V Riu skončil summit G20, věnoval se hlavně problémům globálního jihu
Summit skupiny G20, který dnes skončil v Riu de Janeiro, opět ukázal přetrvávající rozdílné názory mezi předními ekonomickými mocnostmi v klíčových otázkách, napsala agentura DPA. Společné prohlášení zahrnuje řadu témat, ale jen ve velmi obecných formulacích, zřejmě i kvůli očekávané lednové výměně v Bílém domě. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva do prohlášení prosadil témata takzvaného globálního jihu, mimo jiné boj proti chudobě a hladu, zdanění superbohatých, otázky klimatických změn či reformu Rady bezpečnosti OSN. Předsednictví G20 Brazílie dnes předala Jihoafrické republice, která se ho oficiálně ujme na rok od 1. prosince.
úterý 19.11.2024, 21:33
Brazilský levičácký prezident Luiz Inácio Lula da Silva (vpravo) tiskne ruku válečnému zločinci Sergeji Lavrovovi, takto ministrovi zahraničí Ruské federace, na summitu skupiny G20 v Riu de Janeiro.
Země skupiny G20 v prohlášení, přijatém už v první den vrcholné schůzky v pondělí, vyzvaly k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy či k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině. Stran války na Ukrajině zmínily lidské utrpení, které konflikt přináší, a negativní dopady války na potravinovou a energetickou bezpečnost a světovou ekonomiku. Vzhledem k rozdílným postojům i účasti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ale neoznačily Rusko za překážku míru na Ukrajině, jako to o víkendu udělaly země skupiny G7.
● G7: Rusko zůstává jedinou překážkou míru na Ukrajině (16.11.2024)
Text zmiňuje "katastrofální humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu" a zdůrazňuje nutnost okamžitého zvýšení humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů. Nepíše se v něm ale o teroristickém útoku Hamásu, jímž tato válka loni v říjnu začala, uvedla DPA. "Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení," uvádí prohlášení.
Ve společném prohlášení, které podle AP neobsahuje podrobnosti, jak vytyčených cílů dosáhnout, skupina G20 vyzvala k zavedení globální daně pro miliardáře či k reformám, jež postupně povedou k většímu počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Posílit by se měla také role Valného shromáždění OSN.
Země G20 v prohlášení rovněž znovu potvrdily mezinárodně dohodnutý cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou a zmínily větší využití obnovitelných zdrojů. Klimatičtí aktivisté ale podle DPA kritizují, že závěrečný dokument neobsahuje závazek ustoupit od ropy, uhlí a plynu.
Státy G20 také chtějí "plně rozvinout potenciál umělé inteligence", "rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika" z ní plynoucí a vést mezinárodní debatu o její regulaci.
Prohlášení nakonec podpořily všechny země skupiny. Někteří lídři ale po jeho schválení vyjádřili zklamání stran některých bodů. Například francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že text by byl lepší, kdyby byl explicitnější. "Myslím, že musíme velmi jasně říci, že jde o útočnou válku Ruska proti Ukrajině," uvedl Macron. Podobně se vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz, jemuž vadí, že ve společném prohlášení není "zdůrazněna odpovědnost Ruska za začátek ukrajinské války". Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedla, že prohlášení je "zklamáním, ale nikoli překvapením".
● Prezident Biden v úvodu summitu G20 vyzval k podpoře Ukrajiny (18.11.2024)
Zdroj: ČTK
● G7: Rusko zůstává jedinou překážkou míru na Ukrajině (16.11.2024)
Text zmiňuje "katastrofální humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu" a zdůrazňuje nutnost okamžitého zvýšení humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů. Nepíše se v něm ale o teroristickém útoku Hamásu, jímž tato válka loni v říjnu začala, uvedla DPA. "Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení," uvádí prohlášení.
Ve společném prohlášení, které podle AP neobsahuje podrobnosti, jak vytyčených cílů dosáhnout, skupina G20 vyzvala k zavedení globální daně pro miliardáře či k reformám, jež postupně povedou k většímu počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Posílit by se měla také role Valného shromáždění OSN.
Země G20 v prohlášení rovněž znovu potvrdily mezinárodně dohodnutý cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou a zmínily větší využití obnovitelných zdrojů. Klimatičtí aktivisté ale podle DPA kritizují, že závěrečný dokument neobsahuje závazek ustoupit od ropy, uhlí a plynu.
Státy G20 také chtějí "plně rozvinout potenciál umělé inteligence", "rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika" z ní plynoucí a vést mezinárodní debatu o její regulaci.
Prohlášení nakonec podpořily všechny země skupiny. Někteří lídři ale po jeho schválení vyjádřili zklamání stran některých bodů. Například francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že text by byl lepší, kdyby byl explicitnější. "Myslím, že musíme velmi jasně říci, že jde o útočnou válku Ruska proti Ukrajině," uvedl Macron. Podobně se vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz, jemuž vadí, že ve společném prohlášení není "zdůrazněna odpovědnost Ruska za začátek ukrajinské války". Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedla, že prohlášení je "zklamáním, ale nikoli překvapením".
● Prezident Biden v úvodu summitu G20 vyzval k podpoře Ukrajiny (18.11.2024)
Zdroj: ČTK