Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 972. den (22.10.2024)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 972. den (22.10.2024)

úterý 22.10.2024, 23:40

Ukrajinské síly v noci z 21. na 22. října provedly sérii úderů bezpilotními letouny, jejichž cílem byly lihovary v Rusku, které údajně vyrábějí produkty pro ruskou armádu. Gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev oznámil, že údery ukrajinských dronů poškodily lihovary v Jefremově a Lužlovském[1]. Ruský opoziční server Astra uvedl, že úder ukrajinského dronu v blízkosti lihovaru v Jefremově poškodil také budovy ministerstva vnitra (MV) a Federální bezpečnostní služby (FSB).[2] Ruská opozice a zasvěcené zdroje zveřejnily záběry, na nichž je vidět požár v blízkosti lihovaru v Jefremově, závodu na výrobu syntetického kaučuku (severozápadně od lihovaru) a tepelné elektrárny (severovýchodně od lihovaru).[3] Gubernátor Tambovské oblasti Maksim Jegorov sdělil, že bezpilotní letoun zasáhl podnik Biochim v Rasskozovu a způsobil tam požár.[4] Biochim vyrábí etylalkohol a na svých internetových stránkách tvrdí, že jeho produkty mají "strategický význam pro [ruský] stát".[5] Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev oznámil, že ruské síly "potlačily" dron, který poté spadl na blíže nespecifikovaný průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti a poškodil dílnu.[6] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko uvedl, že Rusko využívá továrny na výrobu alkoholu k výrobě paliva pro vojenské potřeby a výbušniny.[7]

Jižní Korea možná zvažuje přímé vyslání zbraní a zpravodajců na Ukrajinu v reakci na údajné rozmístění severokorejských vojáků v Rusku, kteří mají být nasazeni do ruské války na Ukrajině. Jihokorejská tisková agentura Jonhap 22. října oznámila, že jeden z jihokorejských vládních zdrojů uvedl, že Jižní Korea zvažuje vyslání jihokorejského vojenského personálu, pravděpodobně z rozvědných jednotek, na Ukrajinu, aby monitoroval taktiku a bojové schopnosti severokorejských sil a vyslýchal zajaté Severokorejce.[8] Tento zdroj údajně také uvedl, že Jižní Korea bude upřednostňovat poskytnutí obranných zbraní Ukrajině před smrtící výzbrojí, ale pokud by Jižní Korea poskytla smrtící zbraně, Soul se nejprve pokusí najít způsob, jak je Ukrajině poskytnout nepřímo. Ředitel jihokorejského Úřadu národní bezpečnosti Čang Ho-čin prohlásil 20. června, den po uzavření rusko-severokorejské dohody o strategickém partnerství, že tato dohoda podnítila Jižní Koreu ke změně její dlouhodobé politiky zakazující poskytovat Ukrajině zbraně, a tisková agentura Jonhap 21. června uvedla, že Jižní Korea zvažuje dodávku 155milimetrových dělostřeleckých granátů a blíže nespecifikovaných systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu.[9] Jižní Korea nadále uvažuje o poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině s vědomím výhrůžek ruského prezidenta Vladimira Putina z 20. června, kdy prohlásil, že Soul by udělal "velmi velkou chybu", kdyby se rozhodl dodávat Ukrajině zbraně.[10]

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) generálporučík Kyrylo Budanov 22. října sdělil serveru The War Zone, že 23. října by měli dorazit první severokorejští vojáci do Kurské oblasti, ale že není jasné, jak velké bude jejich uskupení a jak budou vybaveni.[11] Magazín Newsweek uvedl, že podle jednoho jihokorejského vládního představitele vyslala Severní Korea v září 2024 do Vladivostoku v Přímořském kraji piloty stíhaček, pravděpodobně aby se vycvičili na ruských bojových letounech, které Rusko údajně dodalo do Severní Koreje, nebo aby doplnili nedostatečný počet ruských pilotů.[12]

Třicet šest světových lídrů, včetně představitelů Čínské lidové republiky (ČLR), Indie, Jihoafrické republiky a Íránu, přijelo do Kazaně v Tatarstánu na 16. výroční summit BRICS, který se koná od 22. do 24. října a během něhož bude Rusko pravděpodobně usilovat o vytvoření mechanismů pro posílení svého válečného úsilí na Ukrajině. Do Kazaně 22. října dorazil také generální tajemník OSN António Guterres, tálibánský ministr obchodu a průmyslu Núruddín Azízí, srbský místopředseda vlády Aleksandar Vulin, turecký prezident Reçep Tayyip Erdoğan a další světoví lídři.[13] Ruský prezident Vladimir Putin se na okraj summitu BRICS setkal s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem, během něhož oba lídři zdůraznili význam mnohostranných rusko-čínských vztahů, zatímco Si vyzdvihl BRICS jako formát globální strategické spolupráce.[14] Putin se rovněž setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím a jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou, s nimiž jednal o dvoustranných vztazích, vytváření multipolárního světového řádu a používání národních měn ve vzájemném obchodním styku.[15] Módí zopakoval potřebu nalézt "co nejrychlejší" mírové řešení války na Ukrajině a potvrdil roli Indie jako potenciálního prostředníka.[16]

Indický ministr zahraničí Vikram Misrí 22. října oznámil, že Indie vrátila do vlasti 85 indických občanů, kteří nedobrovolně vstoupili do ruské armády, aby bojovali na Ukrajině, a že Módí bude během summitu BRICS jednat s ruskými úřady o návratu dalších 20 indických občanů. Rusko pravděpodobně využije summitu BRICS jako příležitosti k prezentaci svého úsilí o posílení globálních vazeb s nezápadními státy a k možnému uzavření dohod a obchodních mechanismů, jejichž prostřednictvím by mohlo podpořit své válečné úsilí na Ukrajině zmírněním dopadů západních sankcí.

Z nedávného průzkumu veřejného mínění v Rusku vyplývá, že ruský prezident Vladimir Putin se těší široké podpoře ruských občanů, přestože mnozí z nich nesouhlasí s některými kroky Kremlu, včetně války na Ukrajině. Ruské opoziční weby Meduza a Nastojaščeje vremja (Současná doba) 22. října informovaly, že se seznámily s výsledky nedávného průzkumu veřejného mínění, který mezi 10. a 17. zářím provedl nezávislý ruský opoziční projekt pro výzkum veřejného mínění Chroniki.[18] Z průzkumu Chronik vyplynulo, že 78 % respondentů obecně schvaluje Putinovu činnost ve funkci ruského prezidenta, ale chce, aby vláda přednostně řešila záležitosti, které jsou "v přímém protikladu se skutečnými činy Putina", jako jsou domácí sociální a ekonomické problémy (83 %), mírová smlouva s Ukrajinou zahrnující vzájemné ústupky (61 %) a obnovení vztahů se západními státy (43 %). Putin upustil od úplného převedení ruské ekonomiky na válečný stav, ale ruská vláda přesto výrazně soustředila ruské federální výdaje do obrany a národní bezpečnosti namísto do sociální politiky.[19] Putin dává najevo, že nemá zájem přistoupit na ruské ústupky vůči Ukrajině, a opakovaně naznačil, že nemá zájem o jednání, která by nevedla k úplné kapitulaci Ukrajiny, a dokonce požadoval, aby se ukrajinské síly stáhly z oblastí na východní a jižní Ukrajině, které ruské síly v současné době neokupují.[20] Putin se opakovaně snažil distancovat od nekompetentních, zkorumpovaných a příliš byrokratických ruských úředníků a pokoušel se vystupovat jako schopný a starostlivý vůdce, který dokáže rychle vyřešit problémy průměrných Rusů, přestože stojí za rozhodnutími, s nimiž má podle všeho většina obyvatel problém.[21]

Klíčové poznatky:

* Ukrajinské síly v noci z 21. na 22. října provedly sérii úderů bezpilotními letouny, jejichž cílem byly lihovary v Rusku, které údajně vyrábějí produkty pro ruskou armádu.

* Jižní Korea možná zvažuje přímé vyslání zbraní a zpravodajců na Ukrajinu v reakci na údajné rozmístění severokorejských vojáků v Rusku, kteří mají být nasazeni do ruské války na Ukrajině.

* Třicet šest světových lídrů, včetně představitelů Čínské lidové republiky (ČLR), Indie, Jihoafrické republiky a Íránu, přijelo do Kazaně v Tatarstánu na 16. výroční summit BRICS, který se koná od 22. do 24. října a během něhož bude Rusko pravděpodobně usilovat o vytvoření mechanismů pro posílení svého válečného úsilí na Ukrajině.

* Z nedávného průzkumu veřejného mínění v Rusku vyplývá, že ruský prezident Vladimir Putin se těší široké podpoře ruských občanů, přestože mnozí z nich nesouhlasí s některými kroky Kremlu, včetně války na Ukrajině.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Kurachova a Vuhledaru.

* Ruské síly provedly mnohostranné vojenské cvičení s mezinárodními partnery. V Íránu se ruské a ománské námořní síly zúčastnily námořního cvičení "IMEX 2024", které se konalo ve dnech 19.-20. října v Indickém oceánu.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 22. října 2024 ve 21:00 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW