Válka na Ukrajině v analýze ISW - 204. den (15. září)
█ CENZOR.CZ █ pátek 16.09.2022, 07:00
Ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích na východě země a stále více tlačí na ruské pozice a logistické linie ve východní části Charkovské, severní části Luhanské a východní části Doněcké oblasti.
Ukrajinský tankista v Izjumu, osvobozeném městě v Charkovské oblasti Ukrajiny.
Ruské zdroje informovaly, že ukrajinské jednotky pokračují v pozemních operacích jihovýchodně od Izjumu a na východním břehu řeky Oskil, což podle zpráv nutí ruské síly stáhnout se z některých oblastí na východní Ukrajině a posílit jiné. Ruské jednotky na východní Ukrajině budou mít pravděpodobně potíže udržet své obranné linie, pokud budou ukrajinské síly pokračovat v postupu dále na východ.
Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní směry ruských manévrů ke dni 14. září 2022 v 21:00 SELČ
Kreml reaguje na porážku v Charkovské oblasti zvýšením důrazu na skrytou mobilizaci spíše než vytvářením podmínek pro mobilizaci všeobecnou. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vyzval všechny federální subjekty, aby zahájily "samomobilizaci" a nečekaly, až Kreml vyhlásí válečný stav. Kadyrov prohlásil, že každý federální subjekt musí prokázat svou připravenost pomoci Rusku tím, že místo projevů a zbytečných veřejných akcí naverbuje alespoň tisíc vojáků. Také ruská propagandistka Margarita Simonjanová vyzývala, aby se Rusové dobrovolně zapojili do válečného úsilí, a několik loajálních ruských gubernátorů veřejně podpořilo Kadyrovův projev. Ruskem jmenovaný šéf okupovaného Krymu Sergej Aksjonov na podporu Kadyrovových výzev oznámil vytvoření dvou dobrovolnických praporů na poloostrově.
Porážka v Charkovské oblasti přiměla Kreml vyhlásit verbovací kampaň v celém Rusku. Představitelé Kremlu a státní média dříve nevyhlašovali celostátní náborové výzvy, ale pověřovali místní úředníky a kanály, aby verbovali lidi jakoby z vlastní iniciativy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 12. července vytváření dobrovolnických praporů vlažně uvítal, zatímco 47 loajálních federálních subjektů inzerovalo a financovalo regionální náborovou kampaň do dobrovolnických praporů. Významný ruský vojenský bloger a zastánce všeobecné mobilizace pochválil představitele, jako je Kadyrov, že převzali verbovací kampaň od neefektivního ruského ministerstva obrany; tato nová náborová iniciativa pravděpodobně zajistí Kremlu větší podporu nacionalistů, kteří jsou vůči ruskému ministerstvu obrany stále kritičtější, i když tato kampaň nevytvoří velké počty bojeschopných vojáků.
Kreml pravděpodobně upustil od snahy uchránit vybrané federální subjekty před verbovacími akcemi, což může zvýšit sociální napětí. Insitut pro studium války (ISW) už dříve informoval, že se Kreml pokoušel před obyvateli Moskvy tajit zprávy zprávami o vzniku moskevského dobrovolnického Sobjaninského pluku. Ruský opoziční server The Insider poznamenal, že několik skupin v Burjatsku, Kalmycku, Tyvě a Jakutsku (republika Sacha) se veřejně staví proti důrazu Kremlu na verbování vojáků na etnickém základě. Výrok Simonjanové o "samomobilizaci" vyvolal četné negativní komentáře mezi Rusy vyzývajícími ruské oligarchy, aby zaplatili a bojovali ve válce.
Od února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Kreml téměř jistě odčerpal velkou část sil původně umístěných na ruských základnách v postsovětských zemích, což pravděpodobně oslabilo ruský vliv v těchto státech. Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) 14. září uvedlo, že podle jeho šetření ruská armáda od začátku invaze už vyslala na Ukrajinu přibližně 1500 mužů z ruské 201. vojenské základny v Dušanbe v Tádžikistánu a v budoucnu plánuje vyslat dalších 600 mužů ze základen v Dušanbe a Bochataru ležícím na jihu Tádžikistánu. Kromě toho RFE/RL 13. září informovala, že Rusko od konce roku 2021 v různých intervalech pravděpodobně přesunulo přibližně 300 tuvinských vojáků z ruské letecké základny Kant v Kyrgyzstánu, aby bojovali na Ukrajině.
Stahování vojáků ze středoasijských států je pozoruhodné v souvislosti s pohraničními střety mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tádžičtí a kyrgyzští pohraničníci se 14. září vzájemně ostřelovali při třech různých incidentech, během nichž zemřeli nejméně dva lidé. Nárůst násilí mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, které jsou členy Ruskem kontrolované Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), přichází současně s obnovenou agresí Ázerbájdžánu proti členskému státu OSKB Arménii. Ruské síly také na počátku války stáhly z Arménie 800 vojáků, aby doplnily ztráty na Ukrajině, jak už dříve informoval ISW.
Klíčové poznatky:
* Ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na východě Ukrajiny.
* Kreml reaguje na porážku v okolí Charkovské oblasti urychlenou skrytou mobilizací spíše než vytvářením podmínek pro mobilizaci všeobecnou.
* Kreml téměř jistě odčerpal velkou část sil původně umístěných na ruských základnách v bývalých sovětských státech od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v únoru, což pravděpodobně oslabuje ruský vliv v těchto státech.
* Ruské a ukrajinské zdroje hlásily ukrajinské pozemní útoky severozápadně od Chersonu, poblíž ukrajinského předmostí přes řeku Inhulec a jižně od hranic mezi Chersonskou a Dněpropetrovskou oblastí.
* Ruskem jmenovaní okupační úředníci a vojenští blogeři tvrdili, že ukrajinské síly provedly výsadek na Kinburnské kose (úzkém poloostrově v Chersonské oblasti).
* Ruské síly provedly omezené pozemní útoky a posilují pozice na východní směru.
* Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) se pravděpodobně snaží zabránit útěku svých administrátorů před ukrajinskou protiofenzívou, což ukazuje na byrokratickou křehkost DNR.
█ CENZOR.CZ █
Porážka v Charkovské oblasti přiměla Kreml vyhlásit verbovací kampaň v celém Rusku. Představitelé Kremlu a státní média dříve nevyhlašovali celostátní náborové výzvy, ale pověřovali místní úředníky a kanály, aby verbovali lidi jakoby z vlastní iniciativy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 12. července vytváření dobrovolnických praporů vlažně uvítal, zatímco 47 loajálních federálních subjektů inzerovalo a financovalo regionální náborovou kampaň do dobrovolnických praporů. Významný ruský vojenský bloger a zastánce všeobecné mobilizace pochválil představitele, jako je Kadyrov, že převzali verbovací kampaň od neefektivního ruského ministerstva obrany; tato nová náborová iniciativa pravděpodobně zajistí Kremlu větší podporu nacionalistů, kteří jsou vůči ruskému ministerstvu obrany stále kritičtější, i když tato kampaň nevytvoří velké počty bojeschopných vojáků.
Kreml pravděpodobně upustil od snahy uchránit vybrané federální subjekty před verbovacími akcemi, což může zvýšit sociální napětí. Insitut pro studium války (ISW) už dříve informoval, že se Kreml pokoušel před obyvateli Moskvy tajit zprávy zprávami o vzniku moskevského dobrovolnického Sobjaninského pluku. Ruský opoziční server The Insider poznamenal, že několik skupin v Burjatsku, Kalmycku, Tyvě a Jakutsku (republika Sacha) se veřejně staví proti důrazu Kremlu na verbování vojáků na etnickém základě. Výrok Simonjanové o "samomobilizaci" vyvolal četné negativní komentáře mezi Rusy vyzývajícími ruské oligarchy, aby zaplatili a bojovali ve válce.
Od února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Kreml téměř jistě odčerpal velkou část sil původně umístěných na ruských základnách v postsovětských zemích, což pravděpodobně oslabilo ruský vliv v těchto státech. Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) 14. září uvedlo, že podle jeho šetření ruská armáda od začátku invaze už vyslala na Ukrajinu přibližně 1500 mužů z ruské 201. vojenské základny v Dušanbe v Tádžikistánu a v budoucnu plánuje vyslat dalších 600 mužů ze základen v Dušanbe a Bochataru ležícím na jihu Tádžikistánu. Kromě toho RFE/RL 13. září informovala, že Rusko od konce roku 2021 v různých intervalech pravděpodobně přesunulo přibližně 300 tuvinských vojáků z ruské letecké základny Kant v Kyrgyzstánu, aby bojovali na Ukrajině.
Stahování vojáků ze středoasijských států je pozoruhodné v souvislosti s pohraničními střety mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tádžičtí a kyrgyzští pohraničníci se 14. září vzájemně ostřelovali při třech různých incidentech, během nichž zemřeli nejméně dva lidé. Nárůst násilí mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, které jsou členy Ruskem kontrolované Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), přichází současně s obnovenou agresí Ázerbájdžánu proti členskému státu OSKB Arménii. Ruské síly také na počátku války stáhly z Arménie 800 vojáků, aby doplnily ztráty na Ukrajině, jak už dříve informoval ISW.
Klíčové poznatky:
* Ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na východě Ukrajiny.
* Kreml reaguje na porážku v okolí Charkovské oblasti urychlenou skrytou mobilizací spíše než vytvářením podmínek pro mobilizaci všeobecnou.
* Kreml téměř jistě odčerpal velkou část sil původně umístěných na ruských základnách v bývalých sovětských státech od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v únoru, což pravděpodobně oslabuje ruský vliv v těchto státech.
* Ruské a ukrajinské zdroje hlásily ukrajinské pozemní útoky severozápadně od Chersonu, poblíž ukrajinského předmostí přes řeku Inhulec a jižně od hranic mezi Chersonskou a Dněpropetrovskou oblastí.
* Ruskem jmenovaní okupační úředníci a vojenští blogeři tvrdili, že ukrajinské síly provedly výsadek na Kinburnské kose (úzkém poloostrově v Chersonské oblasti).
* Ruské síly provedly omezené pozemní útoky a posilují pozice na východní směru.
* Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) se pravděpodobně snaží zabránit útěku svých administrátorů před ukrajinskou protiofenzívou, což ukazuje na byrokratickou křehkost DNR.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Istitute for the Study of War (ISW)
