Útoky v hloubi Ruska podle Reuters nezvyšují riziko jaderného konfliktu
Rozhodnutí Západu povolit Ukrajině útočit dodanými střelami na cíle v hloubi Ruska nezvýšilo riziko jaderné odvety. Tvrdí to několik zdrojů z amerických tajných služeb, podle kterých je ruský jaderný útok nadále nepravděpodobný, ačkoli šéf Kremlu Vladimir Putin svou rétoriku na toto téma vyhrocuje. Tajné služby se spíše domnívají, že Rusko rozšíří sabotážní kampaň proti evropským cílům, aby Západ od další podpory poskytované Ukrajině odradilo.

Zkušební odpal ruské interkontinentální balistické střely RS-24 Jars z kosmodromu v Plesecku poblíž Archangelsku na archivní snímku z října 2022.
Zpravodajské služby v uplynulých sedmi měsících provedly sérii hodnocení a dospěly k závěru, že uvolnění omezení, které se týkalo použití amerických zbraní ukrajinskou armádou, pravděpodobně nepovede k jaderné eskalaci. Tento postoj tajné služby nezměnily ani poté, co americký prezident Joe Biden skutečně ukrajinským silám povolil nasadit střely ATACMS na cíle v ruském zázemí. Závěry zpravodajci potvrzují i poté, co Rusko před týdnem jako varování Západu vypálilo na Ukrajinu balistickou raketu Orešnik (Líska).
Bidenova administrativa podle Reuters vedla řadu měsíců složitou interní debatu o tom, zda by uvolnění podmínek pro použití amerických zbraní vedlo k vystupňování rizik. Někteří zástupci Bílého domu, ministerstva zahraničí a Pentagonu se obávali, že ruský prezident Putin by mohl reagovat útokem na americké vojáky, diplomaty a spojence NATO, další pak varovali před jadernými údery. Když ruské vojáky v boji proti Ukrajincům podpořily severokorejské jednotky, změnil Biden názor na omezení. Nejednotný postoj administrativy pak pomohly sjednotit závěry tajných služeb.
Rozšíření konfliktu se naopak obává německý kancléř Olaf Scholz, který opakovaně odmítá poskytnout Ukrajině německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Scholz v minulosti řekl, že nasazení těchto zbraní by si pro kontrolu cílů vyžádalo nasazení německých vojáků, což by mohlo vést k zatažení Německa do války.
Putin před týdnem podpisem potvrdil úpravu ruské doktríny nukleárního odstrašení, která nově umožňuje použití atomových zbraní v případě rozsáhlého napadení konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. To média chápou jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.
● Ministr Pistorius: Válku na Ukrajině eskaluje Putin, konflikt je mezinárodní (25.11.2024)
● Státy NATO musejí podle šéfa Vojenského výboru NATO Bauera investovat více než dvě procenta HDP (25.11.2024)
● Riziko vzniku globálního konfliktu je podle Tuska vážné a reálné (22.11.2024)
● Putin potvrdil novou doktrínu, rozšiřuje možnosti nasazení jaderných zbraní (19.11.2024)
● Moskva pohrozila reakcí v případě použití západních střel na ruském území (18.11.2024)
● Axios: USA povolily Kyjevu útočit svými střelami v Rusku jen v Kurské oblasti (18.11.2024)
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 998. den (17.11.2024)
● Rozhodnutí USA může vést k třetí světové válce, myslí si ruský senátor (17.11.2024)
● Prezident Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku (17.11.2024)
Zdroj: ČTK
Bidenova administrativa podle Reuters vedla řadu měsíců složitou interní debatu o tom, zda by uvolnění podmínek pro použití amerických zbraní vedlo k vystupňování rizik. Někteří zástupci Bílého domu, ministerstva zahraničí a Pentagonu se obávali, že ruský prezident Putin by mohl reagovat útokem na americké vojáky, diplomaty a spojence NATO, další pak varovali před jadernými údery. Když ruské vojáky v boji proti Ukrajincům podpořily severokorejské jednotky, změnil Biden názor na omezení. Nejednotný postoj administrativy pak pomohly sjednotit závěry tajných služeb.
Rozšíření konfliktu se naopak obává německý kancléř Olaf Scholz, který opakovaně odmítá poskytnout Ukrajině německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Scholz v minulosti řekl, že nasazení těchto zbraní by si pro kontrolu cílů vyžádalo nasazení německých vojáků, což by mohlo vést k zatažení Německa do války.
Putin před týdnem podpisem potvrdil úpravu ruské doktríny nukleárního odstrašení, která nově umožňuje použití atomových zbraní v případě rozsáhlého napadení konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. To média chápou jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.
● Ministr Pistorius: Válku na Ukrajině eskaluje Putin, konflikt je mezinárodní (25.11.2024)
● Státy NATO musejí podle šéfa Vojenského výboru NATO Bauera investovat více než dvě procenta HDP (25.11.2024)
● Riziko vzniku globálního konfliktu je podle Tuska vážné a reálné (22.11.2024)
● Putin potvrdil novou doktrínu, rozšiřuje možnosti nasazení jaderných zbraní (19.11.2024)
● Moskva pohrozila reakcí v případě použití západních střel na ruském území (18.11.2024)
● Axios: USA povolily Kyjevu útočit svými střelami v Rusku jen v Kurské oblasti (18.11.2024)
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 998. den (17.11.2024)
● Rozhodnutí USA může vést k třetí světové válce, myslí si ruský senátor (17.11.2024)
● Prezident Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku (17.11.2024)
