Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina
Poslanecká sněmovna parlamentu Českého republiky dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Předloha předpokládá, že ti z nich, kteří by se rozhodli v České republice usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt. Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.
středa 20.11.2024, 15:23
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Má za něj hrozit jeden rok až 15 let vězení. Návrh vychází z vládní novely trestního zákoníku, kterou dostala Sněmovna v úterý. Úpravu lex Ukrajina předložilo osm poslanců včetně ministrů vnitra a spravedlnosti Víta Rakušana (STAN) a Pavla Blažka (ODS).
Poslanci ANO označovali pozměňovací návrh za takzvaný přílepek. Proti tomu se ohradil Rakušan, podle něhož nová skutková podstata vychází z debat s bezpečnostní komunitou a souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu. "Žádný přílepek," odvětil kritikům.
Zákonodárci největšího opozičního hnutí také znovu kritizovali obsáhlý návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který by zavedl pro ukrajinské uprchlíky novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně. Poslanci ANO tvrdili, že jde o diskriminaci. "Rozdělujete občany podle národnosti," uvedla Zuzana Ožanová (ANO).
Dolní komora by mohla vládní novelu doplnit i o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. České občanství by se mohlo žadatelům z Ruska udělit jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v České republice. Ruští občané představovali v letech 2019 až 2022 vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizinců, jimž bylo uděleno české občanství. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu.
V České republice dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny zatím platí do března příštího roku, Evropská unie se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt by mohli využít podle Rakušana pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v České republice pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení by k základním podmínkám patřila rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému.
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
Zdroj: ČTK
Poslanci ANO označovali pozměňovací návrh za takzvaný přílepek. Proti tomu se ohradil Rakušan, podle něhož nová skutková podstata vychází z debat s bezpečnostní komunitou a souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu. "Žádný přílepek," odvětil kritikům.
Zákonodárci největšího opozičního hnutí také znovu kritizovali obsáhlý návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který by zavedl pro ukrajinské uprchlíky novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně. Poslanci ANO tvrdili, že jde o diskriminaci. "Rozdělujete občany podle národnosti," uvedla Zuzana Ožanová (ANO).
Dolní komora by mohla vládní novelu doplnit i o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. České občanství by se mohlo žadatelům z Ruska udělit jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v České republice. Ruští občané představovali v letech 2019 až 2022 vždy přibližně pětinu z celkového počtu cizinců, jimž bylo uděleno české občanství. Loni jejich počet vzrostl přibližně na čtvrtinu.
V České republice dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny zatím platí do března příštího roku, Evropská unie se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt by mohli využít podle Rakušana pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v České republice pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení by k základním podmínkám patřila rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému.
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
Zdroj: ČTK