Ruská opozice na pochodu v Berlíně žádá konec války na Ukrajině
Tisíce lidí se dnes v centru Berlína vydaly na protiválečný pochod městem organizovaný ruskou opozicí. Do čela průvodu se postavili prominentní odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina - Ilja Jašin, Vladimir Kara-Murza a Julija Navalná. Požadovali stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku. Informovaly o tom dnes stanice Deutsche Welle (DW), agentura AP nebo webová stránka Meduza.
neděle 17.11.2024, 16:53 - aktualizováno v 20:50VIDEO: Reportáž serveru Meduza o protiválečném pochodu v Berlíně organizovaném ruskými opozičními politiky
"Ne válce! Ne válce! Ne válce!" provolávali v ruštině někteří účastníci průvodu podle záběrů zveřejněných na telegramovém účtu Deutsche Welle. Někteří skandovali v ruštině "Rusko bez Putina" nebo nesli transparenty s různými hesly v ruštině i angličtině. Na některých stálo v němčině "Putin = válka" nebo "Putin je vrah", popsala AP.
Za obřím transparentem s anglickými slovy "No Putin. No War" (v překladu: "Žádný Putin. Žádná válka") šli v čele průvodu Jašin a Kara-Murza, které ruské soudy poslaly na roky do vězení. Kara-Murzu shledaly vinným z vlastizrady, Jašina z toho, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o armádě. Na svobodu se dostali spolu s několika dalšími odpůrci Kremlu letos v létě při rozsáhlé výměně vězňů mezi Ruskem a Západem.
Spolu s nimi akci organizovala a postavila se do čela pochodu Navalná, vdova po opozičním předákovi Alexeji Navalném, jenž zemřel náhle letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné devatenáctiletý trest za extremismus.
"Každý den na Ukrajině umírají civilisté a děti. Ničí se domy, nemocnice, školy. A to vše Putinův režim dělá jménem naší země," uvedl v projevu Kara-Murza. "Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem," prohlásil podle DW na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení. "Jedno shromáždění nic nezmění, ale musíme vycházet [ven] za ty, kteří jsou v Rusku a nyní vyjít [ven] nemohou," prohlásila podle DW Navalná.
Berlínská policie počet účastníků na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Podle televize Dožď se zúčastnilo až pět tisíc lidí. Podle informací Meduzy a organizátorů asi kolem tří tisíc lidí, na snímcích z průvodu byl vidět také mimo jiné obránce lidských práv Oleg Orlov ze sdružení Memorial, jenž byl součástí letní výměny vězňů. Agentura AP přes den psala o přinejmenším tisícovce účastníků. Průvod skončil u budovy ruského velvyslanectví.
Někteří demonstranti podle AP přišli s ruskou nebo ukrajinskou vlajkou, další si přinesli bílo-modro-bílou vlajku, kterou používají některé ruské opoziční skupiny. Před protestem se na sociálních sítích rozhořel spor o to, zda má na protestu být ruská trikolora, upozornilo Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL). Někteří kritici totiž namítají, že ruskou vlajku zdiskreditovala vojenská agrese na Ukrajině. Jašin podle DW označil téma vlajky za nedůležité. Během průvodu však někteří účastníci podle záběrů DW vyjadřovali s přítomností ruské vlajky nesouhlas.
Za obřím transparentem s anglickými slovy "No Putin. No War" (v překladu: "Žádný Putin. Žádná válka") šli v čele průvodu Jašin a Kara-Murza, které ruské soudy poslaly na roky do vězení. Kara-Murzu shledaly vinným z vlastizrady, Jašina z toho, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o armádě. Na svobodu se dostali spolu s několika dalšími odpůrci Kremlu letos v létě při rozsáhlé výměně vězňů mezi Ruskem a Západem.
Spolu s nimi akci organizovala a postavila se do čela pochodu Navalná, vdova po opozičním předákovi Alexeji Navalném, jenž zemřel náhle letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné devatenáctiletý trest za extremismus.
"Každý den na Ukrajině umírají civilisté a děti. Ničí se domy, nemocnice, školy. A to vše Putinův režim dělá jménem naší země," uvedl v projevu Kara-Murza. "Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem," prohlásil podle DW na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení. "Jedno shromáždění nic nezmění, ale musíme vycházet [ven] za ty, kteří jsou v Rusku a nyní vyjít [ven] nemohou," prohlásila podle DW Navalná.
Berlínská policie počet účastníků na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Podle televize Dožď se zúčastnilo až pět tisíc lidí. Podle informací Meduzy a organizátorů asi kolem tří tisíc lidí, na snímcích z průvodu byl vidět také mimo jiné obránce lidských práv Oleg Orlov ze sdružení Memorial, jenž byl součástí letní výměny vězňů. Agentura AP přes den psala o přinejmenším tisícovce účastníků. Průvod skončil u budovy ruského velvyslanectví.
Někteří demonstranti podle AP přišli s ruskou nebo ukrajinskou vlajkou, další si přinesli bílo-modro-bílou vlajku, kterou používají některé ruské opoziční skupiny. Před protestem se na sociálních sítích rozhořel spor o to, zda má na protestu být ruská trikolora, upozornilo Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL). Někteří kritici totiž namítají, že ruskou vlajku zdiskreditovala vojenská agrese na Ukrajině. Jašin podle DW označil téma vlajky za nedůležité. Během průvodu však někteří účastníci podle záběrů DW vyjadřovali s přítomností ruské vlajky nesouhlas.
VIDEO: Zvláštní vysílání televize Dožď věnované protestnímu pochodu ruské opozice v Berlíně
Navalná, Kara-Murza i Jašin označili dnešní shromáždění za projev jednoty, píše AP a upozorňuje na vnitřní neshody mezi ruskými opozičníky. Ruská exilová protiválečná opozice zatím většinou nedokázala mluvit jedním hlasem, napsala agentura, podle níž se neshodnou spojenci Navalného s dalšími prominentními disidenty.
Podle reportáže na webu Deutsche Welle se roztříštěná ruská exilová opozice shromáždila za různými lídry - část podporuje Navalnou a projekt jejího zesnulého manžela Fond boje s korupcí, další stojí za bývalým magnátem Michailem Chodorkovským, který strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije Chodorkovskij v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko.
Zdroj: ČTK
Podle reportáže na webu Deutsche Welle se roztříštěná ruská exilová opozice shromáždila za různými lídry - část podporuje Navalnou a projekt jejího zesnulého manžela Fond boje s korupcí, další stojí za bývalým magnátem Michailem Chodorkovským, který strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije Chodorkovskij v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko.
Zdroj: ČTK