Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny
V nadcházejících předčasných parlamentních volbách v Německu se bude rozhodovat i o podobě další pomoci Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Ve vládním prohlášení týden po rozpadu své tříčlenné koalice to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Rozhodnutí odvolat z vlády ministra financí Christiana Lindnera z FDP, které vedlo ke krachu koalice a vzniku menšinové vlády, označil za správné. Strany v parlamentu Scholz vyzval ke spolupráci na schvalování některých zákonů. Opoziční předák Friedrich Merz kancléře kritizoval a vyzval ke změně hospodářské, klimatické i migrační politiky Německa.
středa 13.11.2024, 14:36 - aktualizováno v 15:03
Německý kancléř Olaf Scholz.
Německo má podle Scholze zodpovědnost za to, aby Ukrajina nezůstala v obraně proti ruské agresi sama. Zároveň nesmí Berlín dopustit, aby konflikt na Ukrajině eskaloval a Německo bylo do bojů zataženo. Zopakoval proto i svůj odmítavý postoj k tomu, aby Berlín Kyjevu dodal střely s plochou dráhou letu Taurus. Kancléř dlouhodobě tvrdí, že by to zvýšilo riziko zavlečení Německa do války, protože by to znamenalo zapojení německých vojáků do kontroly cílů. Rakety Taurus mají dosah až 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo likvidovat i vzdálené ruské cíle. "Svůj postoj nezměním," řekl kancléř.
Ukrajina a její další podpora přitom bude podle Scholze důležitým tématem v předvolební kampani. Před týdnem se v Německu rozpadla tříčlenná vládní koalice poté, co se Scholz rozhodl z vlády po řadě sporů, z nichž jeden se týkal i způsobu financování pomoci Ukrajině, odvolat ministra financí Lindnera z nejmenší koaliční strany FDP. Dnes kancléř uvedl, že toto rozhodnutí, i když vedlo k odchodu FDP z vlády, bylo "správné a neodvratné". Německo nyní vede menšinová vláda Scholzových sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Kancléř také potvrdil, že 11. prosince požádá Spolkový sněm o důvěru. Předpokládá se, že ji nedostane. Hlasovat se bude 16. prosince. Volby by se měly podle dohody části parlamentních stran konat 23. února. Oficiálně je ale musí vyhlásit prezident Frank-Walter Steinmeier, který prostřednictvím své mluvčí už v pondělí avizoval, že s termínem souhlasí.
Scholz také poslance vyzval, aby schválili do voleb zákony, které podle něj nesnesou odkladu. Jsou to podle něj mimo jiné balíček na podporu hospodářského růstu, zvýšení přídavků na děti či změna ústavy, která má posílit ochranu ústavního soudu.
Předseda nejsilnější opoziční strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU), Friedrich Merz v reakci na Scholzův proslov uvedl, že Německo potřebuje změnu v hospodářské, klimatické i migrační politice. Merz je kandidátem na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU. Scholze obvinil, že rozděluje zemi a nerozumí tomu, co se v ní děje. V projevu také odmítl jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a která by se podle průzkumů mohla po volbách stát druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
Německá média dnešní rozpravu označují za začátek předvolební kampaně. Pokud by se předčasné volby konaly nyní, zvítězila by podle pondělního průzkumu agentury INSA CDU/CSU s 32,5 procenta hlasů, následovaná AfD s 19,5 procenta. Až za ní by skončila Scholzova SPD s 15,5 procenta a její koaliční partner, strana Zelených, s 11,5 procenta. Sedm procent hlasů by dostalo nové levicově populistické Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Kolem pětiprocentní hranice, jejíž překročení je nutné pro vstup do parlamentu, se pohybuje FDP.
Zdroj: ČTK
Ukrajina a její další podpora přitom bude podle Scholze důležitým tématem v předvolební kampani. Před týdnem se v Německu rozpadla tříčlenná vládní koalice poté, co se Scholz rozhodl z vlády po řadě sporů, z nichž jeden se týkal i způsobu financování pomoci Ukrajině, odvolat ministra financí Lindnera z nejmenší koaliční strany FDP. Dnes kancléř uvedl, že toto rozhodnutí, i když vedlo k odchodu FDP z vlády, bylo "správné a neodvratné". Německo nyní vede menšinová vláda Scholzových sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Kancléř také potvrdil, že 11. prosince požádá Spolkový sněm o důvěru. Předpokládá se, že ji nedostane. Hlasovat se bude 16. prosince. Volby by se měly podle dohody části parlamentních stran konat 23. února. Oficiálně je ale musí vyhlásit prezident Frank-Walter Steinmeier, který prostřednictvím své mluvčí už v pondělí avizoval, že s termínem souhlasí.
Scholz také poslance vyzval, aby schválili do voleb zákony, které podle něj nesnesou odkladu. Jsou to podle něj mimo jiné balíček na podporu hospodářského růstu, zvýšení přídavků na děti či změna ústavy, která má posílit ochranu ústavního soudu.
Předseda nejsilnější opoziční strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU), Friedrich Merz v reakci na Scholzův proslov uvedl, že Německo potřebuje změnu v hospodářské, klimatické i migrační politice. Merz je kandidátem na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU. Scholze obvinil, že rozděluje zemi a nerozumí tomu, co se v ní děje. V projevu také odmítl jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou a která by se podle průzkumů mohla po volbách stát druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
Německá média dnešní rozpravu označují za začátek předvolební kampaně. Pokud by se předčasné volby konaly nyní, zvítězila by podle pondělního průzkumu agentury INSA CDU/CSU s 32,5 procenta hlasů, následovaná AfD s 19,5 procenta. Až za ní by skončila Scholzova SPD s 15,5 procenta a její koaliční partner, strana Zelených, s 11,5 procenta. Sedm procent hlasů by dostalo nové levicově populistické Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Kolem pětiprocentní hranice, jejíž překročení je nutné pro vstup do parlamentu, se pohybuje FDP.
Zdroj: ČTK