Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 968. den (18.10.2024)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 968. den (18.10.2024)

sobota 19.10.2024, 06:48

Jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) oznámila, že Severní Korea přesunula zhruba 1500 příslušníků severokorejských speciálních jednotek do východního Ruska, kde údajně absolvují výcvik před nasazením do ruské války proti Ukrajině. NIS 18. října uvedla, že sedm lodí ruské Tichomořské flotily mezi 8. a 13. říjnem přepravilo zhruba 1500 příslušníků severokorejských speciálních sil z Čchongdžinu, Hamhungu a Musudanu v Severní Koreji do ruského Vladivostoku a že Severní Korea brzy vyšle do Ruska druhou skupinu vojáků.[1] NIS uvedla, že severokorejští vojáci jsou v současné době umístěni ve Vladivostoku, Ussurijsku, Chabarovsku a Blagoveščensku na východě Ruska. NIS také sdělila, že ruská armáda vydala severokorejskému personálu ruské uniformy, zbraně a falešné průkazy totožnosti, v nichž se tvrdí, že Severokorejci jsou obyvateli Republiky Sacha a Burjatské republiky. NIS zveřejnila satelitní snímky, na nichž je vidět ruská dopravní loď poblíž Severní Koreje a odhadem 640 severokorejských vojáků shromážděných 16. října v ruských vojenských zařízeních v Ussurijsku a Chabarovsku. Jihokorejská tisková agentura Jonhap 18. října uvedla, že podle NIS se Severní Korea nedávno rozhodla vyslat do války na Ukrajině čtyři brigády o celkovém počtu 12.000 mužů.[2] Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) generálporučík Kyrylo Budanov 17. října sdělil serveru The War Zone, že ve východním Rusku cvičí téměř 11.000 severokorejských pěších vojáků a že budou do 1. listopadu připraveni bojovat na Ukrajině.[3] Budanov uvedl, že první skupina 2600 severokorejských vojáků bude nasazena v Kurské oblasti, ale že není jasné, kde budou nasazeny zbývající jednotky. ISW nemůže tato prohlášení nezávisle ověřit, ale nemá důvod ke zpochybnění pravdivosti těchto zpravodajských informací, které jsou v souladu s předchozími zprávami jihokorejských a ukrajinských představitelů o výcviku severokorejských jednotek v Rusku před jejich nasazením do války na Ukrajině, včetně Kurské oblasti.[4] ISW rovněž zaznamenal nedávné zprávy, že v blízkosti okupovaného Doněcku pravděpodobně působí omezený počet severokorejských vojáků, především ženistů.[5]

Řada zdrojů poskytla záběry, které měly tyto zpravodajské informace potvrzovat. Záběry se zdají být v souladu se zprávami o rozmístění severokorejských vojsk v Rusku, ale nejsou nezávislým potvrzením zpravodajských informací. Jeden ruský telegramový kanál zveřejnil 18. října záběry, které údajně ukazují severokorejské vojáky pochodující na ruském cvičišti. Na těchto záběrech byla později geolokačně identifikována Sergejevka v Přímořském kraji.[6] Ukrajinský server Suspilne spolu s projektem VoxCheck serveru Vox Ukraine, zaměřeným na ověřování faktů, uvedly, že nemohou potvrdit ani vyvrátit, že vojáci na záběrech jsou Severokorejci, protože řeč na videu je špatně slyšitelná a nejsou zde žádné jasné vnější znaky, které by naznačovaly, že vojáci jsou Severokorejci.[7] Ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci (Stratcom) zveřejnilo 18. října další záběry, které údajně ukazují, jak ruské síly na cvičišti Sergejevka vybavují severokorejské vojáky ruskými uniformami a vybavením.[8] ISW nemůže na žádném z obou videí nezávisle ověřit přítomnost severokorejských vojáků a nemůže ověřit ani lokaci druhého videa.

Server Suspilne uvedl, že záběry, na nichž pochodují severokorejští vojáci, byly natočeny na základně ruské 127. motostřelecké divize (5. kombinovaná armáda, Východní vojenský okruh [VVO]) v Sergejevce.[9] ISW zaznamenal zprávy, podle nichž prvky 143. motostřeleckého pluku 127. divize působily koncem srpna 2024 v Kurské oblasti, zatímco jiné této prvky divize, včetně jejího 394. motostřeleckého pluku, působily nejméně od června 2024 na pomezí Doněcké a Záporožské oblasti.[10] Jak 394., tak 143. motostřelecký pluk sídlí v Sergejevce.[11] ISW nadále soudí, že Kreml pravděpodobně využívá dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou z června 2024, kterou ruský prezident Vladimir Putin předložil k ratifikaci 14. října, k částečné kompenzaci požadavků na generování ruských sil a zabezpečení hranic - což Putina utvrzuje v odhodlání vyhýbat se co nejdéle mobilizaci.[12]

Zdá se, že ruské síly dále zintenzivňují mechanizovanou činnost v západní části Doněcké oblasti v souvislosti s prvními zprávami o začátku období podzimních bahen. MluvčíUkrajinské národní gardy Ruslan Muzyčuk 18. října uvedl, že ruské síly před nástupem bahnitých terénních podmínek na Ukrajině během podzimu 2024 stále častěji využívají k podpoře útoků vedených pěchotou obrněná vozidla.[13] Muzyčuk prohlásil, že ruské síly při útocích na pokrovském a kurachovském směru v poslední době více využívají obrněné transportéry a tanky, ale poznamenal, že ukrajinské síly v těchto směrech ruská obrněná vozidla účinně ničí.[14] Muzychuk informoval, že ukrajinské síly nedávno odrazily na východním okraji města Selydove (jihovýchodně od Pokrovska) několik ruských mechanizovaných útoků o velikosti čety.[15] Ukrajinská brigáda operující na směru Kurachove 17. října oznámila, že ruské síly provedly poblíž města Kosťantynivka (jihozápadně od Doněcku) mechanizovaný útok o velikosti praporu.[16] Tato brigáda uvedla, že ruské síly u Kosťantynivky zaútočily s 27 obrněnými vozidly a šesti tanky a že ukrajinské síly 14 obrněných vozidel a čtyři tanky poškodily nebo zničily. Geolokační záběry zveřejněné 18. října ukazují, že ukrajinské síly nedávno odrazily další ruský mechanizovaný útok o velikosti praporu u Maksymiljanivky (východně od Kurachového).[17] Podle ukrajinské brigády, která tento nedávný útok u Maksymiljanivky odrazia, ruské síly zaútočily ve dvou vlnách s celkem 33 obrněnými vozidly, přičemž ukrajinské síly 19 z nich poškodily nebo zničily.[18] Ruské síly v uplynulém týdnu rovněž provedly mechanizovaný útok o velikosti roty u Selydova, stejně jako redukovaný mechanizovaný útok o velikosti praporu a několik mechanizovaných útoků o velikosti roty a čety ve směru na Kurachove.[19] Jen za poslední týden ISW zaznamenal tři mechanizované útoky o velikosti praporu v západní Doněcké oblasti, což je pozoruhodné zvýšení tempa, neboť od konce července do začátku října 2024 institut zaznamenal zprávy o pouhých čtyřech mechanizovaných útocích ruských sil o velikosti praporu na východní Ukrajině.[20]

Ruské a ukrajinské zdroje nedávno informovaly o zhoršujících se terénních podmínkách na celé frontové linii na Ukrajině a příchod nebo blížící se příchod bahnitých terénních podmínek pravděpodobně přiměl ruské vojenské velení k zintenzivnění mechanizovaných útočných operací v západní části Doněcké oblasti.[21] ISW už dříve uvedl, že ruské vojenské velení možná zamýšlí touto zintenzivněnou mechanizovanou činností usnadnit postup přes otevřená pole před nástupem podzimního deštivého počasí a bahnitých terénních podmínek a umožnit ruským silám konsolidovat pozice v rámci přípravy na budoucí útočné operace v nadcházejících měsících.[22] Blátivé terénní podmínky budou pravděpodobně omezovat manévrování ruské pěchoty a používání motocyklů a dalších malých kolových vozidel ruskými silami podél frontové linie a ruské vojenské velení možná usuzuje, že postupem během současných, méně blátivých povětrnostních podmínek se sníží počet otevřených polí, která bude muset ruská pěchota překonávat později, po zhoršení terénních podmínek. Ruské síly jsou možná schopny v bahnitých terénních podmínkách úspěšněji využívat pásová vozidla (jejichž sovětské verze jsou pro provoz v takových podmínkách konstruovány) a bahnité terénní podmínky mohou ruské síly motivovat k používání obrněných vozidel a tanků namísto menších kolových vozidel, na něž se ruská pěchota při provádění útoků v určitých úsecích fronty spoléhala.[23]

ISW nadále odhaduje, že ruské síly budou po podzimním blátivém období pokračovat v ofenzivních operacích, ačkoli nepříznivé povětrnostní podmínky pravděpodobně sníží efektivitu ruské pěchoty, dokud se povětrnostní a terénní podmínky nezlepší.[24] Stojí za povšimnutí, že ruské síly vyvinuly soustředěné úsilí o znovuzískání iniciativy na celém válčišti už na podzim 2023, v období nejtěžších povětrnostních podmínek pro mechanizované ofenzivní operace, a udržet iniciativu na celém válčišti vyvinutím důsledného ofenzivního tlaku se možná pokusí i na podzim 2024 za podobných povětrnostních podmínek.[25]

Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo svůj nezájem o smysluplná mírová jednání s Ukrajinou a zároveň využívá nadcházejícího summitu BRICS k legitimizaci kremelských informačních operací, které falešně vykreslují Ukrajinu jako zemi neochotnou k jednání. Putin se 18. října setkal v Moskvě s šéfy předních mediálních organizací z členských států BRICS a prohlásil, že Rusko je ochotno s Ukrajinou vyjednávat, ale později naopak tvrdil, že Rusko je "připraveno v tomto boji pokračovat" a že "vítězství bude naše".[26] Putinova prohlášení z 18. října jsou posledními z řady protichůdných prohlášení jeho i dalších vysokých kremelských představitelů, která se snaží vykreslit Rusko jako zemi ochotnou vyjednávat a zároveň signalizují, že Kreml není ochoten přijmout podmínky, které se nerovnají kapitulaci a zničení Ukrajiny.[27] Putin 18. října rovněž prohlásil, že Rusko potřebuje vytvořit podmínky pro trvalý mír, a falešně vykreslil Ukrajinu jako stát, který je ve válce proti Rusku agresorem, čímž jen znovu naznačil, že tyto podmínky se rovnají eliminaci schopnosti Ukrajiny bránit se případné budoucí ruské agresi.[28] Putin setkání využil k propagaci alternativních mírových plánů Brazílie a Čínské lidové republiky (ČLR), jejichž klíčové principy vycházejí vstříc Rusku. ISW nadále soudí, že Kreml nemá zájem o mírová jednání s Ukrajinou v dobré víře a že se na pojem "mírové plány" nebo "jednání" odvolává pouze proto, aby přiměl Západ k nátlaku na Ukrajinu a přiměl ji k předběžným ústupkům týkajícím se její svrchovanosti a územní celistvosti.[29]

Putin využil probíhající rozhovory o bezpečnostních zárukách v ukrajinském plánu vítězství k dalším informačním operacím, jejichž cílem je zdiskreditovat Ukrajinu před jejími západními partnery a zabránit západní pomoci Ukrajině. Německý deník Bild 17. října tvrdil, že ukrajinský představitel, který se specializuje na zbrojní zakázky, před několika měsíci prohlásil, že Ukrajině bude k vývoji první jaderné bomby stačit několik týdnů.[30] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) 17. října tvrzení Bildu popřeli.[31] Na otázku týkající se článku deníku Bild a Zelenského nedávných prohlášení o potřebě konkrétnějších bezpečnostních záruk pro Ukrajinu Putin 18. října během setkání s mediálními organizacemi členských zemí BRICS odpověděl, že Rusko zareaguje "odpovídajícím způsobem", pokud Ukrajina podnikne kroky k vývoji jaderné zbraně, což označil za "nebezpečnou provokaci".[32] Putin se běžně uchyluje k jaderným výhrůžkám s cílem přimět Západ k zdrženlivosti, zejména v kritických okamžicích západních politických diskusí o podpoře Ukrajiny.[33] ISW nadále usuzuje, že ruské chřestění jadernými zbraněmi není projevem ochoty Ruska tyto zbraně použít a že je velmi nepravděpodobné, že by je Rusko na Ukrajině nebo jinde skutečně použilo.[34] V Budapešťském memorandu z roku 1994 se Rusko výslovně zavázalo "respektovat" a "zdržet se hrozby silou nebo použití síly" proti svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny - bez výjimky pro Krym nebo oblast Donbasu - výměnou za závazek Ukrajiny předat Rusku sovětské jaderné zbraně nacházející se na jejím území.[35]

Západní partneři nadále oznamují novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Německo 17. října oznámilo, že v novém balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu bude osm tanků Leopard, 20 bojových vozidel pěchoty Marder, dva radarové systémy TRML-4D, 4000 blíže nespecifikovaných útočných dronů, 42.000 kusů 40milimetrové dělostřelecké munice a po jednom systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM a IRIS-T SLS.[36] Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte 17. října oznámil, že NATO pracuje na tom, aby do svého příštího summitu v červnu 2025 poskytlo Ukrajině zbývající část slíbené vojenské pomoci v hodnotě 40 miliard eur (více než bilion korun) - z toho 20,9 miliardy eur (asi 527 miliard korun) NATO už poskytlo.[37] Kanadský ministr obrany Bill Blair 18. října oznámil, že Kanada poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 64,8 milionu kanadských dolarů (1,09 miliardy korun), která bude zahrnovat ruční zbraně, munici, ochranné prostředky a financování výcviku ukrajinských sil.[38] Nizozemský premiér Dick Schoof 17. října oznámil, že Nizozemsko vyčlení 271 milionů eur (6,83 miliardy korun) na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.[39] Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds a litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas 18. října oznámili, že Lotyšsko, Litva a Estonsko vyčlení na podporu Ukrajiny 0,25 procenta svého HDP.[40] Dánsko 17. října oznámilo, že vyčlení 2,4 miliardy dánských korun (8,12 miliardy českých korun) na nákup nového vojenského vybavení pro Ukrajinu a že podepsalo dohody s mezinárodními partnery o darování materiálu na podporu vybavení nových ukrajinských brigád.[41]

Program amerického ministerstva zahraničí (MZV) Rewards for Justice (Odměny za spravedlnost) nabídl odměnu až deset milionů dolarů (232,1 milionu korun) za informace vedoucí k identifikaci nebo lokalizaci cizinců zapojených do vměšování do amerických voleb, včetně členů prominentního kanálu válečných blogerů Rybar, oceněného Kremlem.[42] Program Rewards for Justice oznámil odměnu 18. října a upřesnil, že kanál Rybar spravuje několik kanálů sociálních médií, včetně nejméně jednoho propagandistického kanálu na síti X (dříve Twitter), které se snaží šířit vnitřní rozbroje a neshody v USA a prosazovat zájmy ruské vlády.[43] Projekt Rewards for Justice identifikoval devět zaměstnanců Rybaru, kteří jsou předmětem zvláštního zájmu MZV: zakladatel a ředitel Michail Zvinčuk; kreativní ředitelka Valerija Zvinčuková; vedoucí oddělení videí Alexandr Kan; vedoucí cizojazyčných zdrojů Taťjana Kosterová; regionální manažerka Olga Kuzněcovová; designér a vedoucí týmu odpovídajícího za obsah Maxim Matvejev; vedoucí odpovídající za obsah jednoho propagandistického kanálu Alexandr Minin; Vladimir Berkutov a Alexandr Minin, kteří pracují na tomto propagandistickém kanálu.[44] Program Rewards for Justice poznamenal, že kanál Rybar před svou smrtí financoval šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a že v současné době tento kanál financuje ruský státní obranný konglomerát Rostec.[45] Kreml kooptoval kanál Rybar v rámci snah o posílení kontroly Kremlu nad ruským informačním prostorem a ISW už dříve usoudil, že kanál Rybar se také snaží rozšířit svůj vliv v mezinárodním informačním prostoru, mimo jiné podporou Íránem podněcovaných iráckých snah o získání větší kontroly nad iráckým informačním prostorem.[46]

Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec 18. října oznámil, že Ukrajina zaznamenala více než 100 potvrzených případů poprav ukrajinských válečných zajatců, přičemž v poslední době došlo k nárůstu ruských poprav ukrajinských válečných zajatců na celém území země. Lubinec uvedl, že skutečný počet ruských poprav ukrajinských válečných zajatců je pravděpodobně mnohem vyšší.[47] ISW v poslední době zaznamenal, že ruská strana stále častěji porušuje různé aspekty Ženevské úmluvy o válečných zajatcích, jež zakazuje nelidské zacházení a popravy válečných zajatců nebo osob, které se zjevně ocitly v postavení "hors de combat" [doslova "mimo boj" - pojem mezinárodního práva a diplomacie označující vojáky nadále neschopné boje - pozn. CENZOR.CZ].[48] Evropská unie (EU) 16. října oznámila, že od února 2022 zemřelo v ruském zajetí nejméně 177 ukrajinských válečných zajatců.[49] Vedoucí ukrajinského oddělení pro boj se zločinností v podmínkách ozbrojeného konfliktu Jurij Bilousov 4. října uvedl, že ruské síly od začátku plné invaze popravily na bojišti 93 ukrajinských válečných zajatců a že 80 procent zaznamenaných případů spadá do roku 2024, což naznačuje jasný a systematický nárůst počtu těchto válečných zločinů.[50]

Klíčové poznatky:

* Jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) oznámila, že Severní Korea přesunula zhruba 1500 příslušníků severokorejských speciálních jednotek do východního Ruska, kde údajně absolvují výcvik před nasazením do ruské války proti Ukrajině.

* Řada zdrojů poskytla záběry, které měly tyto zpravodajské informace potvrzovat. Záběry se zdají být v souladu se zprávami o rozmístění severokorejských vojsk v Rusku, ale nejsou nezávislým potvrzením zpravodajských informací.

* Zdá se, že ruské síly dále zintenzivňují mechanizovanou činnost v západní části Doněcké oblasti v souvislosti s prvními zprávami o začátku období podzimních bahen.

* Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo svůj nezájem o smysluplná mírová jednání s Ukrajinou a zároveň využívá nadcházejícího summitu BRICS k legitimizaci kremelských informačních operací, které falešně vykreslují Ukrajinu jako zemi neochotnou k jednání.

* Putin využil probíhající rozhovory o bezpečnostních zárukách v ukrajinském plánu vítězství k dalším informačním operacím, jejichž cílem je zdiskreditovat Ukrajinu před jejími západními partnery a zabránit západní pomoci Ukrajině.

* Západní partneři nadále oznamují novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu.

* Program amerického ministerstva zahraničí (MZV) Rewards for Justice (Odměny za spravedlnost) nabídl odměnu až deset milionů dolarů (232,1 milionu korun) za informace vedoucí k identifikaci nebo lokalizaci cizinců zapojených do vměšování do amerických voleb, včetně členů prominentního kanálu válečných blogerů Rybar, oceněného Kremlem.

* Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec 18. října oznámil, že Ukrajina zaznamenala více než 100 potvrzených případů poprav ukrajinských válečných zajatců, přičemž v poslední době došlo k nárůstu ruských poprav ukrajinských válečných zajatců na celém území země.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Kupjansku, Kreminné, Kurachova a Velyké Novosilky.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 18. října 2024 ve 21:00 hodin SELČ.