Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1017. den (06.12.2024)
Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
sobota 07.12.2024, 03:30
Ruské síly k 6. prosinci ještě neevakuovaly ruskou námořní základnu v syrském Tartusu, ale není jasné, zda Rusko svá plavidla v přístavu ponechá, protože syrští povstalci pokračují v rychlém postupu přes území ovládané režimem [prezidenta Bašára Asada]. Bývalý důstojník norského námořnictva a nezávislý analytik OSINT Thord Are Iversen na základě satelitních snímků pořízených 6. prosince vyhodnotil, že se do přístavu v Tartúsu vrátila ruská ponorka Novorossijsk třídy Kilo, fregata třídy Gorškov, fregata Admirál Grigorovič třídy Grigorovič a pravděpodobně i ropný tanker Vjazma třídy Kaliningradněfť.[1] Satelitní snímky pořízené 3. prosince ukázaly, že Rusko někdy mezi 1. a 3. prosincem stáhlo z přístavu v Tartúsu všechny své lodě - fregatu Admirál Grigorovič, ponorku Novorossijsk, fregaty Admirál Gorškov a Admirál Golovko třídy Gorškov a pravděpodobně i ropný tanker Vjazma a ropný tanker Jelňa třídy Altaj.[2] Ruské ministerstvo obrany (MO) 3. prosince prohlásilo, že deset ruských námořních plavidel, včetně fregat Admirál Gorškov a Admirál Golovko a ponorky Novorossijsk, se zúčastnilo cvičení s odpalováním hypersonických a řízených střel ve východní části Středozemního moře, přičemž náčelník ruského generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov údajně informoval USA o ruských cvičeních ve Středozemním moři během telefonátu 27. listopadu.[3] Není jasné, zda Rusko v rámci cvičení stáhlo z Tartúsu také loď Admirál Grigorovič a dva ropné tankery. Některá z plavidel, která ruské síly odvezly z Tartúsu mezi 1. a 3. prosincem, se do 6. prosince do přístavu nevrátila.
Agentura Bloomberg 6. prosince uvedla, že podle jedné osoby blízké Kremlu Rusko nemá plán na záchranu syrského prezidenta Bašára Asada a že je nepravděpodobné, že by Rusko takový plán vypracovalo, dokud budou prorežimní síly opouštět své pozice.[4] Ruské velvyslanectví v Sýrii 6. prosince oznámilo, že ruští občané žijící v Sýrii by měli zemi opustit komerčními lety kvůli "obtížné vojenské a politické situaci".[5] Zůstává nejasné, zda Rusko plánuje nadále udržovat všechna svá plavidla v Tartúsu, nebo zda hodlá všechna či aspoň některá z nich evakuovat jinam.
Zdá se, že Rusko přesouvá přinejmenším část svých prostředků protivzdušné obrany, které bránily ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii, ale důvod tohoto přesunu zůstává v tuto chvíli nejasný. Geolokační záběry zveřejněné 6. prosince ukazují, že ruské síly přepravují systémy protivzdušné obrany S-300 nebo S-400 a Tor-M1 poblíž Baníjásu po dálnici M1 Lakátíja-Tartús.[6] Jeden ruský válečný bloger 6. prosince zveřejnil stejné záběry a tvrdil, že ukazují ruské síly, jak přesouvají systém S-400 a systém Tor-M2, které ruské síly rozmístily v roce 2017 poblíž Masjafu (asi 50 kilometrů jihovýchodně od letecké základny Hmeimím) k ochraně letecké základny Hmímím.[7] Tento válečný bloger tvrdil, že ruské síly buď přesouvají systémy protivzdušné obrany na leteckou základnu Hmímím, nebo do Tartusu kvůli nedávnému obsazení města Hamá syrskými povstaleckými skupinami (zhruba 35 kilometrů východně od Masjafu). Není jasné, zda ruské síly přemisťují systémy protivzdušné obrany na nové pozice v západní Sýrii, aby se zlepšila jejich schopnost přežití, nebo zda ruské síly přesouvají systémy protivzdušné obrany k evakuaci ze Sýrie přes Tartús.
Kreml pokračuje ve strategickém úsilí o faktickou anexi Běloruska a další rozšíření ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku v rámci svazového státu. Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka 6. prosince na zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu v běloruském Minsku podepsali novou smlouvu o bezpečnostních zárukách.[8] Lukašenka 6. prosince veřejně vyzval Putina, aby Rusko rozmístilo v Bělorusku balistické rakety Orešnik pod podmínkou, že pokud by tato raketa někdy byla odpálena z běloruského území, určí její cíle běloruské vojensko-politické vedení.[9] Putin na Lukašenkovu žádost reagoval prohlášením, že Rusko by mohlo systémy Orešnik rozmístit v Bělorusku do poloviny roku 2025 na základě nové smlouvy svazového státu o bezpečnostních zárukách a v souvislosti s tím, že Rusko zvyšuje výrobu balistických raket Orešnik.[10] Putin poznamenal, že nová bezpečnostní smlouva umožňuje Rusku a Bělorusku použít "všechny dostupné síly a prostředky" v rámci vzájemných obranných závazků Ruska a Běloruska.[11]
Smlouva rovněž vyžaduje, aby Rusko a Bělorusko zajistily bezpečnost hranic svazového státu, a Putin zdůraznil, že nový dokument zahrnuje potenciální použití ruských taktických jaderných zbraní rozmístěných v Bělorusku v případě agrese proti Bělorusku.[12] Dohodě předcházelo 19. listopadu zveřejnění aktualizované ruské jaderné doktríny, která formálně zařadila Bělorusko pod ruský jaderný deštník a je v souladu se stávajícími smluvními závazky Ruska s Běloruskem.[13] Rozmístění balistických raket Orešnik v Bělorusku by dále zvýšilo ruskou vojenskou přítomnost v Bělorusku a o další krok by posunulo dlouhodobé strategické úsilí Kremlu o narušení běloruské suverenity a faktickou anexi Běloruska v rámci svazového státu.
Rusko a Bělorusko také podepsaly dalších deset dokumentů svazového státu, mimo jiné koncepci bezpečnosti svazového státu, dekret o jednotných pravidlech v oblasti ochrany práv spotřebitelů, dekret o společných opatřeních v boji proti pašování, dohodu o vytvoření společného trhu s elektrickou energií, usnesení o zrušení roamingu mobilních zařízení a usnesení o oslavách 80. výročí vítězství ve druhé světové válce.[14]
Lukašenka se pravděpodobně snaží zachovat běloruskou suverenitu ve vztahu k Moskvě tím, že prosazuje, aby Bělorusko kontrolovalo ruské zbraně rozmístěné v Bělorusku, což se Lukašenkovi v minulosti nedařilo. Lukašenka veřejně požadoval, aby Minsk měl právo rozhodovat o způsobu použití raket Orešnik v Bělorusku, pravděpodobně ve snaze zachovat suverenitu Běloruska v rámci svazového státu a podpořit svou vyjednávací pozici proti další integraci svazového státu.[15] Lukašenka se dlouhodobě pokouší soutěžit s Kremlem o to, zda Bělorusko může zajistit kontrolu nad ruskými vojenskými prostředky - jako jsou pokročilé systémy protivzdušné obrany S-400 - rozmístěnými v Bělorusku.[16] Státní tajemník běloruské bezpečnostní rady Aljaksandr Volfovič podobně nepodloženě tvrdil, že pouze Lukašenka může vydat příkaz k použití ruských taktických jaderných zbraní rozmístěných v Bělorusku.[17] Lukašenka poznamenal, že systém Orešnik bude v Bělorusku nadále obsluhovat ruský vojenský personál, což naznačuje, že Moskva si ponechá kontrolu nad jakýmikoli balistickými raketami Orešnik rozmístěnými v Bělorusku.
Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku významně nezvyšuje bezprostřední riziko úderů balistickými raketami středního doletu (IRBM) proti Ukrajině nebo státům NATO, a to navzdory zesílenému řinčení jadernými zbraněmi ze strany Kremlu. Putin se během zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu opět pokoušel vychloubat raketami Orešnik a ruskými raketovými schopnostmi v rámci kremelské informační operace reflexivní kontroly. Podobně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se 5. prosince v rozhovoru s jednou osobností amerických médií pokusil úder raketou Orešnik proti Dnipru z 21. listopadu zarámovat jako připravenost Ruska použít jakékoli prostředky, aby Západu zabránil Rusko strategicky porazit.[18] ISW nadále soudí, že neustálé vychvalování raket Orešnik Kremlem pravděpodobně nepředznamenává vývoj obzvlášť nových ruských schopností hloubkových úderů.[19] Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku nijak významně nemění hrozbu pro Ukrajinu nebo NATO vzhledem k tomu, že ruská armáda už dlouho disponuje jadernými zbraněmi na území Ruska a kaliningradské enklávy, které jsou schopny zasáhnout cíle na Ukrajině a v zemích NATO. Ruské ozbrojené síly pravidelně odpalují proti Ukrajině balistické rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice, hypersonické balistické rakety Kinžal a řízené střely Ch-101 schopné nést jaderné hlavice.[20]
Kreml svaluje vinu za to, že Rusko nedokázalo adekvátně reagovat na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti, na bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova. Ruský prezident Vladimir Putin 5. prosince podepsal dekret, v němž uvedl, že Smirnov odstoupil "na vlastní žádost", a jmenoval úřadujícím gubernátorem Kurské oblasti šéfa výboru pro informační politiku ruské Státní dumy Alexandra Chinštejna.[21] Putin 5. prosince uspořádal medializovanou schůzku s Chinštejnem, na níž mu nabídl post úřadujícího gubernátora a zdůraznil důležitost krizového řízení v Kurské oblasti.[22]
Chinštejnovo jmenování přišlo po týdnech protestů obyvatel Kurské oblasti, kteří požadovali další vládní pomoc na bydlení, a v situaci, kdy se ruským silám stále nedařilo odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti, který začal zkraje srpna 2024.[23] Putin jmenoval Smirnova úřadujícím šéfem v květnu 2024, než si ho obyvatelé Kurské oblasti v září 2024 formálně zvolili do čela. Ruská státní tisková agentura TASS poznamenala, že Smirnov působil ve funkci hlavy Kurské oblasti pouze 205 dní, z toho jako zvolený gubernátor strávil pouze 80 dní.[24] Kreml pravděpodobně upustil od výměny Smirnova během voleb v září 2024, aby bagatelizoval sociální dopady ukrajinského vpádu do Kurské oblasti.[25]
Jiní vysocí ruští představitelé, včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina a ruského ministra dopravy a Smirnovova předchůdce Romana Starovojta, zdůrazňovali, že Putin jmenoval Chinštejna, protože Smirnov s obyvateli Kurské oblasti nedostatečně komunikoval a neřešil adekvátně jejich problémy s bydlením, a chválili Chinštejna jako člověka schopného tyto problémy řešit.[26] Putin zřejmě nahradil Smirnova Chinštejnem právě teď, aby vypadal, že se věnuje řešení sociálních otázek v Kurské oblasti, a potlačil místní protesty a zároveň odvedl pozornost od neúspěchu Ruska při odrážení ukrajinského vpádu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil rozhovoru s osobností amerických médií k tomu, aby zopakoval kremelská stanoviska, jejichž cílem je utvářet americkou zahraniční politiku a dosáhnout obnovení vztahů mezi USA a Ruskem v neprospěch zájmů USA a podle podmínek Kremlu. Lavrov v rozhovoru zveřejněném 5. prosince prohlásil, že Kreml si přeje "normální" vztahy se Spojenými státy, a zopakoval dlouhodobé rétorické linie Kremlu, které se snaží obviňovat Spojené státy a NATO z podkopávání vztahů s Ruskem. Lavrovovy výroky se do značné míry shodovaly s diskusními tématy ruského prezidenta Vladimira Putina ze 7. listopadu, kdy se Putin rovněž vyslovil pro obnovení vztahů mezi USA a Ruskem podle ruských podmínek.[27] Lavrov rovněž naznačil, že Kreml stále nemá v úmyslu vyjednávat za jiných než vlastních podmínek, a nepravdivě tvrdil, že Rusko chce ukončit válku na Ukrajině na základě Charty Organizace spojených národů (OSN) - navzdory tomu, že Rusko nadále porušuje Chartu OSN tím, že vede nezákonnou dobyvačnou válku proti Ukrajině, čímž porušuje ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a dříve uzavřené smlouvy Ruska s Ukrajinou. Lavrov odmítl jakoukoli představu o stažení ruských sil z okupované Ukrajiny a falešně tvrdil, že se Rusko ukrajinský národ nesnaží "vyhladit". Lavrovova prohlášení jsou součástí pokračující snahy Kremlu formovat americkou zahraniční politiku tak, aby Spojené státy jednaly s Ruskem za podmínek výhodných pro Kreml, aniž by Rusko nabídlo jakékoli ústupky výhodné pro Spojené státy nebo ustoupilo z jakýchkoli maximalistických cílů Kremlu na Ukrajině nebo v globálním ohledu.[28]
Západní sankce údajně zhoršují celkovou kvalitu ruských bezpilotních letounů, což naznačuje, že cílené sankce mají na ruský vojensko-průmyslový komplex určité negativní účinky. List Washington Post 5. prosince uvedl, že západní sankce nutí Rusko nakupovat méně kvalitní motory pro drony v Čínské lidové republice (ČLR), což zvyšuje poruchovost v Rusku sestavovaných dronů Šáhid, které mají za letu problémy s manévrovatelností.[29] Vojáci listu Washington Post sdělili, že ruské šáhidy se po ostrých zatáčkách začaly vymykat kontrole, což způsobilo havárii některých dronů. ISW zaznamenal ukrajinské oficiální zprávy o tom, že se ruské bezpilotní letouny během téměř každodenních nočních sérií ruských úderů proti Ukrajině stále častěji "lokálně ztrácejí", a k tomuto jevu mohou přispívat údajně méně kvalitní motory.[30]
Rusko se údajně také potýká s problémy při zajišťování dostatečného množství základních dodávek, jako jsou vysoce účinná maziva potřebná pro provoz tanků v chladnějším počasí nebo počítačové obráběcí stroje nezbytné pro stavbu dronů a raket.[31] ISW už dříve informoval o rostoucím úsilí Ruska rozšířit bilaterální vztahy s ČLR s cílem obejít západní sankce, přičemž ukrajinští představitelé uvedli, že ČLR dodává přibližně 60 procent všech zahraničních komponentů, které se nacházejí ve zbraních používaných Ruskem proti Ukrajině.[32] ISW už dříve usoudil, že Rusko upřednostňuje kvantitu materiálu před jeho kvalitou a že zvýšená výroba ruského vojensko-průmyslového komplexu pravděpodobně není ve střednědobém a dlouhodobém horizontu udržitelná, protože Rusko není schopno zcela nahradit vojenské výrobky a výrobky dvojího užití, které už nemůže získat kvůli sankcím.[33]
Klíčové poznatky:
* Ruské síly k 6. prosinci ještě neevakuovaly ruskou námořní základnu v syrském Tartúsu, ale není jasné, zda Rusko svá plavidla v přístavu ponechá, protože syrští povstalci pokračují v rychlém postupu přes území ovládané režimem [prezidenta Bašára Asada].
* Zdá se, že Rusko přesouvá přinejmenším část svých prostředků protivzdušné obrany, které bránily ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii, ale důvod tohoto přesunu zůstává v tuto chvíli nejasný.
* Kreml pokračuje ve strategickém úsilí o faktickou anexi Běloruska a další rozšíření ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku v rámci svazového státu.
* Lukašenka se pravděpodobně snaží zachovat běloruskou suverenitu ve vztahu k Moskvě tím, že prosazuje, aby Bělorusko kontrolovalo ruské zbraně rozmístěné v Bělorusku, což se Lukašenkovi v minulosti nedařilo.
* Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku významně nezvyšuje bezprostřední riziko úderů balistickými raketami středního doletu (IRBM) proti Ukrajině nebo státům NATO, a to navzdory zesílenému řinčení jadernými zbraněmi ze strany Kremlu.
* Kreml svaluje vinu za to, že Rusko nedokázalo adekvátně reagovat na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti, na bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova.
* Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil rozhovoru s osobností amerických médií k tomu, aby zopakoval kremelská stanoviska, jejichž cílem je utvářet americkou zahraniční politiku a dosáhnout obnovení vztahů mezi USA a Ruskem v neprospěch zájmů USA a podle podmínek Kremlu.
* Západní sankce údajně zhoršují celkovou kvalitu ruských bezpilotních letounů, což naznačuje, že cílené sankce mají na ruský vojensko-průmyslový komplex určité negativní účinky.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Torecka, Pokrovska, Kurachova a Vuhledaru.
* Ruská armáda vinou stále rostoucích ztrát přichází i o část svého důstojnického sboru, jehož doplňování je obtížné.
Agentura Bloomberg 6. prosince uvedla, že podle jedné osoby blízké Kremlu Rusko nemá plán na záchranu syrského prezidenta Bašára Asada a že je nepravděpodobné, že by Rusko takový plán vypracovalo, dokud budou prorežimní síly opouštět své pozice.[4] Ruské velvyslanectví v Sýrii 6. prosince oznámilo, že ruští občané žijící v Sýrii by měli zemi opustit komerčními lety kvůli "obtížné vojenské a politické situaci".[5] Zůstává nejasné, zda Rusko plánuje nadále udržovat všechna svá plavidla v Tartúsu, nebo zda hodlá všechna či aspoň některá z nich evakuovat jinam.
Zdá se, že Rusko přesouvá přinejmenším část svých prostředků protivzdušné obrany, které bránily ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii, ale důvod tohoto přesunu zůstává v tuto chvíli nejasný. Geolokační záběry zveřejněné 6. prosince ukazují, že ruské síly přepravují systémy protivzdušné obrany S-300 nebo S-400 a Tor-M1 poblíž Baníjásu po dálnici M1 Lakátíja-Tartús.[6] Jeden ruský válečný bloger 6. prosince zveřejnil stejné záběry a tvrdil, že ukazují ruské síly, jak přesouvají systém S-400 a systém Tor-M2, které ruské síly rozmístily v roce 2017 poblíž Masjafu (asi 50 kilometrů jihovýchodně od letecké základny Hmeimím) k ochraně letecké základny Hmímím.[7] Tento válečný bloger tvrdil, že ruské síly buď přesouvají systémy protivzdušné obrany na leteckou základnu Hmímím, nebo do Tartusu kvůli nedávnému obsazení města Hamá syrskými povstaleckými skupinami (zhruba 35 kilometrů východně od Masjafu). Není jasné, zda ruské síly přemisťují systémy protivzdušné obrany na nové pozice v západní Sýrii, aby se zlepšila jejich schopnost přežití, nebo zda ruské síly přesouvají systémy protivzdušné obrany k evakuaci ze Sýrie přes Tartús.
Kreml pokračuje ve strategickém úsilí o faktickou anexi Běloruska a další rozšíření ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku v rámci svazového státu. Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka 6. prosince na zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu v běloruském Minsku podepsali novou smlouvu o bezpečnostních zárukách.[8] Lukašenka 6. prosince veřejně vyzval Putina, aby Rusko rozmístilo v Bělorusku balistické rakety Orešnik pod podmínkou, že pokud by tato raketa někdy byla odpálena z běloruského území, určí její cíle běloruské vojensko-politické vedení.[9] Putin na Lukašenkovu žádost reagoval prohlášením, že Rusko by mohlo systémy Orešnik rozmístit v Bělorusku do poloviny roku 2025 na základě nové smlouvy svazového státu o bezpečnostních zárukách a v souvislosti s tím, že Rusko zvyšuje výrobu balistických raket Orešnik.[10] Putin poznamenal, že nová bezpečnostní smlouva umožňuje Rusku a Bělorusku použít "všechny dostupné síly a prostředky" v rámci vzájemných obranných závazků Ruska a Běloruska.[11]
Smlouva rovněž vyžaduje, aby Rusko a Bělorusko zajistily bezpečnost hranic svazového státu, a Putin zdůraznil, že nový dokument zahrnuje potenciální použití ruských taktických jaderných zbraní rozmístěných v Bělorusku v případě agrese proti Bělorusku.[12] Dohodě předcházelo 19. listopadu zveřejnění aktualizované ruské jaderné doktríny, která formálně zařadila Bělorusko pod ruský jaderný deštník a je v souladu se stávajícími smluvními závazky Ruska s Běloruskem.[13] Rozmístění balistických raket Orešnik v Bělorusku by dále zvýšilo ruskou vojenskou přítomnost v Bělorusku a o další krok by posunulo dlouhodobé strategické úsilí Kremlu o narušení běloruské suverenity a faktickou anexi Běloruska v rámci svazového státu.
Rusko a Bělorusko také podepsaly dalších deset dokumentů svazového státu, mimo jiné koncepci bezpečnosti svazového státu, dekret o jednotných pravidlech v oblasti ochrany práv spotřebitelů, dekret o společných opatřeních v boji proti pašování, dohodu o vytvoření společného trhu s elektrickou energií, usnesení o zrušení roamingu mobilních zařízení a usnesení o oslavách 80. výročí vítězství ve druhé světové válce.[14]
Lukašenka se pravděpodobně snaží zachovat běloruskou suverenitu ve vztahu k Moskvě tím, že prosazuje, aby Bělorusko kontrolovalo ruské zbraně rozmístěné v Bělorusku, což se Lukašenkovi v minulosti nedařilo. Lukašenka veřejně požadoval, aby Minsk měl právo rozhodovat o způsobu použití raket Orešnik v Bělorusku, pravděpodobně ve snaze zachovat suverenitu Běloruska v rámci svazového státu a podpořit svou vyjednávací pozici proti další integraci svazového státu.[15] Lukašenka se dlouhodobě pokouší soutěžit s Kremlem o to, zda Bělorusko může zajistit kontrolu nad ruskými vojenskými prostředky - jako jsou pokročilé systémy protivzdušné obrany S-400 - rozmístěnými v Bělorusku.[16] Státní tajemník běloruské bezpečnostní rady Aljaksandr Volfovič podobně nepodloženě tvrdil, že pouze Lukašenka může vydat příkaz k použití ruských taktických jaderných zbraní rozmístěných v Bělorusku.[17] Lukašenka poznamenal, že systém Orešnik bude v Bělorusku nadále obsluhovat ruský vojenský personál, což naznačuje, že Moskva si ponechá kontrolu nad jakýmikoli balistickými raketami Orešnik rozmístěnými v Bělorusku.
Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku významně nezvyšuje bezprostřední riziko úderů balistickými raketami středního doletu (IRBM) proti Ukrajině nebo státům NATO, a to navzdory zesílenému řinčení jadernými zbraněmi ze strany Kremlu. Putin se během zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu opět pokoušel vychloubat raketami Orešnik a ruskými raketovými schopnostmi v rámci kremelské informační operace reflexivní kontroly. Podobně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se 5. prosince v rozhovoru s jednou osobností amerických médií pokusil úder raketou Orešnik proti Dnipru z 21. listopadu zarámovat jako připravenost Ruska použít jakékoli prostředky, aby Západu zabránil Rusko strategicky porazit.[18] ISW nadále soudí, že neustálé vychvalování raket Orešnik Kremlem pravděpodobně nepředznamenává vývoj obzvlášť nových ruských schopností hloubkových úderů.[19] Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku nijak významně nemění hrozbu pro Ukrajinu nebo NATO vzhledem k tomu, že ruská armáda už dlouho disponuje jadernými zbraněmi na území Ruska a kaliningradské enklávy, které jsou schopny zasáhnout cíle na Ukrajině a v zemích NATO. Ruské ozbrojené síly pravidelně odpalují proti Ukrajině balistické rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice, hypersonické balistické rakety Kinžal a řízené střely Ch-101 schopné nést jaderné hlavice.[20]
Kreml svaluje vinu za to, že Rusko nedokázalo adekvátně reagovat na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti, na bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova. Ruský prezident Vladimir Putin 5. prosince podepsal dekret, v němž uvedl, že Smirnov odstoupil "na vlastní žádost", a jmenoval úřadujícím gubernátorem Kurské oblasti šéfa výboru pro informační politiku ruské Státní dumy Alexandra Chinštejna.[21] Putin 5. prosince uspořádal medializovanou schůzku s Chinštejnem, na níž mu nabídl post úřadujícího gubernátora a zdůraznil důležitost krizového řízení v Kurské oblasti.[22]
Chinštejnovo jmenování přišlo po týdnech protestů obyvatel Kurské oblasti, kteří požadovali další vládní pomoc na bydlení, a v situaci, kdy se ruským silám stále nedařilo odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti, který začal zkraje srpna 2024.[23] Putin jmenoval Smirnova úřadujícím šéfem v květnu 2024, než si ho obyvatelé Kurské oblasti v září 2024 formálně zvolili do čela. Ruská státní tisková agentura TASS poznamenala, že Smirnov působil ve funkci hlavy Kurské oblasti pouze 205 dní, z toho jako zvolený gubernátor strávil pouze 80 dní.[24] Kreml pravděpodobně upustil od výměny Smirnova během voleb v září 2024, aby bagatelizoval sociální dopady ukrajinského vpádu do Kurské oblasti.[25]
Jiní vysocí ruští představitelé, včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina a ruského ministra dopravy a Smirnovova předchůdce Romana Starovojta, zdůrazňovali, že Putin jmenoval Chinštejna, protože Smirnov s obyvateli Kurské oblasti nedostatečně komunikoval a neřešil adekvátně jejich problémy s bydlením, a chválili Chinštejna jako člověka schopného tyto problémy řešit.[26] Putin zřejmě nahradil Smirnova Chinštejnem právě teď, aby vypadal, že se věnuje řešení sociálních otázek v Kurské oblasti, a potlačil místní protesty a zároveň odvedl pozornost od neúspěchu Ruska při odrážení ukrajinského vpádu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil rozhovoru s osobností amerických médií k tomu, aby zopakoval kremelská stanoviska, jejichž cílem je utvářet americkou zahraniční politiku a dosáhnout obnovení vztahů mezi USA a Ruskem v neprospěch zájmů USA a podle podmínek Kremlu. Lavrov v rozhovoru zveřejněném 5. prosince prohlásil, že Kreml si přeje "normální" vztahy se Spojenými státy, a zopakoval dlouhodobé rétorické linie Kremlu, které se snaží obviňovat Spojené státy a NATO z podkopávání vztahů s Ruskem. Lavrovovy výroky se do značné míry shodovaly s diskusními tématy ruského prezidenta Vladimira Putina ze 7. listopadu, kdy se Putin rovněž vyslovil pro obnovení vztahů mezi USA a Ruskem podle ruských podmínek.[27] Lavrov rovněž naznačil, že Kreml stále nemá v úmyslu vyjednávat za jiných než vlastních podmínek, a nepravdivě tvrdil, že Rusko chce ukončit válku na Ukrajině na základě Charty Organizace spojených národů (OSN) - navzdory tomu, že Rusko nadále porušuje Chartu OSN tím, že vede nezákonnou dobyvačnou válku proti Ukrajině, čímž porušuje ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a dříve uzavřené smlouvy Ruska s Ukrajinou. Lavrov odmítl jakoukoli představu o stažení ruských sil z okupované Ukrajiny a falešně tvrdil, že se Rusko ukrajinský národ nesnaží "vyhladit". Lavrovova prohlášení jsou součástí pokračující snahy Kremlu formovat americkou zahraniční politiku tak, aby Spojené státy jednaly s Ruskem za podmínek výhodných pro Kreml, aniž by Rusko nabídlo jakékoli ústupky výhodné pro Spojené státy nebo ustoupilo z jakýchkoli maximalistických cílů Kremlu na Ukrajině nebo v globálním ohledu.[28]
Západní sankce údajně zhoršují celkovou kvalitu ruských bezpilotních letounů, což naznačuje, že cílené sankce mají na ruský vojensko-průmyslový komplex určité negativní účinky. List Washington Post 5. prosince uvedl, že západní sankce nutí Rusko nakupovat méně kvalitní motory pro drony v Čínské lidové republice (ČLR), což zvyšuje poruchovost v Rusku sestavovaných dronů Šáhid, které mají za letu problémy s manévrovatelností.[29] Vojáci listu Washington Post sdělili, že ruské šáhidy se po ostrých zatáčkách začaly vymykat kontrole, což způsobilo havárii některých dronů. ISW zaznamenal ukrajinské oficiální zprávy o tom, že se ruské bezpilotní letouny během téměř každodenních nočních sérií ruských úderů proti Ukrajině stále častěji "lokálně ztrácejí", a k tomuto jevu mohou přispívat údajně méně kvalitní motory.[30]
Rusko se údajně také potýká s problémy při zajišťování dostatečného množství základních dodávek, jako jsou vysoce účinná maziva potřebná pro provoz tanků v chladnějším počasí nebo počítačové obráběcí stroje nezbytné pro stavbu dronů a raket.[31] ISW už dříve informoval o rostoucím úsilí Ruska rozšířit bilaterální vztahy s ČLR s cílem obejít západní sankce, přičemž ukrajinští představitelé uvedli, že ČLR dodává přibližně 60 procent všech zahraničních komponentů, které se nacházejí ve zbraních používaných Ruskem proti Ukrajině.[32] ISW už dříve usoudil, že Rusko upřednostňuje kvantitu materiálu před jeho kvalitou a že zvýšená výroba ruského vojensko-průmyslového komplexu pravděpodobně není ve střednědobém a dlouhodobém horizontu udržitelná, protože Rusko není schopno zcela nahradit vojenské výrobky a výrobky dvojího užití, které už nemůže získat kvůli sankcím.[33]
Klíčové poznatky:
* Ruské síly k 6. prosinci ještě neevakuovaly ruskou námořní základnu v syrském Tartúsu, ale není jasné, zda Rusko svá plavidla v přístavu ponechá, protože syrští povstalci pokračují v rychlém postupu přes území ovládané režimem [prezidenta Bašára Asada].
* Zdá se, že Rusko přesouvá přinejmenším část svých prostředků protivzdušné obrany, které bránily ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii, ale důvod tohoto přesunu zůstává v tuto chvíli nejasný.
* Kreml pokračuje ve strategickém úsilí o faktickou anexi Běloruska a další rozšíření ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku v rámci svazového státu.
* Lukašenka se pravděpodobně snaží zachovat běloruskou suverenitu ve vztahu k Moskvě tím, že prosazuje, aby Bělorusko kontrolovalo ruské zbraně rozmístěné v Bělorusku, což se Lukašenkovi v minulosti nedařilo.
* Rozmístění raket Orešnik v Bělorusku významně nezvyšuje bezprostřední riziko úderů balistickými raketami středního doletu (IRBM) proti Ukrajině nebo státům NATO, a to navzdory zesílenému řinčení jadernými zbraněmi ze strany Kremlu.
* Kreml svaluje vinu za to, že Rusko nedokázalo adekvátně reagovat na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti, na bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova.
* Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil rozhovoru s osobností amerických médií k tomu, aby zopakoval kremelská stanoviska, jejichž cílem je utvářet americkou zahraniční politiku a dosáhnout obnovení vztahů mezi USA a Ruskem v neprospěch zájmů USA a podle podmínek Kremlu.
* Západní sankce údajně zhoršují celkovou kvalitu ruských bezpilotních letounů, což naznačuje, že cílené sankce mají na ruský vojensko-průmyslový komplex určité negativní účinky.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Torecka, Pokrovska, Kurachova a Vuhledaru.
* Ruská armáda vinou stále rostoucích ztrát přichází i o část svého důstojnického sboru, jehož doplňování je obtížné.
Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 6. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.
Odkazy:
[1] https://x.com/The_Lookout_N/status/1865035425397510254 ; https://x.com/bradyafr/status/1865032193942147336
[2] https://isw.pub/UkrWar120324
[3] https://t.me/mod_russia/46459 ; https://abcnews.go.com/International/russian-general-warned-us-hypersoni...
[4] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-12-06/syrian-rebels-eye-nex...
[5] https://t.me/rusembsy/651
[6] https://x.com/Mitch_Ulrich/status/1865093121723281496 ; https://x.com/Mitch_Ulrich/status/1865093374853648408
[7] https://t.me/milinfolive/136887
[8] https://www.dw.com/ru/rossia-i-belarus-podpisali-dogovor-o-garantiah-bez...
[9] http://kremlin.ru/events/president/news/75782
[10] http://kremlin.ru/events/president/news/75782
[11] https://www.dw.com/ru/rossia-i-belarus-podpisali-dogovor-o-garantiah-bez...
[12] https://apnews.com/article/russia-belarus-security-agreement-nuclear-doc...
[13] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://apnews.com/article/russia-belarus-security-agreement-nuclear-doc...
[14] http://kremlin.ru/supplement/6239
[15] https://www.understandingwar.org/backgrounder/belarus-warning-update-bel...
[16] https://www.understandingwar.org/backgrounder/belarus-warning-update-luk...
[17] https://ria.ru/20241206/tyao-1987736028.html
[18] https://t.me/tass_agency/289244 ; https://t.me/tass_agency/289245 ; https://t.me/tass_agency/289246 ; https://t.me/tass_agency/289247 ; https://t.me/tass_agency/289248 ; https://t.me/tass_agency/289249 ; https://t.me/tass_agency/289250 ; https://t.me/tass_agency/289251 ; https://t.me/tass_agency/289252 ; https://t.me/tass_agency/289253 ; https://t.me/tass_agency/289254 ; https://t.me/tass_agency/289255 ; https://t.me/tass_agency/289256 ; https://t.me/tass_agency/289257 ; https://t.me/tass_agency/289258 ; https://t.me/tass_agency/289259 ; https://t.me/tass_agency/289260 ; https://t.me/tass_agency/289261 ; https://t.me/tass_agency/289262 ; https://t.me/tass_agency/289263 ; https://t.me/tass_agency/289264 ; https://t.me/tass_agency/289265 ; https://t.me/tass_agency/289266 ; https://t.me/tass_agency/289267 ; https://t.me/tass_agency/289268 ; https://t.me/tass_agency/289269 ; https://t.me/tass_agency/289270 ; https://t.me/tass_agency/289272 ; https://t.me/tass_agency/289273 ; https://t.me/tass_agency/289274 ; https://t.me/tass_agency/289275 ; https://t.me/tass_agency/289277 ; https://t.me/tass_agency/289279 ; https://t.me/MID_Russia/49269 ; https://t.me/MID_Russia/49243 ; https://t.me/MID_Russia/49242 ; https://meduza.io/paragraph/2024/12/06/tramp-silnyy-zelenskiy-neadekvatn... ; https://www.youtube.com/watch?v=nmgDf6QiCps ; https://www.mid.ru/ru/foreign_policy/news/1985783/
[19] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[20] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[21] http://kremlin.ru/acts/news/75772 ; https://t.me/tass_agency/289221 ; https://meduza.io/news/2024/12/05/putin-naznachil-aleksandra-hinshteyna-...
[22] http://kremlin.ru/events/president/news/75773
[23] https://meduza.io/en/news/2024/11/11/refugees-from-occupied-kursk-protes... ; https://www.agents.media/gosudarstvu-bylo-by-luchshe-esli-by-my-sdohli-p... https://meduza.io/en/news/2024/11/13/russian-court-fines-kursk-region-re... ; https://zona.media/news/2024/11/12/gerasimenko ; https://novayagazeta.eu/articles/2024/11/10/internally-displaced-russian... ; https://t.me/horizontal_russia/41515
[24] https://ria.ru/20240515/smirnov-1946082790.html ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://t.me/tass_agency/289229
[25] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[26] https://t.me/tass_agency/289231 ; https://t.me/tass_agency/289232 ; https://t.me/tass_agency/289235 ; https://t.me/tass_agency/289331 ; https://t.me/tass_agency/289332 ; https://meduza.io/news/2024/12/06/byvshiy-glava-kurskoy-oblasti-ob-yasni... ; https://t.me/tass_agency/289340 ; https://t.me/tass_agency/289335 ; https://t.me/tass_agency/289346
[27] https://www.mid.ru/en/foreign_policy/news/1985783/ ; https://www.mid.ru/ru/foreign_policy/news/1985783/ ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; http://kremlin.ru/events/president/news/75521 ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://isw.pub/UkrWar111524 ; https://isw.pub/UkrWar111324
[29] https://www.washingtonpost.com/national-security/2024/12/05/russian-sanc... ; https://suspilne.media/896121-wp-rosijski-bezpilotniki-vidculi-vpliv-zah...
[30] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[31] https://www.washingtonpost.com/national-security/2024/12/05/russian-sanc...
[32] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[33] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1016. den (05.12.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://x.com/The_Lookout_N/status/1865035425397510254 ; https://x.com/bradyafr/status/1865032193942147336
[2] https://isw.pub/UkrWar120324
[3] https://t.me/mod_russia/46459 ; https://abcnews.go.com/International/russian-general-warned-us-hypersoni...
[4] https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-12-06/syrian-rebels-eye-nex...
[5] https://t.me/rusembsy/651
[6] https://x.com/Mitch_Ulrich/status/1865093121723281496 ; https://x.com/Mitch_Ulrich/status/1865093374853648408
[7] https://t.me/milinfolive/136887
[8] https://www.dw.com/ru/rossia-i-belarus-podpisali-dogovor-o-garantiah-bez...
[9] http://kremlin.ru/events/president/news/75782
[10] http://kremlin.ru/events/president/news/75782
[11] https://www.dw.com/ru/rossia-i-belarus-podpisali-dogovor-o-garantiah-bez...
[12] https://apnews.com/article/russia-belarus-security-agreement-nuclear-doc...
[13] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://apnews.com/article/russia-belarus-security-agreement-nuclear-doc...
[14] http://kremlin.ru/supplement/6239
[15] https://www.understandingwar.org/backgrounder/belarus-warning-update-bel...
[16] https://www.understandingwar.org/backgrounder/belarus-warning-update-luk...
[17] https://ria.ru/20241206/tyao-1987736028.html
[18] https://t.me/tass_agency/289244 ; https://t.me/tass_agency/289245 ; https://t.me/tass_agency/289246 ; https://t.me/tass_agency/289247 ; https://t.me/tass_agency/289248 ; https://t.me/tass_agency/289249 ; https://t.me/tass_agency/289250 ; https://t.me/tass_agency/289251 ; https://t.me/tass_agency/289252 ; https://t.me/tass_agency/289253 ; https://t.me/tass_agency/289254 ; https://t.me/tass_agency/289255 ; https://t.me/tass_agency/289256 ; https://t.me/tass_agency/289257 ; https://t.me/tass_agency/289258 ; https://t.me/tass_agency/289259 ; https://t.me/tass_agency/289260 ; https://t.me/tass_agency/289261 ; https://t.me/tass_agency/289262 ; https://t.me/tass_agency/289263 ; https://t.me/tass_agency/289264 ; https://t.me/tass_agency/289265 ; https://t.me/tass_agency/289266 ; https://t.me/tass_agency/289267 ; https://t.me/tass_agency/289268 ; https://t.me/tass_agency/289269 ; https://t.me/tass_agency/289270 ; https://t.me/tass_agency/289272 ; https://t.me/tass_agency/289273 ; https://t.me/tass_agency/289274 ; https://t.me/tass_agency/289275 ; https://t.me/tass_agency/289277 ; https://t.me/tass_agency/289279 ; https://t.me/MID_Russia/49269 ; https://t.me/MID_Russia/49243 ; https://t.me/MID_Russia/49242 ; https://meduza.io/paragraph/2024/12/06/tramp-silnyy-zelenskiy-neadekvatn... ; https://www.youtube.com/watch?v=nmgDf6QiCps ; https://www.mid.ru/ru/foreign_policy/news/1985783/
[19] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[20] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[21] http://kremlin.ru/acts/news/75772 ; https://t.me/tass_agency/289221 ; https://meduza.io/news/2024/12/05/putin-naznachil-aleksandra-hinshteyna-...
[22] http://kremlin.ru/events/president/news/75773
[23] https://meduza.io/en/news/2024/11/11/refugees-from-occupied-kursk-protes... ; https://www.agents.media/gosudarstvu-bylo-by-luchshe-esli-by-my-sdohli-p... https://meduza.io/en/news/2024/11/13/russian-court-fines-kursk-region-re... ; https://zona.media/news/2024/11/12/gerasimenko ; https://novayagazeta.eu/articles/2024/11/10/internally-displaced-russian... ; https://t.me/horizontal_russia/41515
[24] https://ria.ru/20240515/smirnov-1946082790.html ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://t.me/tass_agency/289229
[25] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[26] https://t.me/tass_agency/289231 ; https://t.me/tass_agency/289232 ; https://t.me/tass_agency/289235 ; https://t.me/tass_agency/289331 ; https://t.me/tass_agency/289332 ; https://meduza.io/news/2024/12/06/byvshiy-glava-kurskoy-oblasti-ob-yasni... ; https://t.me/tass_agency/289340 ; https://t.me/tass_agency/289335 ; https://t.me/tass_agency/289346
[27] https://www.mid.ru/en/foreign_policy/news/1985783/ ; https://www.mid.ru/ru/foreign_policy/news/1985783/ ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; http://kremlin.ru/events/president/news/75521 ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://isw.pub/UkrWar111524 ; https://isw.pub/UkrWar111324
[29] https://www.washingtonpost.com/national-security/2024/12/05/russian-sanc... ; https://suspilne.media/896121-wp-rosijski-bezpilotniki-vidculi-vpliv-zah...
[30] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[31] https://www.washingtonpost.com/national-security/2024/12/05/russian-sanc...
[32] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[33] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1016. den (05.12.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)