Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1000. den (19.11.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 19.11.2024, 20:45

Ukrajinské síly se brání ruské invazi v plném rozsahu už 1000 dní a nadále prokazují neuvěřitelnou odolnost vůči ruské agresi. Rusko vtrhlo na Ukrajinu 24. února 2022 na základě nesprávného předpokladu, že se Ukrajina nedokáže bránit a že ruské síly budou schopny během tří dnů obsadit Kyjev a nastolit tam proruskou vládu.[1] O tisíc dní později mají ukrajinské síly za sebou úspěšné vytlačení ruských jednotek z nejzazších bodů jejich postupu v Žytomyrské, Kyjevské, Černihivské, Sumské, Charkovské, Chersonské, Poltavské a Mykolajivské oblasti a pokračují v každodenním boji za osvobození okupovaného území v Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské, Mykolajivské a Chersonské oblasti a na Krymu.[2] Ruské síly v současné době postupují po celé východní Ukrajině a ukrajinští představitelé nedávno varovali před možnou brzkou ruskou útočnou operací v Záporožské oblasti.[3] Ruský prezident Vladimir Putin současně vede informační válku proti Západu, Ukrajině a ruskému obyvatelstvu, jejímž cílem je přesvědčit svět, že ruské vítězství je nevyhnutelné a že Ukrajina nemá žádnou šanci.[4] Toto informační úsilí se rodí z Putinova strachu a pochopení, že trvalá vojenská, ekonomická a diplomatická podpora Ukrajiny ze strany Západu zvrátí průběh války v neprospěch Ruska.

Rusko za posledních 1000 dní nahromadilo značné množství rizik a řadu nestále rostoucích omezení jeho válečných schopností. Rusko zahájilo válku se špatně organizovanou a nedostatečně personálně vybavenou armádou, složenou ze smluvních vojáků a omezeného počtu branců, a to kvůli nesprávnému předpokladu, že se Ukrajina zhroutí, a obavám, že všeobecná mobilizace by mohla ohrozit stabilitu kremelského režimu.[5] Rusko se při vedení Putinovy války bez všeobecné mobilizace do značné míry spoléhalo na kombinaci dobrovolných smluvních vojáků, mobilizovaného personálu a nepravidelných formací (jako jsou Armádní sbor Doněcké a Luhanské lidové republiky [AS DLR/LLR], Wagnerova skupina a Ruský dobrovolnický sbor).[6] Tento systém zatím Kremlu poskytoval živou sílu potřebnou k podpoře operací, ale přibývá ukazatelů, že se začíná viklat. Nedávné západní odhady ztrát ruské živé síly naznačují, že ruské síly v současné době ztrácejí měsíčně více vojáků, než je schopno udržet pokračující ruské kryptomobilizační úsilí, a důkazy z otevřených zdrojů naznačují, že ve střednědobém horizontu Rusko možná nebude schopno udržet ani současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků, protože mu docházejí zásoby techniky ze sovětské éry.[7] Nadcházející rok 2025 pouze zvýší omezení ruské armády v oblasti lidských zdrojů a materiálu, pokud se Rusko pokusí udržet současné útočné tempo, přičemž Putin zjevně nadále odmítá zmíněná opatření vzhledem k rostoucímu nezájmu ruské společnosti bojovat v ruské válce, omezením ruské ekonomiky včetně značného deficitu pracovních sil a vysoké inflace a pokračující neochotě obyvatel nést břemeno dalších válečných nákladů.[8] Rusko nemůže udržovat současné tempo do nekonečna. Putin bude pravděpodobně muset přijmout destruktivní a drastická opatření - včetně dalšího nedobrovolného povolání mobilizační rezervy - aby s prodlužující se válkou tato rostoucí omezení překonal.

