Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 989. den (08.11.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 09.11.2024, 01:15

Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě předpokládá, že nově zvolený americký prezident Donald Trump se podřídí zájmům a preferencím Kremlu, aniž by mu Kreml na oplátku nabídl nějaké ústupky či výhody. Putin během svého vystoupení ve Valdajském diskusním klubu 7. listopadu prohlásil, že je otevřen diskusím, jejichž cílem je "obnovení" vztahů mezi USA a Ruskem, ale že tato jednání musí iniciovat Spojené státy, a naznačil, že Rusko bude uvažovat o obnovení vztahů mezi USA a Ruskem pouze v případě, že Spojené státy zruší sankce proti Rusku a přestanou podporovat Ukrajinu, což jsou podmínky, které jsou výhodné výhradně pro Rusko, a Spojeným státům žádné výhody nenabízejí.[1] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 8. listopadu poznamenal, že Putinovo prohlášení o jednání se Spojenými státy neznamená, že by se vojenské cíle Ruska na Ukrajině změnily, a že naopak cíle Ruska zůstávají stejné.[2] Putin se možná snaží vystupovat, jako by Trumpovi vycházel vstříc, ale svému domácímu publiku signalizuje, že Kreml není ochoten ustoupit z žádného aspektu svých maximalistických cílů na Ukrajině ani na širší globální scéně.

Ruský opoziční server Meduza uvedl, že Kreml vydal manuál pro státní a prokremelská média s instrukcemi, aby o Putinových prohlášeních ve Valdajském diskusním klubu informovala tak, že zdůrazní zvláštní roli Ruska při zavádění navrhovaného "nového světového řádu" a Putina představí jako "největšího světového vůdce", jehož myšlenková hloubka, "šíře politického uvažování" a role "hlasu globální většiny a nového světového řádu" ho odlišují od západních politických vůdců, nejspíše včetně Trumpa.[3] Server Meduza poznamenal, že příručka se naopak vůbec nezmiňuje o tom, jak by se mělo informovat o Putinových výrocích na adresu Trumpa nebo o možném budoucím jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině, přestože Putin svými valdajskými výroky do značné míry směřoval k formování Trumpovy zahraniční politiky a dosažení dalšího resetu americko-ruských vztahů podle ruských podmínek.[4]

Putinův návrh "nového světového řádu" klade důraz na propojený mezinárodní systém bez velmocí a bezpečnostních bloků, ale kroky Kremlu jsou v rozporu s Putinem předkládanými ideály a zásadami a podkopávají je. Putin představil šestibodový plán svého "nového světového řádu", který zahrnuje otevřenost států k vzájemné interakci, absenci univerzálních dogmat, zohlednění perspektivy všech zemí při přijímání globálních rozhodnutí, odmítnutí bezpečnostních bloků spojujících skupiny států, "spravedlnost pro všechny", včetně vymýcení xenofobie a netolerance, a "svrchovanou rovnost" všech států.[5] Putinův návrh ignoruje pokračující úsilí Kremlu o zvýšení své moci a vlivu v sousedních zemích, včetně destabilizačních snah v Moldavsku a Gruzii, nadbíhání skupině protizápadních států, jako jsou Severní Korea, Čínská lidová republika (ČLR) a Írán a vedení nezákonné a nevyprovokované agresivní války na Ukrajině.[6] Cílem Kremlu pravděpodobně je touto rétorikou odvrátit pozornost od zcela reálných ruských snah o podkopávání prozápadních vlád, prosazovat svůj vliv na mezinárodní úrovni a propagovat rozšiřování BRICS a takzvané "nové euroasijské bezpečnostní architektury", kterou Kreml vytvořil jako protiváhu k NATO.

Putin také připustil, že Rusko se potýká s vážným nedostatkem pracovních sil a při jeho řešení je do značné míry závislé na migrantech. Během svého projevu ve Valdajském klubu Putin prohlásil, že jednou z hlavních překážek ruského hospodářského růstu je přetrvávající nedostatek pracovních sil v Rusku.[7] Podle něj má Rusko v současné době půl milionu lidí zaměstnaných ve stavebnictví a toto odvětví by mohlo přijmout dalších 600.000 pracovníků, aniž by si toho "vůbec všimlo". Putin uvedl, že stavebnictví současné době potřebuje nejméně 250.000 dalších pracovníků, ale poznamenal, že Rusko musí nejprve vytvořit podmínky pro úspěšnou asimilaci migrantů do ruské společnosti, aby se zabránilo "podráždění" mezi migranty a etnickými Rusy v ruské společnosti. Putin prohlásil, že Rusko by mělo zajistit, aby migranti, kteří se do Ruska stěhují, uměli rusky a aby to byli vzdělaní a "dobře vyškolení odborníci", kteří znají ruské zákony a tradice a dodržují je.

