Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 981. den (31.10.2024)
Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
pátek 01.11.2024, 00:50
Severní Korea a Rusko 30. října podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti digitálních komunikací. Cílem nejnovějšího kroku v pokračující rusko-severokorejské spolupráci zřejmě je zdokonalit digitální nástroje Kremlu umožňující totální kontrolu nad informačním prostorem k posílení domácích represí. Severokorejské ministerstvo informačních technologií a ruské ministerstvo digitálního rozvoje, komunikací a masmédií 30. října podepsaly dohodu o spolupráci, která zahrnuje spolupráci v oblasti komunikací, informačních technologií a digitálního rozvoje.[1] V červenci 2024 Rusko a Severní Korea podepsaly dohodu o součinnosti mezi ruskou a severokorejskou generální prokuraturou, načež ruský generální prokurátor Igor Krasnov prohlásil, že Rusko chce poznat severokorejskou justiční praxi, zejména v oblasti komunikačních a informačních technologií.[2] ISW už dříve usoudil, že severokorejsko-ruská dohoda v oblasti justice je pravděpodobně součástí snah Kremlu o rozšíření ruského arzenálu nástrojů vnitropolitické kontroly a upevnění kontroly nad ruským informačním prostorem, mimo jiné prostřednictvím platforem pro zasílání zpráv a služeb virtuálních privátních sítí (VPN).[3] Podrobnosti dohody o digitální komunikaci z 30. října jsou nejasné, ale je pravděpodobné, že je podobně zaměřena na rozšíření ruských nástrojů vnitropolitické represe v informačním prostoru.
Jihokorejská vláda údajně hodlá vyslat na Ukrajinu blíže nespecifikovaný počet jihokorejských specialistů, kteří budou monitorovat severokorejské jednotky. Jihokorejské noviny Hankyoreh 31. října citovaly prohlášení vysokého představitele jihokorejské prezidentské kanceláře z 30. října, podle něhož má Jižní Korea "legitimní potřebu" analyzovat severokorejské vojenské aktivity ve válce na Ukrajině a "cítí potřebu" vytvořit tým pro monitorování severokorejských jednotek a situace na bojišti.[4] Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun 31. října údajně prohlásil, že on jako ministr obrany může o vyslání monitorovacího týmu rozhodnout bez schválení parlamentem. Jihokorejská tisková agentura Jonhap už 22. října oznámila, že podle nejmenovaného jihokorejského vládního zdroje Soul uvažuje o vyslání jihokorejských vojáků, nejspíše ze zpravodajských jednotek, na Ukrajinu, aby monitorovali taktiku a bojové schopnosti severokorejských sil a vyslýchali zajaté Severokorejce.[5] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 29. října prohlásil, že s jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem jednal o posílení spolupráce v oblasti zpravodajských služeb.[6]
Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko 31. října oznámil, že v Kurské oblasti se nachází 3000 severokorejských vojáků a že "samostatní" severokorejští technici jsou přítomni také v okupované Doněcké oblasti.[7] Západní zpravodajské služby 30. října údajně sdělily televizi CNN, že na okupované Ukrajině se nachází malý počet severokorejských vojáků, ale neupřesnily, kde jsou rozmístěni, a ukrajinští i jihokorejští představitelé počátkem října 2024 oznámili, že omezený počet Severokorejců, především techniků, se nachází v okupovaném Doněcku.[8] Kovalenkovo prohlášení z 31. října upřesňuje, že severokorejští vojáci se údajně nacházejí na více místech v bojové zóně.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo, že nemá zájem o vyjednané příměří a je odhodlán dosáhnout svého cíle - zničit ukrajinskou státnost. Agentura Bloomberg 30. října informovala, že srbský prezident Aleksandar Vučić začátkem října 2024 poprvé po dvou a půl letech mluvil s Putinem.[9] Vučić agentuře Bloomberg řekl, že nadnesl téma příměří na Ukrajině, na což Putin odpověděl, že Rusko splní všechny cíle své "speciální vojenské operace" na Ukrajině, které se podle mínění ISW nadále rovnají zničení ukrajinské státnosti a vlády.[10] Na tiskové konferenci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem 5. července Putin otevřeně odmítl jakékoli vyjednané příměří s tím, že by Ukrajině umožnilo přeskupit síly a přezbrojit.[11] Vyjednané příměří na současné linii a za současných okolností bude Rusku jen ku prospěchu a poskytne Kremlu čas na další radikalizaci a militarizaci ruské společnosti proti Ukrajině a ruské armádě čas na odpočinek a regeneraci před pravděpodobným budoucím útokem na Ukrajinu.
Západní partneři Ukrajiny pokračují v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zajišťují dlouhodobé poskytování pomoci v budoucnosti. Ministryně financí Velké Británie Rachel Reevesová 30. října prohlásila, že rozpočet britského ministerstva obrany (MO) na rok 2025 zajistí, že UK bude moci poskytovat Ukrajině "garantovanou" vojenskou podporu ve výši tří miliard liber (90,45 miliardy korun) ročně "tak dlouho, jak to bude potřeba".[12] Norsko 29. října oznámilo nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur (12,68 miliardy korun), včetně zbraní a náhradních dílů pro stíhačky F-16 a systémy protivzdušné obrany NASAMS.[13] Litva 30. října oznámila, že tento týden (od 27. října do 2. listopadu) dodá Ukrajině blíže nespecifikovanou munici, minomety a generátory elektřiny.[14]
Ruské vojenské velení pokračuje v nasazování těžce raněných vojáků jako "krmiva pro děla" do silně opotřebovávacích útoků vedených pěchotou ve směru na Kurachove, zatímco se ruský prezident Vladimir Putin tváří, že mu velmi záleží na tom, aby ruští veteráni dostávali náležitou lékařskou péči. Jeden bývalý ruský instruktor jednotky Štorm-Z a válečný bloger rozšířil zprávy obviňující ruské vojenské velení z toho, že nasazuje raněné příslušníky zdravotnické roty patřící k 57. motostřeleckému pluku (20. motostřelecká divize, 8. vševojsková armáda [VA], Jižní vojenský okruh [JVO]) na frontové linie ve směru na Kurachove.[15] Tento válečný bloger konstatoval, že ruské vojenské velení neposkytlo raněným vojákům odpovídající lékařské ošetření a místo toho je drželo jako rukojmí ve "zdravotnických zemljankách". Ruští velitelé údajně požadovali za propuštění raněných vojáků z těchto zemljanek úplatky ve výši 1,5 milionu rublů (360.000 korun) a tvrdili, že nemají dostatek lidí na podporu útočných operací ve směru na Kurachove.[16] Bloger poznamenal, že ruští velitelé raněné vojáky přesunovali na frontovou linii, aby bojovali v rámci útočných rot. Bloger dále uvedl, že ačkoli ruští představitelé na tyto stížnosti okamžitě reagovali, "zdravotnické zemljanky" zavřeli a zbývající raněné vojáky převezli do nemocnic, praxe zadržování raněných vojáků ve "zdravotnických zemljankách" přetrvává u jiných ruských vojenských jednotek, které bojují na různých úsecích fronty, jako je například ruský 109. střelecký pluk (132. motostřelecká brigáda, 51. VA, dříve 1. armádní sbor Doněcké lidové republiky [AS DLR]), působící ve směru na Toreck. Bloger zdůraznil, že ruské vojenské velení nasazuje raněné vojáky a specialisty do útoků jako "krmivo pro děla", aby udrželo tempo ruského postupu, což vede k velkým ztrátám ruské živé síly. Putin během setkání s ministry ruské vlády 31. října zdůraznil, že se nedávno setkal s ruskými invalidními veterány, kteří mu prý sdělili, že jsou spokojeni s péčí vlády a dávkami, nicméně Putin pověřil ruské ministerstvo obrany (MO) a prezidentskou administrativu, aby zvýšily státní podporu poskytovanou invalidním veteránům, a uvedl, že vládní úsilí v této oblasti "není dostatečné".[17]
Moldavský ústavní soud 31. října potvrdil, že pro přistoupení Moldavska k Evropské unii (EU) se v referendu konaném 20. října vyslovilo 50,72 procenta hlasujících.[18]
Klíčové poznatky:
* Severní Korea a Rusko 30. října podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti digitálních komunikací. Cílem nejnovějšího kroku v pokračující rusko-severokorejské spolupráci zřejmě je zdokonalit digitální nástroje Kremlu umožňující totální kontrolu nad informačním prostorem k posílení domácích represí.
* Jihokorejská vláda údajně hodlá vyslat na Ukrajinu blíže nespecifikovaný počet jihokorejských specialistů, kteří budou monitorovat severokorejské jednotky.
* Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo, že nemá zájem o vyjednané příměří a je odhodlán dosáhnout svého cíle - zničit ukrajinskou státnost.
* Západní partneři Ukrajiny pokračují v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zajišťují dlouhodobé poskytování pomoci v budoucnosti.
* Ruské vojenské velení pokračuje v nasazování těžce raněných vojáků jako "krmiva pro děla" do silně opotřebovávacích útoků vedených pěchotou ve směru na Kurachove, zatímco se ruský prezident Vladimir Putin tváří, že mu velmi záleží na tom, aby ruští veteráni dostávali náležitou lékařskou péči.
* Moldavský ústavní soud 31. října potvrdil, že pro přistoupení Moldavska k Evropské unii (EU) se v referendu konaném 20. října vyslovilo 50,72 procenta hlasujících.[18]
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Svatova, Pokrovska, Kurachova a Vuhledaru a ukrajinské síly v poslední době získaly zpět ztracené pozice u Kurachova.
Jihokorejská vláda údajně hodlá vyslat na Ukrajinu blíže nespecifikovaný počet jihokorejských specialistů, kteří budou monitorovat severokorejské jednotky. Jihokorejské noviny Hankyoreh 31. října citovaly prohlášení vysokého představitele jihokorejské prezidentské kanceláře z 30. října, podle něhož má Jižní Korea "legitimní potřebu" analyzovat severokorejské vojenské aktivity ve válce na Ukrajině a "cítí potřebu" vytvořit tým pro monitorování severokorejských jednotek a situace na bojišti.[4] Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun 31. října údajně prohlásil, že on jako ministr obrany může o vyslání monitorovacího týmu rozhodnout bez schválení parlamentem. Jihokorejská tisková agentura Jonhap už 22. října oznámila, že podle nejmenovaného jihokorejského vládního zdroje Soul uvažuje o vyslání jihokorejských vojáků, nejspíše ze zpravodajských jednotek, na Ukrajinu, aby monitorovali taktiku a bojové schopnosti severokorejských sil a vyslýchali zajaté Severokorejce.[5] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 29. října prohlásil, že s jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem jednal o posílení spolupráce v oblasti zpravodajských služeb.[6]
Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko 31. října oznámil, že v Kurské oblasti se nachází 3000 severokorejských vojáků a že "samostatní" severokorejští technici jsou přítomni také v okupované Doněcké oblasti.[7] Západní zpravodajské služby 30. října údajně sdělily televizi CNN, že na okupované Ukrajině se nachází malý počet severokorejských vojáků, ale neupřesnily, kde jsou rozmístěni, a ukrajinští i jihokorejští představitelé počátkem října 2024 oznámili, že omezený počet Severokorejců, především techniků, se nachází v okupovaném Doněcku.[8] Kovalenkovo prohlášení z 31. října upřesňuje, že severokorejští vojáci se údajně nacházejí na více místech v bojové zóně.
Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo, že nemá zájem o vyjednané příměří a je odhodlán dosáhnout svého cíle - zničit ukrajinskou státnost. Agentura Bloomberg 30. října informovala, že srbský prezident Aleksandar Vučić začátkem října 2024 poprvé po dvou a půl letech mluvil s Putinem.[9] Vučić agentuře Bloomberg řekl, že nadnesl téma příměří na Ukrajině, na což Putin odpověděl, že Rusko splní všechny cíle své "speciální vojenské operace" na Ukrajině, které se podle mínění ISW nadále rovnají zničení ukrajinské státnosti a vlády.[10] Na tiskové konferenci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem 5. července Putin otevřeně odmítl jakékoli vyjednané příměří s tím, že by Ukrajině umožnilo přeskupit síly a přezbrojit.[11] Vyjednané příměří na současné linii a za současných okolností bude Rusku jen ku prospěchu a poskytne Kremlu čas na další radikalizaci a militarizaci ruské společnosti proti Ukrajině a ruské armádě čas na odpočinek a regeneraci před pravděpodobným budoucím útokem na Ukrajinu.
