Slovenské ministerstvo vnitra se dohodlo s Babišem ve sporu o ochranu osobnosti
pondělí 21.10.2024, 17:20 - aktualizováno ve 20:52
Bývalý komunista a bývalý estébák Andrej Babiš, dnes idol třetiny českého voličstva s nižším prahem blbosti.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), s nímž se bratislavský rodák Babiš v minulosti v uvedené věci soudil, oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů. Smír ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB označil český premiér Petr Fiala za politický handl.
Karta agenta Stb Andreje "Bureše" Babiše.
Ministerstvo vnitra podotklo, že v případě svého vítězství u soudu by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. "Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné," napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. "Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi," napsalo ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
"Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," sdělil v reakci Babiš. "Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu," dodal.
Babiš se už léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv ÚPN, který na Slovensku svazky StB spravuje.
"Podle Ústavu paměti národa oprávněnost evidence Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. Rozhodnutí Ministerstva vnitra SR uzavřít smír s A. Babišem na tomto faktu nic nemění," napsal mluvčí ÚPN Michal Miklovič. ÚPN je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Český premiér Petr Fiala v podvečer na síti X uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.
Slovenským ministrem vnitra je předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Matúš Šutaj Eštok. Letos v dubnu Babiš podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho před rozhodujícím druhým kolem přímé volby slovenského prezidenta, ve kterém Pellegrini porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka. Babiš tak učinil ve společné debatě s Pellegrinim v Bratislavě na závěr slovenské prezidentské kampaně.
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly. Ty pak určily, že v uvedených sporech má být žalovanou stranou slovenské ministerstvo vnitra, na které Babiš podal žalobu loni.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Smír ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB označil Fiala za politický handl
Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
"Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," sdělil v reakci Babiš. "Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu," dodal.
Babiš se už léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv ÚPN, který na Slovensku svazky StB spravuje.
"Podle Ústavu paměti národa oprávněnost evidence Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. Rozhodnutí Ministerstva vnitra SR uzavřít smír s A. Babišem na tomto faktu nic nemění," napsal mluvčí ÚPN Michal Miklovič. ÚPN je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Český premiér Petr Fiala v podvečer na síti X uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.
Slovenským ministrem vnitra je předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Matúš Šutaj Eštok. Letos v dubnu Babiš podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho před rozhodujícím druhým kolem přímé volby slovenského prezidenta, ve kterém Pellegrini porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka. Babiš tak učinil ve společné debatě s Pellegrinim v Bratislavě na závěr slovenské prezidentské kampaně.
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly. Ty pak určily, že v uvedených sporech má být žalovanou stranou slovenské ministerstvo vnitra, na které Babiš podal žalobu loni.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Smír ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB označil Fiala za politický handl
Český premiér Petr Fiala.
Smír slovenského ministerstva vnitra s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB je podle premiéra Petra Fialy (ODS) handl. Babiš se podle českého premiéra dohodl se spřátelenými slovenskými politiky, napsal dnes Fiala na síti X.
Ministerstvo vnitra na Slovensku vede předseda strany HLAS-SD Matúš Šutaj Eštok. Babiš na jaře opakovaně veřejně podpořil zakladatele HLAS-SD Petera Pellegriniho v prezidentských volbách.
"Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl," prohlásil Fiala ke smíru v Babišově sporu se Slovenskem. Šéf ANO se podle premiéra jen pokouší ohýbat fakta ve svůj prospěch. "Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho spolupráci s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku, je toho nejnovějším důkazem," doplnil.
Uzavření smíru ministerstva s Babišem je podle českého historika Petra Blažka, ředitele Muzea paměti XX. století v Praze, naprosto výjimečné. "Není to něco běžného," řekl dnes České televizi. "Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti," uvedl Blažek.
Rozhodnutí vnitra je tak podle Blažka v rozporu s informacemi, které jsou o Babišově spolupráci s StB známy. "Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích," doplnil.
Ministerstvo vnitra na Slovensku vede předseda strany HLAS-SD Matúš Šutaj Eštok. Babiš na jaře opakovaně veřejně podpořil zakladatele HLAS-SD Petera Pellegriniho v prezidentských volbách.
"Rozsudek nezávislého soudu nahradil obyčejný handl," prohlásil Fiala ke smíru v Babišově sporu se Slovenskem. Šéf ANO se podle premiéra jen pokouší ohýbat fakta ve svůj prospěch. "Dnes oznámená naprosto neuvěřitelná politická dohoda o jeho spolupráci s StB, kterou uzavřel se spřátelenými politiky na Slovensku, je toho nejnovějším důkazem," doplnil.