Ukrajina mezitím pokračuje ve zdokonalování svých bojových schopností a připravuje se na soběstačnost v dlouhodobém horizontu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 19. listopadu představil Nejvyšší radě (parlamentu) "Plán vnitřní odolnosti Ukrajiny"[9]. Skládá se z deseti bodů, jež stanovují strategické cíle Ukrajiny během plné ruské invaze a po jejím ukončení.[10] Základní body plánu nastiňují zaměření Ukrajiny na udržení jednoty a spolupráce s partnery, konkrétní opatření ke stabilizaci frontové linie a zvýšení technologické efektivity ukrajinské armády, rozšíření výrobních kapacit ukrajinské domácí průmyslové základny (DPZ) a společných partnerství DPZ, uplatňování hospodářské politiky podporující ukrajinský průmysl a podniky, ochranu ukrajinské energetické infrastruktury a vytvoření nového systému vnitřní a pohraniční bezpečnosti. Plán rovněž nastiňuje vizi vytvoření efektivní místní správy, zlepšení sociální politiky, a to i s ohledem na válečné veterány, a posílení kulturní suverenity Ukrajiny na domácím i zahraničním poli. Zelenskyj ve svém projevu před Nejvyšší radou zdůraznil, že Ukrajina podnikla mnoho kroků ke zdokonalení DPZ a v roce 2024 už vyrobila více než 2,5 milionu minometných a dělostřeleckých nábojů.[11] Zelenskyj dodal, že Ukrajina plánuje v roce 2025 vyrobit nejméně 3000 řízených střel a 30.000 bezpilotních letounů dlouhého doletu a že ukrajinské brigády by měly samy získávat finanční prostředky, aby se mohly náležitě zásobovat drony bez byrokratických omezení. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal 19. listopadu oznámil, že Nejvyšší rada schválila obranný a bezpečnostní rozpočet na rok 2025 ve výši 2,23 bilionu hřiven (1,34 bilionu korun) a vyčlenila rekordních 739 miliard hřiven (asi 430 miliard korun) na ukrajinskou DPZ a nákup zbraní.[12] ISW nadále soudí, že Ukrajina má šanci dramaticky rozšířit svou DPZ a postavit se v budoucnu na vlastní nohy, pokud ji její partneři nyní posílí.[13]

V noci z 18. na 19. listopadu provedly ukrajinské síly první úder střelami ATAMCS na ruském území a zasáhly ruský muniční sklad v Karačevu v Brjanské oblasti - několik dní poté, co získaly povolení k provádění takových úderů. Ukrajinští vojenští představitelé, včetně ukrajinského generálního štábu, 19. listopadu oznámili, že ukrajinské síly v noci z 18. na 19. listopadu zasáhly poblíž Karačeva arzenál 1046. centra logistické podpory 67. hlavní raketové a dělostřelecké správy (GRAU) ruského ministerstva obrany a že úder způsobil počáteční detonaci a 12 sekundárních výbuchů.[14] Jeden ukrajinský vojenský zdroj 19. listopadu sdělil ukrajinskému listu RBK-Ukrajina, že ukrajinské síly k provedení úderu použily střely ATACMS poskytnuté Spojenými státy.[15] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko uvedl, že v arzenálu 67. GRAU byla uskladněna dělostřelecká munice, včetně střel dodaných Severní Koreou, a také řízené klouzavé bomby, rakety protivzdušné obrany a střelivo pro salvové raketomety (MLRS).[16] Ruské ministerstvo obrany (MO) sdělilo, že ukrajinské síly odpálily šest balistických raket, včetně ATACMS, na vojenský objekt v Brjanské oblasti a že ruské systémy protivzdušné obrany S-400 a Pancir pět raket sestřelily a jednu poškodily.[17] Ruské MO prohlásilo, že úlomky raket dopadly na vojenský objekt v Brjanské oblasti a způsobily požár, ale že úder nezpůsobil žádné škody ani oběti. Ruský opoziční server Astra uvedl, že ukrajinské síly zasáhly také závod na výrobu vzduchotechniky Veza a budovy v Karačevu, Podsosonkách a Bajkově.[18]. Ruské zdroje zveřejnily záběry, které údajně ukazují úder ATACMS a jeho následky.[19]

Západní představitelé rovněž poskytli další vysvětlení týkající se schopnosti Ukrajiny používat západní zbraňové systémy dlouhého doletu k úderům na vojenské objekty v Rusku. Vysoký komisař EU Josep Borrell 18. listopadu prohlásil, že USA povolily Ukrajině použít zbraně poskytnuté Spojenými státy až do vzdálenosti 300 kilometrů uvnitř Ruska.[20] Sekční šéf amerického ministerstva zahraničí Brian Nichols 19. listopadu řekl brazilskému listu O Globo, že americký prezident Biden vydal povolení pro Ukrajinu použít zbraně poskytnuté Spojenými státy k úderům na území Ruska, a dodal, že toto povolení poskytne Ukrajině větší schopnost obrany. [21] ISW už dříve usoudil, že omezení schopnosti Ukrajiny provádět údery dlouhého dosahu na ruské území umožnilo Rusku udržet si prostor pro svá útočiště v blízkém i vzdáleném týlu a využívat ho pro své vojenské operace proti Ukrajině.[22] Ukrajinské údery zbraněmi dlouhého dosahu proti vojenským objektům v ruském týlu jsou klíčové pro degradaci ruských vojenských schopností na celém válčišti.[23] Tato povolení, pokud jsou tak rozsáhlá, jak se uvádí, představují pro Ukrajinu novou schopnost, která může výrazně degradovat ruské válečné úsilí.

