Von der Leyenová: Rozšíření EU zůstává prioritou, Ukrajina je na dobré cestě
středa 30.10.2024, 16:01 - aktualizováno v 17:02
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell (vlevo) a komisař EU pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi představují zprávu o procesu rozšíření unie za rok 2024.
Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila dnes Evropská komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít už v roce 2025. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává rozšíření hlavní prioritou nové unijní exekutivy. Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do unie. EK vzkázala Gruzii, že nebude moci doporučit zahájení rozhovorů o jejím členství v Evropské unii, pokud země nezmění kurs.
"V napjatém geopolitickém kontextu je ještě důležitější než dříve dokončit znovusjednocení našeho kontinentu za dodržování stejných demokratických hodnot a právního státu. V posledních letech jsme učinili velký pokrok směrem k integraci nových členských států. A rozšíření zůstane hlavní prioritou nové Evropské komise," uvedla předsedkyně unijní exekutivy von der Leyenová.
Proces rozšíření Evropské unie je nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku každého z partnerů, zopakovala unijní exekutiva. To vyžaduje odhodlání provést nevratné reformy ve všech oblastech práva EU.
"Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním ukrajinského odhodlání pokračovat v reformách na cestě k přistoupení do Evropské unie," uvedla EK ve svém prohlášení. "Po první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické zkoumání acquis (unijní legislativy) hladce," uvedla komise v tiskové zprávě. "Za předpokladu, že Ukrajina splní veškeré podmínky, se komise těší na zahájení jednání o klastrech, počínaje těmi základními, možná už v roce 2025," dodala.
Podobně se komise vyjádřila i k situaci v Moldavsku, u něj ocenila odhodlání pokračovat v reformách "navzdory neustálému vměšování Ruska a dopadu ruské útočné války proti Ukrajině". Stejně jako u Ukrajiny, by i tady mohlo jednání o klastrech začít už v příštím roce.
V případě Ukrajiny i Moldavska probíhá takzvaný screening. Jde o proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a jsou identifikovány oblasti, v nichž je potřebné sladění s legislativou unijní, tzv. acquis. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti. Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.
Původně měla komise v plánu hodnotící zprávu zveřejnit už 16. října, nakonec ale vše o 14 dnů odložila; podle informací vyčkávala na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
Evropská komise: Gruzie musí změnit kurs, teprve pak mohou začít rozhovory o členství v EU
"V napjatém geopolitickém kontextu je ještě důležitější než dříve dokončit znovusjednocení našeho kontinentu za dodržování stejných demokratických hodnot a právního státu. V posledních letech jsme učinili velký pokrok směrem k integraci nových členských států. A rozšíření zůstane hlavní prioritou nové Evropské komise," uvedla předsedkyně unijní exekutivy von der Leyenová.
Proces rozšíření Evropské unie je nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku každého z partnerů, zopakovala unijní exekutiva. To vyžaduje odhodlání provést nevratné reformy ve všech oblastech práva EU.
"Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním ukrajinského odhodlání pokračovat v reformách na cestě k přistoupení do Evropské unie," uvedla EK ve svém prohlášení. "Po první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické zkoumání acquis (unijní legislativy) hladce," uvedla komise v tiskové zprávě. "Za předpokladu, že Ukrajina splní veškeré podmínky, se komise těší na zahájení jednání o klastrech, počínaje těmi základními, možná už v roce 2025," dodala.
Podobně se komise vyjádřila i k situaci v Moldavsku, u něj ocenila odhodlání pokračovat v reformách "navzdory neustálému vměšování Ruska a dopadu ruské útočné války proti Ukrajině". Stejně jako u Ukrajiny, by i tady mohlo jednání o klastrech začít už v příštím roce.
V případě Ukrajiny i Moldavska probíhá takzvaný screening. Jde o proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a jsou identifikovány oblasti, v nichž je potřebné sladění s legislativou unijní, tzv. acquis. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti. Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.
Původně měla komise v plánu hodnotící zprávu zveřejnit už 16. října, nakonec ale vše o 14 dnů odložila; podle informací vyčkávala na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
Evropská komise: Gruzie musí změnit kurs, teprve pak mohou začít rozhovory o členství v EU
Evropská komise dnes vzkázala Gruzii, že nebude moci doporučit zahájení rozhovorů o jejím členství v Evropské unii, pokud země nezmění kurs. V prosinci 2023 získala Gruzie status kandidátské země, proces přistoupení do EU se ale od letošního jara kvůli postupu gruzínské vlády de facto zastavil. Ve své pravidelné hodnotící zprávě to dnes uvedla Evropská komise. V této souvislosti zmínila zejména gruzínské parlamentní volby, které se konaly uplynulou sobotu a ve kterých se podle mezinárodních pozorovatelů objevily případy podvodů a zastrašování.
"Dne 26. října 2024 se gruzínští občané zúčastnili parlamentních voleb. Předběžná zjištění mezinárodní pozorovatelské mise vedené OBSE odhalila několik nedostatků, k nimž došlo v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí," uvedla Evropská komise ve své tiskové zprávě. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mimo jiné upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů, vícečetného hlasování či že se hlasování konalo v nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností. "Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, což bylo zdůrazněno už v minulých klíčových doporučeních," dodala Evropská komise.
"EU je nadále odhodlána prohlubovat partnerství," stojí ve zprávě týkající se Gruzie. "Pokud ale Gruzie nezvrátí dosavadní postup, nebude Evropská komise moci uvažovat o doporučení zahájit s Gruzií vyjednávání".
Skupina gruzínských volebních pozorovatelů v pondělí dokonce uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.
Ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale hlava státu a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.
Předseda Evropské rady Charles Michel v reakci na zprávy o podvodech vyzval gruzínskou ústřední volební komisi a další úřady, aby splnily svoji povinnost a "rychle, transparentně a nezávisle vyšetřily porušování volebních pravidel a obvinění z nich". Dodal, že Evropská unie se bude situací v Gruzii zabývat příští měsíc na neformálním summitu v Budapešti. Maďarsko je tento půlrok předsednickou zemí EU.
Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Její vztahy se Západem však silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská.
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 979. den (29.10.2024)
● Gruzínská komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 978. den (28.10.2024)
● USA se připojily k výzvě EU k vyšetření volebních nesrovnalostí v Gruzii (28.10.2024)
● Prezidentka Zurabišviliová: Gruzie se stala při volbách obětí speciální ruské operace (27.10.2024)
● MZV: Českou republiku znepokojují zprávy o průběhu voleb v Gruzii (27.10.2024)
● Výsledek strany Gruzínský sen je překvapivě vysoký, míní analytik Ditrych (27.10.2024)
● Parlamentní volby v Gruzii údajně vyhrála proruská vládní strana, proevropská opozice mluví o "ukradených hlasech" (27.10.2024)
● Opozice odmítá uznat volební vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen (26.10.2024)
● Gruzínská prezidentka odsoudila násilnosti při volbách (24.10.2024)
● Dnešek rozhodne o gruzínské budoucnosti, uvedla prezidentka Zurabišviliová (24.10.2024)
● Gruzínská prezidentka napadla sporný zákon u ústavního soudu (15.07.2024)
● MZV: Zákon o zahraničním vlivu bude mít dopad na přibližování Gruzie k EU (29.05.2024)
● Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto zákona o zahraničním vlivu (28.05.2024)
● Česká iniciativa otevřeným dopisem vyjádřila odpor proti gruzínskému spornému zákonu (27.05.2024)
● USA zavádějí vízová omezení vůči Gruzii kvůli zákonu o zahraničním vlivu (24.05.2024)
● Gruzínská prezidentka vetovala sporný zákon o zahraničním vlivu (18.05.2024)
● V Tbilisi se po parlamentním schválení kontroverzního zákona sešly desetitisíce (15.05.2024)
● EU i NATO vyzývají Gruzii ke stažení zákona o zahraničních agentech (15.05.2024)
● Gruzínský parlament schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu (14.05.2024)
● V Tbilisi proti kontroverznímu zákonu pokojně protestovalo 50.000 lidí (11.05.2024)
● V Gruzii pokračují protesty proti zákonu o transparentnosti vlivu ze zahraničí (05.05.2024)
● V Tbilisi se opět demonstruje i zatýká kvůli spornému zákonu (02.05.2024)
● Tisíce lidí demonstrovaly v Tbilisi proti zákonu o zahraničním vlivu (28.04.2024)
● Gruzínský parlament schválil v prvním čtení sporný zákon o zahraničním vlivu (17.04.2024)
● V gruzínském parlamentu při projednávání zákona o zahraničním vlivu padaly rány (15.04.2024)
Proces rozšíření EU nabral novou dynamiku, EK ocenila reformy balkánských zemí
"Dne 26. října 2024 se gruzínští občané zúčastnili parlamentních voleb. Předběžná zjištění mezinárodní pozorovatelské mise vedené OBSE odhalila několik nedostatků, k nimž došlo v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí," uvedla Evropská komise ve své tiskové zprávě. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mimo jiné upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů, vícečetného hlasování či že se hlasování konalo v nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností. "Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, což bylo zdůrazněno už v minulých klíčových doporučeních," dodala Evropská komise.
"EU je nadále odhodlána prohlubovat partnerství," stojí ve zprávě týkající se Gruzie. "Pokud ale Gruzie nezvrátí dosavadní postup, nebude Evropská komise moci uvažovat o doporučení zahájit s Gruzií vyjednávání".
Skupina gruzínských volebních pozorovatelů v pondělí dokonce uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.
Ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale hlava státu a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.
Předseda Evropské rady Charles Michel v reakci na zprávy o podvodech vyzval gruzínskou ústřední volební komisi a další úřady, aby splnily svoji povinnost a "rychle, transparentně a nezávisle vyšetřily porušování volebních pravidel a obvinění z nich". Dodal, že Evropská unie se bude situací v Gruzii zabývat příští měsíc na neformálním summitu v Budapešti. Maďarsko je tento půlrok předsednickou zemí EU.
Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Její vztahy se Západem však silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská.
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 979. den (29.10.2024)
● Gruzínská komise přepočítá hlasy v některých volebních místnostech
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 978. den (28.10.2024)
● USA se připojily k výzvě EU k vyšetření volebních nesrovnalostí v Gruzii (28.10.2024)
● Prezidentka Zurabišviliová: Gruzie se stala při volbách obětí speciální ruské operace (27.10.2024)
● MZV: Českou republiku znepokojují zprávy o průběhu voleb v Gruzii (27.10.2024)
● Výsledek strany Gruzínský sen je překvapivě vysoký, míní analytik Ditrych (27.10.2024)
● Parlamentní volby v Gruzii údajně vyhrála proruská vládní strana, proevropská opozice mluví o "ukradených hlasech" (27.10.2024)
● Opozice odmítá uznat volební vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen (26.10.2024)
● Gruzínská prezidentka odsoudila násilnosti při volbách (24.10.2024)
● Dnešek rozhodne o gruzínské budoucnosti, uvedla prezidentka Zurabišviliová (24.10.2024)
● Gruzínská prezidentka napadla sporný zákon u ústavního soudu (15.07.2024)
● MZV: Zákon o zahraničním vlivu bude mít dopad na přibližování Gruzie k EU (29.05.2024)
● Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto zákona o zahraničním vlivu (28.05.2024)
● Česká iniciativa otevřeným dopisem vyjádřila odpor proti gruzínskému spornému zákonu (27.05.2024)
● USA zavádějí vízová omezení vůči Gruzii kvůli zákonu o zahraničním vlivu (24.05.2024)
● Gruzínská prezidentka vetovala sporný zákon o zahraničním vlivu (18.05.2024)
● V Tbilisi se po parlamentním schválení kontroverzního zákona sešly desetitisíce (15.05.2024)
● EU i NATO vyzývají Gruzii ke stažení zákona o zahraničních agentech (15.05.2024)
● Gruzínský parlament schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu (14.05.2024)
● V Tbilisi proti kontroverznímu zákonu pokojně protestovalo 50.000 lidí (11.05.2024)
● V Gruzii pokračují protesty proti zákonu o transparentnosti vlivu ze zahraničí (05.05.2024)
● V Tbilisi se opět demonstruje i zatýká kvůli spornému zákonu (02.05.2024)
● Tisíce lidí demonstrovaly v Tbilisi proti zákonu o zahraničním vlivu (28.04.2024)
● Gruzínský parlament schválil v prvním čtení sporný zákon o zahraničním vlivu (17.04.2024)
● V gruzínském parlamentu při projednávání zákona o zahraničním vlivu padaly rány (15.04.2024)
Proces rozšíření EU nabral novou dynamiku, EK ocenila reformy balkánských zemí
Proces rozšiřování Evropské unie nabral v posledních dvou letech novou dynamiku. Evropská komise ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v Evropské unii provedly, je potřeba v nich ale pokračovat. O členství v nynější sedmadvacítce se ucházejí Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Kosovo.
Kromě těchto zemí se každoroční hodnotící zpráva týká ještě Turecka, Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Hodnocení jsou doprovázena doporučeními, která se týkají priorit v oblasti reforem v dané zemi.
Letos 15. října otevřela EU s Albánií první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů, stalo se tak na mezivládní konferenci Evropské unie a Albánie v Lucemburku. Černá Hora je na cestě k prozatímnímu uzavření dalších vyjednávacích kapitol a v březnu 2024 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. Na konci roku 2023 byl pak dokončen takzvaný screeningový proces s Albánií a Severní Makedonií. Screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, v nichž je potřebné sladění s legislativou unijní, takzvané acquis.
"Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro současné členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie má významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody," uvedla komise ve své tiskové zprávě.
Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál. Letos v červnu mezivládní konference potvrdila, že země "splnila prozatímní kritéria pro uzavření dalších kapitol", pokud budou splněny určité podmínky, uvedla Evropská komise. Zejména v oblasti právního státu a soudnictví je ale zapotřebí dalšího pokroku. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU už do roku 2028.
"Srbsko splnilo kritéria pro otevření třetího klastru, který se týká konkurenceschopnosti a růstu," uvedla na adresu Bělehradu komise. V nadcházejícím roce se očekává, že země urychlí práce na provádění celoplošných reforem souvisejících s přistoupením k EU se zaměřením zejména na oblast právního státu a zajištění "skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a média a vynaložení věrohodného úsilí o zastavení dezinformací a manipulace se zahraničními informacemi".
Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory.
Pokud jde o Albánii, unijní exekutiva uvítala otevření první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů letos v říjnu. "Je zásadní, aby úřady dále zintenzivnily tempo provádění reforem, zejména v oblasti právního státu, a dosáhly lepších výsledků v oblasti vymáhání práva, účinného boje proti korupci a organizovanému zločinu a prosazování základních práv, včetně svobody médií a menšin," uvedla komise na adresu Tirany.
I Severní Makedonie musí pokračovat v provádění reforem souvisejících s Evropskou unií, které se týkají soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu. V zemi je rovněž potřeba posílit důvěru v justiční systém.
Hmatatelných výsledků dosáhla podle hodnotící zprávy Bosna a Hercegovina, mimo jiné v oblasti řízení migrace či plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. V zemi byly rovněž přijaty právní předpisy týkající se soudnictví, boje proti praní špinavých peněz i střetu zájmů. V březnu 2024 rozhodla Evropská rada o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou, nyní Evropská komise připravuje rámec pro budoucí vyjednávání.
Kosovo, které bývalo srbskou provincií, podalo žádost o členství v EU v prosinci 2022. Unijní exekutiva ocenila pokrok v boji proti organizovanému zločinu i zlepšení podnikatelského prostředí. "Kosovo musí zintenzivnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu," uvedla Evropská komise. Proces přijetí této země nejspíš potrvá řadu let a bude záviset i na tom, zda se Prištině podaří urovnat vztahy se Srbskem. Situaci komplikuje fakt, že Kosovo jako suverénní stát neuznává i pět členů EU - Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
Samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká i Turecka, které požádalo o členství v Evropské unii v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. "Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, přístupové rozhovory nicméně od roku 2018 uvázly na mrtvém bodě," uvedla k tomu Evropská komise. Vážné obavy přetrvávají zejména v oblasti dodržování základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví.
Zdroj: ČTK
Kromě těchto zemí se každoroční hodnotící zpráva týká ještě Turecka, Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Hodnocení jsou doprovázena doporučeními, která se týkají priorit v oblasti reforem v dané zemi.
Letos 15. října otevřela EU s Albánií první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů, stalo se tak na mezivládní konferenci Evropské unie a Albánie v Lucemburku. Černá Hora je na cestě k prozatímnímu uzavření dalších vyjednávacích kapitol a v březnu 2024 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. Na konci roku 2023 byl pak dokončen takzvaný screeningový proces s Albánií a Severní Makedonií. Screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, v nichž je potřebné sladění s legislativou unijní, takzvané acquis.
"Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro současné členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie má významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody," uvedla komise ve své tiskové zprávě.
Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál. Letos v červnu mezivládní konference potvrdila, že země "splnila prozatímní kritéria pro uzavření dalších kapitol", pokud budou splněny určité podmínky, uvedla Evropská komise. Zejména v oblasti právního státu a soudnictví je ale zapotřebí dalšího pokroku. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU už do roku 2028.
"Srbsko splnilo kritéria pro otevření třetího klastru, který se týká konkurenceschopnosti a růstu," uvedla na adresu Bělehradu komise. V nadcházejícím roce se očekává, že země urychlí práce na provádění celoplošných reforem souvisejících s přistoupením k EU se zaměřením zejména na oblast právního státu a zajištění "skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a média a vynaložení věrohodného úsilí o zastavení dezinformací a manipulace se zahraničními informacemi".
Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory.
Pokud jde o Albánii, unijní exekutiva uvítala otevření první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů letos v říjnu. "Je zásadní, aby úřady dále zintenzivnily tempo provádění reforem, zejména v oblasti právního státu, a dosáhly lepších výsledků v oblasti vymáhání práva, účinného boje proti korupci a organizovanému zločinu a prosazování základních práv, včetně svobody médií a menšin," uvedla komise na adresu Tirany.
I Severní Makedonie musí pokračovat v provádění reforem souvisejících s Evropskou unií, které se týkají soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu. V zemi je rovněž potřeba posílit důvěru v justiční systém.
Hmatatelných výsledků dosáhla podle hodnotící zprávy Bosna a Hercegovina, mimo jiné v oblasti řízení migrace či plného souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. V zemi byly rovněž přijaty právní předpisy týkající se soudnictví, boje proti praní špinavých peněz i střetu zájmů. V březnu 2024 rozhodla Evropská rada o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou, nyní Evropská komise připravuje rámec pro budoucí vyjednávání.
Kosovo, které bývalo srbskou provincií, podalo žádost o členství v EU v prosinci 2022. Unijní exekutiva ocenila pokrok v boji proti organizovanému zločinu i zlepšení podnikatelského prostředí. "Kosovo musí zintenzivnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu," uvedla Evropská komise. Proces přijetí této země nejspíš potrvá řadu let a bude záviset i na tom, zda se Prištině podaří urovnat vztahy se Srbskem. Situaci komplikuje fakt, že Kosovo jako suverénní stát neuznává i pět členů EU - Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
Samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká i Turecka, které požádalo o členství v Evropské unii v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. "Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, přístupové rozhovory nicméně od roku 2018 uvázly na mrtvém bodě," uvedla k tomu Evropská komise. Vážné obavy přetrvávají zejména v oblasti dodržování základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví.
Zdroj: ČTK