Západní partneři Ukrajiny pokračují v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zajišťují dlouhodobé poskytování pomoci v budoucnosti. Ministryně financí Velké Británie Rachel Reevesová 30. října prohlásila, že rozpočet britského ministerstva obrany (MO) na rok 2025 zajistí, že UK bude moci poskytovat Ukrajině "garantovanou" vojenskou podporu ve výši tří miliard liber (90,45 miliardy korun) ročně "tak dlouho, jak to bude potřeba".[12] Norsko 29. října oznámilo nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur (12,68 miliardy korun), včetně zbraní a náhradních dílů pro stíhačky F-16 a systémy protivzdušné obrany NASAMS.[13] Litva 30. října oznámila, že tento týden (od 27. října do 2. listopadu) dodá Ukrajině blíže nespecifikovanou munici, minomety a generátory elektřiny.[14]
Ruské vojenské velení pokračuje v nasazování těžce raněných vojáků jako "krmiva pro děla" do silně opotřebovávacích útoků vedených pěchotou ve směru na Kurachove, zatímco se ruský prezident Vladimir Putin tváří, že mu velmi záleží na tom, aby ruští veteráni dostávali náležitou lékařskou péči. Jeden bývalý ruský instruktor jednotky Štorm-Z a válečný bloger rozšířil zprávy obviňující ruské vojenské velení z toho, že nasazuje raněné příslušníky zdravotnické roty patřící k 57. motostřeleckému pluku (20. motostřelecká divize, 8. vševojsková armáda [VA], Jižní vojenský okruh [JVO]) na frontové linie ve směru na Kurachove.[15] Tento válečný bloger konstatoval, že ruské vojenské velení neposkytlo raněným vojákům odpovídající lékařské ošetření a místo toho je drželo jako rukojmí ve "zdravotnických zemljankách". Ruští velitelé údajně požadovali za propuštění raněných vojáků z těchto zemljanek úplatky ve výši 1,5 milionu rublů (360.000 korun) a tvrdili, že nemají dostatek lidí na podporu útočných operací ve směru na Kurachove.[16] Bloger poznamenal, že ruští velitelé raněné vojáky přesunovali na frontovou linii, aby bojovali v rámci útočných rot. Bloger dále uvedl, že ačkoli ruští představitelé na tyto stížnosti okamžitě reagovali, "zdravotnické zemljanky" zavřeli a zbývající raněné vojáky převezli do nemocnic, praxe zadržování raněných vojáků ve "zdravotnických zemljankách" přetrvává u jiných ruských vojenských jednotek, které bojují na různých úsecích fronty, jako je například ruský 109. střelecký pluk (132. motostřelecká brigáda, 51. VA, dříve 1. armádní sbor Doněcké lidové republiky [AS DLR]), působící ve směru na Toreck. Bloger zdůraznil, že ruské vojenské velení nasazuje raněné vojáky a specialisty do útoků jako "krmivo pro děla", aby udrželo tempo ruského postupu, což vede k velkým ztrátám ruské živé síly. Putin během setkání s ministry ruské vlády 31. října zdůraznil, že se nedávno setkal s ruskými invalidními veterány, kteří mu prý sdělili, že jsou spokojeni s péčí vlády a dávkami, nicméně Putin pověřil ruské ministerstvo obrany (MO) a prezidentskou administrativu, aby zvýšily státní podporu poskytovanou invalidním veteránům, a uvedl, že vládní úsilí v této oblasti "není dostatečné".[17]
Moldavský ústavní soud 31. října potvrdil, že pro přistoupení Moldavska k Evropské unii (EU) se v referendu konaném 20. října vyslovilo 50,72 procenta hlasujících.[18]
Klíčové poznatky:
* Severní Korea a Rusko 30. října podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti digitálních komunikací. Cílem nejnovějšího kroku v pokračující rusko-severokorejské spolupráci zřejmě je zdokonalit digitální nástroje Kremlu umožňující totální kontrolu nad informačním prostorem k posílení domácích represí.
* Jihokorejská vláda údajně hodlá vyslat na Ukrajinu blíže nespecifikovaný počet jihokorejských specialistů, kteří budou monitorovat severokorejské jednotky.
* Ruský prezident Vladimir Putin nadále dává najevo, že nemá zájem o vyjednané příměří a je odhodlán dosáhnout svého cíle - zničit ukrajinskou státnost.
* Západní partneři Ukrajiny pokračují v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zajišťují dlouhodobé poskytování pomoci v budoucnosti.
* Ruské vojenské velení pokračuje v nasazování těžce raněných vojáků jako "krmiva pro děla" do silně opotřebovávacích útoků vedených pěchotou ve směru na Kurachove, zatímco se ruský prezident Vladimir Putin tváří, že mu velmi záleží na tom, aby ruští veteráni dostávali náležitou lékařskou péči.
* Moldavský ústavní soud 31. října potvrdil, že pro přistoupení Moldavska k Evropské unii (EU) se v referendu konaném 20. října vyslovilo 50,72 procenta hlasujících.[18]
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Svatova, Pokrovska, Kurachova a Vuhledaru a ukrajinské síly v poslední době získaly zpět ztracené pozice u Kurachova.
Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 31. října 2024 ve 21:00 hodin SEČ.
Odkazy:
[1] https://tass.ru/politika/22275221
[2] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[3] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[4] https://english.hani.co.kr/arti/english_edition/e_international/1165284....
[5] https://isw.pub/UkrWar102224
[6] https://isw.pub/UkrWar103024
[7] https://t.me/akovalenko1989/8209
[8] https://isw.pub/UkrWar103024
[9] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-10-30/serb-leader-says-us-n...
[10] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-10-30/serb-leader-says-us-n... ; https://isw.pub/UkrWar122823 ; https://isw.pub/UkrWar122323 ; https://isw.pub/UkrWar121423
[11] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[12] https://www.gov.uk/government/speeches/autumn-budget-2024-speech
[13] https://t.me/ministry_of_defense_ua/10819 ; https://euromaidanpress.com/2024/10/31/norways-e-500-million-military-ai... ; https://mil.in.ua/en/news/norway-allocates-e350-million-for-military-aid...
[14] https://kam.lt/lietuva-perdave-ukrainai-generatoriu-minu-ir-kitos-paramos/
[15] https://t.me/philologist_zov/1655 ; https://t.me/soldat_prav/7633 ; https://t.me/soldat_prav/7608
[16] https://t.me/soldat_prav/7608
[17] https://rg.ru/2024/10/30/putin-s-podderzhkoj-uchastnikov-svo-invalidov-o... ; http://kremlin.ru/events/president/news/75456
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 980. den (30.10.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://tass.ru/politika/22275221
[2] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[3] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[4] https://english.hani.co.kr/arti/english_edition/e_international/1165284....
[5] https://isw.pub/UkrWar102224
[6] https://isw.pub/UkrWar103024
[7] https://t.me/akovalenko1989/8209
[8] https://isw.pub/UkrWar103024
[9] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-10-30/serb-leader-says-us-n...
[10] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-10-30/serb-leader-says-us-n... ; https://isw.pub/UkrWar122823 ; https://isw.pub/UkrWar122323 ; https://isw.pub/UkrWar121423
[11] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[12] https://www.gov.uk/government/speeches/autumn-budget-2024-speech
[13] https://t.me/ministry_of_defense_ua/10819 ; https://euromaidanpress.com/2024/10/31/norways-e-500-million-military-ai... ; https://mil.in.ua/en/news/norway-allocates-e350-million-for-military-aid...
[14] https://kam.lt/lietuva-perdave-ukrainai-generatoriu-minu-ir-kitos-paramos/
[15] https://t.me/philologist_zov/1655 ; https://t.me/soldat_prav/7633 ; https://t.me/soldat_prav/7608
[16] https://t.me/soldat_prav/7608
[17] https://rg.ru/2024/10/30/putin-s-podderzhkoj-uchastnikov-svo-invalidov-o... ; http://kremlin.ru/events/president/news/75456
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 980. den (30.10.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)