Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 999. den (18.11.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pondělí 18.11.2024, 23:30

Ruští představitelé pokračovali ve výhružné rétorice, která má odradit Spojené státy od toho, aby veřejně povolily Ukrajině používat americké systémy ATACMS při omezených úderech proti ruským a severokorejským vojenským cílům v Kurské oblasti. Toto povolení ze strany USA, pokud by bylo oficiálně potvrzeno, by ovšem bylo jen mírnou reakcí na ruskou eskalaci spočívající v zapojení severokorejských vojáků jako aktivních účastníků ruské invaze na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 18. listopadu prohlásil, že Spojené státy "přilévají olej do ohně" a že americké posvěcení ukrajinských úderů střelami ATACMS proti ruským vojenským cílům by znamenalo "kvalitativně nové kolo napětí" a "kvalitativní" změnu v účasti USA ve válce.[1] Peskov zopakoval tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina z 12. září, že ukrajinské údery proti Rusku s použitím zbraní poskytnutých Západem by představovaly eskalaci a přímé zapojení západních zemí do války.[2] Putinova zářijová prohlášení zopakovala i mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová, která dále uvedla, že ukrajinské údery raketami dlouhého doletu na Rusko by představovaly "radikální změnu podstaty a charakteru" války a že ruská odpověď by byla "adekvátní a hmatatelná".[3] Podobně hrozili i poslanci ruské Státní dumy a Rady federace, kteří tvrdili, že Rusko bude "nuceno" na tuto "eskalaci" reagovat, a to i údery proti Ukrajině s použitím blíže nespecifikovaných "nových" zbraňových systémů, a že důsledky tohoto rozhodnutí USA budou nastíněny v nové ruské jaderné doktríně.[4] Rusko dosud vojensky neeskalovalo proti žádnému domnělému porušení ruských "červených linií" ze strany Západu, jak opakovaně zaznamenal ISW.[5]

Někteří ruští představitelé a propagandisté velmi zdůrazňovali, že američtí činitelé povolení úderů střelami ATACMS dosud oficiálně nepotvrdili, pravděpodobně ve snaze přesvědčit Spojené státy, aby od tohoto rozhodnutí ustoupily a popřely zprávy o povolení, které kolují v médiích. Zacharovová prohlásila, že není jasné, zda západní média informující o autorizaci ze strany USA uvádějí oficiální zdroje, a důvěryhodnost zpráv amerických médií podobně zpochybnil i ruský propagandista Vladimir Solovjov.[6]

Ukrajinští ani američtí představitelé zprávy o tom, že USA schválily ukrajinské údery ATACMS, sice nepotvrdili, ale američtí představitelé poznamenali, že Rusko eskalovalo válku nasazením severokorejských sil po boku ruských sil na bojišti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávy médií o americké autorizaci omezených úderů ATACMS přímo nepotvrdil, ale 17. listopadu prohlásil, že "údery se neprovádějí slovy" a "takové věci se neoznamují", ale že "rakety budou mluvit samy za sebe".[7] Zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost Jonathan Finer americkou autorizaci úderů rovněž nepotvrdil, ale poznamenal, že Rusko eskalovalo válku nasazením severokorejských sil na bojišti a masivní sérií úderů drony a raketami proti ukrajinské energetické infrastruktuře v noci z 16. na 17. listopadu.[8] Finer přímo reagoval na Peskova a uvedl, že to byla ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, která "zažehla požár".[9] Americký server Axios 17. listopadu uvedl, že podle zdroje obeznámeného se situací Bidenova administrativa udělila Ukrajině povolení k použití ATACMS, aby odradila Severní Koreu od vyslání dalších vojáků jako válečných posil do Ruska.[10] Axios uvedl, že američtí představitelé doufají, že Severní Korea by mohla přehodnotit své rozhodnutí vyslat vojenský personál do Ruska, pokud ukrajinské síly udeří na severokorejské síly v Kurské oblasti.

Když Putin zapojil do své invaze na Ukrajinu jako nový válčící subjekt Severní Koreu, jednalo se o významnou eskalaci. Povolení k tomu, aby Ukrajina použila americké rakety proti legitimním vojenským cílům na ruském území v souladu se všemi mezinárodními zákony a zákony ozbrojeného konfliktu, je velmi omezenou reakcí a samo o sobě nemůže být odůvodněně charakterizováno jako eskalace.

Francouzské a britské zdroje 18. listopadu upřesnily, že údajné rozhodnutí USA povolit Ukrajině omezené údery střelami ATACMS na území Ruska automaticky neznamená, že Ukrajina může k úderům na vzdálené cíle na území Ruska používat i francouzské a britské rakety SCALP a Storm Shadow. Francouzský deník Le Figaro, který ISW citoval 17. listopadu, odstranil ze svého článku ze 17. listopadu formulaci, že povolení ATACMS se bude vztahovat i na rakety SCALP a Storm Shadow.[11] Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot 18. listopadu poznamenal, že Francie zůstává otevřená možnosti povolit Ukrajině používání Francií poskytnutých raket dlouhého doletu k úderům na území Ruska, nicméně potvrdil, že Francie takové povolení Ukrajině navzdory původním, mylným zprávám ze 17. listopadu zatím neudělila.[12] Britský deník The Times 18. listopadu uvedl, že podle zdrojů z Downing Street mají střely ATACMS "odlišné vojenské specifikace" v porovnání s raketami Storm Shadows poskytovanými Velkou Británií, a další britská média, včetně deníků The Sun a The Guardian, 18. listopadu poznamenala, že Spojené státy Ukrajině "stále brání" v použití raket SCALP a Storm Shadow proti legitimním cílům na ruském území.[13] Británie a Francie společně vyrábějí střely SCALP a Storm Shadow, které využívají technologie a zaměřovací informace poskytnuté Američany, takže se zrušením omezení týkajících se používání střel SCALP nebo Storm Shadow k úderům na vzdálené cíle na ruském území by musely souhlasit všechny tři strany.[14] Přetrvávající restrikce týkající se schopnosti Ukrajiny používat rakety SCALP a Storm Shadow budou i nadále omezovat schopnost Ukrajiny plně zasáhnout ruský týl širokým arzenálem vhodných systémů, což Rusku umožní udržovat si v blízkém i vzdáleném týlu útočiště, na které nemá nárok podle žádného principu mezinárodního práva nebo mezinárodních norem.[15]