Ruský prezident Vladimir Putin 19. listopadu podepsal aktualizovanou ruskou jadernou doktrínu, která je jasnou reakcí na rozhodnutí Bidenovy administrativy dát zelenou úderům zbraněmi dlouhého dosahu na Rusko a je součástí Putinova pokračujícího úsilí přimět západní činitele s rozhodovacími pravomocemi k tomu, aby přestali podporovat Ukrajinu. Putin podepsal výnos "O schválení základů státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašování", poté co v září 2024 uvedl, že Rusko upravuje svou jadernou doktrínu tak, aby obsahovala "objasnění" nezbytných předpokladů pro použití ruských jaderných zbraní.[24] Rusko svou jadernou doktrínu aktualizovalo naposledy v červnu 2020.[25] V doktríně z roku 2024 se uvádí, že Rusko bude uplatňovat jaderné odstrašení vůči státům, které poskytnou "území, vzdušný a/nebo námořní prostor a zdroje pod svou kontrolou" pro přípravu a provedení agrese proti Rusku; bude považovat agresi proti Rusku ze strany jakéhokoli státu, který je součástí vojenské koalice, bloku nebo aliance, za agresi celé koalice a bude považovat agresi proti Rusku a/nebo jeho spojencům ze strany nejaderného státu za účasti nebo podpory jaderného státu za společný útok na Rusko.[26] Nová doktrína doplnila seznam "hlavních vojenských nebezpečí, která mohou přerůst ve vojenské hrozby" pro Rusko a proti nimž bude Rusko provádět jaderné odstrašování, o další úvahy, mezi něž patří: vytvoření nových nebo rozšíření stávajících vojenských koalic, bloků nebo aliancí, v jehož důsledku se vojenská infrastruktura koalice "přiblíží" k ruským hranicím; akce zaměřené na izolaci části ruského území, včetně zablokování přístupu k životně důležitým dopravním komunikacím; akce zaměřené na zničení ekologicky nebezpečných objektů v Rusku a plánování a provádění rozsáhlých vojenských cvičení v blízkosti ruských hranic. V nové doktríně se uvádí, že Rusko si ponechává "možnost" použít jaderné zbraně v případě agrese proti Bělorusku nebo v případě, že Rusko obdrží spolehlivé informace o "masivním" startu nebo vzletu vzdušných a kosmických útočných zbraní, včetně strategických a taktických letadel, řízených střel, bezpilotních letounů a hypersonických letadel, jakož i v případě, že překročí ruskou státní hranici. Nová doktrína zachovává stejnou formulaci jako doktrína z roku 2020, která popisuje obdržení informací o startu balistických raket útočících na ruské území nebo na území spojenců Ruska jako podmínku "určující možnost použití jaderných zbraní Ruskem", a tato formulace týkající se balistických raket tedy nepředstavuje zvrat v ruské jaderné doktríně, přestože některé zprávy naznačují opak. Aktualizovaná doktrína už neuvádí, že Rusko považuje jaderné zbraně "výhradně" za prostředek odstrašení, a dodává, že Rusko bude jaderné odstrašení uplatňovat proti "potenciálním" nepřátelům.

Přijetí upravené jaderné doktríny Ruskem je nejnovější verzí nyní tak častého ruského řinčení jadernými zbraněmi a nepředstavuje zásadní změnu v ruském postoji, doktríně ani v hrozbě použití jaderných zbraní. Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns 7. září nabádal západní politiky, aby se šablonovitě opakovaného ruského řinčení jadernými zbraněmi nelekali.[27] Agentura Bloomberg 19. listopadu uvedla, že blíže nespecifikovaný mluvčí Rady národní bezpečnosti USA prohlásil, že jeho země nevidí důvod k úpravě svého jaderného postoje a že ruské rozhodnutí upravit svou doktrínu není překvapením a je pokračováním stejné "nezodpovědné rétoriky", kterou Rusko používá od invaze na Ukrajinu v roce 2022.[28] Zástupkyně tiskového tajemníka Pentagonu Sabrina Singhová 18. listopadu prohlásila, že jakékoli ruské řinčení jadernými zbraněmi je "neuvěřitelně nebezpečné" a "bezohledné".[29] Singhová uvedla, že USA budou ruské řinčení jadernými zbraněmi nadále sledovat, ale nezaznamenaly žádné změny v ruském postoji k jejich použití. ISW nadále považuje za velmi nepravděpodobné, že by Rusko použilo jaderné zbraně na Ukrajině nebo jinde.[30]

Kreml se neustále pokouší používat řinčení jadernými zbraněmi k odstrašení Západu od vojenské podpory poskytované Ukrajině a pokračující snahy Kremlu o vnášení jaderných hrozeb do informačního prostoru naznačují, že se Kreml obává toho, jaké následky budou mít ukrajinské údery na Rusko zbraněmi poskytnutými Západem na bojišti. Deník The Washington Post v září 2024 uvedl, že Kreml možná přehodnocuje, zda je řinčení jadernými zbraněmi při ovlivňování Západu proti podpoře Ukrajiny účinné.[31] Kreml však nadále používá tytéž šablonovité jaderné hrozby ve snaze odradit západní činitele s rozhodovacími pravomocemi od zrušení omezení pro použití Západem poskytnutých zbraní k ukrajinským úderům na legitimní vojenské objekty v Rusku, což naznačuje, že se Kreml obává následků ukrajinských úderů zbraněmi dlouhého dosahu na území Ruska. Kreml běžně zesiloval své řinčení jadernmi zbraněmi během klíčových západních diskusí o vojenské pomoci Ukrajině, ale nikdy předtím při jakémkoli domnělém porušení ruských "červených linií" ze strany Západu konflikt neeskaloval.[32] Na aktualizovanou ruskou jadernou doktrínu reagoval 19. listopadu významný ruský válečný bloger spřízněný s Kremlem, který si stěžoval, že západní země se jaderných hrozeb Kremlu už neobávají a že slábnoucí strach Západu "zužuje Rusku manévrovací prostor".[33] Tento slábnoucí strach Západu bloger přičítá tomu, že Kreml neodpověděl na předchozí ukrajinské údery proti vojenským objektům na území Ruska, což je jedna z předchozích tzv. červených linií Kremlu.[34] Další ruští váleční blogeři uvaděli, že čekají na reakci ruské vlády na ukrajinský úder střelami ATACMS v Brjanské oblasti z 19. listopadu.[35] Kreml na úder střelami ATACMS do uzávěrky tohoto textu jasně nereagoval.

Obrysy kremelského jaderného vydírání zůstávají navzdory aktualizacím ruské jaderné doktríny nezměněny a frakce v Kremlu se údajně hádají kvůli nejasnostem ohledně ruských jaderných "červených linií". Jeden ruský zasvěcený zdroj 19. listopadu tvrdil, že kremelské frakce se na změnách jaderné doktríny neshodly, přičemž jedna frakce prosazovala, aby nová jaderná doktrína definovala jasné "červené linie", které by Západ odradily od konkrétních, pro Kreml nevýhodných akcí, a druhá frakce volala po vytvoření strategicky nejednoznačné jaderné doktríny "v mlze války", aby Západ nemohl předvídat reakci Kremlu na přesně vymezené podmínky.[36] Tyto zprávy v kontextu pokračujícího spoléhání Kremlu na vágní hrozby jaderné eskalace, aniž by je uskutečnil, naznačují, že ruští představitelé nemají jasnou představu o tom, kde leží skutečné "červené linie" Kremlu. Aktualizovaná ruská jaderná doktrína zůstává vágní a je téměř jisté, že akce "potenciálních nepřátel" Ruska, jak jsou definovány v nové doktríně, okamžitě nevyvolají použití ruských jaderných zbraní. Rozhodnutí o použití ruských jaderných zbraní leží na Putinovi, který osobně rozhodl a rozhodne, kde skutečně leží ruské "červené linie" a jak reagovat - nebo nereagovat - na západní podporu poskytovanou Ukrajině.

Ukrajina teprve nedávno začala získávat zbraňové systémy a vojenské schopnosti nezbytné pro vedení moderních rozsáhlých bojových operací a v budoucnu může být schopna vést operačně významné protiútoky, pokud Západ přiměřeně posílí budování ukrajinských schopností. Američtí představitelé teprve nyní vážně posuzují možnost zbavit Rusko útočiště, z něhož by vedlo válku proti Ukrajině. Ukrajinské síly obdržely stíhačky F-16 a výcvik pilotů pro jejich obsluhu v malém množství až v roce 2024.[37] Ukrajinské síly obdržely střely ATACMS poprvé až na podzim 2023 poté, co ukrajinská protiofenziva v roce 2023 fakticky vyvrcholila.[38] Ukrajinské síly obdržely západní hlavní bojové tanky v malém množství poprvé až na začátku roku 2023.[39] Všechny systémy a schopnosti, které Ukrajina dostává, jsou nezbytné pro vedení úspěšných operací velkého rozsahu ve více oblastech a Ukrajina zatím nedostala příležitost předvést, čeho mohou ukrajinské síly dosáhnout, když budou mít odpovídající zdroje. Integrace systémů, schopnosti a výkonnost Ukrajiny na bojišti se pravděpodobně mohou zlepšit za předpokladu, že Ukrajina a její partneři budou pokračovat v náročné práci nutné k vybudování ukrajinské válečné dynamiky.

Pokračující a zvýšená vojenská pomoc Západu je i nadále nezbytná k tomu, aby ukrajinské síly osvobodily okupované území a způsobily ruské armádě takové ztráty, které by přiměly Putina k přehodnocení svých kalkulací v této válce. Ukrajina musí do jakýchkoli budoucích jednání s Ruskem vstupovat z pozice síly vzhledem k tomu, že Kreml trvale odmítá jednat v dobré víře a opakovaně vyzývá k úplné ukrajinské kapitulaci.[40] Samotné ukrajinské odhodlání a inovace k nastolení těchto podmínek zřejmě nestačí a v zájmu Západu nadále je posílit pozici Ukrajiny u případného budoucího jednacího stolu.

Klíčové poznatky:

* Ukrajinské síly se brání ruské invazi v plném rozsahu už 1000 dní a nadále prokazují neuvěřitelnou odolnost vůči ruské agresi.

* Ukrajina mezitím pokračuje ve zdokonalování svých bojových schopností a připravuje se na soběstačnost v dlouhodobém horizontu.

* V noci z 18. na 19. listopadu provedly ukrajinské síly první úder střelami ATAMCS na ruském území a zasáhly ruský muniční sklad v Karačevu v Brjanské oblasti - několik dní poté, co získaly povolení k provádění takových úderů.

* Ruský prezident Vladimir Putin 19. listopadu podepsal aktualizovanou ruskou jadernou doktrínu, která je jasnou reakcí na rozhodnutí Bidenovy administrativy dát zelenou úderům zbraněmi dlouhého dosahu na Rusko a je součástí Putinova pokračujícího úsilí přimět západní činitele s rozhodovacími pravomocemi k tomu, aby přestali podporovat Ukrajinu.

* Přijetí upravené jaderné doktríny Ruskem je nejnovější verzí nyní tak častého ruského řinčení jadernými zbraněmi a nepředstavuje zásadní změnu v ruském postoji, doktríně ani v hrozbě použití jaderných zbraní.

* Kreml se neustále pokouší používat řinčení jadernými zbraněmi k odstrašení Západu od vojenské podpory poskytované Ukrajině a pokračující snahy Kremlu o vnášení jaderných hrozeb do informačního prostoru naznačují, že se Kreml obává toho, jaké následky budou mít ukrajinské údery na Rusko zbraněmi poskytnutými Západem na bojišti.

* Obrysy kremelského jaderného vydírání zůstávají navzdory aktualizacím ruské jaderné doktríny nezměněny a frakce v Kremlu se údajně hádají kvůli nejasnostem ohledně ruských jaderných "červených linií".

* Ukrajina teprve nedávno začala získávat zbraňové systémy a vojenské schopnosti nezbytné pro vedení moderních rozsáhlých bojových operací a v budoucnu může být schopna vést operačně významné protiútoky, pokud Západ přiměřeně posílí budování ukrajinských schopností.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v hlavním ukrajinském klínu v Kurské oblasti a na pomezí Doněcké a Záporožské oblasti, zatímco ukrajinské síly v poslední době postupovaly severně od Charkova.