Uzavření smíru ministerstva s Babišem je podle českého historika Petra Blažka, ředitele Muzea paměti XX. století v Praze, naprosto výjimečné. "Není to něco běžného," řekl dnes České televizi. "Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti," uvedl Blažek.
Rozhodnutí vnitra je tak podle Blažka v rozporu s informacemi, které jsou o Babišově spolupráci s StB známy. "Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích," doplnil.
Tisková zpráva slovenského ministerstva vnitra v překladu ČTK:
Ministerstvo vnitra Slovenské republiky uzavřelo narovnání s žalobcem Ing. Andrejem Babišem ve sporu na ochranu osobnosti týkajícím se neoprávněné evidence ve svazcích bývalé Státní bezpečnosti (StB). Městský soud Bratislava IV schválil smír mezi Slovenskou republikou, zastoupenou ministerstvem vnitra a Andrejem Babišem usnesením ze dne 11. října 2024.
Na základě tohoto soudního smíru ministerstvo vnitra uznalo, že žalobce Andrej Babiš byl neoprávněně evidován jako agent StB pod krycím jménem "Bureš" v registračních protokolech s číslem 25085 a že s StB vědomě nespolupracoval. Andrej Babiš se zavázal, že nebude vůči státu uplatňovat žádné nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v souvislosti s touto evidencí, a dále že vezme zpět stížnosti podané k Evropskému soudu pro lidská práva a nebude uplatňovat žádné nároky na spravedlivé zadostiučinění v penězích.
Ministerstvo vnitra přistoupilo k tomuto urovnání po důkladném posouzení právní situace a ekonomických rizik spojených s pokračováním soudního sporu. Zadali jsme dvě nezávislé externí právní analýzy, které potvrdily, že existuje vysoké riziko prohry soudního sporu. Pokud bychom v tomto soudním sporu neuspěli, mohl by Andrej Babiš dodatečně vznést vysoké finanční nároky na náhradu škody. Toto riziko bylo v kontextu efektivního řízení veřejných financí nepřijatelné. Soudní smír byl schválen příslušným soudem, a proto je v souladu s právem Slovenské republiky.
Proto jsme respektovali doporučení právních analýz a uzavřeli soudní smír, abychom předešli možným finančním ztrátám pro stát. Tento postup jsme zvolili i s ohledem na skutečnost, že v minulosti ve skutkově i obsahově totožném soudním sporu mezi Andrejem Babišem a Ústavem paměti národa (ÚPN) soudy opakovaně rozhodly v jeho prospěch. Na všech stupních soudního řízení, včetně Nejvyššího soudu, byl žalobce úspěšný, což výrazně oslabilo naši pozici v tomto novém sporu. Ústav paměti národa uspěl až u Ústavního soudu kvůli tomu, že Andrej Babiš měl podat žalobu na ministerstvo vnitra, a nikoliv na Ústav paměti národa. Vzhledem k tomu, že tuto procesní vadu napravil, podal žalobu proti ministerstvu vnitra a skutkový stav se oproti sporu s ÚPN nezměnil, je pravděpodobnost, že stát tento spor prohraje, velmi vysoká.
Naší prioritou bylo minimalizovat finanční dopady na stát a zajistit hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Uzavřením smíru jsme se vyhnuli riziku vzniku vysokých nákladů na vedení soudních sporů a finančních nároků vůči státu. To je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenské republiky a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky.
V případě precedentního případu státu proti Jaroslavu Haščákovi jsme se také přesvědčili, jak vysoké náklady může mít neúspěch v podobných soudních sporech, a proto jsme i v tomto případě postupovali obezřetně a zodpovědně.
Toto rozhodnutí bylo přijato především z následujících důvodů:
- Důkazní břemeno na straně ministerstva vnitra: Ministerstvo vnitra neslo důkazní břemeno ohledně oprávněnosti evidence žadatele ve svazcích StB. Vzhledem k předchozímu skutkovému stavu v původním soudním řízení vedeném proti ÚDV a předpokladu, že by příslušný soud provedl stejné posouzení i v tomto řízení, bylo ministerstvo vnitra v důkazní nouzi.
- Slabá pozice ministerstva: V předchozím řízení, které bylo skutkově i obsahově totožné, bylo MV neúspěšné na všech třech stupních soudní soustavy. Obnovené řízení bylo vyvoláno pouze otázkou pasivní legitimace.
- Rizika neúspěchu: Neúspěch ve sporu by znamenal povinnost hradit náklady řízení, právní zastoupení a existovala by také velmi pravděpodobná možnost, že by se žalobce domáhal náhrady škody nebo přiměřeného finančního zadostiučinění. Rizika spojená s neúspěšným soudním sporem mohou vést k významným finančním důsledkům, přičemž náhrada škody může dosahovat statisíců eur.
Matej Neumann, tiskový mluvčí Ministerstva vnitra Slovenské republiky.
Ministerstvo vnitra Slovenské republiky uzavřelo narovnání s žalobcem Ing. Andrejem Babišem ve sporu na ochranu osobnosti týkajícím se neoprávněné evidence ve svazcích bývalé Státní bezpečnosti (StB). Městský soud Bratislava IV schválil smír mezi Slovenskou republikou, zastoupenou ministerstvem vnitra a Andrejem Babišem usnesením ze dne 11. října 2024.
Na základě tohoto soudního smíru ministerstvo vnitra uznalo, že žalobce Andrej Babiš byl neoprávněně evidován jako agent StB pod krycím jménem "Bureš" v registračních protokolech s číslem 25085 a že s StB vědomě nespolupracoval. Andrej Babiš se zavázal, že nebude vůči státu uplatňovat žádné nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v souvislosti s touto evidencí, a dále že vezme zpět stížnosti podané k Evropskému soudu pro lidská práva a nebude uplatňovat žádné nároky na spravedlivé zadostiučinění v penězích.
Ministerstvo vnitra přistoupilo k tomuto urovnání po důkladném posouzení právní situace a ekonomických rizik spojených s pokračováním soudního sporu. Zadali jsme dvě nezávislé externí právní analýzy, které potvrdily, že existuje vysoké riziko prohry soudního sporu. Pokud bychom v tomto soudním sporu neuspěli, mohl by Andrej Babiš dodatečně vznést vysoké finanční nároky na náhradu škody. Toto riziko bylo v kontextu efektivního řízení veřejných financí nepřijatelné. Soudní smír byl schválen příslušným soudem, a proto je v souladu s právem Slovenské republiky.
Proto jsme respektovali doporučení právních analýz a uzavřeli soudní smír, abychom předešli možným finančním ztrátám pro stát. Tento postup jsme zvolili i s ohledem na skutečnost, že v minulosti ve skutkově i obsahově totožném soudním sporu mezi Andrejem Babišem a Ústavem paměti národa (ÚPN) soudy opakovaně rozhodly v jeho prospěch. Na všech stupních soudního řízení, včetně Nejvyššího soudu, byl žalobce úspěšný, což výrazně oslabilo naši pozici v tomto novém sporu. Ústav paměti národa uspěl až u Ústavního soudu kvůli tomu, že Andrej Babiš měl podat žalobu na ministerstvo vnitra, a nikoliv na Ústav paměti národa. Vzhledem k tomu, že tuto procesní vadu napravil, podal žalobu proti ministerstvu vnitra a skutkový stav se oproti sporu s ÚPN nezměnil, je pravděpodobnost, že stát tento spor prohraje, velmi vysoká.
Naší prioritou bylo minimalizovat finanční dopady na stát a zajistit hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Uzavřením smíru jsme se vyhnuli riziku vzniku vysokých nákladů na vedení soudních sporů a finančních nároků vůči státu. To je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenské republiky a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky.
V případě precedentního případu státu proti Jaroslavu Haščákovi jsme se také přesvědčili, jak vysoké náklady může mít neúspěch v podobných soudních sporech, a proto jsme i v tomto případě postupovali obezřetně a zodpovědně.
Toto rozhodnutí bylo přijato především z následujících důvodů:
- Důkazní břemeno na straně ministerstva vnitra: Ministerstvo vnitra neslo důkazní břemeno ohledně oprávněnosti evidence žadatele ve svazcích StB. Vzhledem k předchozímu skutkovému stavu v původním soudním řízení vedeném proti ÚDV a předpokladu, že by příslušný soud provedl stejné posouzení i v tomto řízení, bylo ministerstvo vnitra v důkazní nouzi.
- Slabá pozice ministerstva: V předchozím řízení, které bylo skutkově i obsahově totožné, bylo MV neúspěšné na všech třech stupních soudní soustavy. Obnovené řízení bylo vyvoláno pouze otázkou pasivní legitimace.
- Rizika neúspěchu: Neúspěch ve sporu by znamenal povinnost hradit náklady řízení, právní zastoupení a existovala by také velmi pravděpodobná možnost, že by se žalobce domáhal náhrady škody nebo přiměřeného finančního zadostiučinění. Rizika spojená s neúspěšným soudním sporem mohou vést k významným finančním důsledkům, přičemž náhrada škody může dosahovat statisíců eur.
Matej Neumann, tiskový mluvčí Ministerstva vnitra Slovenské republiky.
Zdroj: ČTK, TASR
