Ministr Pistorius nevyloučil, že by mohl kandidovat na kancléře
Německý ministr obrany Boris Pistorius nevyloučil, že by mohl nahradit kancléře Olafa Scholze a stát se lídrem sociálních demokratů (SPD) do nadcházejících předčasných parlamentních voleb. Tlak na Scholze dál roste, jeho automatický nárok stát se kandidátem strany na kancléře zpochybnili předsedové vlivných křídel ve straně - levého i pravého. Scholzovi, který je nyní na summitu G20 v Brazílii, nepomáhají ani průzkumy veřejného mínění.
úterý 19.11.2024, 09:16
Německý kancléř Olaf Scholz (vpravo) a ministr obrany Boris Pistorius.
"V politice by člověk neměl nikdy nic vylučovat, ať už jde o cokoli," uvedl ministr obrany Pistorius v pondělí večer na setkání v Pasově. "Jediné, co mohu definitivně vyloučit, je, že se ještě stanu papežem," dodal. Podle něj odvedl Scholz ve funkci kancléře dobrou práci. "A řekl, že v ní chce pokračovat," řekl také Pistorius. Ministr obrany dodal, že je "stranický voják" a velmi loajální člověk. Německá média přitom upozorňují, že Pistorius v posledních dnech přešel od kategorického odmítání kandidatury na kancléře k opatrnějším vyjádřením.
V německé sociální demokracii se v posledních dnech opět naplno rozproudila debata, zda by měl být Scholz kandidátem na kancléře i pro nadcházející předčasné parlamentní volby. Jeho tříčlenný koaliční kabinet, který vládl od prosince 2021, se na počátku listopadu rozpadl. Opustila ho nejmenší koaliční strana, liberální FDP. Bezprostřední krach vlády způsobilo Scholzovo rozhodnutí odvolat kvůli neshodám v hospodářské a finanční politice ministra financí Christiana Lindnera z FDP. V posledních dnech ale z informací různých německých médií vyplývá, že FDP přinejmenším od konce září nejenže se připravovala na krach koalice, ale různými kroky o něj aktivně usilovala.
Svého kandidáta na kancléře už nominovala nejsilnější opoziční formace - konzervativní unie CDU/CSU. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz. Za Alternativu pro Německo (AfD) označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, bude na kancléřku kandidovat její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Zelení si o víkendu kandidátem na kancléře zvolili ministra hospodářství Roberta Habecka.
Jasno tak není už jen u sociálních demokratů. Scholzovu automatickou kandidaturu začali po některých komunálních politicích zpochybňovat i poslanci Spolkového sněmu. První z nich se ozvali v neděli večer, v pondělí se přidali i vlivní poslanci Wiebke Esdarová a Dirk Wiese. Oba jsou členy největší organizace strany v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Zároveň stojí v čele vlivných křídel uvnitř SPD: Esdarová spolupředsedá Parlamentní levici, tedy levému křídlu uvnitř sociální demokracie, Wiese stojí v čele takzvaného Seeheimského kruhu, k němuž se řadí konzervativnější sociální demokraté.
"O otázce kandidatury na kancléře rozhodnou nakonec stranická grémia, ta jsou správným místem pro takové rozhodnutí," uvedli Esdarová a Wiese ve společném prohlášení. "Přitom slyšíme řadu hlasů na podporu Borise Pistoriuse," dodali. A upozornili, že Scholzovo jméno je silně spojené s trojkoaliční vládou, která se rozpadla.
Na Scholzově straně zůstává nadále řada vlivných straníků, například spolupředsedové SPD Saskia Eskenová a Lars Klingbeil, ministryně vnitra Nancy Faeserová či ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Sám kancléř se do debaty může zapojovat jen na dálku, protože se účastní summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. Původně měl odtamtud zamířit na návštěvu Mexika, tuto část své cesty ale kvůli situaci doma zrušil.
Řada německých médií upozorňuje, že kandidatura na kancléře kohokoli z SPD je v tuto chvíli spíše teoretická. Sociální demokracie má v průzkumech veřejného mínění 15 až 16 procent, tedy polovinu oproti nyní opoziční CDU/CSU. Silnější než SPD je i AfD. Scholz ovšem tvrdí, že i před volbami v roce 2021 mu průzkumy příliš nepřály a nakonec se kancléřem stal. Řada spolustraníků by ale přece jen raději vsadila na Pistoriuse, který je v současnosti nejoblíbenějším německým politikem. V žebříčku, který pro bulvární list Bild sestavuje agentura INSA, je ministr obrany nyní na prvním místě s 52,8 bodu ze sta. Na posledním, dvacátém místě je s 31,4 bodu kancléř Scholz.
● Scholz nadále odmítá dodat Ukrajině střely Taurus (18.11.2024)
● V německé sociální demokracii roste odpor vůči Scholzově kandidatuře na kancléře (18.11.2024)
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Zdroj: ČTK
V německé sociální demokracii se v posledních dnech opět naplno rozproudila debata, zda by měl být Scholz kandidátem na kancléře i pro nadcházející předčasné parlamentní volby. Jeho tříčlenný koaliční kabinet, který vládl od prosince 2021, se na počátku listopadu rozpadl. Opustila ho nejmenší koaliční strana, liberální FDP. Bezprostřední krach vlády způsobilo Scholzovo rozhodnutí odvolat kvůli neshodám v hospodářské a finanční politice ministra financí Christiana Lindnera z FDP. V posledních dnech ale z informací různých německých médií vyplývá, že FDP přinejmenším od konce září nejenže se připravovala na krach koalice, ale různými kroky o něj aktivně usilovala.
Svého kandidáta na kancléře už nominovala nejsilnější opoziční formace - konzervativní unie CDU/CSU. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz. Za Alternativu pro Německo (AfD) označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, bude na kancléřku kandidovat její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Zelení si o víkendu kandidátem na kancléře zvolili ministra hospodářství Roberta Habecka.
Jasno tak není už jen u sociálních demokratů. Scholzovu automatickou kandidaturu začali po některých komunálních politicích zpochybňovat i poslanci Spolkového sněmu. První z nich se ozvali v neděli večer, v pondělí se přidali i vlivní poslanci Wiebke Esdarová a Dirk Wiese. Oba jsou členy největší organizace strany v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Zároveň stojí v čele vlivných křídel uvnitř SPD: Esdarová spolupředsedá Parlamentní levici, tedy levému křídlu uvnitř sociální demokracie, Wiese stojí v čele takzvaného Seeheimského kruhu, k němuž se řadí konzervativnější sociální demokraté.
"O otázce kandidatury na kancléře rozhodnou nakonec stranická grémia, ta jsou správným místem pro takové rozhodnutí," uvedli Esdarová a Wiese ve společném prohlášení. "Přitom slyšíme řadu hlasů na podporu Borise Pistoriuse," dodali. A upozornili, že Scholzovo jméno je silně spojené s trojkoaliční vládou, která se rozpadla.
Na Scholzově straně zůstává nadále řada vlivných straníků, například spolupředsedové SPD Saskia Eskenová a Lars Klingbeil, ministryně vnitra Nancy Faeserová či ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Sám kancléř se do debaty může zapojovat jen na dálku, protože se účastní summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. Původně měl odtamtud zamířit na návštěvu Mexika, tuto část své cesty ale kvůli situaci doma zrušil.
Řada německých médií upozorňuje, že kandidatura na kancléře kohokoli z SPD je v tuto chvíli spíše teoretická. Sociální demokracie má v průzkumech veřejného mínění 15 až 16 procent, tedy polovinu oproti nyní opoziční CDU/CSU. Silnější než SPD je i AfD. Scholz ovšem tvrdí, že i před volbami v roce 2021 mu průzkumy příliš nepřály a nakonec se kancléřem stal. Řada spolustraníků by ale přece jen raději vsadila na Pistoriuse, který je v současnosti nejoblíbenějším německým politikem. V žebříčku, který pro bulvární list Bild sestavuje agentura INSA, je ministr obrany nyní na prvním místě s 52,8 bodu ze sta. Na posledním, dvacátém místě je s 31,4 bodu kancléř Scholz.
● Scholz nadále odmítá dodat Ukrajině střely Taurus (18.11.2024)
● V německé sociální demokracii roste odpor vůči Scholzově kandidatuře na kancléře (18.11.2024)
● Kancléř Scholz: Nebylo by dobré, aby s Putinem mluvil prezident USA, ale Evropa nikoliv (17.11.2024)
● Rusko zaútočilo na Ukrajinu 120 raketami a 90 drony (17.11.2024)
● Ukrajina chce podle prezidenta Zelenského ukončit válku diplomatickou cestou (16.11.2024)
● Kancléř Scholz podle prezidenta Zelenského otevřel Pandořinu skříňku (15.11.2024)
● Německý kancléř Scholz si telefonoval s Putinem (15.11.2024)
● Němci si nepřejí, aby kancléř Scholz vedl sociální demokracii do voleb (14.11.2024)
● Ve volbách se podle kancléře Scholze bude rozhodovat i o další podpoře Ukrajiny (13.11.2024)
Zdroj: ČTK