Kreml i nadále prohlašuje, že není ochoten přijmout žádné kompromisy, včetně těch, které by "zmrazily" konflikt na současné frontové linii, což je dalším důkazem toho, že Kreml trvá na úplné kapitulaci Ukrajiny. Agentura Bloomberg 18. listopadu informovala, že turecký prezident Reçep Tayyip Erdoğan plánuje na summitu G20, který se koná 18.-19. listopadu v brazilském Rio de Janeiru, předložit mírový plán pro válku Ruska na Ukrajině, který by zahrnoval zmrazení konfliktu podél současné frontové linie, desetiletý odklad členství Ukrajiny v NATO spolu s ujištěním o poskytování vojenských dodávek Ukrajině ze strany Západu, vytvoření demilitarizované zóny na východě Ukrajiny a umístění zahraničních vojsk na Ukrajině.[16] Turecký provládní list Daily Sabah uvedl, že zdroje z tureckého ministerstva zahraničí (MZV) popřely zprávy o tom, že by Erdoğan navrhoval odklad členství Ukrajiny v NATO, nicméně uvedly, že turecká vláda podporuje diplomatické iniciativy zaměřené na ukončení války.[17] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na první zprávy o tureckém mírovém návrhu uvedl, že "zmrazení" frontové linie je pro Kreml "apriorně nepřijatelné" a že dříve uvedené podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro ukončení války - které se rovnaly úplné ukrajinské kapitulaci - zůstávají "plně relevantní".[18] ISW průběžně hodnotí, že cíl Kremlu, kterým je úplná ukrajinská kapitulace, zůstává nezměněný, a Peskovův komentář jen dále ukazuje, že ruské úřady nejsou ochotny vést jednání v dobré víře, která by vedla ke kompromisům, a to ani za podmínek nevýhodných pro Ukrajinu, jako je například zmrazení konfliktu. ISW nadále soudí, že vyjednané příměří na současných liniích bude Rusku jen ku prospěchu a poskytne Kremlu čas na další radikalizaci a militarizaci ruské společnosti proti Ukrajině a ruské armádě čas na odpočinek a obnovu před provedením pravděpodobného budoucího útoku na Ukrajinu.[19]

Klíčové poznatky:

* Ruští představitelé pokračovali ve výhružné rétorice, která má odradit Spojené státy od toho, aby veřejně povolily Ukrajině používat americké systémy ATACMS při omezených úderech proti ruským a severokorejským vojenským cílům v Kurské oblasti. Toto povolení ze strany USA, pokud by bylo oficiálně potvrzeno, by ovšem bylo jen mírnou reakcí na ruskou eskalaci spočívající v zapojení severokorejských vojáků jako aktivních účastníků ruské invaze na Ukrajinu.

* Když Putin zapojil do své invaze na Ukrajinu jako nový válčící subjekt Severní Koreu, jednalo se o významnou eskalaci. Povolení k tomu, aby Ukrajina použila americké rakety proti legitimním vojenským cílům na ruském území v souladu se všemi mezinárodními zákony a zákony ozbrojeného konfliktu, je velmi omezenou reakcí a samo o sobě nemůže být odůvodněně charakterizováno jako eskalace.

* Francouzské a britské zdroje 18. listopadu upřesnily, že údajné rozhodnutí USA povolit Ukrajině omezené údery střelami ATACMS na území Ruska automaticky neznamená, že Ukrajina může k úderům na vzdálené cíle na území Ruska používat i francouzské a britské rakety SCALP a Storm Shadow.

* Kreml i nadále prohlašuje, že není ochoten přijmout žádné kompromisy, včetně těch, které by "zmrazily" konflikt na současné frontové linii, což je dalším důkazem toho, že Kreml trvá na úplné kapitulaci Ukrajiny.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v hlavním ukrajinském klínu v Kurské oblasti, dále v Kupjansku, západně od Kreminné a ve směrech na Siversk, Pokrovsk a Vuhledar.

* Kreml pokračuje v militarizaci různých úrovní ruské vlády rozšiřováním programu "Čas hrdinů", jehož cílem je dosadit veterány ruské invaze na Ukrajinu na pozice v místních a regionálních vládách i ve federální administrativě.

* Ruské ministerstvo obrany (MO) v rámci ruského odvodního cyklu na podzim 2024 nezákonně povolávalo do ruské armády ukrajinskou mládež v okupovaných oblastech - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 18. listopadu 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW