Putin ocenil postoj Pekingu ke konfliktu na Ukrajině, označil ho za vyrovnaný
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 15.09.2022, 19:16
Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči "krizi na Ukrajině", řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Rusko-čínská spolupráce podle Putina hraje klíčovou roli při zajišťování stability. Si Ťin-pching pak Putina ujistil, že Čína je ochotná spojit se s Ruskem proti USA a dalším západním zemím, s nimiž mají Peking i Moskva napjaté vztahy. Politici se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu.
Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin pózují před dvoustrannou schůzkou na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v uzbeckém Samarkandu.
"Velmi si ceníme vyrovnané pozice, kterou naši čínští přátelé zaujali vůči ukrajinské krizi. Chápeme i vaše otázky a obavy. Na dnešním setkání samozřejmě naši pozici vysvětlíme," řekl podle agentury Reuters Putin. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu staví spíše na ruskou stranu, ačkoliv k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla.
Čínský prezident dnes Putina podle agentury Kjódó ujistil, že Čína je připravena "prohlubovat silnou vzájemnou podporu v otázkách, které se týkají hlavních zájmů obou zemí". Si Ťin-pching kromě toho podle TASS řekl, že Peking chce po boku Moskvy hrát vedoucí roli ve snaze "nasměrovat velmi rychle měnící se svět na cestu udržitelného a přínosného rozvoje".
Také Putin hovořil o společné snaze Ruska a Číny vytvořit "spravedlivý světový řád" a se zjevným odkazem na USA kritizoval "unipolární svět". Zahraničněpolitický tandem Moskvy a Pekingu označil za vzor mezinárodní spolupráce, který podle něj sehrává "klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability".
Oba autoritářští vůdci se tak ujistili o vzájemné podpoře v době, kdy Rusko i Čína mají napjaté vztahy s USA i zbytkem Západu, podotkla DPA. Moskva se po rozpoutání války na Ukrajině potýká s ekonomickými sankcemi uvalenými západními zeměmi. Peking zaznamenal výrazné zhoršení svých vztahů se Spojenými státy, Evropou i Japonskem kvůli čínským manévrům v Tchajwanském průlivu.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, vzrostlo po srpnových návštěvách amerických zákonodárců včetně předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.
"Žádná země nemá právo být v problematice Tchaj-wanu soudcem," řekl dnes podle Kjódó čínský prezident. Jeho poznámka podle agentury přitom mířila na USA. Putin pak čínského lídra ubezpečil, že Moskva podporuje politiku jedné Číny a odmítá "provokace" Spojených států v Tchajwanském průlivu.
Si a Putin se dnes setkali poprvé tváří v tvář od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu, uvádí Reuters. Ruský prezident v této souvislosti řekl, že "od té doby se toho hodně událo", neměnnou věcí však zůstává "přátelství mezi Čínou a Ruskem". Pro čínského prezidenta je summit v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu, první zahraniční cestou od začátku pandemie covidu-19.
Putin považuje za možné dodávat ruský plyn do Pákistánu novým potrubím
Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že dodávky ruského plynu do Pákistánu jsou možné. Část plynovodní infrastruktury podle něj již existuje, je však třeba ukončit nestabilitu Afghánistánu.
"Dodávky plynu z Ruska do Pákistánu plynovodem jsou možné, vzhledem k tomu, že část infrastruktury v Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu je již hotová," uvedl Putin podle agentury TASS po setkání s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, který se koná v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu. "Musíme vyřešit problém s Afghánistánem," dodal Putin.
Získat možnost dodávek svého plynu na indický subkontinent se snaží nejen Rusko, ale i některé státy ve Střední Asii. Realizaci projektů však brání politická nestabilita v Afghánistánu i složité geografické podmínky.
Rusko má v Pákistánu zájem také o stavbu plynovodu, který by měl přepravovat plyn z přístavu Karáčí do provincie Paňdžáb na severovýchodě země. Projekt s názvem Pakistan Stream odsouhlasily obě vlády v roce 2015, jeho realizace ale dosud nezačala, mimo jiné kvůli potížím způsobeným protiruskými sankcemi.
Rusko se snaží diverzifikovat vývoz svého plynu, naráží však na nedostatečnou infrastrukturu. Export do Evropské unie, která představuje hlavního odběratele ruského plynu, v souvislosti s válkou na Ukrajině podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka letos klesne o třetinu. Růst naopak vykazuje vývoz do Číny.
Putin minulý týden uvedl, že Rusko jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který by měl vést přes mongolské území. Jde o projekt plynovodu s názvem Síla Sibiře 2, který by měl dodávat až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně. Svou kapacitou by se tak blížil plynovodu Nord Stream 1, který může ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových.
Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Od konce srpna je ale mimo provoz, což Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí.
Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch dnes podpořil výstavbu potrubí pro přepravu plynu i ropy z Ruska přes Mongolsko do Číny. Žádné plány na ropovod vedoucí z Ruska přes Mongolsko však zatím oficiálně navrženy nebyly, upozornila agentura Reuters.
Spolupráce posílí země pod americkými sankcemi, řekl Raísí Putinovi
Íránský prezident Ebráhím Raísí dnes řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce, píše agentura AFP. Putin mezitím oznámil, že Írán příští týden navštíví zástupci 80 velkých ruských společností, uvedla agentura RIA Novosti.
"Vztahy mezi zeměmi, které čelí sankcím USA, jako je Írán, Rusko nebo jiné, jim mohou (pomoci) překonat mnoho problémů a posílit je," řekl dnes Raísí při setkání s Putinem v uzbeckém Samarkandu, kde začal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ta sdružuje Čínu, Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indii a Pákistán. Mezi účastníky dvoudenního summitu jsou také čínský prezident Si Ťin-pching či turecký prezident Reçep Tayyip Erdogan. Turecko je partnerskou zemí SCO.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján dnes oznámil, že Írán podepsal memorandum o závazcích, aby se mohl stát stálým členem SCO. Agentura Reuters v této souvislosti píše, že se Írán chce dostat z hospodářské izolace, v níž se ocitá vlivem amerických sankcí.
"Prezidenti budou jednat jak o bilaterální agendě, tak o hlavních regionálních a mezinárodních tématech," řekl v úterý novinářům v Moskvě Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Podle něj budou prezidenti hovořit o Ukrajině a Tchaj-wanu.
Putin a Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného proti vlivu Spojených států. Uvedli tehdy, že jejich země nebudou mít "žádné 'zakázané' oblasti spolupráce". Podle pozorovatelů je však postoj Pekingu k Moskvě po šesti měsících ruské války na Ukrajině nyní chladnější.
█ CENZOR.CZ █
Čínský prezident dnes Putina podle agentury Kjódó ujistil, že Čína je připravena "prohlubovat silnou vzájemnou podporu v otázkách, které se týkají hlavních zájmů obou zemí". Si Ťin-pching kromě toho podle TASS řekl, že Peking chce po boku Moskvy hrát vedoucí roli ve snaze "nasměrovat velmi rychle měnící se svět na cestu udržitelného a přínosného rozvoje".
Také Putin hovořil o společné snaze Ruska a Číny vytvořit "spravedlivý světový řád" a se zjevným odkazem na USA kritizoval "unipolární svět". Zahraničněpolitický tandem Moskvy a Pekingu označil za vzor mezinárodní spolupráce, který podle něj sehrává "klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability".
Oba autoritářští vůdci se tak ujistili o vzájemné podpoře v době, kdy Rusko i Čína mají napjaté vztahy s USA i zbytkem Západu, podotkla DPA. Moskva se po rozpoutání války na Ukrajině potýká s ekonomickými sankcemi uvalenými západními zeměmi. Peking zaznamenal výrazné zhoršení svých vztahů se Spojenými státy, Evropou i Japonskem kvůli čínským manévrům v Tchajwanském průlivu.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, vzrostlo po srpnových návštěvách amerických zákonodárců včetně předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.
"Žádná země nemá právo být v problematice Tchaj-wanu soudcem," řekl dnes podle Kjódó čínský prezident. Jeho poznámka podle agentury přitom mířila na USA. Putin pak čínského lídra ubezpečil, že Moskva podporuje politiku jedné Číny a odmítá "provokace" Spojených států v Tchajwanském průlivu.
Si a Putin se dnes setkali poprvé tváří v tvář od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu, uvádí Reuters. Ruský prezident v této souvislosti řekl, že "od té doby se toho hodně událo", neměnnou věcí však zůstává "přátelství mezi Čínou a Ruskem". Pro čínského prezidenta je summit v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu, první zahraniční cestou od začátku pandemie covidu-19.
Putin považuje za možné dodávat ruský plyn do Pákistánu novým potrubím
Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že dodávky ruského plynu do Pákistánu jsou možné. Část plynovodní infrastruktury podle něj již existuje, je však třeba ukončit nestabilitu Afghánistánu.
"Dodávky plynu z Ruska do Pákistánu plynovodem jsou možné, vzhledem k tomu, že část infrastruktury v Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu je již hotová," uvedl Putin podle agentury TASS po setkání s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, který se koná v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu. "Musíme vyřešit problém s Afghánistánem," dodal Putin.
Získat možnost dodávek svého plynu na indický subkontinent se snaží nejen Rusko, ale i některé státy ve Střední Asii. Realizaci projektů však brání politická nestabilita v Afghánistánu i složité geografické podmínky.
Rusko má v Pákistánu zájem také o stavbu plynovodu, který by měl přepravovat plyn z přístavu Karáčí do provincie Paňdžáb na severovýchodě země. Projekt s názvem Pakistan Stream odsouhlasily obě vlády v roce 2015, jeho realizace ale dosud nezačala, mimo jiné kvůli potížím způsobeným protiruskými sankcemi.
Rusko se snaží diverzifikovat vývoz svého plynu, naráží však na nedostatečnou infrastrukturu. Export do Evropské unie, která představuje hlavního odběratele ruského plynu, v souvislosti s válkou na Ukrajině podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka letos klesne o třetinu. Růst naopak vykazuje vývoz do Číny.
Putin minulý týden uvedl, že Rusko jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který by měl vést přes mongolské území. Jde o projekt plynovodu s názvem Síla Sibiře 2, který by měl dodávat až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně. Svou kapacitou by se tak blížil plynovodu Nord Stream 1, který může ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových.
Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Od konce srpna je ale mimo provoz, což Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí.
Mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch dnes podpořil výstavbu potrubí pro přepravu plynu i ropy z Ruska přes Mongolsko do Číny. Žádné plány na ropovod vedoucí z Ruska přes Mongolsko však zatím oficiálně navrženy nebyly, upozornila agentura Reuters.
Spolupráce posílí země pod americkými sankcemi, řekl Raísí Putinovi
Íránský prezident Ebráhím Raísí dnes řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce, píše agentura AFP. Putin mezitím oznámil, že Írán příští týden navštíví zástupci 80 velkých ruských společností, uvedla agentura RIA Novosti.
"Vztahy mezi zeměmi, které čelí sankcím USA, jako je Írán, Rusko nebo jiné, jim mohou (pomoci) překonat mnoho problémů a posílit je," řekl dnes Raísí při setkání s Putinem v uzbeckém Samarkandu, kde začal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ta sdružuje Čínu, Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indii a Pákistán. Mezi účastníky dvoudenního summitu jsou také čínský prezident Si Ťin-pching či turecký prezident Reçep Tayyip Erdogan. Turecko je partnerskou zemí SCO.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján dnes oznámil, že Írán podepsal memorandum o závazcích, aby se mohl stát stálým členem SCO. Agentura Reuters v této souvislosti píše, že se Írán chce dostat z hospodářské izolace, v níž se ocitá vlivem amerických sankcí.
"Prezidenti budou jednat jak o bilaterální agendě, tak o hlavních regionálních a mezinárodních tématech," řekl v úterý novinářům v Moskvě Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Podle něj budou prezidenti hovořit o Ukrajině a Tchaj-wanu.
Putin a Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného proti vlivu Spojených států. Uvedli tehdy, že jejich země nebudou mít "žádné 'zakázané' oblasti spolupráce". Podle pozorovatelů je však postoj Pekingu k Moskvě po šesti měsících ruské války na Ukrajině nyní chladnější.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
