NATO plánuje zvýšit vojenské výdaje, Rutte volá po větší podpoře Ukrajině
Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Nová mise NATO pro Ukrajinu nazvaná NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine), která má sídlo na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu a bude se zabývat koordinací pomocí pro Kyjev, začne plně fungovat ke konci roku, potvrdil generální tajemník aliance.
středa 04.12.2024, 13:01 - aktualizováno ve 14:07VIDEO: Tisková konference generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu
"Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele," prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga. Ukrajina, která se už více než 1000 dní brání ruské ozbrojené agresi, čelí kromě těžkých bojů na frontové linii také opakovaným útokům na civilní infrastrukturu, především energetickou.
Spojenci musí Ukrajině vojensky pomoci natolik, aby země "jednou provždy změnila trajektorii" války," řekl Rutte. Zkritizoval rovněž aktivity Íránu, Číny a Severní Koreje, které Rusku vojensky pomáhají ve vedení války proti Ukrajině. "Rusko poskytuje podporu severokorejskému jadernému a raketovému programu výměnou za zbraně a vojáky potřebné ve válce proti Ukrajině," upozornil šéf NATO s tím, že tento vývoj může destabilizovat Korejský poloostrov a ohrozit i Spojené státy.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní už bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česká republika letos cíl splní poprvé. Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat ještě více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
O navýšení dnes mluvil i generální tajemník Rutte. "Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí," prohlásil současný šéf NATO. Diskuse o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.
Malé obranné výdaje členů NATO dlouhodobě kritizuje i zvolený americký prezident Donald Trump, který nastoupí do funkce 20. ledna. Letos v únoru v době předvolební kampaně například prohlásil, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou. Právě Trump by se měl summitu v Haagu rovněž účastnit.
Tématem dnešního jednání byly i stále agresivnější hybridní útoky ze strany Ruska, kterým členské státy NATO v současné době čelí. "Zaznamenali jsme prudký nárůst těchto útoků a musíme jejich pachatele pohnat k odpovědnosti," prohlásil na závěrečné tiskové konferenci Rutte. "Jak Rusko, tak Čína se snaží destabilizovat naše země a rozdělit naše společnosti sabotáží, kybernetickými útoky a vydíráním prostřednictvím energetiky," dodal.
Ministři se proto dnes shodli na "souboru proaktivních opatření", kterými chce aliance čelit ruským nepřátelským aktivitám. Patří mezi ně "vylepšená výměna zpravodajských informací, lepší ochrana kritické infrastruktury i přísnější opatření proti ruské stínové flotile lodí vyvážejících ropu", doplnil generální tajemník NATO s tím, že v této oblasti chce úzce spolupracovat s Evropskou unií.
● Ministr Lipavský: Rusko stojí za stovkou z 500 podezřelých incidentů v Evropě (04.12.2024)
● Šéf NATO Rutte: Pomoc Ukrajině s ochranou infrastruktury je prioritou (04.12.2024)
● Ministr Blinken: NATO je silnější než kdy dřív, Ukrajina potřebuje více pomoci (03.12.2024)
● Šéf NATO Rutte: Silnější podpora Ukrajiny posílí její pozici u vyjednávacího stolu (03.12.2024)
Zdroj: ČTK
Spojenci musí Ukrajině vojensky pomoci natolik, aby země "jednou provždy změnila trajektorii" války," řekl Rutte. Zkritizoval rovněž aktivity Íránu, Číny a Severní Koreje, které Rusku vojensky pomáhají ve vedení války proti Ukrajině. "Rusko poskytuje podporu severokorejskému jadernému a raketovému programu výměnou za zbraně a vojáky potřebné ve válce proti Ukrajině," upozornil šéf NATO s tím, že tento vývoj může destabilizovat Korejský poloostrov a ohrozit i Spojené státy.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní už bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česká republika letos cíl splní poprvé. Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat ještě více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
O navýšení dnes mluvil i generální tajemník Rutte. "Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí," prohlásil současný šéf NATO. Diskuse o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.
Malé obranné výdaje členů NATO dlouhodobě kritizuje i zvolený americký prezident Donald Trump, který nastoupí do funkce 20. ledna. Letos v únoru v době předvolební kampaně například prohlásil, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou. Právě Trump by se měl summitu v Haagu rovněž účastnit.
Tématem dnešního jednání byly i stále agresivnější hybridní útoky ze strany Ruska, kterým členské státy NATO v současné době čelí. "Zaznamenali jsme prudký nárůst těchto útoků a musíme jejich pachatele pohnat k odpovědnosti," prohlásil na závěrečné tiskové konferenci Rutte. "Jak Rusko, tak Čína se snaží destabilizovat naše země a rozdělit naše společnosti sabotáží, kybernetickými útoky a vydíráním prostřednictvím energetiky," dodal.
Ministři se proto dnes shodli na "souboru proaktivních opatření", kterými chce aliance čelit ruským nepřátelským aktivitám. Patří mezi ně "vylepšená výměna zpravodajských informací, lepší ochrana kritické infrastruktury i přísnější opatření proti ruské stínové flotile lodí vyvážejících ropu", doplnil generální tajemník NATO s tím, že v této oblasti chce úzce spolupracovat s Evropskou unií.
● Ministr Lipavský: Rusko stojí za stovkou z 500 podezřelých incidentů v Evropě (04.12.2024)
● Šéf NATO Rutte: Pomoc Ukrajině s ochranou infrastruktury je prioritou (04.12.2024)
● Ministr Blinken: NATO je silnější než kdy dřív, Ukrajina potřebuje více pomoci (03.12.2024)
● Šéf NATO Rutte: Silnější podpora Ukrajiny posílí její pozici u vyjednávacího stolu (03.12.2024)
Zdroj: ČTK