Šéf NATO Rutte: Silnější podpora Ukrajiny posílí její pozici u vyjednávacího stolu

Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Českou republiku bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.
úterý 03.12.2024, 12:16 - aktualizováno ve 13:31
VIDEO: Dnešní tisková konference generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho před schůzkou ministrů zahraničí členských zemí v Bruselu
"Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu. A tím dříve budeme moci jednou provždy ukončit ruskou agresi na Ukrajině," řekl nový šéf NATO novinářům. "Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí," dodal Rutte. Jak doplnil, Ukrajina má právo se bránit a "naší povinností je jí pomoci".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO. Pozvánka do aliance je podle něj nutná pro přežití jeho země. Rutte se k tomuto tématu přímo nevyjádřil, uvedl pouze, že se "spojenci shodují, že je Ukrajina na nevratné cestě do NATO a přibližování k alianci se děje krok po kroku". "Musíme se soustředit na to, co je potřeba dnes, a to je vojenská pomoc Ukrajině. Je důležité, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání z pozice síly, na to je potřeba se zaměřit," dodal šéf NATO.

Ukrajinu čeká podle Rutteho další velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc. "Ruská agrese neustupuje, právě naopak. Putin vyostřuje svou rétoriku a bezohledné chování a využívá Ukrajinu pro testování experimentálních raket," uvedl generální tajemník NATO. Zmínil rovněž hrozbu, kterou znamená nasazení severokorejských vojáků v řadách ruské armády, a kritizoval vojenskou pomoc, kterou Moskvě poskytují Čína a Írán.

Spojené státy, Ukrajina a Jižní Korea odhadují, že KLDR poslala do Ruska více než 10.000 vojáků a že někteří z nich už jsou nasazeni v bojích na frontě. Severní Korea podle Washingtonu a Soulu dodala Rusku také dělostřelecké systémy, rakety a další zbraně, aby Moskvě pomohla doplnit zásoby.

Lídři zemí NATO už v létě potvrdili závazek poskytnout letos Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (asi bilion korun). Zároveň se členské státy shodly, že NATO od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z aliance v čele s vysoce postaveným generálem a s velitelstvím na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu.

"Musíme pokračovat v naší vytrvalé podpoře," prohlásil dnes Rutte a uvítal nedávná oznámení o zvýšení vojenské pomoci Kyjevu z USA, Německa, Švédska, Estonska, Litvy a Norska. Díky novému velitelství, které bude koordinovat pomoc a výcvik pro Ukrajinu, bude podpora ze strany NATO "stabilnější a více udržitelná", dodal.

Kromě Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, bude tématem dnešního jednání i dění na Blízkém východě, schůzky v Bruselu se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II. Společně se budou podle Rutteho zabývat hlavně dopady konfliktu v regionu Blízkého východu na bezpečnost euroatlantického prostoru. NATO by v nejbližší době mělo otevřít svou styčnou kancelář právě v jordánské metropoli Ammánu.

Jednání aliančních šéfů diplomacií je poslední podobnou akcí pro amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Nově zvolený prezident Donald Trump, který do funkce nastoupí v lednu, si za svého šéfa diplomacie vybral dosavadního floridského senátora Marka Rubia.

Schůzky ministrů zemí NATO se zúčastní také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mezi spojenci z NATO panuje v posledních týdnech nejistota ohledně další americké pomoci válkou zmítané zemi.


Ministr Lipavský: NATO musí pokračovat v podpoře Ukrajiny a přehodnotit vztah k Rusku

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) bude na jednání ministrů NATO prosazovat pokračování podpory Ukrajiny. Za nutné považuje zásadně přehodnotit vztah aliance k Rusku. Řekl to novinářům před odletem do Bruselu. Po dnešním a středečním jednání NATO odletí na Maltu na zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Šéfové diplomacií budou v Bruselu jednat s jordánským králem Abdalláhem II. "Probereme stabilizační roli Jordánska na Blízkém východě. Také mám radost, že v Ammánu bude brzy otevřena styčná kancelář NATO jako součást italského zastupitelského úřadu," uvedl Lipavský.

Večer bude následovat Rada NATO-Ukrajina za účasti šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy, s nímž se Lipavský setkal minulý týden v Kyjevě. "Určitě budeme dál bojovat za to, aby NATO podporovalo Ukrajinu. Hlavní sdělení je, že je naprosto nepřípustné, aby se jednalo o osudu Ukrajiny bez Ukrajiny jako takové," podotkl český ministr. Informovat bude o naplňování české muniční iniciativy.

"Dlouhodobě tvrdím, že NATO musí svůj vztah k Rusku zásadně přehodnotit. Musíme začít zadržovat ruský vliv vojensky, diplomaticky a ekonomicky," podotkl. Za zásadní považuje také oslabovat Rusko v mezinárodních institucích.

Na okraj zasedání bude Lipavský jednat s polským protějškem Radosławem Sikorským o česko-polských vztazích, ruské agresi na Ukrajině, spolupráci v rámci východního křídla aliance nebo o nadcházejícím polském předsednictví v Radě Evropské unie, které začne v lednu.

Ve čtvrtek a v pátek očekává šéf české diplomacie debatu na zasedání ministrů OBSE o dalším fungování této organizace nebo o dopadech ruské války na Ukrajině. Od vystoupení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. "Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen," dodal Lipavský.

Před rokem ve Skopji Lavrov obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku, a řekl, že její další obětí se může stát Moldavsko. Evropskou unii označil za "agresivní geopolitický projekt". Lipavský tehdy také opustil sál.

Zdroj: ČTK