Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud bude třeba, řekl Scholz

Americký prezident Joe Biden (vlevo) a německý kancléř Olaf Scholz si podávají ruce po společném tiskovém prohlášení v berlínském kancléřství.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před dnešním jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.
Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Biden, který se v listopadových prezidentských volbách v USA nebude ucházet o znovuzvolení, je v Německu na rozlučkové návštěvě. Hlavním tématem jednání je Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi. Biden o tom mluvil nejprve mezi čtyřma očima se Scholzem, později se k nim přidali také Macron a Starmer. Jejich čtyři země jsou největšími dárci vojenské pomoci Kyjevu.

Setkání západních lídrů v Berlíně: zleva britský premiér Keir Starmer, americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Scholz uvedl, že díky Bidenovu vedení "Putinova válka ztroskotala". Ruský prezident se podle kancléře přepočítal, když si myslel, že bude stačit jen dostatečně dlouho počkat a podpora západních spojenců Kyjevu ustane. Zároveň je podle německého kancléře zodpovědností Německa i Spojených států zajistit, aby se Severoatlantická aliance nestala jednou z válčících stran. NATO ale musí být připraveno. "Každý člen aliance se může spolehnout na to, že budeme bránit každý centimetr aliančního území," řekl kancléř.

Biden poděkoval Německu za podporu, kterou Ukrajině poskytuje. Zároveň varoval, že Ukrajince čeká těžká zima. Po Washingtonu je právě Berlín druhým největším přispěvatelem na pomoc zemi, která se ruské agresi brání už třetím rokem. Americký prezident rovněž vyzval, aby se Berlín dál snažil dodržet cíl NATO investovat dvě procenta HDP do obrany. "Pokračujte v tom," řekl.

Na přinejmenším dvou procentech výdajů na HDP se představitelé aliančních zemí shodli už na summitu v roce 2014. Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony korun), což je o 28 miliard eur více, než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Kromě Ukrajiny Biden, Scholz a později i Macron a Starmer jednali rovněž o situaci na Blízkém východě po zabití šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Podle Scholze je třeba zabránit eskalaci napětí, zároveň ale Sinvárova smrt "otevírá konkrétní vyhlídku na příměří v Gaze a na propuštění rukojmích". Společným cílem Německa a USA je podle něj "důvěryhodný politický proces", který by vedl ke vzniku palestinského státu vedle Izraele. Ve válce v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil loni v říjnu v reakci na teroristický útok Hamásu s 1200 mrtvými, zahynulo už více než 42.000 lidí.

● Biden: USA a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny do jejího vítězství (18.10.2024)

Zdroj: ČTK