Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 980. den (30.10.2024)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 980. den (30.10.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 31.10.2024, 00:40

Západní zpravodajské služby údajně oznámily, že v blíže nespecifikované oblasti na okupované Ukrajině se nacházejí severokorejské jednotky. CNN s odvoláním na dva blíže nespecifikované představitele západních zpravodajských služeb 30. října uvedla, že na okupované Ukrajině se nachází malý počet severokorejských vojáků, ale neupřesnila jejich polohu. Jde o první takovou potvrzující informaci ze západních zdrojů.[1] Představitelé zpravodajských služeb uvedli, že očekávají, že počet severokorejských vojáků na Ukrajině poroste, jakmile dokončí výcvik v Rusku. Ukrajinští a jihokorejští představitelé počátkem října 2024 informovali o přítomnosti omezeného počtu Severokorejců v okupovaném Doněcku, převážně techniků, kteří pravděpodobně opravovali nebo nějakým způsobem zlepšovali kvalitu velkého množství nekvalitní severokorejské munice dodané ruské armádě.[2] Zprávy západních rozvědek by se mohly týkat stejné skupiny Severokorejců nebo podobných specialistů, kteří na okupované Ukrajině provádějí technické práce. List Financial Times 30. října sdělil, že podle nespecifikovaných vysokých představitelů ukrajinské rozvědky ruské úřady převezly do západní části Kurské oblasti z jiných oblastí Ruska v civilních vozidlech asi 3000 severokorejských vojáků a že se tato skupina skládala z několika stovek příslušníků speciálních jednotek a pravidelných útvarů.[3] Dne 29. října navštívila Rusko severokorejská ministryně zahraničí Čche Son-hui (v anglickém přepisu Choe Son Hui), ale účel své návštěvy neupřesnila.[4] Agentura AP s odvoláním na jihokorejské zpravodajské služby 29. října uvedla, že Čche možná Rusko navštívila, aby zde jednala o rozmístění dalších severokorejských jednotek v Rusku. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že příjezd severokorejské ministryně zahraničí byl předem naplánován a je v souladu s linií rusko-severokorejské spolupráce.[5]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil posílení spolupráce mezi Ukrajinou a Jižní Koreou v souvislosti s mezitím už odvolanými zprávami, podle nichž Jižní Korea zvažuje poskytnutí přímé vojenské pomoci Ukrajině. Zelenskyj 29. října oznámil, že jednal s jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem (v anglickém přepisu Yoon Suk Yeol) o posílené zpravodajské spolupráci s cílem vypracovat akční plán a navrhnout soubor protiopatření v reakci na ruskou a severokorejskou eskalaci války.[6] Zelenskyj oznámil, že si obě země brzy vymění delegace, aby koordinovaly své kroky, a že do navrhované rozvědné spolupráce zapojí společné partnery. Jihokorejský list The Dong-A Ilbo 30. října informoval, že jihokorejská vláda zvažuje poskytnutí 155milimetrových dělostřeleckých granátů Ukrajině, ale kancelář jihokorejského prezidenta tyto zprávy popřela s odůvodněním, že ukrajinští představitelé o takovou pomoc nepožádali.[7]

Kreml údajně má potíže s přípravou volební kampaně do ruské Státní dumy v září 2026 kvůli nejistotě ohledně průběhu války na Ukrajině, což naznačuje, že si není jistý, zda Rusko bude schopno v příštích dvou letech válku vyhrát. Ruský opoziční server Meduza 30. října uvedl, že první náměstek šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko stále ještě nezačal plánovat "obrysy" voleb do Státní dumy v roce 2026, ačkoli Kreml tak obvykle činí dva roky před volbami.[8] Zdroj blízký prezidentské administrativě Meduze sdělil, že koncipování politického rámce voleb do Státní dumy závisí na tom, zda bude válka na Ukrajině pokračovat i v roce 2026. Zdroj z vedení strany Jednotné Rusko podle Meduzy uvedl, že není jasné, zda by se v kampani Jednotného Ruska v roce 2026 měli objevit vojáci, nebo osoba, která "symbolizuje návrat k mírovému životu", například premiér Michail Mišustin. Jeden politický stratég, který spolupracuje s Kremlem a několika regionálními vládami, údajně uvedl, že pokud bude válka pokračovat i během volební kampaně v roce 2026, bude Kreml potřebovat "sílu, která se bude opírat o ultravlastenectví", například zcela novou politickou stranu nebo "mírně aktualizovanou" stranu Spravedlivé Rusko. Zdroj uvedl, že pokud válka skončí, bude Kreml potřebovat "umírněné síly". Strana Spravedlivé Rusko uspořádala 26. října sjezd a oznámila, že jejím novým politickým směrem bude "vlastenecký socialismus", který označila za nezbytný po dobu ruské války na Ukrajině, neboť je "pevně ukotvený ve velkých výdobytcích ruské civilizace a představuje nejdůležitější podmínku dalšího rozvoje [Ruska]".[9]

Kreml současně pokračuje v militarizaci různých úrovní ruské státní správy, pravděpodobně v rámci příprav na dlouhodobé válečné úsilí na Ukrajině a konfrontaci s NATO, a to navzdory údajné nedostatečné přípravě na volby do Dumy. Cílem programu "Čas hrdinů", na který dohlíží Kirijenko, je dosadit ruské veterány z války na Ukrajině do vládních pozic na místní, regionální i federální úrovni; ISW soudí, že tento program je součástí kremelských snah o militarizaci ruské společnosti a vlády.[10] Kreml rovněž vyvíjí četné snahy zaměřené na přípravu ruské společnosti a armády na potenciální rozsáhlý konflikt s NATO.[11] Ačkoli zprávy Meduzy naznačují, že Kreml by mohl být ochoten zaměřit kampaň do Dumy v roce 2026 na návrat do mírových časů, pokud by válka do té doby skončila, zřejmě to považuje pouze za krátkodobé úsilí volebního orgánu, který má v celé ruské politické sféře jen malý nezávislý vliv. Program "Čas hrdinů" je pravděpodobně lepším ukazatelem dlouhodobé trajektorie Ruska za současného režimu.

Americká ministerstva financí a zahraničí 30. října uvalila sankce na téměř 400 subjektů a jednotlivců z více než 12 zemí v rámci jednoho z dosud nejrozsáhlejších koordinovaných opatření proti obcházení ruských sankcí prostřednictvím třetích stran.[12] Sankce se zaměřily na desítky společností se sídlem v Čínské lidové republice (ČLR), Hongkongu a Indii a postihly i subjekty v dalších zemích, například v Rusku, Spojených arabských emirátech, Turecku, Thajsku, Malajsii a Švýcarsku. Rusko hojně využívá dvoustranných vztahů a ve spolupráci se zeměmi, subjekty i jednotlivci vymýšlí nejrůznější mechanismy s cílem vyhnout se západním a mezinárodním sankcím a podpořit tak své válečné úsilí na Ukrajině.[13]

Klíčové poznatky:

* Západní zpravodajské služby údajně oznámily, že v blíže nespecifikované oblasti na okupované Ukrajině se nacházejí severokorejské jednotky.

* Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil posílení spolupráce mezi Ukrajinou a Jižní Koreou v souvislosti s mezitím už odvolanými zprávami, podle nichž Jižní Korea zvažuje poskytnutí přímé vojenské pomoci Ukrajině.

* Kreml údajně má potíže s přípravou volební kampaně do ruské Státní dumy v září 2026 kvůli nejistotě ohledně průběhu války na Ukrajině, což naznačuje, že si není jistý, zda Rusko bude schopno v příštích dvou letech válku vyhrát.

* Kreml současně pokračuje v militarizaci různých úrovní ruské státní správy, pravděpodobně v rámci příprav na dlouhodobé válečné úsilí na Ukrajině a konfrontaci s NATO, a to navzdory údajné nedostatečné přípravě na volby do Dumy.

* Americká ministerstva financí a zahraničí 30. října uvalila sankce na téměř 400 subjektů a jednotlivců z více než tuctu zemí v rámci jednoho z dosud nejrozsáhlejších koordinovaných opatření proti obcházení ruských sankcí prostřednictvím třetích stran.

* Ukrajinské síly v poslední době znovu získávaly ztracené pozice u Pokrovska.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Kreminné, Časiva Jaru, Pokrovska a Kurachova.

* Ruské okupační úřady nadále propagují ruskou vojenskou službu mezi civilisty na okupované Ukrajině.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 30. října 2024 ve 21:00 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW