Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 996. den (15.11.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 16.11.2024, 01:00

Kreml stupňuje svou kampaň reflexivní kontroly, jejímž cílem je ovlivňovat rozhodování Západu ve prospěch Ruska před případnými budoucími jednáními o řešení války na Ukrajině nebo místo nich. Ruský prezident Vladimir Putin 15. listopadu telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a zopakoval několik kremelských informačních operací, jejichž cílem je ovlivňovat německou vládu a další západní státy tak, aby tlačily Ukrajinu k předčasným mírovým jednáním, místo aby jí poskytovaly další vojenskou podporu".[1] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovor Scholze s Putinem označil za "Pandořinu skříňku" a varoval, že pomáhá Putinovi dosáhnout jeho klíčových cílů: snížení izolace v mezinárodním společenství a vyvolání jednání za podmínek preferovaných Ruskem, "které k ničemu nepovede".[2]

Putin a další vysocí ruští představitelé v poslední době vystupňovali rétoriku, jejímž cílem je ovlivnit zahraniční politiku nastupující americké administrativy v čele se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem.[3] Kreml také nedávno zopakoval svou neochotu přistoupit na kompromisy ohledně podmínek jakýchkoli budoucích jednání a dal jasně najevo, že dlouhodobý cíl Kremlu, kterým je úplná kapitulace Ukrajiny, se nemění.[4] Kreml se pravděpodobně snaží využít nejistoty ohledně budoucí politiky USA vůči Ukrajině tím, že stupňuje svou kampaň reflexivní kontroly proti evropským spojencům Ukrajiny.[5] Zejména vysocí ruští představitelé, včetně současného tajemníka ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua a současného ministra obrany Andreje Bělousova, využívají už od roku 2022 telefonáty se západními politickými a obrannými představiteli k šíření kremelských informačních operací a pokoušejí se zastrašit Západ, aby učinil předčasné ústupky v otázce suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.[6]

Abchazští opoziční aktivisté 15. listopadu protestovali proti dohodě mezi faktickou vládou gruzínského regionu Abcházie a Ruskem, jejímž cílem je posílit práva ruských investorů v Abcházii. Demonstranti v Abcházii vtrhli do parlamentu Ruskem de facto okupovaného a Kremlem podporovaného separatistického regionu Gruzie a požadovali zamítnutí navrhované investiční dohody s Ruskem, která by ruským právnickým osobám poskytla vlastnická práva k nemovitostem v Abcházii a ruským developerům preferenční daňové úlevy.[7] Kritici navrhované legislativy tvrdili, že dohoda by nafoukla ceny nemovitostí, posílila postavení oligarchů a podkopala žádanou autonomii Abcházie.[8] Demonstranti, kteří mávali ruskými vlajkami, vysvětlili, že jejich nespokojenost není namířena proti "bratrskému" Rusku, ale proti současné abchazské vládě, přičemž se odvolávali na potřebu chránit "národní zájmy Abcházie".[9] Demonstranti rovněž vyzvali k odstoupení současného faktického abchazského prezidenta Aslana Bžaniji.[10] Protesty donutily abchazský parlament, aby hlasování o dohodě odložil, a vůdci opozice později oznámili, že své požadavky hodlají předložit současnému faktickému abchazskému vedení.[11]

Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová vyzvala Rusy, aby se vyhnuli cestám do Abcházie kvůli obavám o bezpečnost, a varovala, že krize by mohla odradit budoucí ekonomické investice v Abcházii.[12] Ruský informační prostor v reakci označil demonstranty za nevděčníky a někteří váleční blogeři připisovali protesty vnějším aktérům včetně Turecka, zatímco jiní upozorňovali, že abcházská ekonomika je z velké části závislá na Rusku.[13]

Západní partneři Ukrajině nadále poskytují vojenskou podporu prostřednictvím různých nástrojů a platforem. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu 14. listopadu oznámil, že ukrajinská brigáda "Anna Kyjevská" dokončila svůj výcvik ve Francii.[14] Brigáda "Anna Kyjevská" je první ukrajinskou brigádou, která dokončila výcvik ve Francii a kterou Francie vybavila v rámci Mise vojenské pomoci Evropské unie (EUMAM) na podporu Ukrajiny.[15] Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov poznamenal, že Francie poskytla Ukrajině všeobecný i specializovaný vojenský výcvik a "nejmodernější" vybavení a zbraně, včetně obrněných transportérů, samohybných dělostřeleckých systémů a systémů situačního povědomí.[16]

Umerov se 15. listopadu také setkal v Oslu s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem a norským ministrem obrany Bjørnem Arildem Gramem. Norsko na této schůzce oznámilo, že se připojí k "dánskému formátu" poskytování podpory Ukrajině prostřednictvím financování domácí výroby ukrajinských zbraní a vybavení.[17] Umerov, Gram a Støre rovněž jednali o vytvoření "norského formátu", který by poskytoval externí investice do ukrajinských obranných technologických společností.[18]

Zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu Sabrina Singhová na tiskovém brífinku 15. listopadu uvedla, že USA jsou i nadále odhodlány poskytnout Ukrajině do inaugurace zvoleného prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2025 pomoc v hodnotě přibližně 7,1 miliardy dolarů (přibližně 170 miliard korun).[19] Singhová poznamenala, že Pentagon plánuje posílat balíčky vojenské pomoci Ukrajině "téměř každý týden" až do inaugurace.

Klíčové poznatky:

* Kreml zintenzivňuje svou kampaň reflexivní kontroly, jejímž cílem je ovlivňovat rozhodování Západu ve prospěch Ruska před případnými budoucími jednáními o řešení války na Ukrajině nebo místo nich.

* Abchazští opoziční aktivisté 15. listopadu protestovali proti dohodě mezi faktickou vládou gruzínského regionu Abcházie a Ruskem, jejímž cílem je posílit práva ruských investorů v Abcházii.

* Západní partneři Ukrajině nadále poskytují vojenskou podporu prostřednictvím různých nástrojů a platforem.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Kurachova a ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Torecka, Pokrovska, Kurachova a Vuhledaru.

* Kreml pokračuje ve snaze rozšířit svůj program "Čas hrdinů" a vytvořit novou společenskou třídu složenou z veteránů loajálních režimu a ideologii ruského prezidenta Vladimira Putina.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 15. listopadu 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW