ICC vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli válce v Gaze
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského exministra obrany Joava Galanta, a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Netanjahu i někteří další izraelští politici rozhodnutí označili za antisemitské. Odmítly ho i Spojené státy. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak uvedl, že rozhodnutí by mělo být respektováno a provedeno. Nizozemsko slíbilo, že bude jednat na základě zatykačů, jiné evropské země se ovšem vyjádřily zdrženlivě a někteří politici, včetně českého premiéra Petra Fialy krok ICC odmítli komentovat. Vydání zatykačů na Netanjahua a Galanta přivítalo Turecko, které to označilo za "opožděné, ale pozitivní rozhodnutí zastavit krveprolití a ukončit genocidu v Palestině".
čtvrtek 21.11.2024, 13:24 - aktualizováno v 19:50
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu (v popředí) a jeho dnes už bývalý ministr obrany Joav Galant.
Haagský soud, který není součástí OSN a jehož jurisdikci neuznává Izrael ani Spojené státy či Rusko nebo Čína, dnes vydal také zatykač na bývalého šéfa vojenského křídla palestinského hnutí Hamás Muhammada Dífa, který ale podle izraelské armády už nežije. Soud nicméně uvedl, že "dál bude sbírat informace" o jeho možné smrti.
Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC a mezi nimiž je i Česká republika. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel v podstatě jen slovní výtka.
O vydání zatykačů požádal v květnu hlavní prokurátor ICC Karim Khan, který dva izraelské politiky viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze či z odpírání humanitární pomoci. Lídři Hamásu se podle Khana dopustili mimo jiné vraždění, mučení či zadržování rukojmích. Válku v Pásmu Gazy začal Hamás loni 7. října teroristickým útokem na Izrael, při němž na 1200 lidí, většinou civilistů, zabil a na 250 dalších unesl do Gazy. Izraelská odveta podle úřadů v Gaze připravila o život přes 44.000 Palestinců, většinou rovněž civilistů. Hamás zatykače ICC na Netanjahua a Galanta uvítal.
Netanjahuův úřad označil rozhodnutí ICC za antisemitské a absurdní a dodal, že neodradí Izrael od snahy chránit své občany. Také krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že haagský soud "znovu ukázal, že je skrz naskrz antisemitský". Jisrael Kac, který začátkem tohoto měsíce vystřídal Galanta v úřadu ministra obrany, označil zatykače ICC za "morální ostudu, která je zcela zabarvena antisemitismem a degraduje mezinárodní soudní systém". Izraelský prezident Jicchak Herzog označil krok ICC za "nehorázný", podle něj "upřednostnil terorismus a zlo před demokracií a svobodou".
Některé evropské země se k zatykačům vyjádřily opatrně. Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Christophe Lemoine uvedl, že reakce Paříže bude "v souladu se statutem ICC". "Je to bod, který je právně složitý," dodal. Šéf italské diplomacie Antonio Tajani řekl, že jeho země společně se spojenci zváží, jak rozhodnutí haagského soudu interpretovat. Opatrně se vyjádřil i Londýn. Podle úřadu premiéra Británie respektuje nezávislost ICC, ale "mezi demokratickým Izraelem na straně jedné a Hamásem a libanonským Hizballáhem, což jsou teroristické organizace, na straně druhé neexistuje rovnost v morální otázce".
Nizozemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že "bude jednat na základě zatykačů ICC". Irský premiér Simon Harris označil zatykače za "mimořádně významný krok" a řekl, že každý by měl pomoci při výkonu důležité práce ICC.
Naopak maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó označil zatykače za "hanebný a absurdní" krok. Spojené státy, které jsou nejvýznamnějším spojencem Izraele, rozhodnutí ICC "zásadně odmítly", řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Podle něj kroku soudu předcházely procesní chyby, které ale nespecifikoval. Zvolený americký prezident Donald Trump se k tomu bezprostředně nevyjádřil, ale kongresman Mike Waltz, jehož si Trump vybral jako budoucího poradce pro národní bezpečnost, slíbil "silnou odpověď" na zatykače a obvinil ICC z "antisemitské zaujatosti".
Za nešťastné označila rozhodnutí ICC česká ministryně obrany Jana Černochová, podle níž takový krok oslabuje autoritu tohoto soudu v jiných případech. Český premiér Petr Fiala prostřednictvím své mluvčí sdělil, že rozhodnutí nebude komentovat. "Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí," napsal mluvčí českého ministerstva zahraničí. Naopak podle bývalého pirátského europoslance Marcela Kolaji je postup ICC dobrou zprávou.
Zdroj: ČTK
Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC a mezi nimiž je i Česká republika. Pokud ale některá země zatykač nenaplní, hrozí jí za to podle serveru The Times of Israel v podstatě jen slovní výtka.
O vydání zatykačů požádal v květnu hlavní prokurátor ICC Karim Khan, který dva izraelské politiky viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze či z odpírání humanitární pomoci. Lídři Hamásu se podle Khana dopustili mimo jiné vraždění, mučení či zadržování rukojmích. Válku v Pásmu Gazy začal Hamás loni 7. října teroristickým útokem na Izrael, při němž na 1200 lidí, většinou civilistů, zabil a na 250 dalších unesl do Gazy. Izraelská odveta podle úřadů v Gaze připravila o život přes 44.000 Palestinců, většinou rovněž civilistů. Hamás zatykače ICC na Netanjahua a Galanta uvítal.
Netanjahuův úřad označil rozhodnutí ICC za antisemitské a absurdní a dodal, že neodradí Izrael od snahy chránit své občany. Také krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že haagský soud "znovu ukázal, že je skrz naskrz antisemitský". Jisrael Kac, který začátkem tohoto měsíce vystřídal Galanta v úřadu ministra obrany, označil zatykače ICC za "morální ostudu, která je zcela zabarvena antisemitismem a degraduje mezinárodní soudní systém". Izraelský prezident Jicchak Herzog označil krok ICC za "nehorázný", podle něj "upřednostnil terorismus a zlo před demokracií a svobodou".
Některé evropské země se k zatykačům vyjádřily opatrně. Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Christophe Lemoine uvedl, že reakce Paříže bude "v souladu se statutem ICC". "Je to bod, který je právně složitý," dodal. Šéf italské diplomacie Antonio Tajani řekl, že jeho země společně se spojenci zváží, jak rozhodnutí haagského soudu interpretovat. Opatrně se vyjádřil i Londýn. Podle úřadu premiéra Británie respektuje nezávislost ICC, ale "mezi demokratickým Izraelem na straně jedné a Hamásem a libanonským Hizballáhem, což jsou teroristické organizace, na straně druhé neexistuje rovnost v morální otázce".
Nizozemské ministerstvo zahraničí uvedlo, že "bude jednat na základě zatykačů ICC". Irský premiér Simon Harris označil zatykače za "mimořádně významný krok" a řekl, že každý by měl pomoci při výkonu důležité práce ICC.
Naopak maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó označil zatykače za "hanebný a absurdní" krok. Spojené státy, které jsou nejvýznamnějším spojencem Izraele, rozhodnutí ICC "zásadně odmítly", řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Podle něj kroku soudu předcházely procesní chyby, které ale nespecifikoval. Zvolený americký prezident Donald Trump se k tomu bezprostředně nevyjádřil, ale kongresman Mike Waltz, jehož si Trump vybral jako budoucího poradce pro národní bezpečnost, slíbil "silnou odpověď" na zatykače a obvinil ICC z "antisemitské zaujatosti".
Za nešťastné označila rozhodnutí ICC česká ministryně obrany Jana Černochová, podle níž takový krok oslabuje autoritu tohoto soudu v jiných případech. Český premiér Petr Fiala prostřednictvím své mluvčí sdělil, že rozhodnutí nebude komentovat. "Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí," napsal mluvčí českého ministerstva zahraničí. Naopak podle bývalého pirátského europoslance Marcela Kolaji je postup ICC dobrou zprávou.
Zdroj: ČTK