Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU, zaznělo na plénu Evropského parlamentu
Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR. Od zástupců krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) a europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak byla slyšet kritika vojenské pomoci Ukrajině a výzvy k mírovému řešení i za cenu, že Ukrajina přijde o část svého území. Ve čtvrtek by europoslanci v závěru zasedání měli hlasovat o příslušném prohlášení.
úterý 26.11.2024, 12:02
Vlajky EU a Ukrajiny před bidovou Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka zastupující Radu na plénu mimo jiné zdůraznil, že bude zapotřebí chránit ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu během nadcházející zimy, podporovat Ukrajinu na cestě do EU a pracovat na opatřeních, jež zamezí obcházení sankcí proti Rusku.
Belgický eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders rovněž mluvil o potřebě podpořit Ukrajinu na cestě do EU. V této souvislosti zdůraznil, že "bezpečnost a obrana musí jít ruku v ruce s podporou reforem a oživením a rekonstrukcí ukrajinské ekonomiky". Dodal, že Ukrajina ukazuje, že je ochotná reformy prosazovat, přestože nadále čelí ruské agresi. Podle Reynderse unijní sedmadvacítka podporou Ukrajiny posiluje i vlastní bezpečnost.
Německý člen nejpočetnější europarlamentní skupiny evropských lidovců EPP Michael Gahler poznamenal, že Rusko využívá severokorejské vojáky jako "futráž do svých děl". Uvedl rovněž, že bude třeba nastavit vztahy s novou americkou vládou nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, jenž se funkce ujme v lednu.
Nizozemský socialista Thijs Reuten se vymezil proti "vyčkávání", až válka na Ukrajině skončí. "Evropa musí zajistit, že se nebude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny," uvedl s tím, že mír musí být trvalý a spravedlivý s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu a možností jednat o jejím budoucím členství v NATO.
Lotyšský europoslanec z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Rihards Kols hovořil o potřebě poskytnout Ukrajině veškeré zbraně, které potřebuje, zatímco Litevec Petras Auštrevičius z liberální frakce Obnova Evropy poznamenal, že se Rusko dalo na otevřenou vojenskou konfrontaci se Západem a že rozšiřuje "osu zla", do níž je zapojen Írán a nově také Severní Korea.
Francouzský europoslanec Jean-Paul Garraud z PfE naopak kritizoval končícího amerického prezidenta Joea Bidena za jeho rozhodnutí poslat Ukrajině střely dlouhého doletu a volal po "ukončení bratrovraždené války". Německá levicová poslankyně a turecká rodačka Özlem Demirelová podobně prohlásila, že státy NATO prodloužily válku na Ukrajině tím, že jí poslaly zbraně.
Německý europoslanec českého původu z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů Petr Bystroň na plénu tvrdil, že většina Ukrajinců chce mír i za cenu, že by se jejich země vzdala území. Také prohlásil, že mnozí "hlasovali nohama" a uprchli, protože nechtěli zemřít v zákopech.
Na plénu během bezmála tříhodinové rozpravy promluvily desítky řečníků, včetně řady českých europoslanců. Mezi nimiž rovněž zazněly různé názory na to, jak by Evropská unie měla k válce na Ukrajině v příštích měsících přistupovat.
Belgický eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders rovněž mluvil o potřebě podpořit Ukrajinu na cestě do EU. V této souvislosti zdůraznil, že "bezpečnost a obrana musí jít ruku v ruce s podporou reforem a oživením a rekonstrukcí ukrajinské ekonomiky". Dodal, že Ukrajina ukazuje, že je ochotná reformy prosazovat, přestože nadále čelí ruské agresi. Podle Reynderse unijní sedmadvacítka podporou Ukrajiny posiluje i vlastní bezpečnost.
Německý člen nejpočetnější europarlamentní skupiny evropských lidovců EPP Michael Gahler poznamenal, že Rusko využívá severokorejské vojáky jako "futráž do svých děl". Uvedl rovněž, že bude třeba nastavit vztahy s novou americkou vládou nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, jenž se funkce ujme v lednu.
Nizozemský socialista Thijs Reuten se vymezil proti "vyčkávání", až válka na Ukrajině skončí. "Evropa musí zajistit, že se nebude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny," uvedl s tím, že mír musí být trvalý a spravedlivý s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu a možností jednat o jejím budoucím členství v NATO.
Lotyšský europoslanec z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Rihards Kols hovořil o potřebě poskytnout Ukrajině veškeré zbraně, které potřebuje, zatímco Litevec Petras Auštrevičius z liberální frakce Obnova Evropy poznamenal, že se Rusko dalo na otevřenou vojenskou konfrontaci se Západem a že rozšiřuje "osu zla", do níž je zapojen Írán a nově také Severní Korea.
Francouzský europoslanec Jean-Paul Garraud z PfE naopak kritizoval končícího amerického prezidenta Joea Bidena za jeho rozhodnutí poslat Ukrajině střely dlouhého doletu a volal po "ukončení bratrovraždené války". Německá levicová poslankyně a turecká rodačka Özlem Demirelová podobně prohlásila, že státy NATO prodloužily válku na Ukrajině tím, že jí poslaly zbraně.
Německý europoslanec českého původu z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů Petr Bystroň na plénu tvrdil, že většina Ukrajinců chce mír i za cenu, že by se jejich země vzdala území. Také prohlásil, že mnozí "hlasovali nohama" a uprchli, protože nechtěli zemřít v zákopech.
Na plénu během bezmála tříhodinové rozpravy promluvily desítky řečníků, včetně řady českých europoslanců. Mezi nimiž rovněž zazněly různé názory na to, jak by Evropská unie měla k válce na Ukrajině v příštích měsících přistupovat.
Česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP) při projevu v Evropském parlamentu.
Danuše Nerudová (STAN, EPP) označila spolupráci Ruska a KLDR za hrozbu pro globální stabilitu a vyzvala k zavedení robustnějšího sankčního mechanismu.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených uvedla, že cílem Kremlu je Evropu unavit a přimět ji, aby podporu Ukrajiny vzdala. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní bombarduje jednací stůl a rozumí pouze síle. Evropa proto podle europoslankyně nesmí v podpoře Ukrajiny polevit.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených uvedla, že cílem Kremlu je Evropu unavit a přimět ji, aby podporu Ukrajiny vzdala. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní bombarduje jednací stůl a rozumí pouze síle. Evropa proto podle europoslankyně nesmí v podpoře Ukrajiny polevit.
Česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, frakce ECR) při projevu v Evropském parlamentu.
Veronika Vrecionová (ODS, frakce ECR) poznamenala, že ochota Ruska spolupracovat se Severní Koreou, kterou označila za "nejkrutější totalitní režim, kde život nemá žádnou cenu a vše je přizpůsobeno zbrojení", dokládá, že Rusko nechce mír a nechce jednat. Ukrajině je naopak podle Vrecionové potřeba dodávat zbraně, aby ubránila sebe a Evropu.
Komunistka Kateřina Konečná, která je mezi nezařazenými europoslanci, poznamenala, že Rusko eskaluje v odpovědi na eskalace ze strany Západu a dodala, že svět má na výběr mezi "příměřím nebo nukleárním holokaustem".
Zdroj: ČTK
Komunistka Kateřina Konečná, která je mezi nezařazenými europoslanci, poznamenala, že Rusko eskaluje v odpovědi na eskalace ze strany Západu a dodala, že svět má na výběr mezi "příměřím nebo nukleárním holokaustem".
Zdroj: ČTK