Axios: USA povolily Kyjevu útočit svými střelami v Rusku jen v Kurské oblasti
Spojené státy povolily Ukrajině používat americké střely k útokům v Rusku pouze v Kurské oblasti, napsal americký server Axios. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. List The New York Times a agentury Reuters a AP v neděli s odvoláním na americké představitele napsaly, že prezident Joe Biden povolil Kyjevu použít Spojenými státy dodané střely proti cílům na ruském území. Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok USA uvítal, naopak slovenský premiér Robert Fico krok USA kritizoval.
pondělí 18.11.2024, 10:51 - aktualizováno v 18:08
Salvový raketomet HIMARS ukrajinské armády pálí na ruské pozice v blíže neurčené části Ukrajiny (ilustrační snímek).
Axios píše, že "zdroj obeznámený s touto věcí potvrdil, že povolení použít střely ATACMS se týká jen Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci". Američané toto rozhodnutí Ukrajincům sdělili před několika dny a vedla je k tomu snaha odradit KLDR od toho, aby do bojů proti ukrajinské armádě poslala Rusku další vojáky.
Američtí činitelé podle zdroje, na který se odvolává Axios, doufají, že pokud Ukrajinci v Kurské oblasti zasáhnou severokorejské vojáky, Pchjongjang přehodnotí své rozhodnutí o jejich vyslání do Ruska a ruská protiofenziva v Kurské oblasti skončí nezdarem.
Bílý dům v neděli zprávy o povolení Kyjevu používat americké střely k útokům v ruském týlu odmítl komentovat. Deník The New York Times napsal, že zbraně nejspíš budou nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v Kurské oblasti. Do tohoto regionu v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda a obsadila tam několik stovek kilometrů čtverečních území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávy o Bidenovu rozhodnutí v neděli nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. V příspěvku na telegramu poznamenal, že takové věci se neoznamují, ale že střely mluví samy za sebe.
Ukrajinská a ruskojazyčná média si dnes všímají toho, že francouzský list Le Figaro upravil svůj nedělní článek, kde psal o tom, že také Francie a Británie zrušily Ukrajině omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP/Storm Shadow v hloubi ruského území. V nové verzi textu se píše o "debatách o povolení použít západní rakety proti ruskému území" a o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron se pro to vyslovil letos v květnu během státní návštěvy Německa.
Ministr Lipavský uvítal, že USA povolily Ukrajině použít rakety na ruské cíle
Američtí činitelé podle zdroje, na který se odvolává Axios, doufají, že pokud Ukrajinci v Kurské oblasti zasáhnou severokorejské vojáky, Pchjongjang přehodnotí své rozhodnutí o jejich vyslání do Ruska a ruská protiofenziva v Kurské oblasti skončí nezdarem.
Bílý dům v neděli zprávy o povolení Kyjevu používat americké střely k útokům v ruském týlu odmítl komentovat. Deník The New York Times napsal, že zbraně nejspíš budou nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v Kurské oblasti. Do tohoto regionu v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda a obsadila tam několik stovek kilometrů čtverečních území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávy o Bidenovu rozhodnutí v neděli nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. V příspěvku na telegramu poznamenal, že takové věci se neoznamují, ale že střely mluví samy za sebe.
Ukrajinská a ruskojazyčná média si dnes všímají toho, že francouzský list Le Figaro upravil svůj nedělní článek, kde psal o tom, že také Francie a Británie zrušily Ukrajině omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP/Storm Shadow v hloubi ruského území. V nové verzi textu se píše o "debatách o povolení použít západní rakety proti ruskému území" a o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron se pro to vyslovil letos v květnu během státní návštěvy Německa.
Ministr Lipavský uvítal, že USA povolily Ukrajině použít rakety na ruské cíle
Závěr dnešní Rady v Bruselu je jasný - EU reaguje na pokračující ruskou eskalaci války proti Ukrajině. Proto jsme se šéfy zahraničí EU schválili druhý balík sankcí na 4 společnosti a 1 osobu z Íránu, které se podílejí na dodávkách balistických střel do Ruska. pic.twitter.com/mWIIHgeejL
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 18, 2024
Rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině použít rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského příznivou zprávou. Kyjev se tak bude moci lépe bránit proti útokům. Lipavský to dnes uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů zahraničí. Český ministr rovněž zkritizoval páteční telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
"Viděli jsme, že o tomto víkendu proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových úderů [proti Ukrajině] za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila," řekl českým novinářům Lipavský.
Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. "Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu," řekl Lipavský. "Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo. Víme, že ničeho," dodal ministr.
Telefonát kritizovala i ukrajinská diplomacie, která uvedla, že podobné kroky ničím nepřispívají ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Příznivěji na telefonát reagoval polský premiér Donald Tusk, tedy lídr jedné ze zemí, které Ukrajině ve válce s Ruskem poskytují největší podporu. Scholz mu po svém rozhovoru s Putinem volal. Polský premiér ocenil, že kancléř ruskému prezidentovi zdůraznil, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.
● V německé sociální demokracii roste odpor vůči Scholzově kandidatuře na kancléře (18.11.2024)
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Fico kritizoval souhlas USA, aby Ukrajina mohla útočit raketami na Rusko
Slovenský premiér Robert Fico kritizoval rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku, které před více než dvěma lety vojensky napadlo sousední zemi. Západní státy si podle Fica přejí pokračování války na Ukrajině. Ficova vláda od svého loňského nástupu do úřadu kritizuje západní vojenskou pomoc Kyjevu a sankce, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli její agresi vůči Ukrajině.
"Viděli jsme, že o tomto víkendu proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových úderů [proti Ukrajině] za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila," řekl českým novinářům Lipavský.
Šéf české diplomacie se vyjádřil i k nedávnému telefonickému rozhovoru mezi Scholzem a Putinem. "Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu," řekl Lipavský. "Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo. Víme, že ničeho," dodal ministr.
Telefonát kritizovala i ukrajinská diplomacie, která uvedla, že podobné kroky ničím nepřispívají ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Příznivěji na telefonát reagoval polský premiér Donald Tusk, tedy lídr jedné ze zemí, které Ukrajině ve válce s Ruskem poskytují největší podporu. Scholz mu po svém rozhovoru s Putinem volal. Polský premiér ocenil, že kancléř ruskému prezidentovi zdůraznil, že není možné jednat o Ukrajině bez Ukrajiny.
● V německé sociální demokracii roste odpor vůči Scholzově kandidatuře na kancléře (18.11.2024)
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Fico kritizoval souhlas USA, aby Ukrajina mohla útočit raketami na Rusko
Slovenský premiér Robert Fico kritizoval rozhodnutí Spojených států povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku, které před více než dvěma lety vojensky napadlo sousední zemi. Západní státy si podle Fica přejí pokračování války na Ukrajině. Ficova vláda od svého loňského nástupu do úřadu kritizuje západní vojenskou pomoc Kyjevu a sankce, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli její agresi vůči Ukrajině.
VIDEO: Proruský chcimír a rozbíječ křehké jednoty západních spojenců Robert Fico, takto slovenský premiér, chce mír na ruský způsob
"Vyjadřuji ostrý nesouhlas s rozhodnutím amerického prezidenta povolit použití amerických raket dlouhého doletu na cíle na území Ruské federace s jasným cílem zmařit nebo oddálit mírová jednání. Jde o bezprecedentní eskalaci napětí, jde o rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoliv mírových jednání a ukončení zabíjení Slovanů na Ukrajině," řekl Fico v nahrávce, kterou dnes zveřejnil na sociální síti.
Za překvapující slovenský premiér označil, jak rychle "některé země EU uvítaly militantní krok USA". Podle něj to potvrzuje, že Evropská unie není schopna sama vyjádřit zásadní zahraničně-politické názory a že Západ si přeje pokračování války na Ukrajině za každou cenu.
"Kdo si na Slovensku přeje pokračování války a vítá nesmyslné militantní kroky Západu, škodí slovenským národně-státním zájmům," tvrdil Fico. Nynější opoziční strany se dlouhodobě rozcházejí s Ficem v názoru na válku na Ukrajině a ty z nich, které v předchozím volebním období byly u moci, tehdy prosadily například značnou slovenskou vojenskou pomoc Ukrajině.
Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Za překvapující slovenský premiér označil, jak rychle "některé země EU uvítaly militantní krok USA". Podle něj to potvrzuje, že Evropská unie není schopna sama vyjádřit zásadní zahraničně-politické názory a že Západ si přeje pokračování války na Ukrajině za každou cenu.
"Kdo si na Slovensku přeje pokračování války a vítá nesmyslné militantní kroky Západu, škodí slovenským národně-státním zájmům," tvrdil Fico. Nynější opoziční strany se dlouhodobě rozcházejí s Ficem v názoru na válku na Ukrajině a ty z nich, které v předchozím volebním období byly u moci, tehdy prosadily například značnou slovenskou vojenskou pomoc Ukrajině.
Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Returning from Kyiv, I am deeply impressed by the resilience of the Ukrainian people.
But they urgently need more air defence, more ammunition and more funding for their own innovative defence industry. Europe can and must do more.
Read my blog: https://t.co/CL4rY1wsCz pic.twitter.com/rwYxO8ri5j— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) November 18, 2024
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjártó naopak označil krok USA za "obrovsky nebezpečný".
List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.
"Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejen aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil.
"Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot.
Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal.
Evropa by podle něj celkově měla změnit strategii, se kterou přistupuje k Rusku a konfliktu na Ukrajině. "Strategie, jejímž cílem bylo zajistit mír prostřednictvím deeskalace, selhala. Potřebujeme novou strategii, která bude vycházet ze síly, musí to být vítězná strategie," řekl litevský ministr novinářům v Bruselu. V této souvislosti okomentoval i páteční telefonát mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zejména ze strany Kyjeva vyvolal množství kritiky. "V principu nejsem proti telefonátům, ale musejí vycházet z pozice síly, nikoli slabosti, jinak toho Rusko zneužije," dodal s tím, že už se tak děje, jak se ukázalo během víkendových masivních útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu.
Zemí, která použití zbraní proti ruským cílům i nadále omezuje, je kromě Německa i Itálie. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani dnes navíc uvedl, že svou strategii nijak nezmění. "Náš postoj k používání [italských] zbraní ze strany Ukrajiny se nezměnil, mohou být použity pouze na ukrajinském území," řekl Tajani. "Podporujeme mírovou konferenci za účasti Rusů, Číňanů, Indů a Brazilců a doufám, že Peking může sehrát pozitivní roli v tom, aby Moskva pochopila, že tato nesmyslná válka musí skončit," dodal.
Šéf maďarské diplomacie, kterého citovala agentura Reuters, rozhodnutí USA zkritizoval a označil za "obrovsky nebezpečné". "Proválečný mainstream ve Washingtonu a Bruselu zahájil poslední, hořký pokus vzepřít se nové realitě," napsal Szijjártó na facebooku. "Vítězství promírového kandidáta v USA i vlastenecké síly v Evropě vytvořily novou realitu založenou na vůli voličů," dodal s tím, že "prováleční" politici ve Washingtonu a Bruselu nechtějí přijmout "vůli lidu". "Není to jen antidemokratické, ale také extrémně nebezpečné," tvrdí maďarský ministr, jehož země je jedním z hlavních evropských stoupenců budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina, která se už třetí rok brání ruské invazi, o možnost používat zahraniční zbraně k útokům do hloubi ruského území dlouhodobě usiluje.
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 998. den (17.11.2024)
● Rozhodnutí USA může vést k třetí světové válce, myslí si ruský senátor (17.11.2024)
● Prezident Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku (17.11.2024)
Zdroj: ČTK
List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti.
"Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejen aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil.
"Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot.
Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal.
Evropa by podle něj celkově měla změnit strategii, se kterou přistupuje k Rusku a konfliktu na Ukrajině. "Strategie, jejímž cílem bylo zajistit mír prostřednictvím deeskalace, selhala. Potřebujeme novou strategii, která bude vycházet ze síly, musí to být vítězná strategie," řekl litevský ministr novinářům v Bruselu. V této souvislosti okomentoval i páteční telefonát mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zejména ze strany Kyjeva vyvolal množství kritiky. "V principu nejsem proti telefonátům, ale musejí vycházet z pozice síly, nikoli slabosti, jinak toho Rusko zneužije," dodal s tím, že už se tak děje, jak se ukázalo během víkendových masivních útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu.
Zemí, která použití zbraní proti ruským cílům i nadále omezuje, je kromě Německa i Itálie. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani dnes navíc uvedl, že svou strategii nijak nezmění. "Náš postoj k používání [italských] zbraní ze strany Ukrajiny se nezměnil, mohou být použity pouze na ukrajinském území," řekl Tajani. "Podporujeme mírovou konferenci za účasti Rusů, Číňanů, Indů a Brazilců a doufám, že Peking může sehrát pozitivní roli v tom, aby Moskva pochopila, že tato nesmyslná válka musí skončit," dodal.
Šéf maďarské diplomacie, kterého citovala agentura Reuters, rozhodnutí USA zkritizoval a označil za "obrovsky nebezpečné". "Proválečný mainstream ve Washingtonu a Bruselu zahájil poslední, hořký pokus vzepřít se nové realitě," napsal Szijjártó na facebooku. "Vítězství promírového kandidáta v USA i vlastenecké síly v Evropě vytvořily novou realitu založenou na vůli voličů," dodal s tím, že "prováleční" politici ve Washingtonu a Bruselu nechtějí přijmout "vůli lidu". "Není to jen antidemokratické, ale také extrémně nebezpečné," tvrdí maďarský ministr, jehož země je jedním z hlavních evropských stoupenců budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina, která se už třetí rok brání ruské invazi, o možnost používat zahraniční zbraně k útokům do hloubi ruského území dlouhodobě usiluje.
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 998. den (17.11.2024)
● Rozhodnutí USA může vést k třetí světové válce, myslí si ruský senátor (17.11.2024)
● Prezident Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku (17.11.2024)
Zdroj: ČTK