V německé sociální demokracii roste odpor vůči Scholzově kandidatuře na kancléře
V německé sociální demokracii (SPD) roste odpor vůči tomu, aby se Olaf Scholz opět ucházel o funkci kancléře. Někteří členové vládní strany vyzývají, aby přenechal pozici volebního lídra populárnímu ministrovi obrany Borisi Pistoriusovi. Kancléř ovšem trvá na tom, že sociální demokraty do voleb povede on. Rozhodnout by se mohlo během příštích několika dní. Německá média spekulují, zda Scholze nečeká osud amerického prezidenta Joea Bidena, který se pod tlakem své strany vzdal v červenci opětovné kandidatury na prezidenta.
pondělí 18.11.2024, 10:40
Německý kancléř Olaf Scholz.
"SPD a já jsme připraveni pustit se do tohoto klání, a to mimochodem s cílem jej vyhrát," odpověděl Scholz v neděli před odletem na summit G20 v Brazílii na dotaz, zda trvá na své kancléřské kandidatuře. Krátce předtím se k řadě komunálních politiků přidali první dva poslanci SPD s otevřenou výzvou, aby Scholz na kancléře znovu nekandidoval.
Na začátku listopadu se v Německu po téměř třech letech rozpadla koaliční vláda SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP). Kancléř Scholz se tehdy po vleklých sporech o finanční a hospodářskou politiku rozhodl z vlády odvolat ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Kabinet pak opustila celá Lindnerova strana, a Německo do předčasných voleb plánovaných na 23. února povede menšinový kabinet SPD a zelených.
Kandidáta na kancléře si už zvolila největší opoziční formace - konzervativní unie CDU/CSU. Je jím předseda CDU Friedrich Merz. Zelení si v neděli jako volebního lídra vybrali nynějšího vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka. Stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, hodlá do voleb vést její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Z velkých stran tak není rozhodnuto právě už jen u sociálních demokratů.
Kdyby se měla strana řídit pouze průzkumy veřejného mínění, byl by jasným kandidátem na kancléře ministr Pistorius. Podle průzkumu agentury Forsa z minulého týdne by chtělo mít v čele vlády znovu Scholze jen 16 procent Němců, 32 procent by si přálo Merze. Oba politiky porazil v anketě právě Pistorius, který by měl být příštím předsedou vlády podle 39 procent dotázaných.
Ministr obrany ovšem nadále vyjadřuje Scholzovi podporu. Podle některých německých médiích je ale ve vyjádřeních v posledních dnech znát, že už nejsou tak jednoznačně formulovaná jako před několika týdny. "Máme opravdu skvělého kancléře, který v časech těžkých pro republiku dokázal řídit těžkou konstelaci tří stran [ve vládě]. Rozhodl se, že chce pokračovat a strana se o tom nejpozději 11. ledna na sjezdu rozhodne," řekl například televizi ARD v neděli. Dodal, že nadále "předpokládá", že kandidátem na kancléře v nadcházejících volbách bude Scholz.
Sociální demokraté Joe Weingarten a Johannes Arlt se stali o víkendu prvními poslanci Spolkového sněmu, kteří se otevřeně vyslovili proti Scholzově kandidatuře. Nyní se čeká, zda to spustí lavinu. Zraky se upírají především k takzvanému seeheimskému kruhu, který je konzervativním křídlem v SPD. Že není Scholzova kandidatura "samozřejmostí", prohlásil překvapivě také vlivný sociální demokrat a někdejší předseda strany, 84letý Franz Müntefering. Naopak současní předsedové SPD Lars Klingbeil a Saskia Eskenová nadále podporují Scholze. "Je nesmysl domnívat se, že vyměníme jednoho za druhého a hned bude vše růžové," řekl například Klingbeil. To, že chce strana Scholze oficiálně za svého kandidáta na kancléře označit až na sjezdu v polovině ledna, však otevírá prostor pro spekulace.
Německá média přirovnávají situaci v SPD k nedávnému vývoji v USA a spekulují, zda Scholze čeká osud amerického prezidenta Bidena. Dosluhující šéf Bílého domu se v červenci pod tlakem své strany vzdal opětovné kandidatury. Místo něj se o prezidentský post ucházela viceprezidentka Kamala Harrisová, která však v souboji podlehla exprezidentovi Donaldu Trumpovi.
Debata o tom, zda Scholz bude, či nebude opět kancléřem, se přitom zdá být nyní spíše teoretická. Podle víkendového průzkumu agentury INSA by volby vyhrála CDU/CSU s 32 procenty hlasů, SPD by skončila s 16 procenty až třetí za AfD s 19 procenty. Scholz nicméně před časem v jednom z rozhovorů připomněl, že ani před volbami v roce 2021 to podle průzkumů dlouho nevypadalo, že by SPD mohla sestavovat vládu.
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Zdroj: ČTK
Na začátku listopadu se v Německu po téměř třech letech rozpadla koaliční vláda SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP). Kancléř Scholz se tehdy po vleklých sporech o finanční a hospodářskou politiku rozhodl z vlády odvolat ministra financí Christiana Lindnera z FDP. Kabinet pak opustila celá Lindnerova strana, a Německo do předčasných voleb plánovaných na 23. února povede menšinový kabinet SPD a zelených.
Kandidáta na kancléře si už zvolila největší opoziční formace - konzervativní unie CDU/CSU. Je jím předseda CDU Friedrich Merz. Zelení si v neděli jako volebního lídra vybrali nynějšího vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka. Stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, hodlá do voleb vést její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Z velkých stran tak není rozhodnuto právě už jen u sociálních demokratů.
Kdyby se měla strana řídit pouze průzkumy veřejného mínění, byl by jasným kandidátem na kancléře ministr Pistorius. Podle průzkumu agentury Forsa z minulého týdne by chtělo mít v čele vlády znovu Scholze jen 16 procent Němců, 32 procent by si přálo Merze. Oba politiky porazil v anketě právě Pistorius, který by měl být příštím předsedou vlády podle 39 procent dotázaných.
Ministr obrany ovšem nadále vyjadřuje Scholzovi podporu. Podle některých německých médiích je ale ve vyjádřeních v posledních dnech znát, že už nejsou tak jednoznačně formulovaná jako před několika týdny. "Máme opravdu skvělého kancléře, který v časech těžkých pro republiku dokázal řídit těžkou konstelaci tří stran [ve vládě]. Rozhodl se, že chce pokračovat a strana se o tom nejpozději 11. ledna na sjezdu rozhodne," řekl například televizi ARD v neděli. Dodal, že nadále "předpokládá", že kandidátem na kancléře v nadcházejících volbách bude Scholz.
Sociální demokraté Joe Weingarten a Johannes Arlt se stali o víkendu prvními poslanci Spolkového sněmu, kteří se otevřeně vyslovili proti Scholzově kandidatuře. Nyní se čeká, zda to spustí lavinu. Zraky se upírají především k takzvanému seeheimskému kruhu, který je konzervativním křídlem v SPD. Že není Scholzova kandidatura "samozřejmostí", prohlásil překvapivě také vlivný sociální demokrat a někdejší předseda strany, 84letý Franz Müntefering. Naopak současní předsedové SPD Lars Klingbeil a Saskia Eskenová nadále podporují Scholze. "Je nesmysl domnívat se, že vyměníme jednoho za druhého a hned bude vše růžové," řekl například Klingbeil. To, že chce strana Scholze oficiálně za svého kandidáta na kancléře označit až na sjezdu v polovině ledna, však otevírá prostor pro spekulace.
Německá média přirovnávají situaci v SPD k nedávnému vývoji v USA a spekulují, zda Scholze čeká osud amerického prezidenta Bidena. Dosluhující šéf Bílého domu se v červenci pod tlakem své strany vzdal opětovné kandidatury. Místo něj se o prezidentský post ucházela viceprezidentka Kamala Harrisová, která však v souboji podlehla exprezidentovi Donaldu Trumpovi.
Debata o tom, zda Scholz bude, či nebude opět kancléřem, se přitom zdá být nyní spíše teoretická. Podle víkendového průzkumu agentury INSA by volby vyhrála CDU/CSU s 32 procenty hlasů, SPD by skončila s 16 procenty až třetí za AfD s 19 procenty. Scholz nicméně před časem v jednom z rozhovorů připomněl, že ani před volbami v roce 2021 to podle průzkumů dlouho nevypadalo, že by SPD mohla sestavovat vládu.
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Zdroj: ČTK