Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1016. den (05.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 06.12.2024, 00:30

Kreml nadále trpí značnými ztrátami živé síly, aby dosáhl taktických postupů v západní části Doněcké oblasti, což oslabuje pokračující válečné úsilí Ruska a střednědobou životaschopnost ruské ekonomiky. Britské ministerstvo obrany (MO) 5. prosince s odvoláním na údaje ukrajinského generálního štábu oznámilo, že průměrné denní ztráty ruské armády dosáhly v listopadu 2024 nového historického maxima 1523 vojáků za den.[1] Britské ministerstvo obrany poznamenalo, že ruské síly 28. listopadu 2024 poprvé ztratily něco přes 2000 vojáků za jediný den. Odhaduje se, že ruské síly v průběhu listopadu 2024 ztratily celkem 45.690 vojáků, a britské MO konstatovalo, že listopad 2024 byl pátým měsícem v řadě, kdy ruské ztráty vzrostly. ISW na základě geolokačních důkazů vyhodnotil, že ruské síly v listopadu 2024 postupovaly rychlostí zhruba 27,96 kilometru čtverečního za den a na Ukrajině a v Kurské oblasti zabraly celkem 839 kilometrů čtverečních. ISW už dříve uvedl, že ruské síly utrpěly zvýšené ztráty i v září a říjnu 2024, kdy za tyto dva měsíce přišly odhadem o 80.110 vojáků, přičemž za tuto dobu na Ukrajině a v Kurské oblasti dobyly zhruba 1517 kilometrů čtverečních.[2] Ruské síly tak během období zesílených ofenzivních operací v září, říjnu a listopadu 2024 zaplatily odhadovanou ztrátou 125.800 vojáků za 2356 kilometrů čtverečních zisků. (Na každý kilometr čtvereční obsazeného ukrajinského území tedy připadá přibližně 53 ruských obětí).

Omezené lidské zdroje v Rusku pravděpodobně nejsou schopny ve střednědobém horizontu tyto rostoucí ztráty zacelovat a pokračující vojenská podpora Ukrajiny ze strany Západu je i nadále zásadní pro její schopnost způsobovat Rusku ztráty tímto tempem. Američtí představitelé koncem října 2024 údajně odhadli, že současné tempo ruského náboru se pohybuje mezi 25.000 a 30.000 novými vojáky měsíčně.[3] Ukrajinský vojenský pozorovatel Petro Černyk 3. prosince uvedl, že ruské ministerstvo obrany (MO) by muselo zvýšit měsíční tempo náboru ze 40.000-42.000 rekrutů na 50.000 rekrutů, aby se zmocnilo zbytku Doněcké oblasti při udržení míry současných ztrát.[4] Černykovo konstatování naznačuje, že Rusko v posledních týdnech možná zvýšilo tempo náboru, ačkoli se zdá, že je stále o tisíce vojáků nižší, než jsou neustále rostoucí měsíční ztráty ruské armády. Závazek Kremlu udržet iniciativu na celém ukrajinském válčišti a pokračovat v postupu na východní Ukrajině vytvořil protichůdné nároky na ruské lidské zdroje. Další snahy o zvýšení tempa generování ruské živé síly s sebou nesou riziko další destabilizace ruské ekonomiky, protože Rusko se nadále potýká s nedostatkem domácích pracovních sil a rostoucí inflací.[5] Rusové mohou buď sloužit v uniformě na Ukrajině, nebo pracovat v domácí ekonomice Ruska, ale nemohou dělat obojí současně. Je nepravděpodobné, že by Kreml v blízké budoucnosti dostatečně uspokojil své potřeby pracovních sil jak v armádě, tak v domácí ekonomice Ruska, a další měsíce zesílených ofenzivních operací na Ukrajině v roce 2025 a později jen dále prohloubí ruská dilemata související s lidskými zdroji. Závazek amerického prezidenta Joea Bidena poskytnout Ukrajině zbytek dostupné americké pomoci a pokračující pravidelné poskytování západní vojenské pomoci Ukrajině zůstává klíčové pro její schopnost pokračovat v obraně proti ruským útočným operacím a způsobit ruské armádě v roce 2025 neudržitelné ztráty.[6]

Náčelník ruského generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov zpochybnil informační operaci Kremlu, jejímž cílem bylo vylíčit ruský úder balistickou raketou Orešnik proti Ukrajině z 21. listopadu jako obrannou reakci na to, že Spojené státy povolily Ukrajině provádět v Rusku údery raketami ATACMS, které jí poskytly USA. Američtí představitelé potvrdili, že Gerasimov 27. listopadu telefonoval předsedovi sboru náčelníků štábů USA generálu Charlesi Brownovi.[7] Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na blíže neuvedené představitele napsal, že Gerasimov Brownovi sdělil, že Rusko plánovalo odpálení rakety Orešnik dlouho před rozhodnutím USA povolit Ukrajině údery na vojenské cíle v Rusku americkými raketami ATACMS.[8] Západní média poznamenala, že Gerasimov Browna rovněž upozornil na ruské vojenské cvičení ve Středozemním moři, nicméně Gerasimov podle nich "výslovně nezmínil", že ruské síly během cvičení odpálí hypersonické rakety. Mluvčí americké armády západním médiím potvrdili, že k hovoru došlo, ale neposkytli žádné podrobnosti. Ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Kremlu se zejména snažili využít balistickou raketu Orešnik a její zkušební odpálení 21. listopadu jako součást informační operace, podle níž Rusko eskaluje válku na Ukrajině v reakci na to, že USA zrušily omezení týkající se používání zbraní poskytnutých Ukrajině západními zeměmi proti vojenským cílům v Rusku.[9] Gerasimovovo prohlášení v rozhovoru s Brownem, pokud je přesné, tuto probíhající informační operaci přímo zpochybnilo, neboť přiznává, že odpálení rakety Orešnik nesouviselo s ukrajinskými údery na Rusko zbraněmi poskytnutými Západem, jak Putin výslovně tvrdil v mimořádném projevu bezprostředně po úderu.[10]

Rusko-severokorejská vojenská spolupráce se bude v nadcházejících měsících pravděpodobně dále prohlubovat poté, co 4. prosince začala formálně platit dohoda o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská a ruská státní média informovala, že 4. prosince vstoupila v platnost dohoda o strategickém partnerství mezi Severní Koreou a Ruskem, která zajišťuje "mezinárodní strategickou stabilitu" a "spravedlivý světový řád".[11] Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský diktátor Kim Čong-un dohodu o strategickém partnerství podepsali 19. června v Pchjongjangu a ratifikovali ji 9., resp. 11. listopadu.[12] ISW obsáhle informoval o posilování rusko-severokorejských bilaterálních vztahů od konce roku 2022, které začalo tím, že Rusko diskrétně nakoupilo od Pchjongjangu rakety a munici, pokračovalo usnadněním performativních diplomatických styků a nakonec vyústilo v nasazení více než 10.000 severokorejských vojáků, kteří bojují po boku ruských sil v Kurské oblasti.[13] Rusko a Severní Korea pravděpodobně využijí zahájení platnosti dohody o komplexním strategickém partnerství k formalizaci a rozšíření oblastí spolupráce v nadcházejících měsících.

Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se nadále veřejně staví do pozice obránce migrantů a ruských etnických menšin v opozici k ostatním vysokým ruským bezpečnostním činitelům, což naznačuje, že mezi vysokými ruskými představiteli může docházet ke stále většímu rozkolu, pokud jde o snahu ruského prezidenta Vladimira Putina prosazovat inkluzivní ruský občanský nacionalismus, který zajišťuje etnickou a náboženskou harmonii v Rusku. Kadyrov 5. prosince obvinil šéfa ruského Vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrykina a ministra vnitra (MV) Vladimira Kolokolceva, že neplní cíle, kterými je Putin pověřil v reakci na případ nezletilého Čečence obviněného v Moskvě z chuligánství.[14] Kadyrov kritizoval Kolokolceva a Bastrykina za to, že nechrání ruské etnické menšiny, a obvinil je, že nenaslouchají ruské veřejnosti.[15] Kadyrov dále tvrdil, že Kolokolcev nařídil ruským donucovacím orgánům, aby mlátily cizince a vyháněly je z Ruska, přestože Rusko migranty a spojence potřebuje.[16] Kadyrov se už dříve, v červnu 2024, střetl s Bastrykinem kvůli neshodám při řešení náboženského extremismu v Rusku, přičemž Bastrykin a Kolokolcev patří k otevřeně ultranacionalistickým hlasům obhajujícím zásahy proti ruským migrantům a etnickým menšinám.[17] Veřejné neshody mezi vysokými ruskými představiteli ohledně role a zacházení s migranty a etnickými a náboženskými menšinami v ruské společnosti naznačují, že mezi některými kremelskými představiteli možná narůstá odpor vůči Putinově dlouhodobé snaze vykreslovat Rusko jako inkluzivní a harmonický multikulturní ruský stát a podporovat občanský nacionalismus namísto nacionalismu etnicko-náboženského.[18]

Klíčové poznatky:

* Kreml nadále trpí značnými ztrátami živé síly, aby dosáhl taktických postupů v západní části Doněcké oblasti, což oslabuje pokračující válečné úsilí Ruska a střednědobou životaschopnost ruské ekonomiky.

* Omezené lidské zdroje v Rusku pravděpodobně nejsou schopny ve střednědobém horizontu tyto rostoucí ztráty zacelovat a pokračující vojenská podpora Ukrajiny ze strany Západu je i nadále zásadní pro její schopnost způsobovat Rusku ztráty tímto tempem.

* Náčelník ruského generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov zpochybnil informační operaci Kremlu, jejímž cílem bylo vylíčit ruský úder balistickou raketou Orešnik proti Ukrajině z 21. listopadu jako obrannou reakci na to, že Spojené státy povolily Ukrajině provádět v Rusku údery raketami ATACMS, které jí poskytly USA.

* Rusko-severokorejská vojenská spolupráce se bude v nadcházejících měsících pravděpodobně dále prohlubovat poté, co 4. prosince začala formálně platit dohoda o komplexním strategickém partnerství.

* Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se nadále veřejně staví do pozice obránce migrantů a ruských etnických menšin v opozici k ostatním vysokým ruským bezpečnostním činitelům, což naznačuje, že mezi vysokými ruskými představiteli může docházet ke stále většímu rozkolu, pokud jde o snahu ruského prezidenta Vladimira Putina prosazovat inkluzivní ruský občanský nacionalismus, který zajišťuje etnickou a náboženskou harmonii v Rusku.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské a severní části Charkovské oblasti, zatímco ruské síly postupovaly ve směru na Toreck, Kurachove a Vuhledar.

* Ruské ozbrojené síly údajně stále častěji nabírají do bojových a logistických funkcí ženy.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 5. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW