Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 983. den (02.11.2024)

Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 983. den (02.11.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 02.11.2024, 22:45

Ukrajinské síly počínaje nocí z 20. na 21. října údajně zasáhly sedm ruských radarů a systémů protivzdušné obrany. Ruský uživatel telegramu, který tvrdí, že je zaměstnancem blíže neurčené složky ruských speciálních služeb, 2. listopadu prohlásil, že ukrajinské síly zaútočily střelami ATACMS na ruský systém protivzdušné obrany S-300/400 poblíž okupovaného města Mospyne (jihovýchodně od Doněcku) a že jeho zdroje stále upřesňují poškození tohoto systému.[1] Tento uživatel telegramu poznamenal, že ukrajinské síly zaútočily na systémy protivzdušné obrany šesti střelami ATACMS a že ruské síly tři z nich zneškodnily. Stejný uživatel telegramu 31. října tvrdil, že ukrajinské síly 23. října zasáhly bezpilotním letounem ruskou radarovou stanici "Podlet" poblíž okupovaného mysu Tarchankut na Krymu a že ruské síly poškozenou stanici dosud neodvezly k opravě.[2] Jedna ukrajinská divize 31. října zveřejnila záběry údajně ukazující úspěšný ukrajinský úder proti ruskému systému protivzdušné obrany Buk v blíže nespecifikované frontové oblasti, přičemž na záběrech byly vidět sekundární detonace odpovídající úspěšnému úderu proti takovému systému.[3] Ukrajinský generální štáb 25. října oznámil, že ukrajinské síly v noci z 24. na 25. října zasáhly ruský systém protivzdušné obrany Buk-M3 a zničily radarový systém jiného systému protivzdušné obrany Buk-M2 v okupované Luhanské oblasti.[4] Oficiální ukrajinské zdroje uvedly, že ukrajinské síly rovněž zasáhly 23. října systém Buk-M2 na jihu Ukrajiny a v noci z 20. na 21. října systém protivzdušné obrany Buk-M3 v blíže nespecifikované frontové oblasti.[5] ISW už dříve zaznamenal náznaky, že Rusko má v důsledku západních sankcí potíže se získáváním mikroelektronických komponentů nezbytných k výrobě složitých zbraní a systémů protivzdušné obrany, a pokud Ukrajina zničí značný počet ruských systémů, nemusí být Rusko schopno vyrobit nebo opravit dostatečný počet těchto systémů, aby udrželo současnou hustotu pokrytí ruské protivzdušné obrany nad okupovanou Ukrajinou.[6] Další zhoršení ruského deštníku protivzdušné obrany, zejména nad okupovanou Ukrajinou, může mít dopad na to, jak blízko frontové linie jsou ruští piloti ochotni operovat, a mohlo by omezit schopnost Ruska účinně používat klouzavé bomby jak proti frontovým oblastem, tak proti městům v ukrajinském týlu.

Jižní Korea naznačila, že je případně připravena zvýšit podporu poskytovanou Ukrajině vzhledem ke stále přicházejícím zprávám ukrajinských rozvědek o rozmísťování severokorejských jednotek u ruských hranic s Ukrajinou. Jihokorejský ministr zahraničí Čo Tche-jol 1. listopadu v odpovědi na otázku o možném poskytnutí zbraní Ukrajině v návaznosti na rozmístění severokorejských jednotek v Rusku uvedl, že "se zvažují všechny možné scénáře".[7] Čo zdůraznil, že Jižní Korea bude pro určení dalšího postupu sledovat zapojení severokorejských jednotek v Rusku a "výhody", které Severní Korea od Ruska získává. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR 2. listopadu oznámila, že ruské síly v posledním týdnu (přibližně od 26. října) přesunuly dalších 7000 severokorejských příslušníků do blíže nespecifikovaných oblastí u hranic s Ukrajinou.[8] HUR uvedla, že ruské síly vyzbrojily severokorejské vojáky minomety ráže 60 milimetrů, útočnými puškami AK-12, kulomety RPK/PKM, odstřelovacími puškami SVD/SVČ, protitankovými řízenými střelami Phoenix (ATGM) a protitankovými granátomety RPG-7 a vybavily je přístroji pro noční vidění, termovizemi a dalšími optickými zařízeními.

Ruský federální cenzor Roskomnadzor 2. listopadu vyhlásil plán deanonymizace účtů ruských sociálních médií. Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj 2. listopadu oznámilo, že zavádí nový mechanismus registrace kanálů sociálních médií s více než 10.000 odběrateli na portálu státních služeb.[9] Kanály se musí do 1. ledna 2025 zaregistrovat u ruské vlády a poskytnout "minimální" osobní údaje o identitě svých provozovatelů prostřednictvím speciální platformy, jinak riskují omezení reklamy a práva být přeposílány jinými kanály. Rozhořčení ruských válečných blogerů nad snahou o deanonymizaci účtů už dříve přimělo Roskomnadzor k mírné úpravě programu a možná způsobilo mírné zpoždění jeho realizace, což představuje významný příklad toho, jak si ruský ultranacionalistický informační prostor udržuje určitý vliv na rozhodování Kremlu.[10]

Klíčové poznatky:

* Ukrajinské síly počínaje nocí z 20. na 21. října údajně zasáhly sedm ruských radarů a systémů protivzdušné obrany.

* Jižní Korea naznačila, že je případně připravena zvýšit podporu poskytovanou Ukrajině vzhledem ke stále přicházejícím zprávám ukrajinských rozvědek o rozmísťování severokorejských jednotek u ruských hranic s Ukrajinou.

* Ruský federální cenzor Roskomnadzor 2. listopadu vyhlásil plán deanonymizace účtů ruských sociálních médií.

* Ukrajinské i ruské síly nepatrně postupovaly severně od městečka Sudža v Kurské oblasti Ruské federace.

* Ruské síly nepatrně postupovaly severně od Kurachova v Doněcké oblasti Ukrajiny.

* Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov prohlásil, že zrušil rozkaz, aby jeho vojáci ze speciálních jednotek Achmat nebrali ukrajinské vojáky jako zajatce ve válce na Ukrajině.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 2. listopadu 2024 ve 21:00 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW