Krádeže másla v Rusku dokládají cenu jeho válečné ekonomiky, píše Financial Times
Výdaje Ruska na zbraně a munici za vlády prezidenta Vladimira Putina pomohly Moskvě udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v prudce rostoucích cenách zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT).
pátek 15.11.2024, 04:44
Záběry průmyslových kamerv Jekatěrinburgu, metropoli ruského obranného průmyslu, nedávno zachytily dva maskované muže, jak se vloupali do obchodu s mléčnými výrobky. Zatímco jeden z nich vyloupil pokladnu, druhý utekl s 20 kilogramy másla.
"Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku," říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Ruská centrální banka odhaduje, že inflace by letos mohla dosáhnout až 8,5 procenta, což je dvojnásobek jejího cíle. Spotřební zboží zdražuje ještě rychleji: ceny másla se meziročně zvýšily o 26 procent, což přimělo některé obchody prodávat ho v plastových krabičkách s magnetickými zámky.
"Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku," říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Ruská centrální banka odhaduje, že inflace by letos mohla dosáhnout až 8,5 procenta, což je dvojnásobek jejího cíle. Spotřební zboží zdražuje ještě rychleji: ceny másla se meziročně zvýšily o 26 procent, což přimělo některé obchody prodávat ho v plastových krabičkách s magnetickými zámky.
VIDEO: Reportáž kanálu Travelling with Russell o prodeji másla v Rusku
Putin vyzval úředníky, aby stabilizovali ekonomiku, a centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na rekordních 21 procent. Prezident však nedal najevo, že by chtěl snížit výdaje na obranu, které jsou v rozpočtu na příští rok stanoveny na rekordních 13,5 bilionu rublů (3,3 bilionu korun).
"Jde o klasický případ, kdy je ekonomika hnaná nad rámec svých možností," uvedla Elina Ribakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Vysoké výdaje na obranu vedly k náboru zaměstnanců ve zbrojním sektoru, kde mnoho továren pracuje na tři směny. To způsobilo, že nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň 2,4 procenta a soukromí zaměstnavatelé byli nuceni zvyšovat mzdy, aby mohli konkurovat, což téměř znemožnilo zvýšit produkci zboží a služeb, aniž by prudce vzrostly ceny.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová koncem října v parlamentu uvedla, že trvale vysoká inflace je signálem, že poptávka výrazně převyšuje výrobní kapacity. "V některých průmyslových odvětvích nejsou k dispozici už ani odstavené stroje, které by se daly použít pro výrobu," řekla.
Přechod na válečnou ekonomiku přišel v době poklesu příjmů z vývozu komodit, potíží s konverzí rublu a tlaku Spojených států, které omezují platební styk, což zvyšuje náklady na výrobu zboží každodenní potřeby. To způsobilo, že Rusko je stále více závislé na dovozu v době, kdy v podstatě nemá možnost náklady na dovoz omezit.
"Před rokem jsem dceři koupila stejnou sadu zimního termoprádla, jen o jednu velikost menší. Mezitím se cena zdvojnásobila," říká Marija, která je z Moskvy a má tříleté dítě. "Nechápu, proč někteří lidé říkají, že se nic nezměnilo. Co všechno ještě můžou popřít?" dodala.
Výdaje na obranu znamenají, že různí lidé pociťují dopady inflace různě, podle toho, jak jsou nebo nejsou propojeni s obranným sektorem. Za posledních sedm let podle ruského statistického úřadu stouply mzdy v IT, těžkém průmyslu a stavebnictví o 170 procent. Ve školství a komunálních službách se ale zvýšily jen o deset až 20 procent.
"Inflace je přímý odečet z příjmů občanů. Mzdy a příjmy se nezvyšují všem stejně a existují značné rozdíly," řekla guvernérka Nabiullinová ve Státní dumě.
Vyšší růst úrokových sazeb vyvolává stále hlasitější nesouhlas mocných průmyslových magnátů, jako je šéf státního zbrojního konglomerátu Rostech Sergej Čemezov. Ten v říjnu prohlásil, že vysoké kapitálové náklady jsou faktorem, který omezuje schopnost jeho společnosti prodávat zbraně do zahraničí.
Prezident Putin na tyto obavy reagoval koncem října v projevu věnovaném hospodářským otázkám, v němž vyzval vládu, aby udržela "konstruktivní růst" podnikových úvěrů a podpořila tak rozvoj ruského průmyslu. Nabiullinová však za hlavní příčinu prudce rostoucí inflace v Rusku označila nedostatek pracovních sil způsobený výdaji, nikoli náklady na půjčky nebo kapacitní problémy.
"Co se stane, když všichni najednou nakoupí soustruhy na nízký úvěr? Nebude dost rukou, které by vyrobily další obráběcí stroje," řekla.
Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, omezení výroby a potíže v dodavatelských řetězcích společně představují pro ruskou ekonomiku obrovské problémy. Za těchto okolností bude pro Rusko v nadcházejícím období klíčovou otázkou, jak si vláda dokáže udržet vojenskou převahu a zároveň udržet životní úroveň obyvatel.
Zdroj: ČTK
"Jde o klasický případ, kdy je ekonomika hnaná nad rámec svých možností," uvedla Elina Ribakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Vysoké výdaje na obranu vedly k náboru zaměstnanců ve zbrojním sektoru, kde mnoho továren pracuje na tři směny. To způsobilo, že nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň 2,4 procenta a soukromí zaměstnavatelé byli nuceni zvyšovat mzdy, aby mohli konkurovat, což téměř znemožnilo zvýšit produkci zboží a služeb, aniž by prudce vzrostly ceny.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová koncem října v parlamentu uvedla, že trvale vysoká inflace je signálem, že poptávka výrazně převyšuje výrobní kapacity. "V některých průmyslových odvětvích nejsou k dispozici už ani odstavené stroje, které by se daly použít pro výrobu," řekla.
Přechod na válečnou ekonomiku přišel v době poklesu příjmů z vývozu komodit, potíží s konverzí rublu a tlaku Spojených států, které omezují platební styk, což zvyšuje náklady na výrobu zboží každodenní potřeby. To způsobilo, že Rusko je stále více závislé na dovozu v době, kdy v podstatě nemá možnost náklady na dovoz omezit.
"Před rokem jsem dceři koupila stejnou sadu zimního termoprádla, jen o jednu velikost menší. Mezitím se cena zdvojnásobila," říká Marija, která je z Moskvy a má tříleté dítě. "Nechápu, proč někteří lidé říkají, že se nic nezměnilo. Co všechno ještě můžou popřít?" dodala.
Výdaje na obranu znamenají, že různí lidé pociťují dopady inflace různě, podle toho, jak jsou nebo nejsou propojeni s obranným sektorem. Za posledních sedm let podle ruského statistického úřadu stouply mzdy v IT, těžkém průmyslu a stavebnictví o 170 procent. Ve školství a komunálních službách se ale zvýšily jen o deset až 20 procent.
"Inflace je přímý odečet z příjmů občanů. Mzdy a příjmy se nezvyšují všem stejně a existují značné rozdíly," řekla guvernérka Nabiullinová ve Státní dumě.
Vyšší růst úrokových sazeb vyvolává stále hlasitější nesouhlas mocných průmyslových magnátů, jako je šéf státního zbrojního konglomerátu Rostech Sergej Čemezov. Ten v říjnu prohlásil, že vysoké kapitálové náklady jsou faktorem, který omezuje schopnost jeho společnosti prodávat zbraně do zahraničí.
Prezident Putin na tyto obavy reagoval koncem října v projevu věnovaném hospodářským otázkám, v němž vyzval vládu, aby udržela "konstruktivní růst" podnikových úvěrů a podpořila tak rozvoj ruského průmyslu. Nabiullinová však za hlavní příčinu prudce rostoucí inflace v Rusku označila nedostatek pracovních sil způsobený výdaji, nikoli náklady na půjčky nebo kapacitní problémy.
"Co se stane, když všichni najednou nakoupí soustruhy na nízký úvěr? Nebude dost rukou, které by vyrobily další obráběcí stroje," řekla.
Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, omezení výroby a potíže v dodavatelských řetězcích společně představují pro ruskou ekonomiku obrovské problémy. Za těchto okolností bude pro Rusko v nadcházejícím období klíčovou otázkou, jak si vláda dokáže udržet vojenskou převahu a zároveň udržet životní úroveň obyvatel.
Zdroj: ČTK