Ruské úřady a ultranacionalistické hlasy běžně očerňují migranty, zejména migranty ze Střední Asie, jako "nebezpečná" individua, která nejsou ochotna se asimilovat do ruské společnosti, přestože Rusko na tyto migranty spoléhá, aby uspokojilo své potřeby v oblasti generování pracovních sil a vojenské živé síly.[8] Zdá se, že Putin uznává domácí obavy z asimilace migrantů a zároveň ospravedlňuje pokračující potřebu Ruska dovážet pracovní sílu ze zahraničí, ačkoli ruské úřady se neustále snaží balancovat mezi tlumením xenofobních nálad v ruské společnosti a ochranou a vítáním migrujících pracovních sil, které Rusko zoufale potřebuje.[9] Je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti překonalo nedostatek pracovních sil, pokud Kreml neschválí významné změny ruských migračních a zaměstnaneckých zákonů a nepodpoří vstřícnější postoj ruské společnosti k migrantům nebo neomezí své požadavky na pracovní síly a vojenské ztráty při invazi na Ukrajinu.

Putin s novým úsilím šířil existující informační operaci a lživě tvrdil, že Ukrajina porušila svůj neutrální status, aby ospravedlnil nezákonnou a nevyprovokovanou invazi Ruska na Ukrajinu. V odpovědi na otázku, které hranice Ukrajiny Rusko uznává, Putin prohlásil, že Rusko vždy uznávalo hranice Ukrajiny definované v ukrajinské deklaraci nezávislosti z roku 1991, dokud Ukrajina souhlasila se zachováním neutrality, ale uvedl, že Rusko bylo proti, když Ukrajina oznámila svůj záměr vstoupit do NATO.[10] Putin však nezmínil, že ukrajinský parlament hlasoval o odstoupení od neutrálního statusu Ukrajiny až v prosinci 2014 - několik měsíců po nezákonné ruské invazi a anexi Krymu v únoru, resp. březnu 2014.[11] K respektování nezávislosti, svrchovanosti a stávajících hranic Ukrajiny, včetně Krymu a Donbasu, se Rusko zavázalo také v Budapešťském memorandu z roku 1994 výměnou za vrácení a vyřazení jaderných zbraní ze sovětské éry, které se nacházely na Ukrajině.[12] Putin se také pokoušel využít článek I Charty OSN o právu na sebeurčení k ospravedlnění ruské invaze na Krym v roce 2014 a širší invaze na Ukrajinu v roce 2022, když tvrdil, že tyto okupované oblasti hlasovaly pro připojení k Rusku.[13] Fingovaná referenda o připojení k Ruské federaci na Krymu v roce 2014 a v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti v roce 2022 Rusko ovšem zorganizovalo v podmínkách okupace a intenzivní militarizace, přičemž se těmito referendy snažilo vytvořit zdání legality a podpory ruské okupace ze strany místních obyvatel.[14]

Putin se 7. listopadu snažil svými prohlášeními ve Valdajském diskusním klubu bagatelizovat rozvíjející se vztahy Ruska se Severní Koreou, pravděpodobně ve snaze vytvořit zdání, že Rusko udržuje nějaký vztah i s Jižní Koreou, a odradit Jižní Koreu od podpory Ukrajiny. Putin v odpovědi na otázku týkající se nedávno ratifikované dohody o strategickém komplexním partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou prohlásil, že se jedná o pouhý "návrat" ke smlouvě, která existovala mezi Sovětským svazem a Severní Koreou, a že dohoda z roku 2024 nepředstavuje "nic nového".[15] Na otázku týkající se možnosti společných vojenských cvičení Ruska a Severní Koreje odpověděl otázkou "Proč ne?" a poznamenal, že současná dohoda obsahuje doložku o vzájemné obraně, která by taková cvičení umožnila. Putin potom znovu zopakoval, že "v současné dohodě není prakticky nic nového". To, že Putin neustále charakterizuje vztahy Ruska a Severní Koreje slovy "nic nového", ostře kontrastuje s historicky bezprecedentním nasazením až 12.000 severokorejských vojáků do bojů v Rusku a nedávnými zprávami, podle nichž se severokorejští vojáci už zapojili do bojů proti ukrajinským silám v Kurské oblasti.[16]

Jižní Korea nedávno signalizovala možnou ochotu zvýšit podporu Ukrajině vzhledem k jednoznačně proklamovanému spojení Severní Koreje s Ruskem a Putin pravděpodobně usoudil, že je nežádoucí, aby Jižní Korea vojensky podporovala Ukrajinu.[17] Zřejmě doufal, že využití Valdajského klubu jako platformy k bagatelizaci vztahů Ruska se Severní Koreou a jeho závislosti na ní před mezinárodním publikem, včetně zástupců asijsko-pacifického regionu, poněkud zmírní obavy Jižní Koreje. Zatímco Putin tento vztah před mezinárodním publikem bagatelizuje, jiní představitelé Kremlu ho během jednání se severokorejskými představiteli charakterizují přesněji jako "bezprecedentní" a "historický" - což zvýrazňuje křehkou rétorickou rovnováhu, kterou nyní Rusko musí nastolit, aby si udrželo severokorejskou podporu a nezatáhlo Soul ještě bezprostředněji do boje.[18]

Kreml pokračuje v budování vztahů s Venezuelou jako nástroje k upevnění a rozšíření svého vlivu na západní polokouli. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko se 8. listopadu v Caracasu setkal s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a výkonnou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou a zúčastnil se 18. zasedání rusko-venezuelské mezivládní komise na vysoké úrovni.[19] Černyšenko a Maduro podepsali celkem 17 dohod, včetně osmi dohod na strategické úrovni, které budou platit do roku 2030.[20] Několik podepsaných dohod se týká společného shromažďování zpravodajských informací a kontrašpionáže, jakož i společného vývoje a využívání bezpilotních letounů a technologií k průzkumu ložisek ropy.[21] Venezuelská státní média tvrdí, že Černyšenko zdůraznil ochotu Ruska podpořit "potřeby venezuelských ozbrojených sil sofistikovanějšími zbraněmi a vojenským vybavením", ačkoli je velmi nepravděpodobné, že by Rusko bylo schopno v bezprostředním až střednědobém horizontu dodávat Venezuele (nebo kterémukoli jinému zahraničnímu partnerovi) vyspělou vojenskou techniku kvůli omezením vyplývajícím z probíhající ruské války na Ukrajině.[22] Černyšenko také navštívil ruskojazyčné vzdělávací centrum v Caracasu, což podle prominentního válečného blogera napojeného na Kreml ukazuje, že Venezuela chce podporovat studium ruského jazyka, aby umožnila dlouhodobou rusko-venezuelskou spolupráci.[23]

Moskva dlouhodobě podporuje Madurův režim ekonomicky i vojensky, z velké části proto, aby potlačila vliv USA na západní polokouli a vykreslila Rusko jako konkurenceschopnou a schopnou globální mocnost.[24] V červnu 2024 Rusko a Venezuela podepsaly memorandum o porozumění namířené proti blíže nespecifikovaným vnějším "donucovacím opatřením", které mělo podle tehdejšího soudu ISW demonstrovat Spojeným státům, že Rusko má v Jižní Americe silnou pozici.[25] Venezuela v srpnu 2024 také vydala do Ruska dva kolumbijské občany, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil, což je dalším důkazem souladu mezi Madurovým a Putinovým režimem.[26]

Ukrajinský generální štáb 8. listopadu oznámil, že ukrajinské síly jen v říjnu 2024 zaznamenaly 323 případů, kdy ruské síly použily munici s chemickými látkami zakázanými Úmluvou o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention - CWC).[27] Ukrajinský generální štáb oznámil, že ruské síly nadále používají proti ukrajinským silám zakázané chemické látky, včetně granátů a další munice plněné škodlivými, ale ne nutně smrtícími látkami pro potlačování nepokojů (riot control agents - RCA), a že značná část těchto zbraní obsahuje neidentifikované chemické sloučeniny. Použití RCA v boji je porušením Úmluvy o chemických zbraních, kterou Rusko podepsalo.[28] ISW soustavně informuje o tom, že ruské síly používají v boji chemické látky, které jsou Úmluvou o chemických zbraních zakázány.[29]

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin zřejmě předpokládá, že nově zvolený americký prezident Donald Trump se podřídí zájmům a preferencím Kremlu, aniž by mu Kreml na oplátku nabídl nějaké ústupky či výhody.

* Putinův návrh "nového světového řádu" klade důraz na propojený mezinárodní systém bez velmocí a bezpečnostních bloků, ale kroky Kremlu jsou v rozporu s Putinem předkládanými ideály a zásadami a podkopávají je.

* Putin také připustil, že Rusko se potýká s vážným nedostatkem pracovních sil a při jeho řešení je do značné míry závislé na migrantech.

* Putin s novým úsilím šířil existující informační operaci a lživě tvrdil, že Ukrajina porušila svůj neutrální status, aby ospravedlnil nezákonnou a nevyprovokovanou invazi Ruska na Ukrajinu.

* Putin se 7. listopadu snažil svými prohlášeními ve Valdajském diskusním klubu bagatelizovat rozvíjející se vztahy Ruska se Severní Koreou, pravděpodobně ve snaze vytvořit zdání, že Rusko udržuje nějaký vztah i s Jižní Koreou, a odradit Jižní Koreu od podpory Ukrajiny.

* Kreml pokračuje v budování vztahů s Venezuelou jako nástroje k upevnění a rozšíření svého vlivu na západní polokouli.

* Ukrajinský generální štáb 8. listopadu oznámil, že ukrajinské síly jen v říjnu 2024 zaznamenaly 323 případů, kdy ruské síly použily munici s chemickými látkami zakázanými Úmluvou o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention - CWC).

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v severní části Novoivanovky v Kurské oblasti.

* Ruské síly v poslední době postupovaly jižně od Časového Jaru, jihovýchodně od Kurachova a severně od Vuhledaru.

* Ruské regionální orgány pokračovaly v propagaci rozšiřování nově zřízených oblastních útvarů územní obrany a zdůrazňovaly úsilí o nábor žen.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 8. listopadu 2024 v 19:30 hodin SEČ.