Designovaná šéfka diplomacie EU Kallasová: Evropa musí podporovat Ukrajinu a čelit globálním hrozbám
Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
úterý 12.11.2024, 10:21 - aktualizováno ve 12:44
Bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová na dnešním slyšení před europoslanci z výboru pro zahraniční věci.
"Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba," řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
VIDEO: Úvodní proslov bývalé estonské premiérky Kaji Kallasové na dnešním slyšení před europoslanci z výboru pro zahraniční věci
Kallasová ve svém úvodním projevu věnovala i řešení konfliktu na Blízkém východě, kde "je třeba dosáhnout okamžitého příměří a propuštění všech rukojmích". "Vidíme, jak se kolem nás vytvářejí koalice autokratů a geopolitické otřesy hrozí po celém světě. Hráči jako Rusko, Čína, Severní Korea a Írán chtějí změnit mezinárodní pořádek," uvedla s tím, že EU musí být připravena společně se svými spojenci a partnery reagovat na veškeré hrozby, "aniž by se vzdala svých hodnot". "Udělám všechno pro to, abych sloužila zájmům EU a posílila její pozici ve světě," zdůraznila.
Čínu Kallasová rovněž kritizovala za její pomoc Rusku při vedení války proti Ukrajině. "Bez čínské podpory by Rusko ve válce nemohlo pokračovat se stejnou intenzitou," uvedla. "Rusko, Severní Korea, Írán vyrábějí více munice než celé transatlantické společenství, tak to nesmí být. Musíme investovat více do obrany. Musíme pracovat na zastrašení," dodala.
"Každý chce mír, je ale rozdíl mezi mírem a mírem, my chceme udržitelný mír, a pokud ustoupíme agresorovi a řekneme mu: Vezmi si, co chceš, tak to bude znamenat povzbuzení pro všechny agresory," reagovala Kallasová na dotaz německého europoslance Alexandra Sella z frakce Evropa suverénních národů (ESN). "Musíme Ukrajinu podporovat a neustupovat Rusku," dodala. Sell rovněž zmínil obvinění, že manžel Kallasové ještě po invazi podnikal v Rusku. "Tato obvinění nejsou pravdivá, byla důkladně prošetřena v estonských médiích a každý, kdo chce, si může zjistit fakta," reagovala navržená šéfka unijní diplomacie.
Europoslanci rovněž chtěli znát její postoj k otázce migrace. Kallasová v odpovědích opakovaně zdůrazňovala, že EU musí "chránit vnější hranici" a pomáhat řešit příčiny nelegální migrace ve třetích zemích. "Lidé nechtějí opouštět své domovy. Pokud budou mít pracovní místa, nebudou odcházet," uvedla. V této oblasti chce estonská politička intenzivně spolupracovat zejména s eurokomisařem pro migraci Magnusem Brunnerem a eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicaovou.
Několik dotazů se týkalo konfliktu na Blízkém východě a vztahu mezi EU a Izraelem. "Budete kritizovat izraelské vojáky stejně, jako kritizujete Rusy?" ptal se belgický europoslanec Marc Botenga z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). "Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu nejsou podle humanitárního práva povolené, i když k nim neustále dochází a je to opravdu srdcervoucí," odpověděla Kallasová. Zdůraznila, že se Evropská unie zaměřuje na poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. "Děláme vše, co je v našich silách, abychom to zastavili," dodala s tím, že je třeba spolupracovat zejména s USA, ale i se zeměmi Perského zálivu.
Kallasová zmínila i téma rozšíření Evropské unie. Snahy o rozšíření bloku do roku 2029, kdy skončí její funkční období, musí podle ní "přinést jasné výsledky". Zvýšení počtu členských států současné sedmadvacítky je "geostrategickou investicí", dodala. Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
Čínu Kallasová rovněž kritizovala za její pomoc Rusku při vedení války proti Ukrajině. "Bez čínské podpory by Rusko ve válce nemohlo pokračovat se stejnou intenzitou," uvedla. "Rusko, Severní Korea, Írán vyrábějí více munice než celé transatlantické společenství, tak to nesmí být. Musíme investovat více do obrany. Musíme pracovat na zastrašení," dodala.
"Každý chce mír, je ale rozdíl mezi mírem a mírem, my chceme udržitelný mír, a pokud ustoupíme agresorovi a řekneme mu: Vezmi si, co chceš, tak to bude znamenat povzbuzení pro všechny agresory," reagovala Kallasová na dotaz německého europoslance Alexandra Sella z frakce Evropa suverénních národů (ESN). "Musíme Ukrajinu podporovat a neustupovat Rusku," dodala. Sell rovněž zmínil obvinění, že manžel Kallasové ještě po invazi podnikal v Rusku. "Tato obvinění nejsou pravdivá, byla důkladně prošetřena v estonských médiích a každý, kdo chce, si může zjistit fakta," reagovala navržená šéfka unijní diplomacie.
Europoslanci rovněž chtěli znát její postoj k otázce migrace. Kallasová v odpovědích opakovaně zdůrazňovala, že EU musí "chránit vnější hranici" a pomáhat řešit příčiny nelegální migrace ve třetích zemích. "Lidé nechtějí opouštět své domovy. Pokud budou mít pracovní místa, nebudou odcházet," uvedla. V této oblasti chce estonská politička intenzivně spolupracovat zejména s eurokomisařem pro migraci Magnusem Brunnerem a eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicaovou.
Několik dotazů se týkalo konfliktu na Blízkém východě a vztahu mezi EU a Izraelem. "Budete kritizovat izraelské vojáky stejně, jako kritizujete Rusy?" ptal se belgický europoslanec Marc Botenga z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). "Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu nejsou podle humanitárního práva povolené, i když k nim neustále dochází a je to opravdu srdcervoucí," odpověděla Kallasová. Zdůraznila, že se Evropská unie zaměřuje na poskytování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. "Děláme vše, co je v našich silách, abychom to zastavili," dodala s tím, že je třeba spolupracovat zejména s USA, ale i se zeměmi Perského zálivu.
Kallasová zmínila i téma rozšíření Evropské unie. Snahy o rozšíření bloku do roku 2029, kdy skončí její funkční období, musí podle ní "přinést jasné výsledky". Zvýšení počtu členských států současné sedmadvacítky je "geostrategickou investicí", dodala. Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
VIDEO: Závěrečné prohlášení designované šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové po dnešním slyšení v Evropském parlamentu
Během dneška je na programu slyšení šesti navržených výkonných místopředsedů Evropské komise před europoslanci, takzvané grilování. Současně s Kallasovou poslanci z jiných výborů projednávají kandidaturu Itala Raffaelleho Fitta. Odpoledne čekají slyšení Rumunku Roxanu Mînzatuovou a Francouze Stéphaneho Sejourného a večer Finku Hennu Virkkunenovou a Španělku Teresu Riberaovou. Proces "grilování" všech 26 kandidátů na nové eurokomisaře, který začal 3. listopadu, tak končí. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK