti.[14]

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožňuje šéfovi ruského vyšetřovacího výboru Alexandru Bastrykinovi zůstat ve funkci, přestože (opět) dosáhl důchodového věku, což dokazuje, že Putin nadále preferuje udržování svých věrných z nejbližšího okolí na mocenských pozicích. Putin 14. října podepsal zákon, který ruské hlavě státu (jemu samotnému) umožňuje "prodloužit funkční období předsedy vyšetřovacího výboru, který dosáhl věku 70 let".[15] Bastrykin se v srpnu 2024 dožil 71 let a svou funkci zastává od roku 2011. Předchozí zákon stanovil, že maximální věk členů vyšetřovacího výboru je 65 let, ale Putin může funkční období prodloužit až do věku 70 let.[16] Putin v posledních letech podnikl podobné kroky ke zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu vládních a vojenských úředníků - současný místopředseda ruské bezpečnostní rady a tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010 snížil věkovou hranici pro státní zaměstnance z 65 na 60 let, ale Putin ji v roce 2013 po svém návratu do prezidentského úřadu zvýšil na 70 let.[17] Putin také v roce 2021 podepsal zákony, které prezidentovi umožnily prodloužit dobu aktivní služby armádních generálů, maršálů, admirálů námořnictva a prezidentem jmenovaných osob.[18] Neustálé zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Putinovi umožňuje udržet ve vedoucích funkcích osoby z jeho nejbližšího okolí, které jsou mu loajální. V této souvislosti stojí za zmínku, že Bastrykin byl Putinovým spolužákem na univerzitě.[19] Bastrykin se také v poslední době profiluje jako významná postava ruské ultranacionalistické komunity, konkrétně apeluje na ultranacionalistickou zášť vůči migrantům.[20] Putin si pravděpodobně spočítal, že rétorické vedení ultranacionalistické komunity loajálním člověkem, jako je Bastrykin, je výhodné pro nedávné širší snahy Kremlu o oslovení a kooptaci této komunity, a podle toho také manipuluje se zákonem.[21] Putin nedávno povýšil do funkcí v Kremlu mladší lidi ze svého nejbližšího okolí, jako je 52letý prezidentův asistent Alexej Ďumin, ale i tyto mladší nominanti jsou už desítky let věrnými Putinovými stoupenci.[22]

Klíčové poznatky:

* Kreml pravděpodobně využívá nedávnou dohodu o všestranném strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou z června 2024, aby částečně kompenzoval požadavky na generování ruské živé síly a bezpečnost hranic - což dále posiluje snahu ruského prezidenta Vladimira Putina vyhýbat se mobilizaci tak dlouho, jak to jen bude možné.

* Kreml se rozhodl řešit nedávnou kontroverzi týkající se spoléhání na brance při odrážení ukrajinského vpádu do Kurské oblasti tím, že předložil finanční pobídky pro všechny příslušníky ozbrojených složek, kteří se podílejí na obraně státní hranice.

* Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožňuje šéfovi ruského vyšetřovacího výboru Alexandru Bastrykinovi zůstat ve funkci, přestože (opět) dosáhl důchodového věku, což dokazuje, že Putin nadále preferuje udržování svých věrných z nejbližšího okolí na mocenských pozicích.

* Ruské síly v poslední době postoupily v Kurské oblasti a u Kupjanska, Torecka a Pokrovska.

* Jeden bývalý ruský instruktor Storm-Z a válečný bloger ostře kritizoval závislost ruských sil na částečně šifrované komunikační platformě Discord poté, co Rusko tuto platformu nedávno zakázalo.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 15. října 2024 ve 21:00 hodin SELČ.

Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW