Čínská podpora Putinově válce na Ukrajině se po summitu zdá být slabší
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 15.09.2022, 19:59
Ruský prezident Vladimir Putin na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v uzbeckém Samarkandu prohlásil, že Moskva chápe, že Čína má "otázky a obavy" ohledně války na Ukrajině. Je to pozoruhodné, třebaže skryté Putinovo přiznání, že Peking nemusí plně souhlasit s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek při dvoustranné schůzce na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v uzbeckém Samarkandu.
Jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na svém prvním osobním setkání s Putinem od začátku invaze vyjadřoval mnohem zdrženlivěji než ruský prezident a ve svých veřejných komentářích se vyhnul jakýmkoli zmínkám o Ukrajině.
● Putin ocenil postoj Pekingu ke konfliktu na Ukrajině, označil ho za vyrovnaný
Vcelku vzato byly tyto poznámky jasným znamením, že Rusko nemá plnou podporu svého nejmocnějšího mezinárodního partnera v době, kdy se snaží vzpamatovat z ponižující porážky na severovýchodě Ukrajiny z minulého týdne.
Oba autoritářští vůdci se setkali během summitu v Uzbekistánu, který měl signalizovat posílení vztahů mezi účastnickými zeměmi na pozadí rostoucího nepřátelství vůči Západu a politických hrozeb. Setkání bylo důležité zejména pro Putina, který se kvůli invazi na Ukrajinu dostává do stále větší izolace ze strany Spojených států a jejich spojenců.
"Velmi si vážíme vyváženého postoje našich čínských přátel v souvislosti s ukrajinskou krizí," uvedl Putin v televizním projevu na začátku setkání. "Chápeme vaše otázky a obavy v této souvislosti. Během dnešního setkání samozřejmě podrobně vysvětlíme náš postoj k této otázce, i když jsme o tom hovořili již dříve."
Ačkoli čínští představitelé v posledních měsících nabízeli určitou slovní podporu tvrzení Ruska o tom, že za válku na Ukrajině může Západ, Si ve svých televizních komentářích žádnou z těchto sentencí nezopakoval. Pečlivě se vyhýbal tomu, aby vyslovil souhlas s jakýmikoli konkrétními politickými kroky Ruska, a místo toho nabídl obecné informace o čínském a ruském pohledu na svět.
Po setkání Čína vydala prohlášení, v němž uvedla, že je "připravena spolupracovat s Ruskem a vzájemně si poskytovat silnou podporu v otázkách týkajících se jejich klíčových zájmů".
Tón řeči čínského prezidenta byl nápadně odlišný oproti jeho výrokům ze začátku února, v době před invazí. Obě země vydaly před zahájením zimních olympijských her v Pekingu společné prohlášení, v němž mluvily o partnerství "bez hranic".
Vlažná čínská podpora staví Putina do stále obtížnější situace, protože invaze trvá už skoro sedm měsíců a on doma v Rusku čelí rostoucí kritice ohledně způsobu vedení války.
Sergej Radčenko, profesor působící na Škole pokročilých mezinárodních studií při Univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu, uvedl, že Putin "tím, že se odřízl od Západu, vážně oslabil svůj vliv na Čínu".
"Nemá se kam obrátit, jen na Čínu," řekl Radčenko. "A Číňané jsou nejlépší v tom, jak se starají o své vlastní zájmy."
V kontrastu s obezřetnými poznámkami Si ťin-pchinga se Putin ohradil proti "unipolárnímu", Amerikou vedenému světovému řádu, proti kterému se podle něj staví Peking společně s Moskvou.
"Společně se zasazujeme o vytvoření spravedlivého, demokratického a multipolárního světového řádu založeného na mezinárodním právu a ústřední roli OSN, a nikoli na nějakých pravidlech, která někdo vymyslel a snaží se je vnutit ostatním, aniž by vysvětlil, o co jde," řekl Putin čínskému vůdci.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price na čtvrteční tiskové konferenci na dotaz ohledně vrcholné schůzky uvedl, že "není překvapivé", že Čína má z války obavy.
"Je poněkud zvláštní," dodal Price, "že by to měl být právě prezident Putin, kdo to přizná."
Čína je v měsících po zahájení invaze, kdy se západní země k Rusku otočily zády, pro Moskvu klíčovým obchodním partnerem. Peking zvýšil vývoz některých druhů zboží do Ruska a v květnu, červnu a červenci nakoupil rekordní množství ruské ropy.
Čína však udělala jen málo pro to, aby pomohla obejít západní sankce, které Rusku brání v dovozu vyspělých západních technologií. Zdá se také, že se letos zatím zdržela dodávek zbraní do Ruska, což Moskvu donutilo požádat o výzbroj Írán a Severní Koreu.
Putin a Si Ťin-pching se setkali na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, mnohostranné organizace zaměřené na bezpečnost. Členy SCO jsou Čína, Rusko, Indie, Pákistán a čtyři středoasijské země. Pro čínského prezidenta bylo setkání příležitostí, aby se znovu ujal role globálního státníka. Byla to jeho první zahraniční cesta od ledna 2020, kdy se vydal do Myanmaru.
█ CENZOR.CZ █
● Putin ocenil postoj Pekingu ke konfliktu na Ukrajině, označil ho za vyrovnaný
Vcelku vzato byly tyto poznámky jasným znamením, že Rusko nemá plnou podporu svého nejmocnějšího mezinárodního partnera v době, kdy se snaží vzpamatovat z ponižující porážky na severovýchodě Ukrajiny z minulého týdne.
Oba autoritářští vůdci se setkali během summitu v Uzbekistánu, který měl signalizovat posílení vztahů mezi účastnickými zeměmi na pozadí rostoucího nepřátelství vůči Západu a politických hrozeb. Setkání bylo důležité zejména pro Putina, který se kvůli invazi na Ukrajinu dostává do stále větší izolace ze strany Spojených států a jejich spojenců.
"Velmi si vážíme vyváženého postoje našich čínských přátel v souvislosti s ukrajinskou krizí," uvedl Putin v televizním projevu na začátku setkání. "Chápeme vaše otázky a obavy v této souvislosti. Během dnešního setkání samozřejmě podrobně vysvětlíme náš postoj k této otázce, i když jsme o tom hovořili již dříve."
Ačkoli čínští představitelé v posledních měsících nabízeli určitou slovní podporu tvrzení Ruska o tom, že za válku na Ukrajině může Západ, Si ve svých televizních komentářích žádnou z těchto sentencí nezopakoval. Pečlivě se vyhýbal tomu, aby vyslovil souhlas s jakýmikoli konkrétními politickými kroky Ruska, a místo toho nabídl obecné informace o čínském a ruském pohledu na svět.
Po setkání Čína vydala prohlášení, v němž uvedla, že je "připravena spolupracovat s Ruskem a vzájemně si poskytovat silnou podporu v otázkách týkajících se jejich klíčových zájmů".
Tón řeči čínského prezidenta byl nápadně odlišný oproti jeho výrokům ze začátku února, v době před invazí. Obě země vydaly před zahájením zimních olympijských her v Pekingu společné prohlášení, v němž mluvily o partnerství "bez hranic".
Vlažná čínská podpora staví Putina do stále obtížnější situace, protože invaze trvá už skoro sedm měsíců a on doma v Rusku čelí rostoucí kritice ohledně způsobu vedení války.
Sergej Radčenko, profesor působící na Škole pokročilých mezinárodních studií při Univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu, uvedl, že Putin "tím, že se odřízl od Západu, vážně oslabil svůj vliv na Čínu".
"Nemá se kam obrátit, jen na Čínu," řekl Radčenko. "A Číňané jsou nejlépší v tom, jak se starají o své vlastní zájmy."
V kontrastu s obezřetnými poznámkami Si ťin-pchinga se Putin ohradil proti "unipolárnímu", Amerikou vedenému světovému řádu, proti kterému se podle něj staví Peking společně s Moskvou.
"Společně se zasazujeme o vytvoření spravedlivého, demokratického a multipolárního světového řádu založeného na mezinárodním právu a ústřední roli OSN, a nikoli na nějakých pravidlech, která někdo vymyslel a snaží se je vnutit ostatním, aniž by vysvětlil, o co jde," řekl Putin čínskému vůdci.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price na čtvrteční tiskové konferenci na dotaz ohledně vrcholné schůzky uvedl, že "není překvapivé", že Čína má z války obavy.
"Je poněkud zvláštní," dodal Price, "že by to měl být právě prezident Putin, kdo to přizná."
Čína je v měsících po zahájení invaze, kdy se západní země k Rusku otočily zády, pro Moskvu klíčovým obchodním partnerem. Peking zvýšil vývoz některých druhů zboží do Ruska a v květnu, červnu a červenci nakoupil rekordní množství ruské ropy.
Čína však udělala jen málo pro to, aby pomohla obejít západní sankce, které Rusku brání v dovozu vyspělých západních technologií. Zdá se také, že se letos zatím zdržela dodávek zbraní do Ruska, což Moskvu donutilo požádat o výzbroj Írán a Severní Koreu.
Putin a Si Ťin-pching se setkali na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, mnohostranné organizace zaměřené na bezpečnost. Členy SCO jsou Čína, Rusko, Indie, Pákistán a čtyři středoasijské země. Pro čínského prezidenta bylo setkání příležitostí, aby se znovu ujal role globálního státníka. Byla to jeho první zahraniční cesta od ledna 2020, kdy se vydal do Myanmaru.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: The New York Times
