Vězněnou běloruskou opoziční aktivistku Kalesnikavovou směl navštívit její otec
Vězněnou běloruskou opoziční aktivistku Maryju Kalesnikavovou, o které její blízcí neměli dlouhé měsíce žádné zprávy, směl navštívit její otec. Na sociální síti X o tom napsala její sestra Tacjana Chomičová.
úterý 12.11.2024, 21:04
Běloruská opoziční aktivistka Tacjana Chomičová drží obrázek své sestry Maryje Kalesnikavové na ceremonii konané 26. května 2022 v Cáchách, kde v zastoupení své sestry převzala Cenu Karla Velikého.
"Našemu otci konečně povolili navštívit Maryju. Nemohu tomu uvěřit," napsala Chomičová.
O tom, že se setkání uskutečnilo, informoval jako první bývalý opoziční bloger Raman Pratasevič, který nyní spolupracuje s běloruskými úřady. Prataseviče a jeho přítelkyni běloruské úřady zadržely poté, co donutily letadlo na mezinárodní lince neplánovaně přistát v Bělorusku.
Agentura DPA píše, že není jasné, kdy se Kalesnikavová se svým otcem setkala. Běloruský portál Naša Niva uvádí, že se to stalo v nemocnici ve vězení v Homelu. Místo, kde byly snímky pořízeny, poznali bývalí političtí vězni. Není však známo, zda se tam Kalesnikavová léčí, nebo zda tam byla jen přivedena ze své cely se zpřísněným režimem, kde ji pravděpodobně vězní.
Zprávy o Kalesnikavové uvítala také Svjatlana Cichanouská. Připomněla, že vězněná aktivistka byla "zbavena možnosti komunikovat s okolním světem přes 600 dnů". Obvinila běloruský režim, že ji nechává hladovět a izoluje ji od rodiny. "Musíme nadále vyvíjet nátlak, abychom prolomili izolaci dalších politických vězňů a všechny je osvobodili," napsala Cichanouská.
Kalesnikavová se s otcem naposledy viděla předloni v prosinci a setkání tehdy trvalo deset minut. Poslední dopis od ní příbuzní dostali loni v únoru. Úřady k ní nepouštějí ani jejího právního zástupce, má zákaz dostávat zásilky, píše Naša Niva.
Běloruský autoritářský vůdce Aljaksandr Lukašenka v poslední době omilostnil desítky politických vězňů. Podle DPA dal najevo, že by nechal propustit i Kalesnikavovou. Musela by ho ale nejdříve požádat o milost.
Kalesnikavová je flétnistka a léta žila v Německu. Vrátila se však do vlasti, kde se stala jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020. Běloruské úřady se ji v roce 2020 pokusily deportovat ze země, ona ale na hranicích s Ukrajinou roztrhala svůj cestovní pas. V roce 2021 si pak vyslechla trest 11 let vězení, mimo jiné ji soud shledal vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc.
Zdroj: ČTK
O tom, že se setkání uskutečnilo, informoval jako první bývalý opoziční bloger Raman Pratasevič, který nyní spolupracuje s běloruskými úřady. Prataseviče a jeho přítelkyni běloruské úřady zadržely poté, co donutily letadlo na mezinárodní lince neplánovaně přistát v Bělorusku.
Agentura DPA píše, že není jasné, kdy se Kalesnikavová se svým otcem setkala. Běloruský portál Naša Niva uvádí, že se to stalo v nemocnici ve vězení v Homelu. Místo, kde byly snímky pořízeny, poznali bývalí političtí vězni. Není však známo, zda se tam Kalesnikavová léčí, nebo zda tam byla jen přivedena ze své cely se zpřísněným režimem, kde ji pravděpodobně vězní.
Zprávy o Kalesnikavové uvítala také Svjatlana Cichanouská. Připomněla, že vězněná aktivistka byla "zbavena možnosti komunikovat s okolním světem přes 600 dnů". Obvinila běloruský režim, že ji nechává hladovět a izoluje ji od rodiny. "Musíme nadále vyvíjet nátlak, abychom prolomili izolaci dalších politických vězňů a všechny je osvobodili," napsala Cichanouská.
Kalesnikavová se s otcem naposledy viděla předloni v prosinci a setkání tehdy trvalo deset minut. Poslední dopis od ní příbuzní dostali loni v únoru. Úřady k ní nepouštějí ani jejího právního zástupce, má zákaz dostávat zásilky, píše Naša Niva.
Běloruský autoritářský vůdce Aljaksandr Lukašenka v poslední době omilostnil desítky politických vězňů. Podle DPA dal najevo, že by nechal propustit i Kalesnikavovou. Musela by ho ale nejdříve požádat o milost.
Kalesnikavová je flétnistka a léta žila v Německu. Vrátila se však do vlasti, kde se stala jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020. Běloruské úřady se ji v roce 2020 pokusily deportovat ze země, ona ale na hranicích s Ukrajinou roztrhala svůj cestovní pas. V roce 2021 si pak vyslechla trest 11 let vězení, mimo jiné ji soud shledal vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc.
Zdroj: ČTK